Město Nové Město nad Metují
MĚSTA
NAJÍT
Město Nové Město na Moravě
Přehled zpráv z lokality "Nové Město na Moravě". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Nové Město na Moravě ve zprávách
Jedinečnost lidových krojů severního Horácka tkví v používání doma tkaných látek
Nové Město na Moravě (Žďársko) 20. března (ČTK) - Jedinečnost lidových krojů severního Horácka tkví v použitých látkách. Všechny byly tkané podomácku ze lnu, vlny a bavlny. Průmyslově vyráběné látky se až do 20. století nepoužívaly. Při dnešním otevření etnografické expozice Horáckého muzea v Novém Městě na Moravě to zdůraznil etnograf Jan Kuča. Muzeum má novou expozici po více než 30 letech. Větší prostor v ní dostaly právě lidové kroje. Horácko je oblast na pomezí Čech a Moravy, částečně se překrývá s dnešním Krajem Vysočina. "I na poměrně velký svátek selky do kostela chodily v tkaných sukních, to nebylo obvyklé v mnoha jiných krajích," řekl Kuča. V bohatších regionech se doma tkané látky používaly jen pro oblečení na všední den. V chudém regionu Horácka si lidé kupované látky dovolit nemohli. Protože se zde ale ve velkém pěstoval len a k dostání byla i vlna a bavlna, tkalo se doma. Průmyslová textilní výroba se v regionu nikdy nerozběhla. Zdobnost doháněly domácí látky formou tkaní, při kterém vznikaly i plastické dekory. Domácí látky se vyznačovaly dlouhou životností, sukně z nich vydržely několik generací. "A i když jsme chudý kraj, selky takových sukní měly obrovské množství, takže každou neděli chodily v jiné. To je tady také zvláštní," dodal Kuča. Sukně byly pruhované, nejčastěji s červenými nebo modrými a fialovými tóny. Doplňovaly je kabátky či kacabajky a různé šátky či čepce včetně vysokých krepínů. Úpravy tří sálů etnografické expozice vyšly asi na půl milionu korun. Zčásti jsou zařízené jako venkovská světnice, zčásti slouží k prezentaci dosud nevystavovaných obrazů z muzejních sbírek, řekla už dříve ředitelka muzea Alice Hradilová. Horácko je etnografická oblast na pomezí Čech a Moravy, částečně na Vysočině. Specifika regionu souvisejí s kopcovitou krajinou, tedy i méně úrodnou půdou a chladnějším podnebím. Na jihu začíná Horácko už Slavonicemi v Jihočeském kraji a na severu zasahuje do Pardubického kraje. vkr dr
Novoměstská galerie otevře výstavu slovenské výtvarnice Renaty Sládkové
Nové Město na Moravě (Žďársko) 19. září (ČTK) - Horácká galerie v Novém Městě na Moravě na Žďársku připravila výstavu Bájný svět slovenské výtvarnice Renaty Sládkové. Otevře ji ve středu a bude přístupná do 12. Soukalová se věnuje moderování, Landová učí, Vítková čeká druhé dítě
Nové Město na Moravě (Žďársko) 5. března (ČTK) - Od soboty spojuje bývalé biatlonistky Gabrielu Soukalovou, Veroniku Vítkovou, Jitku Landovou a Evu Puskarčíkovou vedle dřívějších úspěchů také dodatečně udělená bronzová medaile ze štafety z olympijských her v Soči. Aukce vynesla přes 100.000 Kč na stavbu domova Pomněnka na Vysočině
Nové Město na Moravě (Žďársko ) 11. prosince (ČTK) - Více než 100.000 Kč vynesla dnešní dobročinná aukce 33 obrazů a plastik v Novém Městě na Moravě na Žďársku. Výtěžek putuje na podporu stavby domova Pomněnka pro lidi s demencí. Novoměstské muzeum by mohlo vystavovat i nejnovější nálezy z doby bronzové
Nové Město na Moravě (Žďársko) 5. listopadu (ČTK) - Amatérskému archeologovi Janu Mátlovi se podařilo u Nového Města na Moravě najít část bronzového náramku a jehlice. Po odborném ohledání by mohly být předměty vystavené v novoměstském Horáckém muzeum. Nové Město na Moravě příští rok připomene lyžařskou tradici, i naučnou stezkou
Nové Město na Moravě (Žďársko) 28. října (ČTK) - Nové Město na Moravě připravuje naučnou stezku věnovanou tradici lyžování ve městě. Na lyžování a osobnosti spojené s tímto sportem se příští rok zaměří program města, k jeho organizaci se připojil i tamní výrobce lyží a sportovní klub.
