Město Fu-čou
POSLEDNÍ ZPRÁVY
Sledujte jaké události Frýdlant prožívá...
MĚSTA
NAJÍT
Frýdlant: klíčové zprávy a události
Přehled posledních zpráv z lokality "Frýdlant". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 100 záznamů.
Frýdlant ve zprávách
Zámek Frýdlant vystavuje čtyři unikátní renesanční busty, zájem o ně má i Louvre
Unikátní renesanční busty, které zobrazují panovníky spojené s rodem Habsburků, vystavuje Hrad a zámek Frýdlant na Liberecku. Čtyři plastiky z bílého carrarského mramoru vystavuje Národní památkový ústav (NPÚ) společně poprvé. O jejich mimořádném významu svědčí, že zájem o zápůjčku projevila Národní galerie v Praze nebo Muzeum umění Louvre v Paříži, řekl při dnešním slavnostním zahájení výstavy ČTK ředitel Národní památkové správy Sychrov Miloš Kadlec. Busty zobrazující Markétu Rakouskou, jejího muže Filiberta II. a kmotřence císaře Karla V. a Viléma V., který byl bratrancem císaře Rudolfa II., mohou návštěvníci vidět na výstavě "Vzácná návštěva". Vystavené jsou společně s dalšími předměty, které se vztahují k vyobrazeným osobnostem. Návštěvníci mohou vidět třeba relikviář s úlomkem z rakve císaře Karla V. i s osvědčením o jeho pravosti, medaile s podobou Karla V., rodokmen Savojské dynastie, nebo portréty posledních Clam-Gallasů, kterým Frýdlant patřil. Díla byla původně vystavena či uložena v depozitářích, třeba busta Markéty léta zdobila krb zámku Sychrov, její manžel pak schodiště. Výzkum ale ukázal, že vznikly v 16. století, jejich autory jsou mistři evropské renesance – Conrat Meit, přezdívaný Michelangelo severu, a sochař z okruhu Michelangelova žáka Giovanniho Angela da Montorsoliho. Jde o jediná Meitova díla v České republice, i v zahraničí jsou jeho práce vzácné a vysoce ceněné. Meitovy busty byly slavné už v době vzniku, předpokládalo se ale, že byly v 16. století zničeny. Na zkoumání děl, která má od druhé světové války ve správě, se NPÚ zaměřuje od roku 2017 v projektu Ad unicum. Většina děl je vystavena, ale nebyla dosud podrobena odbornému zkoumání. "Posun v poznání čtveřice bust byl mimořádný, dataci jsme posunuli o tři století zpět, identifikovali jsme autory a dosud neznámé osoby představujeme jako klíčové panovnické osobnosti renesanční Evropy," řekla kurátorka Šárka Radostová (NPÚ). Výzkum ale podle Radostové nekončí, zatím není jasné, odkud Clam-Gallasové busty získali. Možné je, že je koupili při rozprodeji sbírek Rudolfa II. "Zatím je to jen hypotéza," řekla. Busty byly už v minulosti vystaveny ve Frýdlantě, který Clam-Gallasové otevřeli veřejnosti v roce 1801, tři roky po zpřístupnění areálu ve Versailles. Znalci při výzkumu ocenili sochy na desítky milionů korun. Návštěvníci Frýdlantu teď mohou cenný soubor vidět do 2. listopadu při hlavním prohlídkovém okruhu Frýdlantský hrad. "Po skončení té výstavy pochopitelně busty zůstanou tady na Frýdlantě a budou podle dobových inventářů vráceny na ta místa, kde opravdu byly v éře Clam-Gallasů. My opravdu víme, kde byly, byly ve velkém sále předků a potom v následující hodovní místnosti," dodal Kadlec. ivc gcmSledujte jaké události Frýdlant prožívá...
Návštěvníci Frýdlantu na Liberecku mohou i v létě zažít vánoční atmosféru, tamní pohyblivý Simonův betlém je přístupný nejen ve vánočním období, ale také v turistické sezoně od května do září. O prázdninách o něj mají zájem hlavně rodiny s dětmi, dříve byly častými návštěvníky i dětské tábory, řekl ČTK vnuk tvůrce betléma Robert Simon, který dnes rodinou památku společně s manželkou otevírá návštěvníkům.Frýdlant
Frýdlant (německy Friedland, někdy také Frýdlant v Čechách) je město na severu Čech v Libereckém kraji.
Žije zde přibližně 7 500 obyvatel.
Počátky osídlení zdejšího kraje sahají do 6. století našeho letopočtu. Prvními osídlenci byli slovanští rybáři a lovci ze sousední Lužice. Protože přes Frýdlant vedla důležitá zemská stezka, byla na čedičové skále postavena strážní věž, zvaná Indica ( z lat. indicare - ukazovati), v pozdějších dobách přestavěná na hrad. Existence hradu je písemně poprvé doložena v roce 1278, kdy zdejší panství koupil od českého krále Přemysla Otakara II. Rudolf z Bibersteinů. Obyvatelstvo se usidlovalo kolem řeky Smědé a dalo základ budoucímu městu, jehož rozvoj nastává ve 14. stol. za Bibersteinů, kteří zdejší osadu povyšují na město přidělením městských privilegií.
