Město Moravské Budějovice
MĚSTA
NAJÍT
Moravská Třebová: klíčové zprávy a události
Přehled posledních zpráv z lokality "Moravská Třebová". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 100 záznamů.
Moravská Třebová ve zprávách
Obnova renesančního kostela v Moravské Třebové potrvá asi deset let
Obnova kostela Nalezení svatého Kříže v Moravské Třebové na Svitavsku potrvá asi deset let. Větší práce začaly loni například výměnou střechy nebo restaurováním oltářního obrazu. ČTK to řekla mluvčí radnice Lucie Krčmářová. Kostel je cennou renesanční památkou. Městu patří od ledna 2024. Dokončené jsou všechny průzkumy, které jsou potřebné k záchraně památky. "Původní vlastník (římskokatolická farnost) se o objekt v minulosti staral dle svých možností. Byly prováděny dílčí restaurátorské práce a v celku se za uplynulých 20 let investovalo do úprav kostela několik milionů korun," řekla mluvčí. Na obnově kostela a jeho interiéru město spolupracuje s odborníky, ti udělali stavebně-historický průzkum, věnovali se analýze nástěnných maleb, oltářního obrazu a souboru kostelních lavic. Náklady jsou zatím několik milionů korun. V Třebové se dnes koná konference, která novinky představuje. "Finanční prostředky byly využity také na insekticidní ošetření mobiliáře a opravu dřevěné krytiny střechy. Na další období město připravuje restaurování vstupních dveří nebo některého z oltářních obrazů. V plánu je další restaurování mobiliáře, odvlhčení obvodových zdí nebo zabezpečení kostela," řekla mluvčí. Kostel má pět oltářů. Jeden oltářní obraz namaloval Franz Xaver Wagenschön, datovaný je rokem 1769. Malíř byl absolventem vídeňské akademie, kde malbu vyučoval. Dílo na výšku měří přes 2,8 metru, na šířku má skoro jeden a půl metru. Obraz je již restaurovaný. Odborníci na něm pracovali od loňska. Dílo bylo odložené na kůru, na plátně byly trhliny a nebylo poznat, co na něm je. "V 90. letech ho opatřili záchrannou voskovou vrstvou, která ale způsobila nečitelnost výjevu. Dílo v minulosti prošlo řadou poměrně invazivních zásahů, včetně extrémního čištění," řekl ČTK Jiří Pečinka z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. Restaurátor Dominik Matus zkoumal soubor deseti lavic a s kolegy zjistil, že obsahují starší a novější díly. "U lavic se ukázalo, že byly původně blankytně modré. Měly šablonové ornamenty. Mají části, které pocházejí z doby luterského vyznání před třicetiletou válkou a jsou z počátků kostela," řekl Matus. Podle něj je to nová informace, protože lavice jsou původně datované v době, kdy kostel v roce 1631 vysvětila římskokatolická církev. Bočnice a sedadla lavic pocházejí ze stejné doby, čela lavic jsou zpravidla starší. "Na čelech jsem našel fragmenty citátů napsaných luterským reformátorem, to by znamenalo, že části lavic jsou starší, než si historici mysleli," řekl Matus. Kostel Nalezení svatého Kříže v Moravské Třebové je známý také jako hřbitovní kostel na Křížovém vrchu. Od 15. století je součást nového hřbitova, který se nacházel mimo městské hradby. Dřevený kostelík nahradila renesanční stavba z let 1603 až 1605. Stavitelem byl Andreas Balzer. Kostel je trojlodní, s pětibokým presbytářem a raně barokním interiérem. Na venkovních stěnách kostela jsou dochované renesanční kamenné náhrobní desky významných měšťanů a osobností. "Kostel patří společně s unikátním souborem renesančních náhrobníků a dřevěných polychromovaných lavic k nejcennějším historickým památkám svého druhu na Moravě," řekla mluvčí města. Lucie Jelínková dr
Hvězdárna v Moravské Třebové ožila díky dobrovolníkům
Opuštěnou hvězdárnu v Moravské Třebové na Svitavsku, kterou lidé stavěli v 70. letech svépomocí, se nadšencům podařilo zachránit v roce 2010. Od té doby funguje díky menším dotacím. A stojí hlavně na množství dobrovolnické práce.
