boje

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "boje". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo boje je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Gazeta Wyborcza: Ruské ekonomice se po 1000 dnech války daří. Jak na Putina?

Moskva 19. listopadu (ČTK/Gazeta Wyborcza) - Ruská ekonomika se podle článku zveřejněném v polském listu Gazeta Wyborcza na konci třetího válečného roku stala systémem naprosto odolným vůči vnějším otřesům. Ale myslet si, že ruský prezident Vladimir Putin vyhrál, by byla chyba, píší v deníku ruští ekonomové Vladislav Inozemcev a Dmitrij Někrasov. Mezinárodní měnový fond a Světová banka od května 2022 jedenáctkrát změnily prognózy růstu ruského hrubého domácího produktu. Pokaždé jej zvýšily. V letech 2022 až 2024 ruský HDP podle prognóz vzroste o 5,4 procenta, reálné příjmy obyvatel o 17,5 procenta, hodnota vyváženého zboží se sníží jen o 13,2 procenta. A mezitím Kreml zvýšil výdaje na válku z 3,1 na 10,8 bilionu rublů (z asi 737 miliard na asi 2,567 bilionu Kč) ročně. Příští rok hodlá tuto sumu zvýšit o 24 procent, a to bez rozpočtového schodku. Samozřejmě ne vše se v ruské ekonomice daří. Roste hlavně zásluhou obranného průmyslu a sektoru služeb (do něj tečou peníze, které Rusové dříve utráceli v cizině). Vysoká je inflace a zvýšení klíčové úrokové sazby centrální bankou na 21 procent způsobilo, že úvěry pro podnikatele i spotřebitele se staly prakticky nedostupnými. Ekonomika se nemodernizuje, vykazuje "růst bez rozvoje", čili zvětšuje se výroba zboží za pomoci starých, často dokonce sovětských technologií. Ale i tak nelze počítat s tím, že by se v nejbližších dvou-třech letech Rusko střetlo s ekonomickou krizí, která by mohla změnit výsledek války proti Ukrajině. Proč se prognózy mýlily? Důvodů je několik. Předpovědi byly mizerné kvality, protože autoři pokládali svá přání za realitu. Západní odborníci ujišťovali, že ruská ekonomika byla znovu zestátněna, podřízena režimu a je stejně zkostnatělá jako za dob Sovětského svazu, a tedy je i stejně málo odolná jako sovětská ekonomika. Také ruští opozičníci tolik toužili udělat radost svým přívržencům perspektivou rychlého zhroucení režimu, že v sebemenším problému hned viděli začátek ekonomické katastrofy. Poradci a úředníci pracující pro západní vlády si mysleli, že jsou povinni ujišťovat své šéfy, že sankce nebyly zbytečné. Tímto způsobem vznikl sice nadějný, ale falešný obraz. Realita se ukázala mnohem barvitější. Ačkoliv nynější politický systém v Rusku hodně připomíná ten sovětský, ekonomika je velice odlišná. Není to plánované hospodářství, ve kterém lidé neměli soukromé majetky a nezajímali se o ekonomiku. Západ vyhrál studenou válku ve značné míře díky tomu, že tržní ekonomika byla efektivnější než ta plánovaná. Nyní tato převaha neexistuje. Zrušili ji sami západní liberálové, kteří pomohli Rusku s tržními reformami a vyškolili ruské ekonomy a finančníky. Soukromé vlastnictví, které je zvykem pokládat za záruku a pilíř svobody, se stalo nástrojem zotročení. Občané jsou ochotni přistoupit na podmínky režimu, aby nepřišli o to, čeho se domohli. Byznys dělá vše, aby přežil i v nejhorších podmínkách, a to je velice důležitým základem odolnosti ruské ekonomiky. Ruská ekonomika závisela a závisí na exportu surovin, které potřebují všichni a vždy. Když senátor John McCain přirovnával Rusko k benzince, nebral v potaz, jak často musí každý tankovat. Rusko je pokládané za zemi nejhojněji obdařenou přírodním bohatstvím a bylo by naivní předpokládat, že americké či evropské embargo zabrání Moskvě prodávat ropu Číně či Indie nebo že USA či EU budou s to kontrolovat transakce třetích zemí. Ponechat Putina bez peněz se nepovedlo. Zatímco Česko se těší z nákupů laciné suroviny v Rusku, Německo kupuje levnou ruskou ropu v Indii a dováží ji tankery. S tržní ekonomikou do Ruska dorazily i moderní kompetence. Kreml, který byl pokládán za schopný leda tak "utahovat šrouby", dokázal zásadně přebudovat ekonomiku. Jakou hodnotu asi má "paralelní import", který dovoluje dovézt z ciziny vše, co Západ zakázal Rusku? Úředníci centrální banky a ministerstva financí dokázali (alespoň načas) natolik změnit stav věcí, že pět měsíců po rozpoutání války byl rubl o 30 procent dražší než před útokem na Ukrajinu. Proto v Rusku během prvního roku války nezkrachovala jediná banka ani jediná velká průmyslová firma. Lze tvrdit, že kapitáni ruské ekonomiky jsou reinkarnací nacistických ministrů Hjalmara Schachta a Alberta Speera, ale nelze popřít, že jsou kompetentní. Překvapujícím fenoménem se ukázala také připravenost Rusů bojovat ve válce jako žoldnéři, což v Rusku