V 19. století zůstává Frýdlant i přes rozvoj především textilního průmyslu zaostávat za Libercem, který byl po celý středověk ve stínu Frýdlantu. Přes časté požáry má město několik historických památek. Jednou z nich je pseudorenesanční radnice z let 1892 - 1896. Dále je tu kostel Nalezení sv. Kříže vybudovaný v letech 1549-1551. Vzhledem k přestavbám je kostel směsicí slohů a v kapli je rodinná hrobka Redernů z r. 1566, která patří k nejhezčím renesančním památkám v Čechách. Dalším kostelem je pravoslavný Sv.Maří Magdaleny. Další význačnou stavbou je dům obhájce městských práv purkmistra Zestermanna na náměstí, dnes sídlo Komerční banky. Město prodělalo pět morových epidemií, proto na počest jejich obětí byl v roce 1899 postaven morový sloup, který je dnes u kostela sv. Kříže.
Jeho historické jádro bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. K nejvýznačnější dominantě města ale i k nejvýznačnějším památkovým celkům v Čechách patří Státní hrad a zámek Frýdlant, který představuje spojení středověkého hradu a renesančního zámku. Renesanční podobu získal areál postupně na přelomu 16. a 17. století. Rod Clam-Gallasů poprvé zpřístupnil zámecké prostory veřejnosti v roce 1801. Již v roce 1800 bylo na zámku Frýdlant otevřeno první hradní a zámecké muzeum ve střední Evropě. Expozice muzea: Zámecká kuchyně, funkční kamna a gril, měděné a cínové nádobí. Od roku 1995 také expozice dýmek. Expozice hradního muzea je zaměřena na třicetiletou válku a osobu Albrechta z Valdštejna. Nově otevřená expozice Zbrojnice představuje více než 1000 loveckých i vojenských zbraní. Přes časté požáry má město několik dalších historických památek. Jednou z nich je pseudorenesanční radnice z let 1892–1896. Mezi nejvýznamnější památky patří kromě hradu též děkanský chrám Nalezení sv. Kříže. Ve městě Frýdlant se nacházejí ještě dva mladší kostely: sv. Máří Magdaleny ve Frýdlantu-Větrově a evangelický kostel z počátku minulého století stojící ve svahu nedaleko nádraží.
Na severní straně města je vděčným cílem vycházek frýdlantská rozhledna, postavená roku 1907 na Resslerově vrchu. Je z ní krásný pohled na strmé svahy Jizerských hor i daleko na opačnou stranu do Saska a Lužice.
Žije zde přibližně 7 500 obyvatel.
Počátky osídlení zdejšího kraje sahají do 6. století našeho letopočtu. Prvními osídlenci byli slovanští rybáři a lovci ze sousední Lužice. Protože přes Frýdlant vedla důležitá zemská stezka, byla na čedičové skále postavena strážní věž, zvaná Indica ( z lat. indicare - ukazovati), v pozdějších dobách přestavěná na hrad. Existence hradu je písemně poprvé doložena v roce 1278, kdy zdejší panství koupil od českého krále Přemysla Otakara II. Rudolf z Bibersteinů. Obyvatelstvo se usidlovalo kolem řeky Smědé a dalo základ budoucímu městu, jehož rozvoj nastává ve 14. stol. za Bibersteinů, kteří zdejší osadu povyšují na město přidělením městských privilegií.
V 19. století zůstává Frýdlant i přes rozvoj především textilního průmyslu zaostávat za Libercem, který byl po celý středověk ve stínu Frýdlantu. Přes časté požáry má město několik historických památek. Jednou z nich je pseudorenesanční radnice z let 1892 - 1896. Dále je tu kostel Nalezení sv. Kříže vybudovaný v letech 1549-1551. Vzhledem k přestavbám je kostel směsicí slohů a v kapli je rodinná hrobka Redernů z r. 1566, která patří k nejhezčím renesančním památkám v Čechách. Dalším kostelem je pravoslavný Sv.Maří Magdaleny. Další význačnou stavbou je dům obhájce městských práv purkmistra Zestermanna na náměstí, dnes sídlo Komerční banky. Město prodělalo pět morových epidemií, proto na počest jejich obětí byl v roce 1899 postaven morový sloup, který je dnes u kostela sv. Kříže.
Jeho historické jádro bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. K nejvýznačnější dominantě města ale i k nejvýznačnějším památkovým celkům v Čechách patří Státní hrad a zámek Frýdlant, který představuje spojení středověkého hradu a renesančního zámku. Renesanční podobu získal areál postupně na přelomu 16. a 17. století. Rod Clam-Gallasů poprvé zpřístupnil zámecké prostory veřejnosti v roce 1801. Již v roce 1800 bylo na zámku Frýdlant otevřeno první hradní a zámecké muzeum ve střední Evropě. Expozice muzea: Zámecká kuchyně, funkční kamna a gril, měděné a cínové nádobí. Od roku 1995 také expozice dýmek. Expozice hradního muzea je zaměřena na třicetiletou válku a osobu Albrechta z Valdštejna. Nově otevřená expozice Zbrojnice představuje více než 1000 loveckých i vojenských zbraní. Přes časté požáry má město několik dalších historických památek. Jednou z nich je pseudorenesanční radnice z let 1892–1896. Mezi nejvýznamnější památky patří kromě hradu též děkanský chrám Nalezení sv. Kříže. Ve městě Frýdlant se nacházejí ještě dva mladší kostely: sv. Máří Magdaleny ve Frýdlantu-Větrově a evangelický kostel z počátku minulého století stojící ve svahu nedaleko nádraží.
Na severní straně města je vděčným cílem vycházek frýdlantská rozhledna, postavená roku 1907 na Resslerově vrchu. Je z ní krásný pohled na strmé svahy Jizerských hor i daleko na opačnou stranu do Saska a Lužice.
ZLATOVNA .CZ