Nové Město na Moravě (Žďársko) 19. září (ČTK) - Horácká galerie v Novém Městě na Moravě na Žďársku připravila výstavu Bájný svět slovenské výtvarnice Renaty Sládkové. Otevře ji ve středu a bude přístupná do 12. Soukalová se věnuje moderování, Landová učí, Vítková čeká druhé dítě
Nové Město na Moravě (Žďársko) 5. března (ČTK) - Od soboty spojuje bývalé biatlonistky Gabrielu Soukalovou, Veroniku Vítkovou, Jitku Landovou a Evu Puskarčíkovou vedle dřívějších úspěchů také dodatečně udělená bronzová medaile ze štafety z olympijských her v Soči. Aukce vynesla přes 100.000 Kč na stavbu domova Pomněnka na Vysočině
Nové Město na Moravě (Žďársko ) 11. prosince (ČTK) - Více než 100.000 Kč vynesla dnešní dobročinná aukce 33 obrazů a plastik v Novém Městě na Moravě na Žďársku. Výtěžek putuje na podporu stavby domova Pomněnka pro lidi s demencí. Novoměstské muzeum by mohlo vystavovat i nejnovější nálezy z doby bronzové
Nové Město na Moravě (Žďársko) 5. listopadu (ČTK) - Amatérskému archeologovi Janu Mátlovi se podařilo u Nového Města na Moravě najít část bronzového náramku a jehlice. Po odborném ohledání by mohly být předměty vystavené v novoměstském Horáckém muzeum. Nové Město na Moravě příští rok připomene lyžařskou tradici, i naučnou stezkou
Nové Město na Moravě (Žďársko) 28. října (ČTK) - Nové Město na Moravě připravuje naučnou stezku věnovanou tradici lyžování ve městě. Na lyžování a osobnosti spojené s tímto sportem se příští rok zaměří program města, k jeho organizaci se připojil i tamní výrobce lyží a sportovní klub.
Nové Město na Moravě
Nové Město na Moravě (německy Neustadt in Mähren) je město v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina.
Žije zde přibližně 10 tisíc obyvatel.
Historické počátky Nového Města na Moravě spadají do poloviny 13. století, kdy zdejší území poblíž hranice mezi Čechami a Moravou bylo ještě téměř celé zarostlé pomezním pralesem. Vznik Nového Města na Moravě úzce souvisí se založením cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou. Klášter založil v roce 1252 znojemský purkrabí Boček z Obřan na pomezním zalesněném území, které získal jeho tchán Přibyslav z Křižanova. Část zděděného území daroval Boček klášteru a na druhé části pokračoval on i jeho dědicové v kolonizaci. Dříve než Boček v roce 1255 zemřel, založil ještě v místě dnešního Nového Města na Moravě osadu. Když olomoucký biskup Bruno v roce 1267 potvrzoval Bočkův odkaz klášteru, je tato osada uvedena pod názvem Bočkonov (Bočkov) spolu s Bobrovou a Žďárem při vymezení území, ze kterého náleží desátky žďárkému klášteru. Založená osada se rychle zdárně vyvíjela, protože již v roce 1293 je v listině krále Václava II. nazývána městečkem s latinským názvem NOVA CIVITAS. Touto listinou král stanovil soudní pravomoc kláštera nad některými městečky. Je mezi nimi i naše Nové Město.
Za kardinála Františka z Dietrichštejna bylo Nové Město v roce 1635 povýšeno na město. Když kardinál Ditrichštejn v roce 1636 zemřel, přenechal jeho bratr v roce 1638 novoměstské panství hospodářskému správci ditrichštejnských statků Šimonu Kratzerovi ze Schönsberka. Ten opět ve městě sídlil, staral se o hospodářský rozkvět panství a podporoval sklářskou výrobu na panství. Zamýšlel vybudovat na novoměstském panství také železářské hutě. K jeho záměru však nedošlo, protože v roce 1645 byl zastřelen Švédy při jejich útoku na město. Novoměstské panství od té doby spravoval a v roce 1660 převzal jeho syn František Maxmilián Kratzer. V roce 1850 se Nové Město stalo sídlem okresního hejtmanství a zároveň jednoho ze tří soudních okresů. Od roku 1906 má Nové Město přívlastek "na Moravě" pro odlišení od ostatních Nových Měst. V roce 1949 bylo sídlo okresu přeneseno do Žďáru nad Sázavou.
Nové Město na Moravě je zajímavé svými historickými a kulturními památkami. Zachovalé historické jádro města tvoří městskou památkovou zónu. Zástavbu městské památkové zóny představují podélně řazené, zejména jednopatrové domy, upravované po velikém požáru v roce 1801. Uprostřed náměstí se nachází kostel sv. Kunhuty, jehož fasádu pokrývá sgrafito znázorňující výjevy ze Starého i Nového zákona. Další dominantou náměstí je budova zámku, který koncem 16. století postavili Dubští z Třebomyslic. Městskou památkovou zónou, která byla vyhlášena v roce 1990, vede prohlídkový okruh se 22 zastaveními.
