boje

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "boje". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo boje je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Příměří v Gaze dnes se zpožděním začalo, Hamás propustil první tři rukojmí

Tel Aviv/Gaza 19. ledna (ČTK) - V Pásmu Gazy dnes s několikahodinovým zpožděním začalo v 10:15 SEČ dlouho očekávané příměří. Začátek příměří byl odložen kvůli sporům o seznam jmen rukojmích, které mělo dnes propustit hnutí Hamás. Tři rukojmí pak byla odpoledne předána izraelské armádě. Příměří uvítala řada politiků ve světě i v Česku. Mezi těmi, kdo uvítali příměří, byli končící americký prezident Joe Biden, německý kancléř Olaf Scholz, britský premiér Keir Starmer, papež František či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leynová. Hamás vyzvali k propuštění zbývajících rukojmí, která drží od útoku na Izrael. Biden zdůraznil, že do Pásma Gazy opět začala ve velkém proudit humanitární pomoc. Bezpečnostní poradce nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa Mike Waltz varoval Hamás před případným porušením dohody. Český prezident Petr Pavel dnes na síti X uvedl, že dohoda o příměří v Gaze a propuštění rukojmích představuje významný milník na cestě k posílení stability a obnovení naděje v regionu. Hamás dnes propustil tři ženy, které byly do Pásma Gazy uneseny při útoku na Izrael v říjnu 2023. Dvě mají britsko-izraelské občanství a byly uneseny z kibucu Kfar Aza. Třetí byla unesena během nájezdu na hudební festival Supernova. Podle Červeného kříže, který rukojmí převzal od hnutí Hamás, jsou ženy v dobrém stavu. Armáda dodala, že propuštěné ženy se již setkaly se svými matkami a byly převezeny do nemocnice v Tel Avivu. Propuštění rukojmích v Tel Avivu sledovaly na náměstí před velitelstvím obrany na obří obrazovce stovky Izraelců. Další čtyři ženská žijící rukojmí budou propuštěna za sedm dnů, uvedlo prohlášení Netanjahuovy kanceláře. Izrael má podle dohody o příměří výměnou za tato tři rukojmí propustit 90 palestinských vězňů zadržovaných v izraelských věznicích. Dle prohlášení Hamásu má jít o ženy a děti. Davy lidí dnes v ulicích měst Pásma Gazy oslavovaly dohodu o příměří a tisíce vysídlených obyvatel se vydaly na cestu do svých domovů. Podle agentury AFP lidé cestují na korbách nákladních automobilů, s povozy taženými osly ale i pěšky a míří jak na sever do oblasti města Džabálíja, tak na jih do měst Rafah a Chán Júnis. Podle údajů OSN vysídlila válka v Pásmu Gazy asi 1,9 milionu obyvatel, tedy přibližně 90 procent populace; mnozí lidé žijí v provizorních stanových táborech. Izraelská armáda se pak v souladu s dohodou začala stahovat z oblasti města Rafah na jihu Pásma Gazy do takzvaného Filadelfského koridoru podél hranice s Egyptem, který Izrael zřídil. K hraničním přechodu Kerem Šalom mezi Izraelem a Pásmem Gazy také podle agentur zamířilo 200 nákladních vozidel s humanitární pomocí a 20 nákladních cisteren s palivem. Podle vyjádření Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) do Pásma Gazy vjely první kamiony s pomocí již 15 minut po začátku příměří. Dohoda o příměří předpokládá vpuštění 600 nákladních aut s humanitární pomocí každý den po dobu prvních šesti týdnů příměří. Dnes dopoledne na protest proti dohodě rezignovali izraelský ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir a další dva ministři z jeho krajně pravicové strany Židovská síla. Odchodem z vlády dnes pohrozil i ministr financí Becalel Smotrič z další krajně pravicové strany Náboženský sionismus. Již po zahájení klidu zbraní na tiskové konferenci vystoupil izraelský ministr zahraničí Gideon Saar, podle kterého zůstane region Blízkého východu nestabilní, pokud Hamás zůstane v Pásmu Gazy u moci. V takovém případě podle něj nelze očekávat ani mír, ani bezpečnost. Dohoda o příměří je výsledkem nepřímých rozhovorů zprostředkovávaných Katarem, Egyptem a Spojenými státy. Dohoda má ukončit boje mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy a umožnit návrat necelé stovky rukojmích unesených z Izraele výměnou za propuštění téměř 2000 palestinských vězňů z izraelských věznic. Dále má zajistit stažení izraelské armády, návrat palestinských obyvatel vysídlených boji do svých domovů a enormní navýšení přísunu humanitární pomoci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ale v sobotu varoval, že pokud jednání o druhé fázi dohody k ničemu nepovedou, Izrael boje v Gaze obnoví s ještě větší silou než dosud. Nynější válka v Pásmu Gazy začala poté, co Hamás a další palestinské ozbrojené skupiny 7. října 2023 zaútočily na jih Izraele. Přitom zabili na 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších zhruba 250 lidí unesli do úzkého pobřežního pásma jako zajatce. Podle nového výpočtu listu The Times of Israel nyní v Gaze zůstává ještě 94 rukojmích, z nichž zřejmě 34 je mrtvých. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze spravovaném Hamásem za války v Pásmu Gazy bylo od 7. října 2023 zabito nejméně 46.913 Palestinců, dalších 110.750 bylo zraněno. Údaje nerozlišují mezi ozbrojenci a civilisty, ale většinu tvoří civilisté. irl ml

