Frýdek-místek

Frýdek-Místek (polsky Frydek-Mistek, německy Friede(c)k-Mistek; za protektorátu německy Friede(c)k-Friedeberg) je statutární město v Moravskoslezském kraji.

Dnes žije ve Frýdku-Místku přibližně 56 tisíc obyvatel.

Dějiny Frýdku -Místku jsou až do roku 1943 dějinami dvou zcela samostatných měst -Frýdku a Místku ležících na soutoku řek Ostravice a Morávky. Místek na levém břehu Ostravice patřil k zemi Moravské, zatímco Frýdek na pravém břehu byl součástí Těšínského Slezska. Obě města měla podobný charakter -poměrně důležitá řemeslnická střediska s ryze zemědělským zázemím. K jejich sloučení došlo až dne 1. ledna 1943.

Datum založení Frýdku není přesně známo. Dříve než samostatné město vznikl pravděpodobně hrad, na jehož místě dnes stojí frýdecký zámek. Předchůdcem Frýdku byla pravděpodobně obec Jamnice. Frýdek vznikl zřejmě někdy po roce 1333 a lze předpokládat, že byl založen těšínskými knížaty v rozpětí let 1327 -1333 na ochranu hranice knížectví v místě, kde procházela kupecká stezka spojující Moravu s Polskem. Město Frýdek mělo už v 15. století skoro všechna důležitá městská práva. Majitelé města se často střídali. V dějinách Frýdku se nejzřetelněji zapsali Oppersdorfové, kteří koupili panství v roce 1636. V roce 1868, kdy při reorganizaci státní správy zanikl politický okres frýdecký, obdrželo město Frýdek vlastní statut. Mimo jiné to znamenalo, že nebylo podřízeno Okresnímu hejtmanství v Těšíně, ale přímo Zemské vládě v Opavě.

Trhová ves s názvem Friedberch je poprvé připomínána v testamentu olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburku z roku 1267. Friedberch vznikl na známé obchodní cestě při přechodu přes řeku Ostravici. Roku 1602 zničil město požár, brzy poté začala třicetiletá válka a s ní útoky vojsk Uhrů, Dánů a Švédů. Po stránce národnostní byl na tom Místek o něco lépe než slezský Frýdek. Matice Místecká se zasloužila o otevření českého gymnázia, proti poněmčování dětí předškolního věku byla zřízena v roce 1909 česká matiční mateřská škola. Rozmach českých spolků začal od poloviny 80. let 19. století. Aktivizoval se pěvecký spolek Občanské besedy, Místek se stal střediskem Hospodářské jednoty severovýchodní Moravy i Národní jednoty pro východní Moravu. Nejaktivněji se do historie města zapsala Matice místecká, jež byla založena již v roce 1895. V roce 1940 muselo město opět používat názvu Friedberg. Poté, co došlo ke sloučení s Frýdkem, Starým Městem, Lískovcem a Sviadnovem (1.1.1943) byl používán společný název Friedeck. Po osvobození se obce opět odloučily, ale k rozdělení měst už nedošlo. Změnil se pouze název tohoto dvouměstí na Frýdek -Místek.

Ve městě je spousta památek a zajímavostí, kostelů, např. kostel sv. Jana Křtitele, bazilika Navštívení Panny Marie, evangelický kostel, kostel sv. Jošta, frýdecký zámek, galerie a muzea, rozhledny a další. Nejvýraznější dominantou města je frýdecký zámek.

Zbytky městských středověkých hradeb na ulici Na Blatnici ve Frýdku, pocházející z první poloviny 14. století, jsou v současnosti opraveny. Zachovala se také řada městských domů ze 17.–19. století, z nichž nejstarší a nejvýznamnější, pozdně renesanční, je tzv. Wolfův dům z roku 1660 na Zámeckém náměstí. K zajímavostem se řadí barokní dům U křivého psa Na Veselé u křižovatky ulic Na Veselé, Staroměstská a Slezská, postavený v druhé polovině 18. století. Sloužil jako zájezdní hostinec. Byli zde ubytováni významní ruští vojevůdci, například dne 8. února 1800 Anton Vasiljevič Suvorov, když se vracel z italsko-švýcarského tažení, a 27.–28. září 1805 Michail Illarionovič Kutuzov při tažení, které skončilo nakonec vítězstvím Napoleona u Slavkova. Výraznou dominantu města tvoří jedno z nejznámějších poutních míst na Moravě – poutní chrám Navštívení Panny Marie Frýdecké, rozlehlá stavba z let 1740–1759 s půlkruhem 14 kapliček křížové cesty, kterou v roce 1999 svatý Otec Jan Pavel II. prohlásil bazilikou minor. K dalším zajímavým kostelům náleží farní kostel sv. Jana Křtitele nedaleko Zámeckého náměstí, s gotickým jádrem z 2. poloviny 14. století. Věž byla postavena v 16. století. Při požárech města několikrát vyhořel a byl přestavován, naposledy v roce 1871. Součástí komplexu je barokní kaple Panny Marie Bolestné z roku 1717 a budova bývalého špitálu z roku 1718.

Architektonicky významným objektem v Místku je Národní dům. K zajímavým sakrálním stavbám patří kostel sv. Jakuba Většího na Farním náměstí. Další sakrální stavbou je kostel Všech svatých na Frýdlantské ulici z let 1716–1730 a byl postaven jako poděkování za záchranu života před morem.

ROZHLEDNY

Svatojánská vyhlídková věž je součásti kostela sv. Jana Křtitele a je vysoká 72 m. Nachází se v historickém centru Frýdku kousek od Frýdeckého zámku. Po vystoupání 211 schodů se naskytne nádherný výhled na Frýdek-Místek a panorama Beskyd. Najdeme zde také galerii a stálou expozici Pohledy do dějin fanosti Frýdek. Rozhledna Panorama stojí na úbočí hory Kabátice asi 7 km od centra Frýdku-Místku. Panorama je vysoká železná rozhledna čnící 160 m nad městem. Na rozhledenu vysokou 23 m vede 93 schodů a má dvě vyhlídkové plošiny, spodní ve výšce 15 m a horní ve výšce 17,7 m.

Mezi významné osobnosti patří: herečka Ivana Chýlková (* 1963), hokejista Ondřej Palát (* 1991) nebo zpěvák a hudebník Mirai Navrátil (* 1992).