ČNB vydává zlatou minci s motivy historického jádra Moravské Třebové
Česká národní banka (ČNB) vydává zlatou minci v nominální hodnotě 5000 korun s motivy historického jádra Moravské Třebové. Pětitisícikoruna z cyklu Městské památkové rezervace je v prodeji od 1. října, uvedla banka v tiskové zprávě.
Horymír Kodeš je s křestním jménem spokojený a oslavy jmenin nepořádá
Není to křestní jméno, s nímž by se pojily obvyklé oslavy. Horymír Kodeš z Moravské Třebové má svátek 29. února, takže podle kalendáře má jmeniny jednou za čtyři roky, a jmenovce také aby pohledal. Bývalého učitele místního gymnázia to ale nikdy netrápilo a se jménem je spokojený.
Opuštěnou hvězdárnu v Moravské Třebové na Svitavsku, kterou lidé stavěli v 70. letech svépomocí, se nadšencům podařilo zachránit v roce 2010. Od té doby funguje díky menším dotacím. A stojí hlavně na množství dobrovolnické práce.
ČNB vydává zlatou minci s motivy historického jádra Moravské Třebové
Česká národní banka (ČNB) vydává zlatou minci v nominální hodnotě 5000 korun s motivy historického jádra Moravské Třebové. Pětitisícikoruna z cyklu Městské památkové rezervace je v prodeji od 1. října, uvedla banka v tiskové zprávě.
Horymír Kodeš je s křestním jménem spokojený a oslavy jmenin nepořádáNení to křestní jméno, s nímž by se pojily obvyklé oslavy. Horymír Kodeš z Moravské Třebové má svátek 29. února, takže podle kalendáře má jmeniny jednou za čtyři roky, a jmenovce také aby pohledal. Bývalého učitele místního gymnázia to ale nikdy netrápilo a se jménem je spokojený.
Moravská Třebová
Moravská Třebová (německy Mährisch Trübau) je město ležící v Pardubickém kraji, v okrese Svitavy.
Žije zde přibližně 9 900 obyvatel.
Město Moravská Třebová bylo vyhlášeno roku 1956 městskou památkovou rezervací a obnoveno roku 1980.
Město založil roku 1257 Boreš z Rýzmburka jako typické kolonizační město s pravidelným půdorysem náměstí. Po požárech v letech 1509 a 1540 bylo město rozšířeno, vystavěno z kamene a cihel, a opevněno kamennými hradbami s jedenácti baštami. V majetku Ladislava Velena ze Žerotína na přelomu 16. a 17. století se stalo centrem humanismu, dostalo přízvisko Moravské Athény. Ladislav Velen také dal vystavět nynější chloubu města, manýristická arkádová křídla zámku. Po třicetileté válce bylo celé panství v majetku Lichtenštejnů a postupně upadalo.
V první polovině 20. století ve městě sílil německý nacionalismus, zvláště pak v době po vyhlášení Československa a v době hospodářské krize ve 30. letech. Během druhé světové války se město a okolí stalo součástí německé říše. Po válce bylo původní německé obyvatelstvo vysídleno. K městu byly postupně připojeny samostatné obce Sušice, Udánky a velká obec Boršov.