Nejstarší památkou je katolický kostel sv. Kunhuty. Novorenesanční evangelický kostel z roku 1898 nahradil bývalou modlitebnu z roku 1784. Novoměstský zámek byl postaven v 16. století na místě měšťanských domů a přestavěn v 1. polovině 18. století. Mezi další památky patří: rodný dům Karla Němce, hotel Panský dům a nebo Dům čp. 11 – rodný dům Vincence Makovského.
Zhruba 1 km jihovýchodně od centra města byly na vrcholu zalesněného kopce (675 m n. m.) postaveny Tři kříže z vděčnosti za záchranu před morovou epidemií, na kterou nezemřel ani jeden obyvatel města. V této době se na místo Tří křížů konaly poutě a konaly se zde také polní mše. Kamenné podstavce se zde z této doby zachovaly. V roce 1928 byla ke Třem křížům vysázena javorová Alej smíření, vedoucí od evangelického hřbitova ke Třem křížům, kde za každého mrtvého obyvatele z 1. světové války byl vysazen jeden strom.
Žije zde přibližně 10 tisíc obyvatel.
Historické počátky Nového Města na Moravě spadají do poloviny 13. století, kdy zdejší území poblíž hranice mezi Čechami a Moravou bylo ještě téměř celé zarostlé pomezním pralesem. Vznik Nového Města na Moravě úzce souvisí se založením cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou. Klášter založil v roce 1252 znojemský purkrabí Boček z Obřan na pomezním zalesněném území, které získal jeho tchán Přibyslav z Křižanova. Část zděděného území daroval Boček klášteru a na druhé části pokračoval on i jeho dědicové v kolonizaci. Dříve než Boček v roce 1255 zemřel, založil ještě v místě dnešního Nového Města na Moravě osadu. Když olomoucký biskup Bruno v roce 1267 potvrzoval Bočkův odkaz klášteru, je tato osada uvedena pod názvem Bočkonov (Bočkov) spolu s Bobrovou a Žďárem při vymezení území, ze kterého náleží desátky žďárkému klášteru. Založená osada se rychle zdárně vyvíjela, protože již v roce 1293 je v listině krále Václava II. nazývána městečkem s latinským názvem NOVA CIVITAS. Touto listinou král stanovil soudní pravomoc kláštera nad některými městečky. Je mezi nimi i naše Nové Město.
Za kardinála Františka z Dietrichštejna bylo Nové Město v roce 1635 povýšeno na město. Když kardinál Ditrichštejn v roce 1636 zemřel, přenechal jeho bratr v roce 1638 novoměstské panství hospodářskému správci ditrichštejnských statků Šimonu Kratzerovi ze Schönsberka. Ten opět ve městě sídlil, staral se o hospodářský rozkvět panství a podporoval sklářskou výrobu na panství. Zamýšlel vybudovat na novoměstském panství také železářské hutě. K jeho záměru však nedošlo, protože v roce 1645 byl zastřelen Švédy při jejich útoku na město. Novoměstské panství od té doby spravoval a v roce 1660 převzal jeho syn František Maxmilián Kratzer. V roce 1850 se Nové Město stalo sídlem okresního hejtmanství a zároveň jednoho ze tří soudních okresů. Od roku 1906 má Nové Město přívlastek "na Moravě" pro odlišení od ostatních Nových Měst. V roce 1949 bylo sídlo okresu přeneseno do Žďáru nad Sázavou.
Nové Město na Moravě je zajímavé svými historickými a kulturními památkami. Zachovalé historické jádro města tvoří městskou památkovou zónu. Zástavbu městské památkové zóny představují podélně řazené, zejména jednopatrové domy, upravované po velikém požáru v roce 1801. Uprostřed náměstí se nachází kostel sv. Kunhuty, jehož fasádu pokrývá sgrafito znázorňující výjevy ze Starého i Nového zákona. Další dominantou náměstí je budova zámku, který koncem 16. století postavili Dubští z Třebomyslic. Městskou památkovou zónou, která byla vyhlášena v roce 1990, vede prohlídkový okruh se 22 zastaveními.
Nejstarší památkou je katolický kostel sv. Kunhuty. Novorenesanční evangelický kostel z roku 1898 nahradil bývalou modlitebnu z roku 1784. Novoměstský zámek byl postaven v 16. století na místě měšťanských domů a přestavěn v 1. polovině 18. století. Mezi další památky patří: rodný dům Karla Němce, hotel Panský dům a nebo Dům čp. 11 – rodný dům Vincence Makovského.
Zhruba 1 km jihovýchodně od centra města byly na vrcholu zalesněného kopce (675 m n. m.) postaveny Tři kříže z vděčnosti za záchranu před morovou epidemií, na kterou nezemřel ani jeden obyvatel města. V této době se na místo Tří křížů konaly poutě a konaly se zde také polní mše. Kamenné podstavce se zde z této doby zachovaly. V roce 1928 byla ke Třem křížům vysázena javorová Alej smíření, vedoucí od evangelického hřbitova ke Třem křížům, kde za každého mrtvého obyvatele z 1. světové války byl vysazen jeden strom.