Zámek Kynžvart dokončil obnovu soch od Antonia Canovy
Kynžvart (Chebsko) 20. dubna 2022 (ČTK) - Zámek Kynžvart na Chebsku dokončil obnovu své sbírky soch od italského sochaře Antonia Canovy. Sochy ze vzácného carrarského mramoru patří mezi nejcennější díla zámku. Restaurátorské práce trvaly pět měsíců a vyšly na zhruba půl milionu korun. S obnovou uměleckých děl chce zámek pokračovat, informoval dnes ČTK kastelán Ondřej Cink
V bohatých sbírkách zámku jsou čtyři tyto sochy v životní velikosti - Venuše vycházející z lázně, Hébé, Sapfó, Psýché, zámek navíc má jedno sousoší Amor a Psýché. Správa zámku usilovala o odborné čištění s ohledem na jejich vysokou uměleckou hodnotu několik let. Díla nebyla ve špatném technické stavu, ale byla pokryta silnou vrstvou prachu a špíny.
řekl Cink.
Soubor soch od Canovy zakoupil někdejší majitel zámku, kníže Klement von Metternich, dlouholetý kancléř Rakouského císařství. Poprvé ho uviděl ve Francii a velmi po něm toužil, ale získat ho nebylo možné. Proto se dohodl se samotným autorem, aby mu vytvořil autorskou kopii. Původně měl kníže díla vystavené ve své galerii ve Vídni. Později byla převezena na zámek Kynžvart a již více než 100 let zdobí velký společenský sál.
V restaurování artefaktů chce vedení zámku, který patří pod Národní památkový ústav, pokračovat. Musí ale nejprve sehnat dostatek finančních prostředků. „Zámek Kynžvart má nadstandardně bohaté sbírky co do počtu i co do kvality. Jejich stav je v počtech stovek havarijní a v jednotkách tisíců kusů ve velmi špatném stavu...
Získat finanční prostředky se podařilo až loni. Ze soutěže vzešel kvalifikovaný restaurátorský tým a na konci roku práce začaly. Odborná firma zvolila neinvazivní technologie, například čištění pomocí páry. Práce se uskutečnily pod dohledem památkářů
"Cílem bylo hloubkové zbavení všech nečistot, odstranění drobných závad, například nahrazení provizorního palce sochy sedící Psýché za plnohodnotnou náhradu a konzervace povrchu mramoru, aby prach nepronikal do kamene," řekl Cink.
Soubor soch od Canovy zakoupil někdejší majitel zámku, kníže Klement von Metternich, dlouholetý kancléř Rakouského císařství. Poprvé ho uviděl ve Francii a velmi po něm toužil, ale získat ho nebylo možné. Proto se dohodl se samotným autorem, aby mu vytvořil autorskou kopii. Původně měl kníže díla vystavené ve své galerii ve Vídni. Později byla převezena na zámek Kynžvart a již více než 100 let zdobí velký společenský sál.
V restaurování artefaktů chce vedení zámku, který patří pod Národní památkový ústav, pokračovat. Musí ale nejprve sehnat dostatek finančních prostředků. „Zámek Kynžvart má nadstandardně bohaté sbírky co do počtu i co do kvality. Jejich stav je v počtech stovek havarijní a v jednotkách tisíců kusů ve velmi špatném stavu," uvedl kastelán. Dlouhodobě zámek shání finance například na restaurování obrazu císaře Františka I., který se nachází ve velkém sále, nebo na konzervaci cenného ubrusu z poloviny 16. století.