Vyjednávači oznámili příměří v Pásmu Gazy, světoví lídři mluví o naději

Dauhá/Brusel/Washington 15. ledna (ČTK) - Izrael a palestinské teroristické hnutí Hamás po více než 15 měsících války dospěly k příměří v Pásmu Gazy, které podle katarského premiéra Muhammada bin Abdar Rahmána Sáního začne platit v neděli 19. ledna. Měsíce trvající jednání o zastavení bojů a propuštění rukojmích kromě Kataru zprostředkoval Egypt a Spojené státy. Světoví politici v dohodě vidí šanci na návrat rukojmích, zlepšení zoufalých humanitárních podmínek v Pásmu Gazy a na lepší budoucnost pro Izraelce i Palestince. Přivítal ji Hamás, izraelský premiér Benjamin Netanjahu ji podle izraelských médií zatím komentovat nebude. Izrael v Pásmu Gazy vede válku proti Hamásu v reakci na útok příslušníků tohoto hnutí a dalších skupin ze 7. října 2023. Zabili při něm okolo 1200 lidí, převážně civilistů, a zhruba 250 dalších zavlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Od té doby bylo v Pásmu Gazy zabito přes 46.700 Palestinců, dalších skoro 110.270 bylo podle ministerstva zdravotnictví v Gaze spravovaného Hamásem zraněno. Velké části úzkého pobřežního pásma jsou v troskách, jeho obyvatelé živoří v katastrofálních podmínkách. Katarský premiér Sání dnes na tiskové konferenci v Dauhá uvedl, že "strany bojující v Pásmu Gazy dosáhly dohody o výměně rukojmích a vězňů" a o přerušení bojů mezi izraelskými silami a ozbrojenci Hamásu a dalších palestinských organizací. Sání uvedl, že doufá, že se podaří dojednat "trvalé příměří". Klid zbraní má trvat 42 dnů, během kterých Hamás propustí 33 rukojmích. Izrael výměnou za to propustí stovky palestinských vězňů. O dalších etapách příměří se začne jednat po začátku jeho první fáze. Americký prezident Joe Biden podmínky dohody potvrdil a uvedl, že její výsledná podoba kopíruje obrysy plánu, který předložil už na konci loňského května. Vleklá jednání tak dospěla ke kýženému výsledku až několik dnů před Bidenovým odchodem z úřadu, kdy jej jako svůj úspěch může prezentovat i jeho nástupce Donald Trump. Jeho tým se v posledních dnech na jednáních podílel. V Izraeli dohodu musí schválit vláda, hlasování se očekává ve čtvrtek. Teprve až bude úplná a uzavřená, vystoupí na veřejnosti premiér Netanjahu, řekl izraelským médiím zdroj z premiérovy kanceláře. Prezident Jicchak Herzog vládu vyzval, aby dohodu schválila. Příměří je výsledkem "legendární pevnosti našeho velkého palestinského lidu a našeho statečného odboje v Pásmu Gazy", uvedl v reakci na dohodu Hamás. Izrael selhal a svých cílů v Gaze nedosáhl, prohlásil v televizním projevu člen vedení hnutí Chalíl Hajja. V ulicích měst Gaza, Chán Júnis a Dajr Balah se podle živých záběrů stanice Al-Džazíra shromáždily davy lidí, aby příměří oslavily. Velká část obyvatel Pásma Gazy při izraelských útocích přišla o střechu nad hlavou, mnoho z nich muselo opakovaně měnit místa, která jim posloužila jako útočiště. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese je nyní prioritou zmírnění obrovského utrpení způsobeného konfliktem. Guterres uvedl, že jím vedená organizace je připravena podpořit naplňování dohody a navýšit dodávky humanitární pomoci. Dohodu Guterres považuje za první krok pro odstranění významných politických a bezpečnostních překážek pro poskytování pomoci v Pásmu Gazy. OSN již přes rok varuje, že mnoha obyvatelům Pásma Gazy hrozí hladomor. Britský premiér Keir Starmer uvedl, že Izraelci a Palestinci na opožďovanou dohodu o příměří dlouho zoufale čekali a díky ní musejí vzniknout podmínky pro obrovské navýšení humanitární pomoci pro Gazu. Rukojmí, již byli 7. října 2023 "brutálně vytrženi ze svých domovů a drženi v nepředstavitelných podmínkách", se nyní konečně mohou vrátit domů, dodal Starmer. "Dohoda přináší naději celému regionu, kde lidé příliš dlouho snášeli nesmírné utrpení," napsala předsedkyně Evropské von der Leyenová na sociální síti X. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského úspěch příměří bude záviset na bezpečném návratu rukojmích a zlepšení situace v Pásmu Gazy. Francouzský prezident Emmanuel Macron znepřáteleným stranám vzkázal, že "nyní musí dojít k politickému řešení". hab mka