nebylo zvykem od 17. století. Kreml, aby se vyhnul sociální nespokojenosti, začal štědře platit své válečné dobrovolníky. Třicátník z průměrně rozvinuté oblasti Ruska, zabitý ve válce během prvního roku svého nasazení, přinese vdově či svým rodičům mnohem více peněz, než kolik by dokázal vydělat za více než 30 let práce. A jeho děti mají zaručenou spoustu výhod, včetně bezplatných studií. Veteráni a jejich příbuzní se stávají, jak tvrdí oficiální ekonomové, "novými zbohatlíky" a odměna jen za podpis kontraktu s armádou vzrostla dvacetkrát rychleji než ceny. A tři biliony rublů vynakládaných ročně na platy vojáků představují jen dvě procenta HDP. Ruská ekonomika se na konci třetího válečného roku stala systémem naprosto odolným vůči vnějším otřesům, z finančního hlediska uzavřeným, ale orientovaným na nová odbytiště. Žádné sankce, s výjimkou těch, které by bolestně postihly Západ (například skokovým zvýšením cen v případě úplného ukončení dovozu ruské ropy), anebo způsobily chaos ve světě (například uzavřením mořských úžin pro ruské lodě) nezastaví válku Ruska proti Ukrajině. Znamená to, že Putin vyhrál, jak se po Trumpově zvolení říká? Byla by chyba si to myslet. Dál se musí bojovat, ale je záhodno vyvodit závěry z uplynulých tří let. Co se dá udělat? Nejsilnější ránu Putinovi a jeho režimu by představovalo zbavit jej lidí, kteří jsou pro ekonomiku a válku nezbytní. Elvira Nabiullinová, která řídí ruskou centrální banku, správně říká, že největším problémem Ruska je nedostatek pracovních sil. Západ by mohl otevřít hranice Rusům schopným žít nikoliv ze sociálních dávek, ale z úspor či z výdělků. Každý, kdo by odjel z Ruska a podepsal prohlášení odsuzující agresi, by měl získat právo pracovat v EU a uložit si v evropské bance až milion eur (tolik peněz by mnoho podnikavých Rusů mohlo získat prodejem svém majetku v Rusku, třeba bytu v Moskvě). Přijetím několika stovek tisíc Rusů by země EU zbavily Putina aktiv v hodnotě stovek miliard dolarů a nejcennějších pracovních sil, přičemž tento krok by jim přinesl zisky, a ne ztráty jako embargo na ropu či uhlí. Záhodno je vyvolat zmatek v ruských elitách. Záhodno by bylo několika oligarchům žijícím mimo Rusko zrušit omezení na disponování jejich majetky (třeba v rámci naplnění soudních rozsudků) a také zrušit sankce na část úředníků či podnikatelů v Rusku. Vyvolalo by to podezření, nedůvěru vůči "omilostněným" a konflikty v okolí Putina, které je nyní semknuté tváří tvář sankcím. Cílem by bylo vytvořit širokou vrstvu lidí, kteří "přešli na druhou stranu". To by se v Rusku pokládalo za známku slabosti a nepopulárnosti režimu. Sankce by měly být univerzálnější. Pokud mají postihovat "vlivné ruské podnikatele", měla by platit objektivní norma, třeba velikost obratu firmy či suma odváděná do státního rozpočtu, zaručující zapsání na "černou listinu". Sektorové sankce by se měly týkat celých odvětví bez výjimky, a ne vybraných firem, jak se děje v bankovnictví, kde z více než 300 bank je dotčena sankcemi jen padesátka. Tvrdé sankce by měly postihnout státy obcházející omezení proti Rusku, jako je Arménie či Kyrgyzstán. msk mka

BBC News: Ruští vojáci přinášejí zpátky domů válečné násilí

Moskva 21. listopadu (ČTK/BBC News) - "Jsem veterán speciální vojenské operace a zabiju tě!" To byla slova, která Irina slyšela, když ji napadl muž v Arťomu na ruském Dálném východě. Právě se vracela z večírku, když ji muž kopl a začal bít berlí. Jeho údery byly tak silné, že při tom berli zlomil. Když dorazila policie, ukázal jim muž dokument dokazující, že byl na Ukrajině, a tvrdil, že díky jeho službě "se mu nic nestane", napsal zpravodajský server BBC News. Útok na Irinu je jen jeden z mnoha hlášených případů násilí, kterého se dopustili vojáci navrátivší se z Ukrajiny. Nezávislý ruský zpravodajský web Vjorstka odhaduje, že tito navrátilci zabili nejméně 242 Rusů a dalších 227 vážně zranili. Stejně jako muž, který zbil Irinu, bylo mnoho z útočníků v minulosti trestaných a z vězení se dostali speciálně kvůli tomu, aby se zapojili do ruské války na Ukrajině. BBC odhaduje, že žoldnéřská Wagnerova skupina (v ruském přepisu Vagnerova) rekrutovala více než 48.000 trestanců, aby bojovali na Ukrajině. Když při leteckém neštěstí v loňském roce zahynul vůdce skupiny Jevgenij Prigožin, ruské ministerstvo obrany rekrutování ve věznicích převzalo. Tyto případy mají vážný dopad na ruskou společnost, uvedl sociolog Igor Eidman. "Jde o velmi vážný problém a potenciálně se může ještě zhoršit. Všechny tradiční představy o dobru a zlu jsou převrácené naruby," řekl BBC. "Lidé, kteří spáchali ohavné zločiny - vrazi, násilníci, kanibalové a