Chile

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Chile". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Chile je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Chile má velký potenciál v udržitelných energiích, míní velvyslanec Bechný

Praha 3. září (ČTK) - Chile je pro Evropskou unii i Českou republiku velmi perspektivní zemí pro spolupráci, má velký potenciál zejména v oblasti udržitelných energií. Tato jihoamerická země se chce také stát jedním z hlavních vývozců zeleného vodíku, který vzniká s použitím energie z obnovitelných zdrojů. Má také zájem o evropské technologie těžby lithia, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Řekl to v rozhovoru s ČTK český velvyslanec v Chile Pavel Bechný. Chile je už nyní třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka v latinskoamerickém regionu, po Mexiku a Brazílii. 'Chile je jedním z nejvýznamnějších vývozců mědi na světě, k tomu se nyní přidává vládní koncepce budování kapacit zeleného vodíku a letos prezident Gabriel Boric vyhlásil také novou koncepci lithia, jehož má země velmi významné zásoby,' řekl Bechný. Velvyslanec také zdůraznil, že Chile je důvěryhodný, stabilní a čitelný obchodní partner, který má liberální obchodní politiku, je ekonomicky a politicky stabilní zemí a není ve sféře vlivu žádné velké země. 'Důležité je také to, že v Chile je předvídatelné investiční prostředí a není tam velká míra korupce,' dodal. V situaci, kdy Evropa hledá alternativní zdroje surovin, je podle Bechného Chile ideálním partnerem. 'Tato země má extrémně výhodné podmínky pro fotovoltaické elektrárny na severu a příhodné podmínky pro budování parků větrné energetiky na jihu. A právě to hodlá chilská vláda podporovat a velmi stojí o to, aby se na tom podílely evropské firmy,' uvedl český velvyslanec. Chile se chce nejpozději do roku 2040 stát jedním z hlavních vývozců zeleného vodíku. 'Jenže to znamená vybudovat nejen výrobní kapacity, ale i transformační a převozní stanice. A v tom jsou právě šance pro naše firmy,' domnívá se Bechný. Česko podle něj může nabídnout zkušenosti například ze strojního průmyslu. Součástí jednoho ze čtyř desítek prioritních projektů chilské vlády bude i česká společnost Solek Group, která už v Chile působí od roku 2016 v oblasti solárních elektráren. Podle Bechného se bude podílet na projektu, v němž energie vyrobená v elektrárně Leyda bude napájet výrobu zeleného vodíku, který se spotřebuje v přístavu San Antonio. Přístav se má modernizovat a má být jakýmsi pilotním projektem v této sféře podnikání. Kvůli spolupráci v odvětví výroby zeleného vodíku přišla Evropská unie s iniciativou Team Europe Green Hydrogen, která by měla pomoci financovat projekty v Chile. 'A to je znovu příležitost pro naše firmy,' uvedl Bechný. Připomněl také, že ČR se podílela na jednání o modernizaci obchodní dohody EU s Chile. Jednání byla dokončena právě za loňského českého předsednictví v EU a podpis dohody se očekává koncem letošního roku za nynějšího španělského předsednictví EU. Povolení k těžbě lithia v Chile mají už firmy ze Spojených států a Číny. Podle Bechného ale chilská vláda jasně řekla, že má zájem o evropské technologie šetrné k životnímu prostředí. EU nyní dováží přes 90 procent lithia z Číny, což by mohla změnit právě spolupráce s Chile. Velvyslanec Bechný vidí široké možnosti spolupráce. 'Pro firmy připravujeme další cesty, už loni jsme měli loďařskou či železniční misi. Letos se chystala návštěva podnikatelů v oblasti životního prostředí s ministrem (Petrem) Hladíkem, ale nakonec byla bohužel zrušena,' řekl Bechný. 'Uvidíme, kdy se podaří najít náhradní termín,' dodal. Kromě Solek Group působí v Chile například také palírna Jelínek, která je tam už od roku 2008, a parní turbína společnosti Doosan Škoda Power pohání v Chile solární elektrárnu. 'V současné době připravujeme další investici, a to společnosti Retex z Moravského Krumlova, která by chtěla postavit továrnu na zpracování textilního odpadu,' uvedl velvyslanec Bechný. Textilní odpad je nyní vyvážen do pouště a zapalován. Projekt firmy Retex nabízí ekologické řešení jeho zpracování. Z odpadu vyrobené geotextilie se pak mohou využívat například v chilském důlním průmyslu, k výrobě textilií pro stavbu zelených střech, případně by se mohly také s chilským partnerem prodávat do Brazílie k výrobě automobilových koberců, řekl ČTK Bechný. nob hj