Jeruzalémský patriarcha sloužil předvánoční mši v kostele v Gaze

Gaza 23. prosince (ČTK) - Latinský patriarcha jeruzalémský Pierbattista Pizzaballa v neděli sloužil mši v katolickém kostele ve městě Gaza, informoval server Vatican News. Do Pásma Gazy ho doprovodila izraelská armáda, která na tomto palestinském území vede od loňského října válku s teroristickým hnutím Hamás. "Celý svět je s vámi, nejen křesťané," řekl v neděli v Gaze kardinál Pizzaballa, který má na Štědrý den sloužit mši také v Betlémě na Izraelem okupovaném Západním břehu. Podle agentury ANSA se v sobotu v některých médiích objevily informace, že Izrael Pizzaballu do Gazy nechce pustit. To ale izraelské úřady popřely. Podle nich dostal povolení ke vstupu do Pásma Gazy stejně, jako při jeho letošní květnové návštěvě křesťanské komunity v Gaze. Papež František v sobotu a poté opět v neděli ostře kritizoval, že izraelská armáda ve válce v Pásmu Gazy bombarduje i školy a nemocnice. Izraelská vláda tvrdí, že v této válce cílí pouze na teroristy, kteří podle ní využívají i školy a nemocnice jako úkryt pro sebe a zbraně. Školy a nemocnice v Pásmu Gazy se ale staly útočištěm tisíců civilistů, které boje, masivní bombardování a evakuační výzvy izraelské armády vyhnaly z domovů. Od loňského října muselo v Pásmu Gazy opustit domovy na 1,9 milionu z 2,3 milionu obyvatel tohoto území rozlohou menšího než Praha. "Včera byly bombardovány děti. Tolik krutosti," řekl v sobotu papež s odkazem na další izraelský letecký útok, při němž zemřelo nejméně 25 lidí, včetně sedmi dětí. "Tolik krutosti, děti jsou stříleny, školy a nemocnice bombardovány. Jaká krutost," uvedl papež znovu v neděli. Izraelské ministerstvo zahraničí papežova slova označilo za zklamání, podle izraelské diplomacie jsou odtržena od reality a kontextu, že Izrael bojuje proti "džihádistickému terorismu" a vede válku na několika frontách. Izraelská armáda zahájila válku v Gaze loni v říjnu v odvetě za teroristický útok Hamásu, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a 251 osob unesli. Izraelská ofenziva podle palestinských úřadů stála život přes 45.000 osob, rovněž většinou civilistů. Papež František od loňska apeluje na mezinárodní společenství, aby pomohlo ukončit válku v Gaze a opakovaně vyzývá k větší humanitární pomoci pro civilisty i k propuštění izraelských rukojmích. Minulý měsíc deník La Stampa zveřejnil výňatky z nové knihy papeže, který se v jedné z pasáží vyjadřuje i k situaci v Gaze. "Podle některých expertů to, co se děje v Gaze, má znaky genocidy. Mělo by to být pečlivě prozkoumáno," uvedl papež v knize. Izrael obvinění z genocidy v Pásmu Gazy odmítá. nob