pedofilové - nejenže se vyhýbají trestu tím, že jdou do války. Bezprecedentní je, že jsou oslavováni jako hrdinové," dodal. Existuje řada důvodů, proč si ruští vojáci, kteří měli to štěstí a vrátili se z války, myslí, že jsou nad zákonem. Oficiální média jim říkají "hrdinové" a prezident Vladimir Putin je nazval novou ruskou "elitou". Těm, kteří byli do armády naverbováni z věznic, bylo buď zrušeno odsouzení, nebo jim byla udělena milost. Není nijak nezvyklé, že se propuštění odsouzenci vrátí z války na Ukrajině, znovu se dopustí trestných činů a podruhé uniknou trestu tím, že se vrátí na frontu. To některé policisty přivádí k zoufalství. "Před čtyřmi lety jsem ho poslal do vězení na sedm let," řekl policista Grigorij webu Novaja gazeta. "A najednou tu znova stojí přede mnou a říká: 'Nic nezmůžete, důstojníku. Teď je náš čas. Čas těch, kteří prolévají krev v rámci speciální vojenské operace'." Ruské soudy běžně využívají účast ve válce proti Ukrajině jako důvod k udělování mírnějších trestů. Mnoho případů se však k soudu ani nedostane. Moskva zavedla nový zákon proti "diskreditaci ruských ozbrojených sil", což způsobilo, že se je některé oběti trestných činů spáchaných veterány bojí nahlásit. Olga Romanovová, vedoucí nevládní organizace pro práva vězňů Rusko za mřížemi, říká, že pocit beztrestnosti zvyšuje míru kriminality. "Hlavním důsledkem je propast mezi zločinem a trestem v povědomí veřejnosti. Pokud spácháte trestný čin, není zdaleka jisté, že budete potrestáni," řekla Romanovová BBC. V roce 2023 vzrostl počet závažných trestných činů registrovaných v Rusku téměř o deset procent a v první polovině letošního roku se počet vojáků odsouzených za trestné činy více než zdvojnásobil ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Socioložka Anna Kulešovová tvrdí, že násilí se v ruské společnosti stává přijatelnějším, zejména proto, že zločinci nyní mohou uniknout trestu odchodem na vojnu. "Existuje tendence legalizovat násilí. Pravděpodobně se bude šířit myšlenka, že násilí je jakousi normou - násilí ve škole, domácí násilí, násilí ve vztazích a násilí jako způsob řešení konfliktů. Napomáhá tomu militarizace společnosti, příklon ke konzervatismu a romantizace války. Násilné zločiny spáchané uvnitř země jsou odčiňovány válečným násilím," řekla Kulešovová. dk mka

Ukrajinská ministryně: Válka Ruska proti Ukrajině je i ekologická katastrofa
Baku 20. listopadu (ČTK) - Válka Ruska proti Ukrajině je i ekologickou katastrofou, poukázala na klimatické konferenci OSN COP29 v Baku ukrajinská ministryně životního prostředí. Vyjednávači na konferenci se mezitím pracně pokoušejí dosáhnout dohody o zvýšení finančních příspěvků bohatých států chudým zemím, zatímco drahota v Baku podle tisku způsobuje, že nedostupnou se pro ty nejchudší stává i sama účast na konferenci. Putin potvrdil novou doktrínu rozšiřující možnosti nasazení jaderných zbraní
Moskva 19. listopadu (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin dnes svým výnosem potvrdil novou ruskou doktrínu jaderného odstrašování, rozšiřující výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. Putin svůj výnos podepsal v den, kdy válka Ruska proti Ukrajině pokračuje tisícím dnem, a hned poté, co Spojené státy povolily Kyjevu použít dodané rakety k úderům do hloubi ruského území, napsala agentura AFP. GW: Ruské ekonomice se po 1000 dnech války daří. Jak a čím zasáhnout Putina?
Moskva 19. listopadu (ČTK/Gazeta Wyborcza) - Ruská ekonomika se na konci třetího válečného roku stala systémem naprosto odolným vůči vnějším otřesům. Ale myslet si, že ruský prezident Vladimir Putin vyhrál, by byla chyba, píší v polském listu Gazeta Wyborcza ruští ekonomové Vladislav Inozemcev a Dmitrij Někrasov. Borrell věří, že se země EU shodnou, že Ukrajina může útočit do hloubi Ruska
Brusel/Varšava 18. listopadu (ČTK) - Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell věří, že se unijní země shodnou, že Ukrajina může útočit do hloubi ruského území. Borrell to dnes uvedl během zasedání ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu. Papež vyzval k vyšetřování možné genocidy v Pásmu Gazy
Vatikán 17. listopadu (ČTK) - Papež František vyzval mezinárodní společenství k vyšetřování, které by určilo, zda izraelské vojenské tažení v Pásmu Gazy nepředstavuje genocidu palestinského národa. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž jde o dosud nejpříkřejší kritiku hlavy katolické církve směrem k Izraeli za dobu jeho války s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Reuters: Ukrajinští vojáci cvičí zákopové boje u bitevních polí 1. světové války
