Město Kynžvart
MĚSTA
NAJÍT
Kyjov
Přehled zpráv z lokality "Kyjov". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Jízda králů v podání chasy ze Skoronic projela Kyjovem, letos měla 30 koní
Kyjov (Hodonínsko) 13. srpna (ČTK) - Tisíce diváků si dnes nenechaly ujít poslední vrchol programu letošního Slováckého roku, Jízdu králů v podání chasy z nedalekých Skoronic. Krále převlečeného v dívčím kroji s růží v ústech představoval desetiletý Teodor Šťastný, doprovázelo jej 29 jezdců. Firma z Kyjova na Hodonínsku vyrábí rozložitelný materiál z odpadu a podhoubí
Kyjov (Hodonínsko) 18. července (ČTK) - Firma Myco z Kyjova na Hodonínsku mění odpad z dřevozpracujícího průmyslu a zemědělství pomocí podhoubí na materiál rozložitelný v přírodě. Podobný může být třeba dřevotřísce nebo expandovanému polystyrenu používanému v obalových materiálech.
Kyjov (Hodonínsko) 13. srpna (ČTK) - Tisíce diváků si dnes nenechaly ujít poslední vrchol programu letošního Slováckého roku, Jízdu králů v podání chasy z nedalekých Skoronic. Krále převlečeného v dívčím kroji s růží v ústech představoval desetiletý Teodor Šťastný, doprovázelo jej 29 jezdců. Firma z Kyjova na Hodonínsku vyrábí rozložitelný materiál z odpadu a podhoubí
Kyjov (Hodonínsko) 18. července (ČTK) - Firma Myco z Kyjova na Hodonínsku mění odpad z dřevozpracujícího průmyslu a zemědělství pomocí podhoubí na materiál rozložitelný v přírodě. Podobný může být třeba dřevotřísce nebo expandovanému polystyrenu používanému v obalových materiálech.
Kyjov
Kyjov (německy Gaya, Geyen) je město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji.
Žije zde přibližně 11 tisíc obyvatel.
I když první písemná zmínka o Kyjově pochází z roku 1126, území, na němž se v současné době město rozkládá, bylo osídleno již v pravěku. Do roku 1539 patřil Kyjov klášteru Hradisko u Olomouce. Dostalo se mu ho darem od údělného olomouckého knížete Václava. Jediným důvodem jistě nebyla spása duše Václavova strýce, jak se praví v darovací listině, ale i přání mnichů získat lokalitu, kde by se dalo pěstovat víno.
V roce 1284 dal král Václav II. souhlas k opevnění Kyjova. Palisádou, valem a vodním příkopem bylo ohrazeno náměstí a přilehlé ulice. Ve 14. století byl Kyjov poprvé zastaven a během následujících dvou stoletích se zde vystřídalo několik zástavních pánů. V roce 1515 udělil Vladislav II. Jagelonský Kyjovu právo pečetit červeným voskem a v privilegiu, vydaném u této příležitosti, je Kyjov poprvé nazýván městem.
V letech 1784 - 1884 se díky dobré hospodářské situaci Kyjov územně rozrůstal. Rok 1844 přinesl otevření hnědouhelných dolů, které uvedl do provozu kníže Hugo Salm-Reiferscheidt. V roce 1850 se stal Kyjov sídlem okresního hejtmanství a soudního okresu. O tři roky později zde kníže Hugo Salm-Reiferscheidt založil první sklárnu.
Historické jádro Kyjova je městskou památkovou zónou. K nejzajímavějším místům v samotném Kyjově patří malebný renesanční zámeček se sgrafitovou výzdobou, dnes sídlo Vlastivědného muzea, v jehož interiérech jsou instalovány expozice věnované prehistorii Kyjovska, přírodě a etnografii. Na hlavním Masarykově náměstí si pozornost zaslouží půvabná renesanční radnice s věží a barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. Cyrila a Metoděje při bývalém kapucínském klášteře. Zajímavou ukázku moderní architektury představují konstruktivistické vily z 20. a 30. let minulého století. Kyjovsko je rovněž místem s vinařskou tradicí dlouhou přes tisíc let.
Další památky v Kyjově: Mariánský sloup, chudobinec Dominka Jurovského, kaple sv. Rocha, kaple sv. Josefa, kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Město je centrem folklórního regionu Kyjovské Dolňácko a každé čtyři roky zde probíhá národopisná slavnost Slovácký rok.
Žije zde přibližně 11 tisíc obyvatel.
I když první písemná zmínka o Kyjově pochází z roku 1126, území, na němž se v současné době město rozkládá, bylo osídleno již v pravěku. Do roku 1539 patřil Kyjov klášteru Hradisko u Olomouce. Dostalo se mu ho darem od údělného olomouckého knížete Václava. Jediným důvodem jistě nebyla spása duše Václavova strýce, jak se praví v darovací listině, ale i přání mnichů získat lokalitu, kde by se dalo pěstovat víno.
V roce 1284 dal král Václav II. souhlas k opevnění Kyjova. Palisádou, valem a vodním příkopem bylo ohrazeno náměstí a přilehlé ulice. Ve 14. století byl Kyjov poprvé zastaven a během následujících dvou stoletích se zde vystřídalo několik zástavních pánů. V roce 1515 udělil Vladislav II. Jagelonský Kyjovu právo pečetit červeným voskem a v privilegiu, vydaném u této příležitosti, je Kyjov poprvé nazýván městem.
V letech 1784 - 1884 se díky dobré hospodářské situaci Kyjov územně rozrůstal. Rok 1844 přinesl otevření hnědouhelných dolů, které uvedl do provozu kníže Hugo Salm-Reiferscheidt. V roce 1850 se stal Kyjov sídlem okresního hejtmanství a soudního okresu. O tři roky později zde kníže Hugo Salm-Reiferscheidt založil první sklárnu.
Historické jádro Kyjova je městskou památkovou zónou. K nejzajímavějším místům v samotném Kyjově patří malebný renesanční zámeček se sgrafitovou výzdobou, dnes sídlo Vlastivědného muzea, v jehož interiérech jsou instalovány expozice věnované prehistorii Kyjovska, přírodě a etnografii. Na hlavním Masarykově náměstí si pozornost zaslouží půvabná renesanční radnice s věží a barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. Cyrila a Metoděje při bývalém kapucínském klášteře. Zajímavou ukázku moderní architektury představují konstruktivistické vily z 20. a 30. let minulého století. Kyjovsko je rovněž místem s vinařskou tradicí dlouhou přes tisíc let.
Další památky v Kyjově: Mariánský sloup, chudobinec Dominka Jurovského, kaple sv. Rocha, kaple sv. Josefa, kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Město je centrem folklórního regionu Kyjovské Dolňácko a každé čtyři roky zde probíhá národopisná slavnost Slovácký rok.