Město Hroza
MĚSTA
NAJÍT
Hranice
Přehled zpráv z lokality "Hranice". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Historická autíčka sbírá muž 50 let, část rozsáhlé sbírky vystavuje v Hranicích
Hranice (Přerovsko) 12. prosince (ČTK) - Stovky modelů historických autíček zaplnily ode dneška výstavní prostory Staré radnice v Hranicích na Přerovsku. Jsou ukázkou rozsáhlé sbírky sběratele Václava Blažka z Pardubicka. V hranických kasárnách se otevřela výstava připomínající Heliodora Píku
Hranice (Přerovsko) 13. listopadu (ČTK) - Ojedinělými fotografiemi, přehlídkou vyznamenání, ale i nalezenou osobní zbraní si ode dneška připomínají armádního generála Heliodora Píku vojáci z hranické posádky. Nádraží v Hranicích bude mít podobu podle návrhu švýcarsko-českého konsorcia
Hranice (Přerovsko) 23. července (ČTK) - Podoba nového nádraží v Hranicích na Přerovsku vzejde z projektu švýcarsko-českého konsorcia Nemec Taller Architektur, které tvoří architekt Lukáš Taller a projektant dopravních staveb Miroslav Vondřich. Zbrašovské aragonitové jeskyně zdobí svými plastikami mladí skláři
Hranice (Přerovsko) 9. července (ČTK) - Téma vody se letos prolíná sezonní výstavou umístěnou ve Zbrašovských aragonitových jeskyních v Teplicích nad Bečvou na Přerovsku. V kulisách jeskyně mohou návštěvníci obdivovat díla studentů a čerstvých absolventů uměleckoprůmyslové školy sklářské ve Valašském Meziříčí. Prostory hranické synagogy zdobí instalace zrcadel ve tvaru Davidovy hvězdy
Hranice (Přerovsko ) 10. května (ČTK) - Netypická zrcadlová instalace ozdobila v těchto dnech prostory hranické synagogy. Kovová konstrukce se zrcadly od architekta a umělce Michala Motyčky je uspořádaná do Davidovy hvězdy. Hranice mají vlastní papírový betlém, se zdejšími osobnostmi i památkami
Hranice (Přerovsko) 7. listopadu (ČTK) - S netradičním papírovým betlémem se mohou letos pochlubit Hranice na Přerovsku. Kulisy mu totiž dělají nejvýznamnější památky Hranic, ale také postavy z historie města.
Hranice (Přerovsko) 12. prosince (ČTK) - Stovky modelů historických autíček zaplnily ode dneška výstavní prostory Staré radnice v Hranicích na Přerovsku. Jsou ukázkou rozsáhlé sbírky sběratele Václava Blažka z Pardubicka. V hranických kasárnách se otevřela výstava připomínající Heliodora Píku
Hranice (Přerovsko) 13. listopadu (ČTK) - Ojedinělými fotografiemi, přehlídkou vyznamenání, ale i nalezenou osobní zbraní si ode dneška připomínají armádního generála Heliodora Píku vojáci z hranické posádky. Nádraží v Hranicích bude mít podobu podle návrhu švýcarsko-českého konsorcia
Hranice (Přerovsko) 23. července (ČTK) - Podoba nového nádraží v Hranicích na Přerovsku vzejde z projektu švýcarsko-českého konsorcia Nemec Taller Architektur, které tvoří architekt Lukáš Taller a projektant dopravních staveb Miroslav Vondřich. Zbrašovské aragonitové jeskyně zdobí svými plastikami mladí skláři
Hranice (Přerovsko) 9. července (ČTK) - Téma vody se letos prolíná sezonní výstavou umístěnou ve Zbrašovských aragonitových jeskyních v Teplicích nad Bečvou na Přerovsku. V kulisách jeskyně mohou návštěvníci obdivovat díla studentů a čerstvých absolventů uměleckoprůmyslové školy sklářské ve Valašském Meziříčí. Prostory hranické synagogy zdobí instalace zrcadel ve tvaru Davidovy hvězdy
Hranice (Přerovsko ) 10. května (ČTK) - Netypická zrcadlová instalace ozdobila v těchto dnech prostory hranické synagogy. Kovová konstrukce se zrcadly od architekta a umělce Michala Motyčky je uspořádaná do Davidovy hvězdy. Hranice mají vlastní papírový betlém, se zdejšími osobnostmi i památkami
Hranice (Přerovsko) 7. listopadu (ČTK) - S netradičním papírovým betlémem se mohou letos pochlubit Hranice na Přerovsku. Kulisy mu totiž dělají nejvýznamnější památky Hranic, ale také postavy z historie města.