Paříž 17. listopadu (ČTK/Reuters) - Vojáci se prodírají zákopy v oparu žlutého dýmu, na polích hřmí kulometná palba, neviditelné drony bzučí nad hlavami a do toho se ozývají ukrajinské pokřiky: "Pozor!" Tato scéna by se mohla odehrávat 3000 kilometrů daleko na ukrajinském Donbase, ale v tomto případě asi 2000 ukrajinských rekrutů a veteránů podstupuje výcvik na blátivých polích francouzského regionu Marny, kde se za první světové války střetly armády Francie a Německa, napsala agentura Reuters. RTR: Blíží se 1000. den ruské invaze, ukrajinská batolata si na válku zvykají
Buča (Ukrajina) 16. listopadu (ČTK/Reuters) - Před téměř třemi lety mířila Ukrajinka Ljudmila Rodčenková do nemocnice porodit své čtvrté dítě. Nyní popisuje, jak cestou viděla na ulici těla civilistů přikrytých dekami. Ukrajina nevyvíjí ani nemá v úmyslu získat jaderné zbraně, uvedl Kyjev
Kyjev 14. listopadu (ČTK) - Ukrajina nevyvíjí ani nemá v úmyslu získat jaderné zbraně, uvedl na síti X mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj v reakci na článek deníku The Times. Ten napsal, že Ukrajina by v případě zastavení americké vojenské pomoci mohla být v řádu měsíců schopna vyrobit jednoduchou jadernou bombu podobnou té, kterou na sklonku druhé světové války svrhly Spojené státy na japonské Nagasaki. The Guardian: Ukrajinští "absolventi" mučení mají zážitky vyryté na těle i duši
Cherson (Ukrajina) 14. listopadu (ČTK) - Ruští vojáci Oleksije Sivaka celé týdny mučili v ledovém sklepě v jihoukrajinském Chersonu. Za trest, že se postavil jejich nadvládě nad tímto městem, mu dávali elektrické šoky do genitálií. AP: Na frontě a v Kyjevě ohledně Trumpa soupeří naděje s pragmatismem
Kyjev 7. listopadu (ČTK/AP) - Vojáci ukrajinské dělostřelecké baterie na frontě na východě země ve středu jen matně věděli o výsledcích amerických prezidentských voleb svědčících o vítězství Donalda Trumpa. Fico řekl v ruské televizi, že je připraven jednat s Putinem
Moskva/Bratislava 30. října (ČTK) - Slovenský premiér Robert Fico poskytl rozhovor ruské televizi Rossija-1, ve kterém mimo jiné prohlásil, že je připraven hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a považoval by za čest zúčastnit se příští rok v Moskvě oslav konce druhé světové války. Američtí muslimové se odvracejí od demokratů, nejen kvůli podpoře Izraele
Detroit/Chicago 29. října (zvláštní zpravodaj ČTK) - Lhostejnost, znechucení i hněv. S takovýmito emocemi sledují muslimové ve Spojených státech závěr předvolební kampaně v době války na Blízkém východě. Rutte: Ruské ztráty činí 600.000 vojáků, nasazení sil z KLDR je aktem zoufalství
Brusel/Soul/Kyjev 28. října (ČTK) - V bojích proti Ukrajině padlo nebo bylo zraněno na 600.000 ruských vojáků, uvedl dnes podle agentury Reuters generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Izrael provedl odvetný útok na Írán, Teheránem zněly výbuchy
Tel Aviv/Teherán/Damašek/Washington 26. října (ČTK) - Izraelská armáda uvedla, že v noci na dnešek provedla útoky na vojenské cíle v Íránu. Íránskou metropolí opakovaně zněly výbuchy. Izraelský útok se v posledních dnech očekával, neboť Izrael sliboval odvetu za rozsáhlý íránský útok na Izrael z 1. Izraelská ofenziva v Libanonu podle UNHCR vyhnala z domovů pětinu obyvatel
Tel Aviv/Gaza/Bejrút 25. října (ČTK) - Zhruba pětina obyvatel Libanonu, tedy asi 1,1 milionu lidí, musela podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) opustit domovy kvůli izraelským leteckým útoků, které cílí na hnutí Hizballáh a které Izrael výrazně zesílil v září. The Times: Izrael odložil útok na Írán kvůli úniku amerických tajných dokumentů
Tel Aviv 24. října (ČTK) - Izrael kvůli úniku amerických tajných dokumentů z minulého týdne odložil odvetnou akci vůči Íránu, kterou chystá v odplatě za útok Teheránu na Izrael z 1. října. Informoval o tom dnes dnes britský deník The Times s odvoláním na nejmenovaný zdroj z tajných služeb. Hizballáh ukrývá přes 500 milionů dolarů pod nemocnicí v Bejrútu, tvrdí Izrael
Bejrút 21. října (ČTK) - Jedna z nemocnic na jižním předměstí Bejrútu dnes zahájila evakuaci poté, co izraelská armáda uvedla, že pod ní je bunkr, v němž libanonské hnutí Hizballáh ukrývá přes 500 milionů dolarů. V Káhiře v neděli jednali šéfové tajných služeb Egypta a Izraele
Káhira/Tel Aviv 21. října (ČTK) - Egypt odmítl částečný návrh na poválečné uspořádání Pásma Gazy, o němž v neděli hovořili zástupci izraelských tajných služeb s ředitelem egyptské rozvědky v Káhiře. Tento návrh zahrnoval mimo jiné vytvoření nárazníkové zóny na severu Pásma Gazy a vytlačení statisíců Palestinců na jih blíže k egyptské hranici, informoval dnes deník The National s odvoláním na své zdroje.

