Jemenští šíité pokračují ve verbování dětských vojáků, některým je deset let
Saná 16. června 2022 (ČTK) - Šíitští povstalci v Jemenu učí chlapce zacházet s útočnými puškami AK-47 a připravují je k nasazení do bojů. Dokazují to záběry, které se objevily v minulých dnech na sociálních sítích. Dětem je kolem deseti let a místní lidé agentuře AP potvrdili, že záběry byly pořízeny nedávno v provincii Amran, již šíité kontrolují.
Snímky jsou podle médií důkazem, že šíité zvaní Húsíové nedodržují dohodu uzavřenou v dubnu s OSN. Měli podle ní přestat zapojovat děti do bojů.
Dva zástupci Húsíů sdělili, že šíité v minulých dvou měsících naverbovali několik set dětí, z nichž nejmladším je deset let. Posílají je na frontu teď, v době příměří, jež využívají k posilování svých oddílů. Podle těchto představitelů na tom není nic špatného, neboť chlapci ve věku deset až 12 let jsou považováni za muže.
"Nejsou to děti, ale skuteční muži, kteří by měli bránit svůj národ proti americké a saúdskoarabské agresi a chránit islámský národ," sdělil jeden ze zdrojů AP. Svá jména nechtěli zveřejnit, aby se vyhnuli potížím.
Húsíové zřídili ve školách a mešitách takzvané letní tábory, v nichž připravují chlapce ideologicky i vojensky.
Válka v Jemenu začala v roce 2014 a nepřežilo ji podle odhadů 150.000 lidí, včetně 14.500 civilistů. Podle OSN mezi červnem 2020 a květnem 2021 zahynulo v boji téměř 2000 dětí naverbovaných šíity. Děti do bojů nasazuje i druhá strana, ale podle OSN v menší míře. Snaží se také s praxí skončit.
Z jiné statistiky OSN vyplývá, že v jemenské válce bylo zabito nebo zmrzačeno 10.200 dětí, ale z tohoto údaje není patrné, kolik z nich bylo nasazeno do bojů.
Šíitům pomáhá Írán, na straně vlády stojí sunnitská koalice vedená Saúdskou Arábií. Válka Jemen přivedla do vážné humanitární krize.
Šíité v dubnu podepsali s OSN dohodu, v níž se zavázali, že přestanou děti verbovat a ty, které už najali, do půl roku propustí. Humanitární pracovníci z několika mezinárodních organizací zaznamenali v posledních týdnech naopak nový nábor dětí v oblastech ovládaných šíity. Snaží se doplnit své řady, protože v minulých dvou letech utrpěli velké ztráty v bitvě o strategické město Maríb. Podle těchto humanitárních pracovníků šíité tlačí na rodiny, aby děti posílaly do táborů, aby se tam naučily zacházet se zbraněmi a klást miny. Nabízejí za to služby i potraviny dodávané mezinárodními organizacemi.
sva mka
- sdílejte článek
Následuje: BBC: V Petrohradu se koná slet ruské elity na pozadí války proti Ukrajině
Petrohrad 16. června (ČTK/BBC) - Bez ohledu na válku, sankce a mezinárodní izolaci se v Petrohradu odehraje další ekonomické fórum, v jehož názvu se dokonce zachoval přívlastek "mezinárodní". Ruská redakce BBC zkoumala, zda Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (PMEF) zůstalo hlavní společenskou událostí putinovského Ruska, anebo spíše jde o "hostinu během moru". Letos prezident Vladimir Putin poslal účastníkům PMEF zdravici nezvykle brzy - deset dní před zahájením. Mírumilovnost, obvykle příznačná v danou chvíli, končí ve zdravici ve chvíli, kdy Putin znovu začíná nadávat těm, které dříve označoval za "západní partnery". Putin podruhé za sebou během pár dní obvinil Evropu a USA z vytvoření potravinové krize ve světě. K ní podle ruského prezidenta vedly "mnohaleté chyby západních zemí v ekonomické politice" a "nelegitimní sankce". V podstatě zopakoval to, co řekl moderátorovi pořadu "Moskva. Kreml. Putin" Pavlovi Zarubinovi: světu hrozí nedostatek potravin, protože USA za pandemie spustily "tiskařský stroj" (na peníze) na pomoc ekonomice a Evropané příliš propadli zelené energetice a zřekli se dlouhodobých kontraktů na dodávky plynu. Toto mírumilovné-agresivní poselství není jedinou podivností fóra ročníku 2022, který se uskuteční na pozadí palby děl a tanků na Ukrajině. Povinným prvkem PMEF zlatých časů putinovské éry byl vždy vůdce velmoci soupeřící s Ruskem. A ještě lépe několik vůdců. V roce 2011 na fórum přijel čínský prezident Chu Ťin-tchao a španělský premiér José Luis Rodríguez Zapatero. V roce 2013 čestným hostem byla německá kancléřka Angela Merkelová a nizozemský premiér Mark Rutte. Ani anexe Krymu neovlivnila přání světových vůdců podebatovat za bílých nocí s Putinem: v roce 2015 na fórum přicestoval čínský prezident Si Ťin-pching (a opět v roce 2019) a řecký premiér Alexis Tsipras, v roce 2018 francouzský prezident Emmanuel Macron a japonský premiér Šinzó Abe. Na "válečném" fóru 2022 se představí hlavy samozvané Doněcké a Luhanské lidové republiky (DNR a LNR) a také kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev. Ale země, ve které Rusko doufá po radikální roztržce se Západem, vyšlou velmi skromné delegace: Indii zastoupí ministr zdravotnictví, Spojené arabské emiráty ministr zahraničního obchodu. V kuloárech PMEF ale bude možné narazit na představitele Tálibánu, což je organizace zakázaná v Rusku jako teroristická: na fórum přijede afghánský chargé d´affaires z Moskvy. Dalším povinným prvkem PMEF vždy byla přítomnost šéfů největších světových společností; režim neoficiálně označoval fórum za "ruský Davos". V různých dobách na PMEF přijížděli šéfové takových symbolů světového byznysu, jako je Coca-Cola, ExxonMobil, Total a Siemens. Rusové přicházeli poslechnout si vystoupení kryptomilionáře Vitalika Buterina či zakladatele Alibaby Jacka Maa. Organizátor fóra 2022 ze zvyku informuje o hostech ze 127 zemí, včetně Británie, Německa a USA. Ale bude těžší zjistit, kdo je kdo. Některé firmy v obavě ze sankcí žádaly maximálně utajit své zástupce na fóru, a proto žádají neuvádět název firmy na visačce, což samozřejmě protiřečí hlavnímu smyslu fóra, navazování kontaktů. Exkluzivnost "ruského Davosu" vždy zdůrazňovala zábavní část programu. V centru Petrohradu se každý rok konal koncert se vstupem zdarma a s tribunou pro VIP hosty. (pokračování...)