Hranice
Hranice (pomnožné číslo, německy Mährisch Weißkirchen), podle názvu místní železniční stanice někdy mylně uváděno jako Hranice na Moravě,
je město v okrese Přerov v Olomouckém kraji.
Žije zde přibližně 18 tisíc obyvatel.
Poprvé jsou Hranice (dříve též Alba Ecclesia nebo Mährisch Weisskirchen) zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě. Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Město bylo obehnáno dvěma prstenci hradeb zpevněných baštami a třemi branami.
V roce 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov. K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem).
Ve městě se nachází řada historických památek, pamětihodností a turistických zajímavostí. Patří mezi ně: Čaputův dům, dům Jana Pinkavy, dům s renesančními sgrafity, farní kostel Stětí sv. Jana Křtitele, Gallašův dům, Kunzova vila, hradby, mauzoleum na městském hřbitově, zámek, viadukty, vojenské ústavy, synagoga a židovské ghetto, most přes Bečvu, popraviště a socha Panny Marie Pod Lipami, školní náměstí, stará radnice a další. Oblíbeným a památkově chráněným místem je poutní místo Kostelíček, v jehož areálu se nachází pozdněgotický kostel Narození Panny Marie, hřbitov se 14 kaplemi křížové cesty a raněbarokní kaple sv. Antonína Paduánského.
Hranická propast - je nejhlubší propastí České republiky a její dno stále zůstává nedobytým tajemstvím. Suchá část propasti je hluboká 69,5 m, podstatně více prostoru ale skýtají hlubiny pod hladinou jezírka. Propast je zaplavena uhličitou kyselkou, jejíž teplota se pohybuje mezi 16–20 °C. Impozantní hloubka propasti je důsledkem silné koroze vystupujících minerálních vod s vysokým obsahem CO2, které vytvářely ve vápencovém masivu dutinu netypickým směrem, a to zezdola nahoru. V propasti se vyskytuje řada chráněných druhů rostlin a živočichů, jen netopýrů zde bylo napočítáno jedenáct druhů. Propast se nachází na území Národní přírodní rezervace Hůrka u Hranic a je zapsána také v seznamu evropsky významných lokalit České republiky NATURA 2000.
Žije zde přibližně 18 tisíc obyvatel.
Poprvé jsou Hranice (dříve též Alba Ecclesia nebo Mährisch Weisskirchen) zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě. Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Město bylo obehnáno dvěma prstenci hradeb zpevněných baštami a třemi branami.
V roce 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov. K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem).
Ve městě se nachází řada historických památek, pamětihodností a turistických zajímavostí. Patří mezi ně: Čaputův dům, dům Jana Pinkavy, dům s renesančními sgrafity, farní kostel Stětí sv. Jana Křtitele, Gallašův dům, Kunzova vila, hradby, mauzoleum na městském hřbitově, zámek, viadukty, vojenské ústavy, synagoga a židovské ghetto, most přes Bečvu, popraviště a socha Panny Marie Pod Lipami, školní náměstí, stará radnice a další. Oblíbeným a památkově chráněným místem je poutní místo Kostelíček, v jehož areálu se nachází pozdněgotický kostel Narození Panny Marie, hřbitov se 14 kaplemi křížové cesty a raněbarokní kaple sv. Antonína Paduánského.
Hranická propast - je nejhlubší propastí České republiky a její dno stále zůstává nedobytým tajemstvím. Suchá část propasti je hluboká 69,5 m, podstatně více prostoru ale skýtají hlubiny pod hladinou jezírka. Propast je zaplavena uhličitou kyselkou, jejíž teplota se pohybuje mezi 16–20 °C. Impozantní hloubka propasti je důsledkem silné koroze vystupujících minerálních vod s vysokým obsahem CO2, které vytvářely ve vápencovém masivu dutinu netypickým směrem, a to zezdola nahoru. V propasti se vyskytuje řada chráněných druhů rostlin a živočichů, jen netopýrů zde bylo napočítáno jedenáct druhů. Propast se nachází na území Národní přírodní rezervace Hůrka u Hranic a je zapsána také v seznamu evropsky významných lokalit České republiky NATURA 2000.