bah hj
- sdílejte článek
Následuje: Západočeské muzeum ukáže stovky cenných mincí ze 14. století z lesa u Kladrub
Plzeň 20. dubna (ČTK) - Takzvaný Nedražický poklad, tedy 435 zlatých a stříbrných mincí ze 14. století, které mají reálnou historickou hodnotu téměř deset milionů korun, dnes poprvé představilo Západočeské muzeum v Plzni (ZČM) odborné i laické veřejnosti. Patří k největším nálezům se zlatými mincemi v Čechách, i stříbrná složka je podivuhodná, řekla dnes ČTK mluvčí muzea Romana Němečková. ZČM podle vedoucího numismatika Miroslava Husa nikdy takový nález nevystavovalo, ve 14. století se za tolik mincí dala pořídit menší vesnice nebo několik statků či mlýnů. Ještě více zlatých mincí, ale z 15. století, se podle Husa našlo v Kytíně u Příbrami, kde jich bylo 139. Stovky mincí našel v březnu 2020 muž u obce Nedražice v lese necelých deset kilometrů od kláštera Kladruby na Tachovsku. "Byly uschovány v keramické nádobce přikryté plochým kamenem. V 'pokladu' bylo 92 zlatých florénů a dukátů, což je počet, který se vymyká od ostatních nálezů," řekl Hus. Zlaté mince, které jsou z téměř čistého zlata, váží 330 gramů. Dále tam bylo 343 pražských grošů, také z velmi kvalitního stříbra. Zatímco u zlatých mincí byly kromě českých dukátů Karla IV. také mince zahraniční, u stříbrných mincí šlo pouze o české groše, uvedla mluvčí. Zvláštní podle ní bylo, že v depotu nebyly tehdy obvyklé míšeňské groše. Hodnota nálezu je téměř deset milionů korun, z toho podle archeologa Miroslava Metličky určitě tři čtvrtiny tvoří zlaté mince. "Je to unikátní nález i v rámci Evropy zejména kvůli těm zlatým mincím i kvůli divným variantám pražských grošů. Dokonce se zdá, což by bylo naprosté unikum, že některé nebyly raženy v Čechách, ale v Německu," uvedl Hus. (pokračování...)
Plzeň 20. dubna (ČTK) - Takzvaný Nedražický poklad, tedy 435 zlatých a stříbrných mincí ze 14. století, které mají reálnou historickou hodnotu téměř deset milionů korun, dnes poprvé představilo Západočeské muzeum v Plzni (ZČM) odborné i laické veřejnosti. Patří k největším nálezům se zlatými mincemi v Čechách, i stříbrná složka je podivuhodná, řekla dnes ČTK mluvčí muzea Romana Němečková. ZČM podle vedoucího numismatika Miroslava Husa nikdy takový nález nevystavovalo, ve 14. století se za tolik mincí dala pořídit menší vesnice nebo několik statků či mlýnů. Ještě více zlatých mincí, ale z 15. století, se podle Husa našlo v Kytíně u Příbrami, kde jich bylo 139. Stovky mincí našel v březnu 2020 muž u obce Nedražice v lese necelých deset kilometrů od kláštera Kladruby na Tachovsku. "Byly uschovány v keramické nádobce přikryté plochým kamenem. V 'pokladu' bylo 92 zlatých florénů a dukátů, což je počet, který se vymyká od ostatních nálezů," řekl Hus. Zlaté mince, které jsou z téměř čistého zlata, váží 330 gramů. Dále tam bylo 343 pražských grošů, také z velmi kvalitního stříbra. Zatímco u zlatých mincí byly kromě českých dukátů Karla IV. také mince zahraniční, u stříbrných mincí šlo pouze o české groše, uvedla mluvčí. Zvláštní podle ní bylo, že v depotu nebyly tehdy obvyklé míšeňské groše. Hodnota nálezu je téměř deset milionů korun, z toho podle archeologa Miroslava Metličky určitě tři čtvrtiny tvoří zlaté mince. "Je to unikátní nález i v rámci Evropy zejména kvůli těm zlatým mincím i kvůli divným variantám pražských grošů. Dokonce se zdá, což by bylo naprosté unikum, že některé nebyly raženy v Čechách, ale v Německu," uvedl Hus. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zámek Kynžvart dokončil obnovu soch od Antonia Canovy' je zařazena do kategorií Kultura (kul). ID zprávy: T2022042004559|502662. Vydána 20.04.2022 14:35:42. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zámek Kynžvart dokončil obnovu soch od Antonia Canovy' je zařazena do kategorií Kultura (kul). ID zprávy: T2022042004559|502662. Vydána 20.04.2022 14:35:42. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
