Jízda králů v podání chasy ze Skoronic projela Kyjovem, letos měla 30 koní
Kyjov (Hodonínsko) 13. srpna 2023 (ČTK) - Tisíce diváků si dnes nenechaly ujít poslední vrchol programu letošního Slováckého roku, Jízdu králů v podání chasy z nedalekých Skoronic. Krále převlečeného v dívčím kroji s růží v ústech představoval desetiletý Teodor Šťastný, doprovázelo jej 29 jezdců. Právě shromáždění 30 koní bylo na přípravách letošní jízdy nejnáročnější, řekla ČTK Marie Holcmanová, která skoronskou jízdu pořádá.
"Sehnat koně je rok od roku větší problém. Koně jsou dnes převážně sportovní, příliš staří, hřebci nebo nemocní, anebo nesmí mezi cizí koně, protože by se splašili. Navíc je potřeba mít vhodné koně do páru. Všechna čest všem koňákům, kteří nám bez potíží a s velkou ochotou vyšli vstříc. Bez nich by nebylo možné jízdu pořádat," konstatovala Holcmanová.
Zdobení koní při jízdě pořádané ve Skoronicích je jiné než například ve Vlčnově. Zakládají si na tom, že ozdoby nezakrývají krásu koně. Ze čtyř míst, kde se jízda pořádá, je ta ze Skoronic nejméně častá - pořádá se pouze při mimořádných příležitostech, nejčastěji jednou za čtyři roky právě při Slováckém roku. V posledních letech ji ale bylo možné vidět o něco častěji. Například loni provázela oslavy 700 let od první písemné zmínky o Skoronicích.
Ač je hlavní postavou mladý král převlečený za ženu, mlčícího mladíka svým vyvoláváním zastíní čtyři vyvolávači, kteří ve verších požadují výslužku.
Jízda králů se na Slováckém roku objevila poprvé v roce 1956. Od té doby se jí účastnilo několik generací chlapců a mužů ze Skoronic.
Jízda králů může mít původ ještě v pohanské době, kdy mezi sebou chlapci soutěžili při vyhánění dobytka. Nejlepší byl králem. Druhý možný původ tradice vidí etnografové v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad v 15. století. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se do ženského kroje a do úst si vložil růži.
Slovácký rok, který je největší národopisnou slavností v Česku, v Kyjově pokračuje až do dnešního večera. Znovu se bude konat v roce 2027.
ska mha - sdílejte článek
Následuje: Al-Arabíja: Nebývalá vedra ohrožují i miliony lidí v uprchlických táborech
Damašek/Saná 13. srpna (ČTK/Al-Arabíja) - Rekordní vlny veder, s nimiž se letos potýká řada zemí a které přinesly nejteplejší měsíc v historii měření, ještě více zhoršují životní podmínky milionů lidí, kteří utekli před ozbrojenými konflikty a žijí v uprchlických táborech na Blízkém východě. V teplotách šplhajících někde až k 50 stupňům jsou matky často nuceny se rozhodovat, zda pro ně tolik vzácnou vodu použijí na pití, vaření či mytí svých dětí. Nedostatek vody a používání vody kontaminované způsobuje těmto lidem zdravotní problémy a v táborech se kvůli tomu šíří infekční nemoci, včetně cholery, napsal server televize Al-Arabíja. "Celosvětově se z 25 států považovaných za nejzranitelnější vůči změnám klimatu 14 potýká s konflikty. A důsledky změn klimatu, zejména vlny veder, zesilují humanitární potřeby v těchto oblastech," řekla Ímán Trabalsíová z blízkovýchodní pobočky Mezinárodnímu výboru Červeného kříže (MVČK). Konflikty zároveň ničí infrastrukturu a omezují přístup obyvatel k základním službám, včetně zdravotní péče, dodala. Vedra mají dopad zejména na země, jako je například Írán. S populací přesahující 85 milionů se Írán potýká s důsledky změn klimatu a nárůstu globálních teplot. Tamní vláda letos v létě kvůli spalujícímu vedru vyhlásila dvoudenní dovolenou pro vládní úředníky a banky, protože teploty v mnoha městech přesáhly 40 stupňů Celsia a v některých regionech se vyšplhaly na téměř 50 stupňů. Trabalsíová uvedla, že podle MVČK byly letos naměřeny bezprecedentní teploty například v jemenském Adenu či irácké Basře a v Sýrii přispěla vedra k nárůstu počtu a intenzity lesních požárů. Extrémní povětrnostní podmínky zhoršily zranitelnost už tak ohrožených komunit, které se potýkají s ničivými konflikty. Akutně pociťují souběh důsledků konfliktů a veder v syrských uprchlických táborech. Ponurý obrázek popsal pracovník Červeného kříže Džamál abú Hamad z tábora syrských uprchlíků u města Arsál na severovýchodě Libanonu. "Když jsme přijeli do jednoho z táborů u Arsálu, byly dvě hodiny odpoledne a teploty přesahovaly 40 stupňů, uličky v táboře byly téměř prázdné, protože bylo příliš horko na to, aby se dalo vystoupit ze stanu," popsal Hamad. Jediným zaplněným místem venku bylo stanoviště, kde se rozdávala voda. Čekali tam muži, ženy a děti, aby naplnili lahve a kanystry tím malým množstvím vody, které v nádobách zbylo. Jedním z čekajících byl Muhammad, který řekl, že pro svou rodinu potřebuje v létě minimálně 15 litrů vody denně. "Tohle je nejhorší léto od našeho příjezdu do tábora v roce 2014. Takové vedro jsme ještě nezažili," uvedl. Obzvlášť těžké je léto pro obyvatele tábora, kteří mají speciální potřeby. Například Ahmad Muhammad Abdal Fattáh utrpěl před deseti let v Sýrii vážné zranění a je ochrnutý na dolní část těla. Je sice zařazen do rehabilitačního programu, ale zatím udělal jen malý pokrok, potřeboval by totiž i chirurgický zákrok, který pracovníci Červeného kříže v tamních podmínkách zařídit nemohou. (pokračování...)
