Státníci na konferenci v Mnichově debatovali o Ukrajině i pandemii

Berlín/Mnichov 18. února (zpravodaj ČTK) - Rusko-ukrajinská krize se stala hned na úvod hlavním bodem třídenní Mnichovské bezpečnostní konference, která dnes začala v bavorské metropoli. Rozprava na toto téma bude pokračovat i v sobotu. Německá ministryně Annalena Baerbocková v projevu varovala Moskvu, že Západ neustoupí od svých bezpečnostních principů a že Berlín je v případě ruského útoku na Ukrajinu obětovat i německo-ruský plynovod Nord Stream 2. Vedle situace na Donbasu debatovali státníci a představitelé mezinárodních organizací také o pandemii nemoci covid-19. Dnešním tématem konference byly globální výzvy, ale o Ukrajině, pro kterou je vyhrazena zejména sobota, hned na úvod hovořili nejen Baerbocková, ale také americký ministr zahraničí Antony Blinken nebo generální tajemník OSN António Guterres. Guterres v projevu připomenul čtvrtý odstavec článku dvě Charty OSN, podle kterého se členské země vyvarují ve svých mezinárodních stycích hrozby silou a použití síly proti územní celistvosti a politické nezávislosti jiných států. Varoval, že možný konflikt na Ukrajině by mohl přerůst v katastrofu. Řekl také, že nynější ohrožení globální bezpečnosti zřejmě nikdy nebylo větší. Baerbocková vyzvala Moskvu k jednáním a zdůraznila, že Západ nabízí Rusku transparentnost a důvěryhodnost, protože stojí o mírové soužití. Pokud Rusko ale Ukrajinu napadne, bude čelit bezprecedentním sankcím. "My, Němci, jsme připraveni zaplatit mimořádně vysokou ekonomickou cenu," zdůraznila. "Sankce by se týkaly i plynovodu Nord Stream 2," prohlásila a dodala, že na stole jsou všechny možnosti. Baerbocková v diskuzi s účastníky konference obhajovala postoj Německa nedodávat na Ukrajinu zbraně. Na dodávky zbraní se Baerbockové zeptal moderátor a znovu také starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Šéfka německé diplomacie prohlásila, že Berlín má kvůli vyvolání druhé světové války odlišnou odpovědnost za mezinárodní bezpečnost a proto nechce, aby německé zbraně mohly znovu sloužit k vyvolání války a genocidy. Blinken německý postoj podpořil a hovořil o nezbytnosti společného postupu v reakci na světové výzvy. K vyhroceným vztahům s Ruskem uvedl, že Západ chce řešit krizi diplomatickou cestou. "Obáváme se ale, zda je to cesta, kterou se vydalo Rusko," dodal Blinken. V Mnichově jsou mimo jiné představitelé Evropské unie, OSN, NATO, americká viceprezidentka Kamala Harrisová nebo německý kancléř Olaf Scholz. Zástupce české vlády chybí, pozvaný ministr zahraničí Jan Lipavský účast odřekl kvůli svému pozitivnímu testu na covid-19. Neúčastní se ani Rusko, které konferenci označilo za jednostranné atlantické fórum. Ruského prezidenta Vladimira Putina osobně zval šéf konference Wolfgang Ischinger, Kreml ale odmítl. "Je mi velmi líto, že Rusko nepřijelo, aby mohlo vysvětlit své pozice," řekl dnes Ischinger. Vedle Ukrajiny byla dalším ostře sledovaným tématem pandemie nemoci covid-19. Americký miliardář a filantrop Bill Gates prohlásil, že je smutné, že o imunizaci se lépe postaral sám koronavirus, obzvláště pak varianta omikron, než lidmi vyvinuté vakcíny. "U vakcín nám trvalo dva roky, než jsme jich měli dostatek," řekl. "Příště bychom ale mohli vakcíny zvládnout za šest měsíců a ne za dva roky," poznamenal Gates, který nepochybuje, že lidstvo se v budoucnu další pandemii nevyhne. Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus poukázal na to, že řada zemí, především pak v Afrika, stále nemá dostatek potřebných vakcín. Dokud se to nezmění, nynyjší pandemie neskončí. Vyzval také státníky k zajištění financí pro programy OSN, které letos potřebují na boj proti pandemii v chudých zemích alespoň 16 miliard dolarů (zhruba 343 miliard korun). Peníze mají posloužit na nákup vakcín, testů i léků proti infekci. Aleš Zápotocký ank - sdílejte článek