Kyjev popírá tvrzení o vadách munice dodávané Ukrajině z české iniciativy

Praha/Kyjev 20. října (ČTK) - Tvrzení, že materiál dodávaný Ukrajině v rámci české muniční iniciativy je předražený nebo poruchový, podle Mychajla Podoljaka vychází z fiktivních informací nahrávajících Rusku. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta to řekl v rozhovoru, který týdeník Respekt zveřejní v pondělí. Respekt v souvislosti s hlasy, podle kterých je materiál pro Ukrajince předražený či poruchový, jmenuje bývalého senátora Lukáše Wagenknechta (Piráti). Podle Podoljaka je česká iniciativa účinná a je žádoucí, aby se rozšiřovala. Wagenknecht dnes ČTK řekl, že za svými závěry stojí, nikdo je podle něj dodnes nevyvrátil. Uvedl také, že jeho kritika se týká konkrétního daru Německa, nikoli celé muniční iniciativy. "Jedná se o fiktivní informace, které nahrávají Rusům," cituje Respekt Podoljaka, který tvrzení o horší kvalitě munice označil za "výmysl". "V každé munici se najde malé procento vadných kusů. To je naprosto normální situace a v české iniciativě žádné významné procento vadných nábojů není," prohlásil. Podoljak zdůraznil, že česká iniciativa funguje a je velmi účinná. "Díky této iniciativě se nám od léta 2024 podařilo výrazně zvýšit kapacity ukrajinské střelby. Po určitou dobu jsme měli deficit, který byl docela citelný. Dnes tento deficit vypadá zcela jinak. To znamená, že střely máme a jsou efektivně využívány," řekl. Wagenknecht v srpnu na jednání senátní komise pro dohled nad veřejnými prostředky řekl, že munice byla předražená o 1,4 miliardy korun a kvůli tomu se jí nakoupilo asi o 20.000 kusů méně. Ministerstvo obrany to tehdy odmítlo. Bývalý senátor dnes ČTK napsal, že si za svými slovy stojí. Podle něj ho samotného překvapilo, jakou pozornost jeho závěry vyvolaly v renomovaných mezinárodních médiích. “Na problémy s muniční iniciativou první upozornil deník NZZ dne 5.8.2024. Renomovaný deník Handelsblatt dokonce přišel se závěry, že se dodává nekvalitní munice. Následně dne 9.10. 2024 dokonce věc potvrdil Deník N v informaci ohledně nekvality týkající se 20.500 ks dodaných zapalovačů. To není zanedbatelné číslo,” uvedl Wagenknecht. Dodal, že jeho zpráva se týkala konkrétního daru Německa, ne celé muniční iniciativy. “Mým cílem bylo, aby se závěry mé zprávy projednaly a zjednala se náprava. Místo toho jsem se stal terčem bezprecedentních útoků a pomluv, které dále pokračují. Zatímco zahraniční média se problémem detailně a seriózně zabývají, naše média pouze bagatelizují,” uvedl. Německý ekonomický deník Handelsblatt na možné nesrovnalosti upozornil v článku, v jehož v titulku si položil otázku, zda se Německo jako hlavní finanční sponzor iniciativy nechává "oškubávat". List také poznamenal, že s preventivními kontrolami nákladů se Češi příliš nezatěžují. Iniciativu kvůli netransparentnosti kritizovala také opozice. Česká muniční iniciativa získává pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii. Česko přitom spolupracuje mimo jiné zejména s Nizozemskem a Dánskem. Sama Česká republika na dodávky přispěla téměř 866 miliony korun, informoval na konci června premiér Petr Fiala. Český ministerský předseda, dánská premiérka Mette Frederiksenová a nizozemský premiér Dick Schoof tento týden ve společném prohlášení v Bruselu uvedli, že muniční iniciativa pro Ukrajinu se nesmí zastavit na konci roku a musí pokračovat i v roce 2025. Podoljak v rozhovoru pro Respekt označil za žádoucí, aby iniciativa nadále fungovala a narůstala. Garantem ceny je podle něj česká vláda. "Myslím si, že je to všechno transparentní. Jsem si jistý, že nedochází k žádnému předražování." Prezidentský poradce zdůraznil, že pokračování v boji s Ruskem je pro Ukrajince otázka přežití. "Kdybychom se nebránili, Rusové přijdou a podříznou nás. Přijdou a deportují naše děti, aby se někde v odloučení přestaly identifikovat s Ukrajinou. Budou tu jen nepřetržité genocidní praktiky," řekl. Kromě toho se Podoljak domnívá, že pokud Rusko válku neprohraje, není možné, aby se změnilo a přestalo s dosavadními praktikami vůči ostatním. "Pokud Rusko válku neprohraje, proč by se mělo z nějakého důvodu vzdát svých plánů na ovládnutí území České republiky? Nebo území pobaltských států či Polska? Jde o naši i vaši existenci." Podoljak je ukrajinský politik a novinář, působící jako poradce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta. V roce 2022 byl jedním ze zástupců Ukrajiny na rusko-ukrajinských mírových jednáních v prvních týdnech ruské invaze na Ukrajinu, která začala v únoru 2022. Devadesátá léta strávil v Bělorusku, odkud ho v roce 2004 vyhostili kvůli jeho práci pro opoziční média. boz ank hj

Netanjahuův dům byl terčem dronového útoku, podle Teheránu za ním stál Hizballáh
Tel Aviv/Bejrút 19. října (ČTK) - Dům izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve městě Caesarea, které leží severně od Tel Avivu, se dnes ráno stal terčem dronového útoku. Podle izraelských médií to uvedl premiérův mluvčí s tím, že premiér ani jeho žena v té době v domě nebyli. EU a arabské státy se na prvním summitu shodli na nutnosti prohloubit obchod
Brusel 16. října (ČTK) - Lídři členských států EU a šesti zemí Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v závěrečném prohlášení ke svému prvnímu summitu, který se dnes koná v Bruselu, uvedli, že plánují prohloubit vzájemný obchod a spolupráci v oblastech energetiky, digitální transformace či podpory udržitelné dopravy a diverzifikace ekonomik. V rámci ruských vojsk podle Kyjeva vzniká prapor tvořený vojáky z KLDR
