Město Třemošnie
![Třeboň]( "Třeboň ve zprávách.")
Třeboň (Jindřichohradecko) 19. září (ČTK) - Rybník Rožmberk na Jindřichohradecku, který dokáže zadržet mimořádně miliony krychlových metrů vody, nevznikal jako významné vodohospodářské dílo. Stavitel Jakub Krčín jej v 16. Vědci našli v rožmberské hrobce snubní prsten Petra Voka a Kateřiny z Ludanic
Třeboň (Jindřichohradecko) 6. listopadu (ČTK) - Vědci prokázali, že v rožmberské hrobce ve vyšebrodském klášteře je snubní prsten posledního rožmberského páru, Petra Voka z Rožmberka a Kateřiny z Ludanic. Zámecká lékárna v Třeboni připomíná odkaz Petra Voka z Rožmberka
Třeboň (Jindřichohradecko ) 6. června (ČTK) - Odkaz Petra Voka z Rožmberka připomíná opravená národní kulturní památka, dům Zámecká lékárna v Třeboni. Oprava domu vyšla na 150 milionů korun. Nabízí stálou expozici o Vokovi, prohlídky i kulturní akce.
MĚSTA
NAJÍT
Třeboň
Přehled zpráv z lokality "Třeboň". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Ilustrační fotografie zdroj:istock.com
Rybník Rožmberk původně nevznikal jako významné vodohospodářské díloTřeboň (Jindřichohradecko) 19. září (ČTK) - Rybník Rožmberk na Jindřichohradecku, který dokáže zadržet mimořádně miliony krychlových metrů vody, nevznikal jako významné vodohospodářské dílo. Stavitel Jakub Krčín jej v 16. Vědci našli v rožmberské hrobce snubní prsten Petra Voka a Kateřiny z Ludanic
Třeboň (Jindřichohradecko) 6. listopadu (ČTK) - Vědci prokázali, že v rožmberské hrobce ve vyšebrodském klášteře je snubní prsten posledního rožmberského páru, Petra Voka z Rožmberka a Kateřiny z Ludanic. Zámecká lékárna v Třeboni připomíná odkaz Petra Voka z Rožmberka
Třeboň (Jindřichohradecko ) 6. června (ČTK) - Odkaz Petra Voka z Rožmberka připomíná opravená národní kulturní památka, dům Zámecká lékárna v Třeboni. Oprava domu vyšla na 150 milionů korun. Nabízí stálou expozici o Vokovi, prohlídky i kulturní akce.
Třeboň
Třeboň (německy Wittingau, tj. „Wittingův či Vítkův Luh“, latinsky Trebonis) je město v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji.
Žije zde přibližně 8 200 obyvatel.
Je lázeňským a rekreačním městem, městskou památkovou rezervací a střediskem CHKO Třeboňsko.
Počátky města sahají asi do poloviny 12. století, kdy na jedné ze stezek, procházejících širokým pohraničním hvozdem, vznikla malá osada či jen pouhý dvorec. Celé rozlehlé území dostal od krále výsluhou podnikavý Vítek z Prčic, první známý člen později rozvětveného rodu Vítkovců. V polovině 13. století koupili toto území bratři Pelhřim a Ojíř z landštejnské větve Vítkovců. Kolem roku 1300 lze v Třeboni předpokládat městské opevnění, zesílené zvenčí vodním příkopem. Třeboň se vyvinula ve středisko rozšiřujícího se panství. První rybníky založil koncem 15. století Štěpánek Netolický. Největšího rozkvětu dosáhla Třeboň v 16. a na počátku 17. století, zejména za vlády posledních Rožmberků, bratrů Viléma a Petra Voka.
V průběhu 2. světové války položilo svůj život přes 80 občanů Třeboně. 26. června 1942 popravilo gestapo předválečného starostu města Františka Adama. Jména obětí jsou uvedena na pamětní desce v parku před budovou základní školy. Třeboň byla osvobozena 9. května 1945 vojsky 9. gardové armády 2. ukrajinského frontu Sovětské armády. Od poloviny 19. století se Třeboň rozvíjela jako plnohodnotné okresní město, tj. sídlo politického i soudního okresu. Roku 1960 byl ale při celostátní reorganizaci státní správy třeboňský okres zrušen a městu udělen lázeňský statut. Ve středu 21. srpna 1968 bylo Hlavní (Masarykovo) náměstí obsazeno sovětskými okupačními tanky.
Historické jádro města Třeboň je vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Nachází se zde množství vzácných památek, mezi něž se řadí budova radnice, zámek, pivovar, Mariánský sloup, Budějovická brána, Hradecká brána, Schwarzenberská hrobka či bývalý augustiniánský klášter.
Jihovýchodně od města leží přírodní památka Soví les.
Mezi významné osobnosti patří např.: rybníkář Jakub Krčín (1535–1604) a nebo spisovatel Miroslav Hule, (* 1946).
Žije zde přibližně 8 200 obyvatel.
Je lázeňským a rekreačním městem, městskou památkovou rezervací a střediskem CHKO Třeboňsko.
Počátky města sahají asi do poloviny 12. století, kdy na jedné ze stezek, procházejících širokým pohraničním hvozdem, vznikla malá osada či jen pouhý dvorec. Celé rozlehlé území dostal od krále výsluhou podnikavý Vítek z Prčic, první známý člen později rozvětveného rodu Vítkovců. V polovině 13. století koupili toto území bratři Pelhřim a Ojíř z landštejnské větve Vítkovců. Kolem roku 1300 lze v Třeboni předpokládat městské opevnění, zesílené zvenčí vodním příkopem. Třeboň se vyvinula ve středisko rozšiřujícího se panství. První rybníky založil koncem 15. století Štěpánek Netolický. Největšího rozkvětu dosáhla Třeboň v 16. a na počátku 17. století, zejména za vlády posledních Rožmberků, bratrů Viléma a Petra Voka.
V průběhu 2. světové války položilo svůj život přes 80 občanů Třeboně. 26. června 1942 popravilo gestapo předválečného starostu města Františka Adama. Jména obětí jsou uvedena na pamětní desce v parku před budovou základní školy. Třeboň byla osvobozena 9. května 1945 vojsky 9. gardové armády 2. ukrajinského frontu Sovětské armády. Od poloviny 19. století se Třeboň rozvíjela jako plnohodnotné okresní město, tj. sídlo politického i soudního okresu. Roku 1960 byl ale při celostátní reorganizaci státní správy třeboňský okres zrušen a městu udělen lázeňský statut. Ve středu 21. srpna 1968 bylo Hlavní (Masarykovo) náměstí obsazeno sovětskými okupačními tanky.
Historické jádro města Třeboň je vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Nachází se zde množství vzácných památek, mezi něž se řadí budova radnice, zámek, pivovar, Mariánský sloup, Budějovická brána, Hradecká brána, Schwarzenberská hrobka či bývalý augustiniánský klášter.
Jihovýchodně od města leží přírodní památka Soví les.
Mezi významné osobnosti patří např.: rybníkář Jakub Krčín (1535–1604) a nebo spisovatel Miroslav Hule, (* 1946).