Architektonickou dominantu Moravské Třebové tvoří zámek, jenž je renesanční perlou České republiky, a kde se nachází jedna z nejstarších renesančních památek dochovaných na sever od Alp, zámecký portál z roku 1492. Mezi další památky a zajímavosti města Moravská Třebová se řadí ještě kostel Nanebevzetí Panny Marie, u které se ještě nachází Loretánská kaple, městské muzeum, Františkánský klášter, Piaristické gymnázium, dřevěné schodiště mrtvých na hřbitov, malebný hřbitov plný historických náhrobků, zbytky hradeb, měšťanské domy a radnice. Městskou památkovou rezervací je kromě historického jádra města a zámku také areál na nedalekém Křížovém vrchu. Nachází se zde kostel Nalezení sv. Kříže, který byl postavený kolem roku 1500. Dále je zde křížová cesta s kapličkami, monumentální sousoší Kalvárie a hodnotná umělecká díla z období baroka, kdy ve městě působili vynikající umělci J. T. Supper, J. Pacák a další. Významnou památkou je soubor renesančních kamenných náhrobků z přelomu 16. a 17. století, umístěných v lapidáriu.
Nedaleko města na vysokém zalesněném kopci se nachází Třebovské hradisko se zbytky původního třebovského hradu, obklopené příkopy a valy.
V Moravské Třebové se pravidelně od roku 2000 koná Fotofestival Moravská Třebová.
K významným rodákům patří např.: politik Jiří Stránský (* 1959) a operní pěvkyně Jaroslava Maxová (* 1957).
Žije zde přibližně 9 900 obyvatel.
Město Moravská Třebová bylo vyhlášeno roku 1956 městskou památkovou rezervací a obnoveno roku 1980.
Město založil roku 1257 Boreš z Rýzmburka jako typické kolonizační město s pravidelným půdorysem náměstí. Po požárech v letech 1509 a 1540 bylo město rozšířeno, vystavěno z kamene a cihel, a opevněno kamennými hradbami s jedenácti baštami. V majetku Ladislava Velena ze Žerotína na přelomu 16. a 17. století se stalo centrem humanismu, dostalo přízvisko Moravské Athény. Ladislav Velen také dal vystavět nynější chloubu města, manýristická arkádová křídla zámku. Po třicetileté válce bylo celé panství v majetku Lichtenštejnů a postupně upadalo.
V první polovině 20. století ve městě sílil německý nacionalismus, zvláště pak v době po vyhlášení Československa a v době hospodářské krize ve 30. letech. Během druhé světové války se město a okolí stalo součástí německé říše. Po válce bylo původní německé obyvatelstvo vysídleno. K městu byly postupně připojeny samostatné obce Sušice, Udánky a velká obec Boršov.
Architektonickou dominantu Moravské Třebové tvoří zámek, jenž je renesanční perlou České republiky, a kde se nachází jedna z nejstarších renesančních památek dochovaných na sever od Alp, zámecký portál z roku 1492. Mezi další památky a zajímavosti města Moravská Třebová se řadí ještě kostel Nanebevzetí Panny Marie, u které se ještě nachází Loretánská kaple, městské muzeum, Františkánský klášter, Piaristické gymnázium, dřevěné schodiště mrtvých na hřbitov, malebný hřbitov plný historických náhrobků, zbytky hradeb, měšťanské domy a radnice. Městskou památkovou rezervací je kromě historického jádra města a zámku také areál na nedalekém Křížovém vrchu. Nachází se zde kostel Nalezení sv. Kříže, který byl postavený kolem roku 1500. Dále je zde křížová cesta s kapličkami, monumentální sousoší Kalvárie a hodnotná umělecká díla z období baroka, kdy ve městě působili vynikající umělci J. T. Supper, J. Pacák a další. Významnou památkou je soubor renesančních kamenných náhrobků z přelomu 16. a 17. století, umístěných v lapidáriu.
Nedaleko města na vysokém zalesněném kopci se nachází Třebovské hradisko se zbytky původního třebovského hradu, obklopené příkopy a valy.
V Moravské Třebové se pravidelně od roku 2000 koná Fotofestival Moravská Třebová.
K významným rodákům patří např.: politik Jiří Stránský (* 1959) a operní pěvkyně Jaroslava Maxová (* 1957).