Cheb

Cheb (německy Eger, v chebském sudetoněmeckém nářečí Egha) je město ve stejnojmenném okrese v Karlovarském kraji.

Žije zde přibližně 32 tisíc obyvatel.

Centrum Chebu je mimořádně dobře zachované, včetně půdorysu, náměstí a zbytků hradeb, a je tedy právem městskou památkovou rezervací.

První písemná zmínka o Chebu se objevila již v roce 1061 v listině, kterou vydal německý král Jindřich IV. Cheb se stal ve středověku městem, kde se dařilo řemeslníkům a obchodníkům. Poloha na pomezí Čech a Německa byla výhodná ale i nevýhodná. Obchodu poloha města prospívala, avšak s bezpečností to bylo horší. Ve 12. století, kdy byl velký průlom ve vývoji, se Cheb dostal do rukou panujícího rodu říše Hohenštaufů. Nejznámější i nejvýznamnější z nich, císař Fridrich Barbarossa, učinil město opěrným bodem své mocenské politiky vůči českým zemím. Rostoucí císařská moc se odrazila ve stavbě velkolepé císařské falce - Chebského hradu, dodnes se zachovalo hradní opevnění s románskými pětidílnými okny, Černá věž a románsko-gotická kaple sv. Erharda a Uršuly. V době třicetileté války byl Cheb výhodnou operační základnou pro obě bojující strany. Tehdy působil v císařském vojsku velmi nadaný vojevůdce a vévoda Albrecht z Valdštejna. Moc a úspěch Valdštejnovi mnozí záviděli a on tenkrát začal vyjednávat s nepřítelem. Za toto vyjednávání byl obviněn z velezrady a 25. února 1634 byl zavražděn v Chebu v Pachelbelově domě na náměstí. Velký zájem o zhlédnutí místa činu vedl už v roce 1873 k otevření městského muzea, které dnes nabízí návštěvníkům valdštejnské památky a uměleckořemeslné sbírky.

Většina místního obyvatelstva nebyla po 1. světové válce spokojena a chtěla se od nově vzniklého Československa odrhnout. Jejich plány však přerušili italští legionáři, kteří do Chebu přišli v roce 1919. Během první republiky se v Chebu značně zvyšoval počet českých obyvatel, kteří do pohraničí přicházeli za prací. Němečtí obyvatelé však své antipatie vůči Čechům dávali najevo a vyvrcholili v roce 1938, kdy na chebské náměstí přijel Adolf Hitler a oznámil zde podepsání Mnichovské dohody, která způsobila odchod tisíců Čechů, Slováků, ale i německých antifašistů z města a připojení Sudet k Třetí říši. Po 2. světové válce byli němečtí obyvatelé vysídleni do Německa, což způsobilo obrovský pokles počtu obyvatel. Ten dosáhl předválečného stavu až v 90. letech 20. století.

V městě Chebu se narodil významný stavitel Balthasar Neumann, což dokládají četné barokní stavby církevní i světské. Málokteré město se může chlubit tak vzácnými památkami. Nachází se zde: Chebský hrad s patrovou kaplí, který byl vystavěný kolem roku 1180 v románském slohu císařem Friedrichem Barbarossou. Gotický chrám svatého Mikuláše a Alžběty. Z původní románské stavby z roku 1220 jsou zachovány obě věže. Kostel byl goticky přestavěn v letech 1456–1476 na trojlodní halu. Poškozené vrcholky věží byly barokně přestavěny roku 1746. Na konci druhé světové války byly zničeny neogotické věže, vzniklé po požáru barokních. V roce 2008 byly nahrazeny provizorní poválečné helmice replikami neogotických věží, a tak byly po více než šedesáti letech vráceny kostelu jeho proporce a charakter. Tato změna zásadně ovlivnila i panorama města. Malebná skupina jedenácti středověkých kupeckých domů na náměstí rozdělených Kramářskou uličkou se nazývá Špalíček. Tato chebská památka je součástí městské památkové rezervace a je také zapsána na seznamu nemovitých kulturních památek ČR. Na náměstí stojí barokní radnice (též Nová radnice), která pochází z 1. poloviny 18. století. V objektu sídlí galerie výtvarného umění. Městská knihovna v Chebu je secesní stavba z let 1909–1910 podle projektu architekta M. Loose z Teplic. Kostel sv. Kláry je barokní stavba, která dnes slouží jako koncertní síň. Bývalý františkánský klášter je gotická stavba s kostelem Nanebevzetí Panny Marie s křížovou chodbou ze 13.–14. století. Ohroženou stavbou je minoritský klášter s kostelem Povýšení sv. Kříže, jehož stav je velice špatný. Obdélnou stavbou s jediným středním pilířem a zajímavou klenbou z roku 1414 se může pyšnit bývalý křižovnícký klášter u mostu přes Ohři s pozdně gotickým kostelem sv. Bartoloměje.

Nachází se zde také spousta památníků, jako např.: Americký památník, Sovětský památník, památník zničeného židovského hřbitova, památník synagogy; vypálené během tzv. Křišťálové noci v roce 1938, památník 1. pěší divize americké armády a nebo památník obětem železné opony.

Mohutnou kamennou věž, která slouží jako rozhledna, je možné nalézt 4 km západně od Chebu na 637 m vysoké Zelené hoře. Jmenuje se Bismarckova a nachází se zde již od roku 1909. Nebyla však první vyhlídkovou stavbou na tomto místě. V letech 1881–1907 zde stávala jednoduchá trámová konstrukce, u jejíhož zrodu stál chebský okrašlovací spolek. Po 26 letech fungování byla pro špatný stav uzavřena a snesena.

V Chebu došlo k obnovení úspěšného projektu „Krajinné výstavy bez hranic“, kterou město zahájilo roku 2006 ve spolupráci bavorským městem Marktredwitz. Druhou přeshraniční krajinnou výstavu uspořádal Cheb s nedalekým městem Tirschenreuth s názvem „Příroda a historie Cheb 2013“. Spolu s bavorským městem Bayreuth přichystal Cheb realizaci další, již III. krajinné výstavy pod názvem „Hudba pro oči“. Oproti minulým dvěma je tato výstava časově rozdělena na dvě části. Na německé straně trvala plných 171 dní, od 22. 4. 2016 do 9. 10.2016. Česká část byla realizována v roce 2017.

K významným osobnostem města patří např.: Albrecht z Valdštejna (1583–1634); vojevůdce a politik, Balthasar Neumann (1687–1753); německý barokní architekt, Bernhard Adler (1753–1810); lékař a zakladatel lázní Františkovy Lázně, Jaromír Bosák (* 1965); sportovní komentátor a novinář, Ilona Csáková (* 1970); zpěvačka, Pavel Nedvěd (* 1972); fotbalista.