Prezidentem Chile bude mladý levicový lídr Gabriel Boric, slíbil výrazné změny

Santiago de Chile 20. prosince 2021 (ČTK) - Nedělní prezidentské volby v Chile vyhrál pětatřicetiletý levicový politik Gabriel Boric, který se od března stane nejmladším prezidentem této jihoamerické země. Jeho přesvědčivé vítězství nad krajně pravicovým kandidátem José Antoniem Kastem vyšly do ulic chilské metropole slavit desetitisíce zejména mladých lidí, kteří od něj očekávají výrazné změny hlavně v sociální oblasti. Někdejší studentský vůdce a nyní poslanec Boric podle výsledků po sečtení 99,9 procenta získal 55,9 procenta hlasů a jeho rival Kast dostal 44,1 procenta. Pětapadesátiletý Kast už uznal porážku a svému soupeřovi pogratuloval. Jejich volební souboj přivedl v neděli k urnám 55,4 procenta voličů, což byla nejvyšší volební účast od zavedení dobrovolného hlasování v roce 2012, napsal deník El País. Boric slíbil voličům výrazné strukturální změny a větší roli státu zejména ve zdravotnictví, školství či v penzijním systému. Jde o reformy, které požadovaly desetitisíce Chilanů při sociálních nepokojích z přelomu roku 2019 a 2020. Demonstranti protestovali proti rostoucí sociální nerovnosti a vynutili si tak na vládě referendum o změně ústavy. Ta současná je ještě z dob diktatury Augusta Pinocheta (1973-1990), jehož neoliberální ekonomický model Kast v kampani vychvaloval. Novou ústavu připravuje ústavodárné shromáždění, do něhož letos v květnu Chilané zvolili rovněž zejména levicové a také nezávislé kandidáty. "Stojíme před historickou změnou," řekl Boric ve svém prvním povolebním projevu. "Tato vláda bude naslouchat ulici a nebude dělat rozhodnutí mezi čtyřmi stěnami prezidentského paláce," dodal. "Budeme mít více sociálních práv, ale zároveň zůstaneme rozpočtově odpovědní," řekl také Boric, který bude mít ale prosazování změn obtížné. Ani v jedné z komor parlamentu nemá totiž levice jasnou většinu a komplikované to bude nový prezident mít i uvnitř své volební aliance. Pokud bude prosazovat příliš radikální změny, ztratí podporu středolevých stran, bude-li málo radikální, nepodpoří ho komunisté. Právě z Boricovy aliance s komunisty mají mnozí obavy. Výsledek voleb už se odrazil v dnešním propadu na místní burze, kde index akcií hlavních chilských firem klesl ráno o téměř osm procent. Investoři mají obavy zejména z toho, že Boricova vláda bude zvyšovat daně, zatíží rozpočet sociálními výdaji a zruší penzijní systém, v němž nyní operují soukromé penzijní fondy. Boric hodlá mimo jiné prosazovat větší pomoc studentům, včetně odpuštění dluhů vysokoškolákům, kteří si na studium půjčili u bank. Navrhuje též daň pro nejbohatší či vyšší daně pro těžební společnosti. V povolebním projevu také prohlásil, že se postaví proti těžebním projektům, které ničí přírodu. Vítězstvím Borice se rozšiřuje seznam zemí Latinské Ameriky, kde vládne levice. Naposledy minulý měsíc zvítězila její představitelka Xiomara Castrová v Hondurasu (úřadu se ujme v lednu a ukončí tak víc než desetiletou vládu pravice). Levicového prezidenta má od letoška také Peru, loni se levice vrátila k moci po roční přestávce v Bolívii a předloni vystřídal pravicového politika levicový v úřadu prezidenta v Argentině. Levicové prezidenty má také Mexiko, za autoritářské levicové režimy jsou považovány Kuba, Venezuela či Nikaragua, kde v nesvobodných volbách minulý měsíc opět vyhrál Daniel Ortega. Příští rok čekají prezidentské volby největší latinskoamerickou zemi Brazílii, kterou nyní vede krajně pravicový politik Jair Bolsonaro. Podle posledních průzkumů má velké šance ho porazit rovněž levicový politik, exprezident Luis Inácio Lula da Silva. nob jd - sdílejte článek