Na hranici mezi Peru a Chile uvázly stovky migrantů, nemají jídlo ani vodu

Santiago de Chile/Lima 30. dubna (ČTK) - Na hranici mezi Peru a Chile pobývá už více než týden několik stovek migrantů, kteří tam uvázli, když se snažili z Chile dostat do Peru. Tam je ale místní úřady nechtějí pustit, jelikož nemají doklady. Vrátit už se taky nemohou, nebo nechtějí, protože chilská vláda tento měsíc zpřísnila pravidla pro běžence bez dokumentů. Informovala o tom agentura EFE. Mezi běženci, z nichž většina jsou Venezuelané, jsou i ženy s dětmi. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) tam přebývají ve velmi špatných podmínkách, řada z nich nemá jídlo ani pití a chybí tam sanitární služby. Oblast je navíc v poušti Atacama, takže je tam velké vedro ve dne a zima v noci. Krizová situace vznikla kvůli tomu, že levicová vláda chilského prezidenta Gabriela Borice kvůli velkému přílivu běženců zpřísnila migrační politiku. Tento měsíc mimo jiné státní zástupce vyzval prokurátory, aby uvalovali vazbu na každého, kdo se dopustí trestného činu a neprokáže svou identitu. Parlament rovněž projednává zákony, podle nichž by migranti mohli dostat tresty vězení za to, že nelegálně vstoupí do Chile. Peruánská vláda kvůli krizové situaci na hranici tento týden vyhlásila v regionu výjimečný stav a poslala tam na čtyři sta policistů a dvě stovky vojáků. Na hranici už došlo k potyčkám mezi místními obyvateli a migranty, kteří blokovali silnici ve snaze vynutit si vstup do Peru. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) většina uvázlých migrantů na hranici chce přes Peru pokračovat do dalších zemí. Asi 70 procent se jich chce vrátit do Venezuely, někteří by rádi do Mexika či Spojených států. Vlády Peru a Chile se kvůli tomu dostaly do diplomatické roztržky a vzájemně si předvolaly velvyslance, aby jim tlumočily svou nespokojenost s chováním druhé strany. "Chceme jen, aby prezident Boric vyřešil vlastní problémy a nepřehazoval je na naši zemi," uvedl peruánský premiér Alberto Otárola. Z Venezuely uteklo v posledních několika letech podle OSN asi sedm z jejích 30 milionů obyvatel, vlast opustili kvůli hluboké ekonomické krizi i represím tamního autoritářského režimu vůči opozici. Většina emigrovala do sousední Kolumbie a mnozí utekli do dalších jihoamerických zemí. V souvislosti s pandemií covidu-19 a zhoršením ekonomické situace i v těchto zemích se ale už mnozí Venezuelané do své vlasti vrátili. "Ve Venezuele se nedalo nic koupit, nic tam nebylo, tak jsme v roce 2016 odešli," řekl serveru BBC jeden z nich. Nyní se ale rozhodl vrátit i proto, že ekonomická situace se podle něj ve Venezuele pomalu zlepšuje. "Nájem nám v Chile stoupl o 200 procent. Navíc máme syna autistu a ve státní škole jsme nesehnali místo. Na soukromou školu ale nemáme peníze," dodal. nob jd

SLOVNÍK NAJÍT