Kyjev/Moskva/Washington 15. října (ČTK) - V rámci ruských vojsk vzniká prapor tvořený vojáky ze Severní Koreje, tvrdí server RBK Ukrajina s odvoláním na zdroje z ukrajinské armády. Ukrajinska pravda píše, že podle zástupců tajných služeb 18 severokorejských vojáků zběhlo na hranici Brjanské a Kurské oblasti. Katar: Konflikt s Hizballáhem lze zastavit ukončením vyhlazovací války v Gaze
Dauhá/Gaza/Tel Aviv 15. října (ČTK) - Nejjednodušší způsob, jak zastavit rostoucí násilí na izraelské hranici s Libanonem, je ukončit válku v Pásmu Gazy, uvedl dnes katarský emír Tamim bin Hamad Sání, který válku Izraele s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy označil za "vyhlazovací". Česko dalo Rusku za plyn a ropu pětkrát více než na pomoc Ukrajině, tvrdí zpráva
Brusel/Praha 14. října (ČTK) - Česká republika od začátku ruské invaze na Ukrajinu do letošního června utratila za ropu a plyn z Ruska sedm miliard eur (177 miliard Kč), což je více než pětkrát tolik, než kolik činila česká pomoc Kyjevu. Slovenský europoslanec se v Moskvě omlouval, podle něj za rusofobii na Západě
Moskva 14. října (ČTK) - Slovenský europoslanec z vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Ľuboš Blaha přijel do Ruska, kde prohlásil, že chce poděkovat za osvobození od fašismu a omluvit se za to, co označil jako rusofobii na Západě. Izrael zintenzivnil útoky v Libanonu, vyzývá k evakuaci mírové mise OSN
Tel Aviv/Bejrút 13. října (ČTK) - Izraelská armáda dnes zintenzivnila útoky na jihu Libanonu a nařídila evakuaci dalších 21 místních vesnic. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyzval k okamžité evakuaci příslušníků mírové mise OSN v Libanonu UNIFIL z oblastí bojů. Izraelská armáda nařídila evakuaci 21 libanonských vesnic, poničila mešitu
Tel Aviv 13. října (ČTK) - Izraelská armáda zintenzivnila útoky na jihu Libanonu a nařídila evakuaci dalších 21 místních vesnic. Informovala o tom agentura Reuters. Militantní hnutí Hizballáh podle agentury AFP oznámilo, že jeho bojovníci se u jiholibanonské vesnice Ramíja střetli s izraelskými vojáky, kteří se pokoušeli o průnik do vesnice. AFP: Křesťanské vesnice na jihu Libanonu odmítají uposlechnout výzvy k evakuaci
Bejrút 11. října (ČTK) - Křesťané z vesnic na jihu Libanonu odmítají i přes rostoucí intenzitu bojů v regionu uposlechnout výzvy izraelské armády k evakuaci. Říkají, že válka jim byla vnucena, chtějí zůstat mimo konflikt a touží zůstat ve svých domovech, píše dnes agentura AFP. Reuters: Vlastenectví a zisky podněcují na Ukrajině zájem o válečné dluhopisy
Kyjev 11. října (ČTK/Reuters) - Právnička Olesja Mychajlenková vyzvala svých téměř 14.000 příznivců na sociální síti k nákupu ukrajinských válečných dluhopisů. Je to jako dar, uvedla a na síti X zveřejnila snímek obrazovky svého vlastního portfolia dluhopisů. Reuters: Země Perského zálivu lobbují v USA proti izraelskému útoku na Írán
Dubaj 10. října (ČTK) - Arabské státy Perského zálivu lobbují ve Washingtonu a snaží se zabránit izraelskému úderu na íránská ropná zařízení. Mají obavy z případných útoků na vlastní ropná zařízení ze strany proíránských skupin, pokud by konflikt mezi Izraelem a Íránem eskaloval. Britský Unilever dokončil prodej své ruské divize, odchází i z Běloruska
Londýn 10. října (ČTK) - Britský výrobce spotřebního zboží Unilever dokončil prodej své ruské divize firmě Arnest Group, což je ruský výrobce parfémů, kosmetiky a výrobků pro domácnost. Firma to dnes oznámila v tiskové zprávě. AP: Afričanky, nalákané na práci v Rusku, montují bojové drony
Moskva 10. října (ČTK/AP) - Reklamy na sociálních sítích slibovaly mladým Afričankám letenku zdarma, peníze a dobrodružství ve vzdálené Evropě. Stačilo zvládnout počítačovou hru a test znalosti stovky ruských slov. BBC: Súdánští bojovníci používají sexuální útoky jako válečnou zbraň
Chartúm 10. října (ČTK/BBC) - Po 17 měsících devastující občanské války spustila súdánská armáda rozsáhlou ofenzívu v hlavním městě Chartúm. Cílí na území ovládané svým úhlavním nepřítelem - polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF), napsal server BBC. Ruské síly dosáhly významného frontového města Toreck, uvedl Kyjev
Kyjev 8. října (ČTK) - Ruské síly dosáhly klíčového frontového města Torecku na východní Ukrajině, uvedla dnes podle agentury Reuters ukrajinská armáda. Děje se tak necelý týden po pádu jiného významného ukrajinského opěrného bodu, města Vuhledar. Moskva omezí peníze na zdravotnictví, aby je ušetřila na válku, píše server
Moskva 8. října (ČTK) - Ruská vláda prudce sníží výdaje na největší projekty ve zdravotnictví, aby ušetřila peníze na válku proti Ukrajině, napsal dnes server The Moscow Times. Portál, zakázaný ruskými úřady, se odvolává na vysvětlující poznámky k zákonu o státním rozpočtu na webu dolní komory ruského parlamentu. Hnutí Hizballáh se zmocnilo Libanonu, řekl BBC bývalý libanonský premiér Siniora
Bejrút 8. října (ČTK) - Hnutí Hizballáh se zmocnilo Libanonu a mezinárodní společenství ponechalo tuto zemi svému osudu, řekl bývalý libanonský premiér Fuád Siniora stanici BBC. Podle Siniory je nepřípustné nechat Libanon, aby se zhroutil. Izrael zlikvidoval nástupce Hasana Nasralláha v čele Hizballáhu, uvedl Netanjahu
Tel Aviv 8. října (ČTK) - Izrael zlikvidoval nástupce Hasana Nasralláha, řekl podle agentury Reuters izraelský premiér Benjamin Netanjahu, aniž by jmenovitě uvedl Hášima Safíjuddína. Ten byl považován za pravděpodobného následovníka bývalého vůdce hnutí Hizballáh Nasralláha, který zahynul v září při izraelském útoku. Izrael pokračuje v úderech na Libanon, Hizballáh vypálil stovku raket
Tel Aviv/Bejrút/Gaza 8. října (ČTK) - Izrael dnes pokračoval v bojích s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy i s hnutím Hizballáh v Libanonu. Hizballáh na izraelské třetí největší město Haifu vypálil odhadem stovku raket, o kterých izraelská obrana tvrdí, že je zneškodnila.