Petrohrad 16. června (ČTK/BBC) - Bez ohledu na válku, sankce a mezinárodní izolaci se v Petrohradu odehraje další ekonomické fórum, v jehož názvu se dokonce zachoval přívlastek "mezinárodní". Ruská redakce BBC zkoumala, zda Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (PMEF) zůstalo hlavní společenskou událostí putinovského Ruska, anebo spíše jde o "hostinu během moru". Letos prezident Vladimir Putin poslal účastníkům PMEF zdravici nezvykle brzy - deset dní před zahájením. Mírumilovnost, obvykle příznačná v danou chvíli, končí ve zdravici ve chvíli, kdy Putin znovu začíná nadávat těm, které dříve označoval za "západní partnery". Putin podruhé za sebou během pár dní obvinil Evropu a USA z vytvoření potravinové krize ve světě. K ní podle ruského prezidenta vedly "mnohaleté chyby západních zemí v ekonomické politice" a "nelegitimní sankce". V podstatě zopakoval to, co řekl moderátorovi pořadu "Moskva. Kreml. Putin" Pavlovi Zarubinovi: světu hrozí nedostatek potravin, protože USA za pandemie spustily "tiskařský stroj" (na peníze) na pomoc ekonomice a Evropané příliš propadli zelené energetice a zřekli se dlouhodobých kontraktů na dodávky plynu. Toto mírumilovné-agresivní poselství není jedinou podivností fóra ročníku 2022, který se uskuteční na pozadí palby děl a tanků na Ukrajině. Povinným prvkem PMEF zlatých časů putinovské éry byl vždy vůdce velmoci soupeřící s Ruskem. A ještě lépe několik vůdců. V roce 2011 na fórum přijel čínský prezident Chu Ťin-tchao a španělský premiér José Luis Rodríguez Zapatero. V roce 2013 čestným hostem byla německá kancléřka Angela Merkelová a nizozemský premiér Mark Rutte. Ani anexe Krymu neovlivnila přání světových vůdců podebatovat za bílých nocí s Putinem: v roce 2015 na fórum přicestoval čínský prezident Si Ťin-pching (a opět v roce 2019) a řecký premiér Alexis Tsipras, v roce 2018 francouzský prezident Emmanuel Macron a japonský premiér Šinzó Abe. Na "válečném" fóru 2022 se představí hlavy samozvané Doněcké a Luhanské lidové republiky (DNR a LNR) a také kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev. Ale země, ve které Rusko doufá po radikální roztržce se Západem, vyšlou velmi skromné delegace: Indii zastoupí ministr zdravotnictví, Spojené arabské emiráty ministr zahraničního obchodu. V kuloárech PMEF ale bude možné narazit na představitele Tálibánu, což je organizace zakázaná v Rusku jako teroristická: na fórum přijede afghánský chargé d´affaires z Moskvy. Dalším povinným prvkem PMEF vždy byla přítomnost šéfů největších světových společností; režim neoficiálně označoval fórum za "ruský Davos". V různých dobách na PMEF přijížděli šéfové takových symbolů světového byznysu, jako je Coca-Cola, ExxonMobil, Total a Siemens. Rusové přicházeli poslechnout si vystoupení kryptomilionáře Vitalika Buterina či zakladatele Alibaby Jacka Maa. Organizátor fóra 2022 ze zvyku informuje o hostech ze 127 zemí, včetně Británie, Německa a USA. Ale bude těžší zjistit, kdo je kdo. Některé firmy v obavě ze sankcí žádaly maximálně utajit své zástupce na fóru, a proto žádají neuvádět název firmy na visačce, což samozřejmě protiřečí hlavnímu smyslu fóra, navazování kontaktů. Exkluzivnost "ruského Davosu" vždy zdůrazňovala zábavní část programu. V centru Petrohradu se každý rok konal koncert se vstupem zdarma a s tribunou pro VIP hosty. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Jemenští šíité pokračují ve verbování dětských vojáků, některým je deset let' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2022061602352|503095. Vydána 16.06.2022 10:06:36. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Jemenští šíité pokračují ve verbování dětských vojáků, některým je deset let' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2022061602352|503095. Vydána 16.06.2022 10:06:36. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
