Analytička: Povolání postsovětských států do Kazachstánu je zlomovým okamžikem

Praha 6. ledna 2022 (ČTK) - Povolání členských států Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) na pomoc do Kazachstánu je zlomovým okamžikem pro celou zemi. Bude to obrovská rána pro tamní společnost, i kdyby nakonec nepřišly ze zahraničí jednotky žádné, nebo jen symbolické. ČTK to sdělila analytička Anna Jordanová z Asociace pro mezinárodní otázky. Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev ve středu požádal o pomoc s potlačením nepokojů šéfy vlád a států ODKB. Tato vojenská aliance několika postsovětských republik v čele s Ruskem ve středu večer souhlasila, že do Kazachstánu pošle na omezenou dobu mírové jednotky. Kromě Ruska a Kazachstánu do organizace patří Arménie, Bělorusko, Kyrgyzstán a Tádžikistán. "Je to zlomový okamžik pro celou zemi. Všechny bývalé sovětské země v regionu si velmi zakládají na své nezávislosti a Kazachstán není výjimkou, navzdory úzkým ekonomickým a spojeneckým vazbám s Ruskem. Skutečnost, že prezident povolal proti svým občanům síly jiného státu, bude obrovskou ranou pro kazašskou společnost (i kdyby nakonec nepřišly ze zahraničí jednotky žádné, nebo jenom symbolické)," uvedla na dotaz ČTK Jordanová. Tento Tokajevův krok podle ní bude mít dopad i na sousedské vztahy ve Střední Asii. Kazachstán doposud regionu dominoval jakožto nejbohatší země, v ambicích na oblastního lídra ho ale v posledních letech dotahoval Uzbekistán. "Pravděpodobně si příležitost prosadit se proti oslabenému soupeři nenechá ujít," míní analytička. Nepokoje v Kazachstánu propukly v neděli ve městě Žanaozen den po zrušení cenového stropu na zkapalněný ropný plyn (LPG), jehož ceny se pak zdvojnásobily. Následně se demonstrace rozšířily do dalších měst. Demonstrace vedly ve středu k odvolání vlády prezidentem Tokajevem, který novému přechodnému kabinetu nařídil, aby usměrnil ceny paliv stejně jako ostatního "společensky významného" zboží. Nepokoje to však nezastavilo. Prezident také ve středu prohlásil, že přebírá funkci předsedy bezpečnostní rady. Té předtím šéfoval bývalý prezident Nursultan Nazarbajev, který vládl postsovětskému státu od vyhlášení nezávislosti v roce 1991 až do roku 2019, kdy odstoupil. Stále je považován za hlavní politickou sílu v Nur-Sultanu, která nese právě jeho jméno, poznamenala agentura Reuters. Podle ní panuje přesvědčení, že Nazarbajevova rodina ovládá velkou část ekonomiky. Podle Jordanové minimálně část byznysové a politické elity opustila zemi, podle nepotvrzených informací také někteří Nazarbajevovi příbuzní. Tokajev se podle analytičky může snažit využít chaosu k posílení vlastní moci a dosazení svých lidí na klíčové pozice. "V jakém stavu a složení kazašská elita z momentální krize vyjde, se zatím nedá předpovídat, ale nové personální obsazení právě bezpečnostních složek nebo vedení klíčových firem bude dobrým ukazatelem budoucího směřování země," poznamenala. V největším kazašském městě Almaty byly podle policejní mluvčí "zlikvidovány" desítky lidí, kteří v noci na dnešek zaútočili na administrativní budovy; jejich totožnost se nyní zjišťuje. Mluvčí neupřesnila obsah termínu "zlikvidovat"; agentury AP a AFP si nicméně její slova vyložily tak, že desítky lidí byly zabity. Vzhledem k tomu, že prezident ty, kteří zůstávají v ulicích, označil za teroristy, lze podle Jordanové očekávat, že nechce dopustit další ústupky a hodlá všechna další shromáždění potlačit. "Dnes a v příštích dnech se uvidí, jestli se mu podaří udržet u moci svůj režim v alespoň přibližně stejné podobě, jako byl před týdnem (pokračovat zcela beze změn už není možné), nebo jestli Kazachstán čeká další dramatický vývoj," doplnila. opm rot - sdílejte článek