Hranice mají vlastní papírový betlém, se zdejšími osobnostmi i památkami
Hranice (Přerovsko) 7. listopadu 2021 (ČTK) - S netradičním papírovým betlémem se mohou letos pochlubit Hranice na Přerovsku. Kulisy mu totiž dělají nejvýznamnější památky Hranic, ale také postavy z historie města. Autorem betlému je výtvarník Lukáš Martinka, který se specializuje na kresby památek. Betlém vydala Městská kulturní zařízení Hranice, k dostání je v Turistickém informačním centru na hranickém zámku. Zájem o něj je velký, řekla ČTK ředitelka zařízení Naděžda Jandová.
Kulisy vystřihovacího betléma tvoří Masarykovo náměstí, kostel Stětí sv. Jana Křtitele, Mariánský sloup, Stará radnice, zámek a synagoga. "Nechybí Svatá rodina s jesličkami, tři králové či mnich Jurik, zakladatel města Hranic. V betlému je také významný hranický průmyslník Antonín Kunz, což byl zakladatel první moravské továrny na vodovody a pumpy. Na tradice jeho firmy navázala Sigma Pumpy Hranice," uvedla Jandová.
Výtvarník do betléma zakomponoval také poručíka a kadety rakousko-uherské armády, kteří reprezentují slavnou minulost vojenských škol ve městě. "Nechybí také myslivec, který může navazovat to, že je zde tradice střední lesnické školy. Vyobrazeny jsou i další klasické postavy v dobovém oblečení," doplnila Jandová. Podotkla přitom, že navrženy byly i další osobnosti, jako například zdejší rodák, zpěvák Dalibor Janda, ale ten se nakonec do betléma nedostal. O betlém s kulisami města je podle ředitelky Jandové velký zájem, jen za první den prodeje si pro něj přišlo na šest desítek lidí.
Betlém s osobnostmi z reálného života mají také Loštice na Šumpersku, postavy ze současnosti i z historie s vazbami na region do něj pravidelně vyřezává loštický řezbář Jaroslav Beneš. Na betlému řezbář pracuje od roku 1994, má už více než 300 postav. V betlému stojí například hanácký obr Josef Drásal, zápasník Gustav Frištenský či šternberský malíř Libor Vojkůvka. Nechybí i figurka vězně Kajínka prchajícího z nedaleké mírovské věznice. Moravu zde reprezentuje také fotograf Jindřich Štreit, v betlému má "parťáka", postavičku dlouholetého fotografa ČTK Vladislava Galgonka. Oba drží v rukou fotoaparát s ptáčkem.
ftv gcm - sdílejte článek
Následuje: Reuters: Libanonci kvůli propadu měny nosí štosy bankovek
Bejrút 7. listopadu (ČTK/ Reuters) - Majitel restaurace Antoine Haddád podniká již 35 let. Nyní mu ale dochází naděje, jelikož se Libanon potýká s jednou z nehlubších finančních krizí v novodobých dějinách, píše agentura Reuters. Libanonská libra v uplynulých dvou letech ztratila zhruba 90 procent své hodnoty, což uvrhlo do chudoby asi tři čtvrtiny libanonské populace. Rozdíl mezi stávající krizí a těmi minulými, jako byla například libanonská občanská válka z let 1975-1990, podle Haddáda spočívá v tom, že nyní je konec v nedohlednu. "Dříve jste měli naději, že zítra válka skončí, že uděláme to a ono a vrátíme se k tomu, kde jsme byli. Nyní ale není naděje," poznamenal restauratér. "Ti (u moci) nám slíbili, že budeme mít hodně peněz, skutečně jich na hraní máme hodně," poznamenal sarkasticky s odkazem na to, že kvůli propadu měny je k základnímu nákupu nyní v Libanonu zapotřebí stále větší štos bankovek. Haddád, jehož malá restaurace přijímá zákazníky od roku 1984, poznamenal, že za stejné peníze si nyní může koupit jen desetinu olivového oleje co kdysi. Příští rok v březnu Libanon čekají všeobecné volby. Vláda se snaží zajistit pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a ztrojnásobila příspěvek na dopravu pro zaměstnance, aby zmírnila finanční zátěž, s níž se Libanonci potýkají. (pokračování...)
Bejrút 7. listopadu (ČTK/ Reuters) - Majitel restaurace Antoine Haddád podniká již 35 let. Nyní mu ale dochází naděje, jelikož se Libanon potýká s jednou z nehlubších finančních krizí v novodobých dějinách, píše agentura Reuters. Libanonská libra v uplynulých dvou letech ztratila zhruba 90 procent své hodnoty, což uvrhlo do chudoby asi tři čtvrtiny libanonské populace. Rozdíl mezi stávající krizí a těmi minulými, jako byla například libanonská občanská válka z let 1975-1990, podle Haddáda spočívá v tom, že nyní je konec v nedohlednu. "Dříve jste měli naději, že zítra válka skončí, že uděláme to a ono a vrátíme se k tomu, kde jsme byli. Nyní ale není naděje," poznamenal restauratér. "Ti (u moci) nám slíbili, že budeme mít hodně peněz, skutečně jich na hraní máme hodně," poznamenal sarkasticky s odkazem na to, že kvůli propadu měny je k základnímu nákupu nyní v Libanonu zapotřebí stále větší štos bankovek. Haddád, jehož malá restaurace přijímá zákazníky od roku 1984, poznamenal, že za stejné peníze si nyní může koupit jen desetinu olivového oleje co kdysi. Příští rok v březnu Libanon čekají všeobecné volby. Vláda se snaží zajistit pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a ztrojnásobila příspěvek na dopravu pro zaměstnance, aby zmírnila finanční zátěž, s níž se Libanonci potýkají. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Hranice mají vlastní papírový betlém, se zdejšími osobnostmi i památkami' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2021110701948|501510. Vydána 07.11.2021 9:28:15. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Hranice mají vlastní papírový betlém, se zdejšími osobnostmi i památkami' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2021110701948|501510. Vydána 07.11.2021 9:28:15. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