Papež znovu mluvil o krutosti v Pásmu Gazy, za což čelil kritice z Izraele
Vatikán 22. prosince (ČTK) - Papež František dnes znovu kritizoval krutost, které podle něj čelí v Pásmu Gazy děti i další lidé. Podobně se hlava katolické církve vyjádřila i v sobotu, za což si vysloužila ostrou kritiku ze strany Izraele, informují zahraniční tiskové agentury. Turecko připravuje vojenskou ofenzivu proti Kurdům v Sýrii, píše WSJ
Ankara/Washington 17. prosince (ČTK) - Velitel kurdsko-arabské koalice Syrské demokratické síly (SDF) Mazlúm Abdí dnes navrhl vytvoření demilitarizované zóny v syrském městě Kobani a okolí. Podle několika nejmenovaných amerických zdrojů, které cituje deník The Wall Street Journal, se na město chystají zaútočit Turecko a jím podporované oddíly. Při výbuchu zahynul ruský generál, kterého Ukrajina vinila z válečných zločinů
Moskva/Kyjev/Washington 17. prosince (ČTK) - Při explozi v Moskvě zahynul náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov, oznámil dnes ráno ruský vyšetřovací výbor. Generálporučíka a jeho asistenta zabilo výbušné zařízení, dodal vyšetřovací výbor, který má v Rusku úlohu federální kriminální ústředny. Reuters: Mladí Ukrajinci stojí před těžkým dilematem: Jít do války, nebo utéct?
Kyjev 14. prosince (ČTK/Reuters) - Měsíc před osmnáctými narozeninami opustil kyjevský rodák Roman Bileckyj svou rodinu a nastoupil do vlaku odjíždějícího na západ, aby utekl z Ukrajiny před vyhlídkou na účast v zoufalé válce. BBC: Za tři roky války Rusko vyrobilo kvůli sankcím jen sedm civilních letadel
Moskva 14. prosince (ČTK) - V období od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 plánovala ruská korporace leteckých výrobců OAK vyrobit 108 civilních dopravních letadel. Vyrobila jich ale sedm, napsal server BBC News, podle kterého se výroba civilních letadel v Rusku ocitla v důsledku západních sankcí na pokraji krachu. WSJ: Podle Trumpa by jednou měli monitorovat příměří na Ukrajině evropští vojáci
Washington 13. prosince (ČTK) - Příští americký prezident Donald Trump řekl na nedávné schůzce v Paříži prezidentům Ukrajiny a Francie Volodymyrovi Zelenskému a Emmanuelovi Macronovi, že nepodporuje ukrajinské členství v NATO, ale chtěl by, aby po případném zastavení bojů byla Ukrajina silná a dobře vyzbrojená. Ukrajince na útěku před válkou zachránilo v rumunských horách kotě, píše AP
Bukurešť 10. prosince (ČTK) - Rumunská horská služba zachránila Ukrajince, který se na útěku před válkou zřítil do hluboké horské rokle při teplotách pod bodem mrazu. Pomohl mu poněkud neuvěřitelný společník: měsíc staré kotě jménem Persyk. Po pádu Asadova režimu mají mnozí Syřané kromě radosti i obavy, co bude dál
Damašek 9. prosince (ČTK) - Svržení syrského prezidenta Bašára Asada oslavují od neděle miliony Syřanů doma i v zahraničí, kam kvůli represím Asadova režimu a občanské válce v předchozích letech utekli. Šéf německé opozice Merz v Kyjevě navrhl evropskou koordinaci pomoci
Kyjev 9. prosince (ČTK) - Předák německé konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz, který má před únorovými předčasnými parlamentními volbami největší naděje na získání úřadu spolkového kancléře, dnes v Kyjevě s ohledem na mocenskou výměnu v USA navrhnul vznikl evropské kontaktní skupiny pro koordinaci pomoci napadené Ukrajině. Asadův režim padl, opozice slibuje vybudovat novou a mírumilovnou Sýrii
Damašek 8. prosince (ČTK) - Syrští povstalci dnes ráno v televizním prohlášení oznámili, že osvobodili Damašek, svrhli režim prezidenta Bašára Asada a propustili vězně. Armáda naopak podle tiskových agentur tvrdí, že pokračuje v akcích proti teroristům. AFP: Syrská armáda se stahuje i z míst v bezprostřední blízkosti Damašku