Státníci připomněli oběti řádění Hamásu, Erdogan obvinil Izrael z genocidy

Paříž/Londýn/Štrasburk 7. října (ČTK) - Bolest je stále tak živá jako před rokem, napsal dnes k prvnímu výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael francouzský prezident Emmanuel Macron na sociální síti X. Britský premiér Keir Starmer 7. říjen 2023 označil za nejtemnější den v židovských dějinách od holokaustu a zároveň ujistil, že Británie nepoleví v úsilí o mír. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes naopak hovořil o izraelské genocidě na Palestincích a řekl, že Izrael za ni zaplatí. Oběti útoku na Izrael i války v Pásmu Gazy si dnes připomněli také v Evropském parlamentu. "Bolest přetrvává, stejně intenzivní jako před rokem. Bolest izraelského lidu, naše. Bolest zraněného lidstva. Nezapomeneme na oběti, na rukojmí nebo na rodiny se srdcem zlomeným nepřítomností nebo čekáním," napsal Macron. Britský premiér Starmer na X zveřejnil prohlášení, v němž označil loňský 7. říjen za "nejtemnější den židovských dějin od holokaustu". "Jejich zármutek a bolest cítíme i my a sdílíme ho v domovech napříč zemí," uvedl na adresu pozůstalých po obětech. "Rok poté musíme jednoznačně stát za židovskou komunitou a sjednotit se jako země," vyzval britský premiér. Zdůraznil ale také, že nelze odvracet zrak od strašných důsledků, které má konflikt na Blízkém východě na civilisty. "Znovu vyzývám k okamžitému příměří v Gaze a Libanonu a k odstranění všech omezení humanitární pomoci pro Gazu," dodal. Australský premiér Tony Abbott dnes v australském parlamentu na akci k výročí vyjádřil zármutek i nad palestinskými civilními oběťmi následného konfliktu, ale vyjádřil obdiv nad tím, jak je Izrael "neuvěřitelně úzkostlivý ve snaze se jim vyhnout". Dnešní pietní akce k prvnímu výročí útoku byly podle agentury Reuters v Austrálii zdrženlivé poté, co úřady upozornily na přísná bezpečnostní opatření. Na známé pláži Bondi Beach v Sydney účastníci piety drželi izraelské a australské vlajky, zatímco bylo čteno 101 jmen rukojmí, která nadále zadržuje Hamás. K výročí nejhoršího masakru v dějinách Izraele se vyjádřili i další státníci od Amsterodamu po Tokio. "Japonsko vždy jednoznačně odsuzovalo teroristické útoky Hamásu a dalších skupin a naléhavě požaduje okamžité osvobození všech rukojmí, která jsou ještě v zajetí," prohlásil nový japonský ministr zahraničí Takeši Iwaja, který zároveň vyjádřil znepokojení nad kritickou humanitární situací v Pásmu Gazy. "Rok po strašných teroristických útocích ze 7. října nezapomínáme," napsal na platformě X řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Italská premiérka Giorgia Meloniová při příležitosti výročí ve Velké synagoze v Římě vyjádřila znepokojení nad "latentním a plíživým antisemitismem". "Připomínání a důrazné odsuzování toho, co se stalo před rokem, není jen prostý rituál, ale nezbytný předpoklad pro jakoukoli politickou akci, kterou musíme podniknout, abychom na Blízký východ vrátili mír," prohlásila Meloniová. I španělská diplomacie zopakovala "ostré odsouzení příšerných teroristických útoků Hamásu". Zároveň vyzvala k příměří v Pásmu Gazy a nastolení takzvaného dvoustátního řešení, které by Palestincům i Izraelcům zaručovalo vzájemný mír a bezpečnost". Papež František dnes v dopise katolíkům na Blízkém východě odsoudil "ostudnou neschopnost" velmocí dosáhnout příměří v regionu. "Před rokem byla zažehnuta zápalnice nenávisti. Nezhasla, ale rozhořela se ve spirálu násilí", které umožnila "ostudná neschopnost mezinárodního společenství a nejmocnějších zemí umlčet zbraně a ukončit tragédii války," napsala hlava římskokatolické církve. "Izrael zaplatí dříve či později za genocidu, které se dopouští už rok a ve které pokračuje," napsal na síti X turecký prezident. Za 365 dní bylo podle něj zavražděno 50.000 "našich bratrů a sester, většinou dětí a žen". "Stejně jako Hitlera zastavila aliance lidskosti, Netanjahu a jeho vražedná síť budou zastaveny stejným způsobem," dodal Erdogan, který považuje Hamás za odbojovou organizaci. Také v Evropském parlamentu (EP) dnes vzpomněli na oběti teroristického útoku Hamásu na Izrael, ale i na oběti války v Pásmu Gazy. Plenární zasedání začala připomínkou tohoto tragického výročí předsedkyně EP Roberta Metsolaová, která na něm přivítala i několik příbuzných rukojmích