Damašek/Saná 13. srpna (ČTK/Al-Arabíja) - Rekordní vlny veder, s nimiž se letos potýká řada zemí a které přinesly nejteplejší měsíc v historii měření, ještě více zhoršují životní podmínky milionů lidí, kteří utekli před ozbrojenými konflikty a žijí v uprchlických táborech na Blízkém východě. V teplotách šplhajících někde až k 50 stupňům jsou matky často nuceny se rozhodovat, zda pro ně tolik vzácnou vodu použijí na pití, vaření či mytí svých dětí. Nedostatek vody a používání vody kontaminované způsobuje těmto lidem zdravotní problémy a v táborech se kvůli tomu šíří infekční nemoci, včetně cholery, napsal server televize Al-Arabíja. "Celosvětově se z 25 států považovaných za nejzranitelnější vůči změnám klimatu 14 potýká s konflikty. A důsledky změn klimatu, zejména vlny veder, zesilují humanitární potřeby v těchto oblastech," řekla Ímán Trabalsíová z blízkovýchodní pobočky Mezinárodnímu výboru Červeného kříže (MVČK). Konflikty zároveň ničí infrastrukturu a omezují přístup obyvatel k základním službám, včetně zdravotní péče, dodala. Vedra mají dopad zejména na země, jako je například Írán. S populací přesahující 85 milionů se Írán potýká s důsledky změn klimatu a nárůstu globálních teplot. Tamní vláda letos v létě kvůli spalujícímu vedru vyhlásila dvoudenní dovolenou pro vládní úředníky a banky, protože teploty v mnoha městech přesáhly 40 stupňů Celsia a v některých regionech se vyšplhaly na téměř 50 stupňů. Trabalsíová uvedla, že podle MVČK byly letos naměřeny bezprecedentní teploty například v jemenském Adenu či irácké Basře a v Sýrii přispěla vedra k nárůstu počtu a intenzity lesních požárů. Extrémní povětrnostní podmínky zhoršily zranitelnost už tak ohrožených komunit, které se potýkají s ničivými konflikty. Akutně pociťují souběh důsledků konfliktů a veder v syrských uprchlických táborech. Ponurý obrázek popsal pracovník Červeného kříže Džamál abú Hamad z tábora syrských uprchlíků u města Arsál na severovýchodě Libanonu. "Když jsme přijeli do jednoho z táborů u Arsálu, byly dvě hodiny odpoledne a teploty přesahovaly 40 stupňů, uličky v táboře byly téměř prázdné, protože bylo příliš horko na to, aby se dalo vystoupit ze stanu," popsal Hamad. Jediným zaplněným místem venku bylo stanoviště, kde se rozdávala voda. Čekali tam muži, ženy a děti, aby naplnili lahve a kanystry tím malým množstvím vody, které v nádobách zbylo. Jedním z čekajících byl Muhammad, který řekl, že pro svou rodinu potřebuje v létě minimálně 15 litrů vody denně. "Tohle je nejhorší léto od našeho příjezdu do tábora v roce 2014. Takové vedro jsme ještě nezažili," uvedl. Obzvlášť těžké je léto pro obyvatele tábora, kteří mají speciální potřeby. Například Ahmad Muhammad Abdal Fattáh utrpěl před deseti let v Sýrii vážné zranění a je ochrnutý na dolní část těla. Je sice zařazen do rehabilitačního programu, ale zatím udělal jen malý pokrok, potřeboval by totiž i chirurgický zákrok, který pracovníci Červeného kříže v tamních podmínkách zařídit nemohou. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Jízda králů v podání chasy ze Skoronic projela Kyjovem, letos měla 30 koní' je zařazena do kategorií Kultura (kul). ID zprávy: T2023081301722|506790. Vydána 13.08.2023 11:55:03. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Jízda králů v podání chasy ze Skoronic projela Kyjovem, letos měla 30 koní' je zařazena do kategorií Kultura (kul). ID zprávy: T2023081301722|506790. Vydána 13.08.2023 11:55:03. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