unesených do Gazy Hamásem před rokem. Stovka z nich je stále v zajetí, asi polovina z nich už nežije. V EP dnes také šéf unijní diplomacie Josep Borrell znovu odsoudil teroristický útok Hamásu, ale uvedl také, že důležité je i to, co se stalo po něm. Připomněl i více než 40.000 mrtvých Palestinců v Pásmu Gazy během izraelské odvetné ofenzivy a katastrofální humanitární situaci v Gaze. "Izraelská vláda má právo bránit svůj lid, stejně jako jakákoliv jiná vláda, ale i to má své limity," řekl Borrell. Dodal, že "perspektiva příměří, zdá se, úplně zmizela". Nečekaný teroristický útok, při němž bylo zabito na 1200 lidí a dalších 250 bylo odvlečeno do Pásma Gazy jako rukojmí, před rokem šokoval Izrael i téměř celý svět. Vláda premiéra Benjamina Netanjahua se rozhodla pro silnou vojenskou reakci, kvůli které se do Pásma Gazy vrátili izraelští vojáci s cílem teroristy zničit. Podle tamních úřadů, které kontroluje Hamás, zemřelo během bojů na 41.800 lidí. Izrael uvádí, že zabil 17.000 bojovníků Hamásu a dalších ozbrojených skupin. nob zdp nim

Židovská rada: Téměř polovina židovských obcí v Německu zažila antisemitské činy
Berlín 7. října (zpravodaj ČTK) - Téměř polovina židovských obcí v Německu letos zaznamenala antisemitské incidenty, včetně násilných útoků, výhrůžných telefonátů, nápisů na zdech či urážek. Na tiskové konferenci u příležitosti výročí útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na jižní Izrael o tom dnes informoval předseda Ústřední rady Židů v Německu (ZdJ) Josef Schuster. Izrael si připomíná první výročí teroristického útoku ze 7. října a jeho oběti
Tel Aviv 7. října (ČTK) - V Izraeli začaly akce, které připomínají první výročí a především oběti krvavého útoku ozbrojenců palestinského teroristického hnutí Hamás na izraelské území v okolí Pásma Gazy. Ve Snině otevřeli novou linku na výrobu dělostřelecké munice, uvedl mluvčí
Bratislava 4. října (ČTK) - Ve Snině na východě Slovenska dnes firma ZVS holding otevřela novou linku na výrobu dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů. Hodnota investice do rozšíření výroby dosáhla 31,5 milionu eur (asi 798 milionů Kč), sdělil ČTK v tiskové zprávě Andrej Čírtek, mluvčí skupiny Czechoslovak Group (CSG), která je v ZVS holding zastoupena prostřednictvím společnosti MSM Group. Cena plynu pro evropský trh se navzdory napětí na Blízkém východě příliš nemění
Londýn//Praha 3. října (ČTK) - Cena zemního plynu pro evropský trh dnes dopoledne vykazovala mírný pokles a nacházela se pod hranicí 39 eur za megawatthodinu (MWh), než odpoledne začala mírně stoupat. Velvyslanec: Rusko nedokáže na Ukrajině dosáhnout svých taktických cílů
Praha 3. října (ČTK) - Rusko nedokáže dosáhnout svých taktických cílů na ukrajinském území, Ukrajina cítí, že ho může na bojišti porazit. V rozhovoru to ČTK řekl nový ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč. Reuters: Íránský vůdce Chameneí varoval Nasralláha, že jej Izrael plánuje zabít
Teherán/Bejrút 2. října (ČTK) - Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí varoval šéfa libanonského hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha jen několik dní před jeho smrtí, že jej Izrael plánuje zabít, a radil mu, aby uprchl z Libanonu do Íránu. Izrael na jih Libanonu pošle obrněné jednotky a pěchotu
Teherán/Tel Aviv/Bejrút 2. října (ČTK) - Izraelská armáda dnes oznámila, že v pozemní operaci proti Hizballáhu na jihu Libanonu nasadí své obrněné jednotky i pěchotu. Operace má přesto zůstat "omezená a lokální" a bude se z velké části týkat ničení tunelů a další infrastruktury libanonského militantního hnutí Hizballáh v příhraniční oblasti. Další země evakuují své občany z Libanonu, někteří prchají po moři přes Kypr
Bejrút/Madrid/Peking/Nikósie 2. října (ČTK) - Z Libanonu, který více než týden čelí intenzivním izraelským útokům cíleným na militantní hnutí Hizballáh, evakuují další země své občany a lidé z něj utíkají i po moři na Kypr. Izrael zahájil pozemní operaci v Libanonu a čelil íránskému raketovému útoku
Tel Aviv/Bejrút/Teherán 1. října (ČTK) - Izrael dnes čelil rozsáhlému raketovému útoku z Íránu poté, co v noci na dnešek oznámil zahájení pozemní operace na jihu Libanonu, jejímž cíle podle izraelské armády je zničení pozic libanonského hnutí Hizballáh, které ostřeluje sever Izraele.

SLOVNÍK NAJÍT