Damašek 7. prosince (ČTK) - Syrské vládní síly se dnes podle agentury AFP stahují i z míst vzdálených jen zhruba deset kilometrů jihozápadně od metropole Damašku. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) tvrdí, že povstalci začínají hlavní město obkličovat. Syrští povstalci pokračují v bleskové ofenzivě, stojí před branami Homsu
Damašek 6. prosince (ČTK) - Syrští povstalci pod vedením islamistů dnes pokračovali desátým dnem v bleskové ofenzivě proti vládním silám syrského prezidenta Bašára Asada, které jejich postupu nekladly větší odpor, a nacházejí se v těsné blízkosti klíčového města Homs v centrální části země. Ukrajina představila novou zbraň domácí výroby, která má podle ní dolet 700 km
Kyjev 6. prosince (ČTK) - Ukrajina dnes představila novou zbraň domácí výroby, která má podle ní dolet až 700 kilometrů a kterou označuje za dron-střelu. Informovala o tom agentura Reuters, která poznamenala, že rakety dosud dodané Západem k obraně před ruskou vojenskou agresí mají deklarovaný dolet ani ne poloviční. Ruské a syrské údery na povstalci ovládaném severu Sýrie zabily osm lidí
Damašek 1. prosince (ČTK) - Ruská a syrská letadla dnes opět útočila na povstalce ve městech Idlib a Halab (Aleppo) na severu Sýrie. Intenzivní bombardování severních oblastí země pokračuje druhým dnem s cílem zatlačit islamistické povstalce, kteří ovládli druhé největší město Halab a provincii Idlib a hlásí postup směrem na jih. Írán vyjádřil podporu Asadovi, který čelí ofenzivě povstalců na severu Sýrie
Teherán/Damašek 1. prosince (ČTK) - Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí dnes navštívil syrskou metropoli Damašek, aby vyjádřil podporu autoritářskému prezidentovi Bašáru Asadovi, který čelí bleskové ofenzivě islamistů na severozápadě Sýrie. BBC: Ve válce proti Ukrajině padlo už více než 80.000 ruských vojáků
Kyjev 29. listopadu (ČTK) - Za více než 1000 dnů války, kterou rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti přinejmenším 80.973 ruských vojáků. Uvedla to ruská služba BBC s nezávislým serverem Mediazona, které analyzují veřejně dostupné zdroje. AFP: Na Ukrajinu jezdí západní turisté fascinovaní válkou
Kyjev 28. listopadu (ČTK/AFP) - Třiadvacetiletý španělský cestovatel Alberto Blasco Ventas stojí u mostu u ukrajinské Irpině, který byl na jaře 2022 v prvních dnech ruské vojenské agrese vyhozen do vzduchu ve snaze zastavit postup invazních jednotek na Kyjev. Bloomberg: EU navrhuje sankce na čínské firmy, které pomáhají Rusku ve válce
Brusel/Peking 26. listopadu (ČTK) - Evropská unie navrhuje uvalit sankce na čínské firmy, které podle ní pomohly ruským společnostem vyvinout útočné drony nasazené v bojích na Ukrajině. Evropská komise (EK) coby výkonný orgán EU také zvažuje další omezení na ruské ropné tankery, aby Moskvě více zkomplikovala obcházení stávajících restrikcí. Ukrajinu je třeba podporovat na cestě do EU zaznělo na plénu EP
Štrasburk 26. listopadu (zvláštní zpravodajka ČTK) - Ukrajinu, která nadále čelí ruské agresi, je třeba podporovat na cestě do Evropské unie, nepolevovat v sankcích proti Rusku a nadále poskytovat Kyjevu prostředky potřebné k jeho obraně, zaznělo dnes na plénu Evropského parlamentu (EP) v rozpravě věnované podpoře Ukrajiny a kritice ruské spolupráce s KLDR.

Rusko verbuje Jemence do války proti Ukrajině, píše The Financial Times

Moskva 24. listopadu (ČTK) - Rusko naverbovalo v Jemenu několik stovek húsíjských povstalců do války proti Ukrajině, uvedl dnes list The Financial Times (FT). Tato operace podle listu dokládá rostoucí sepětí Moskvy s Teheránem a jeho spojenci z řad militantních uskupení na Blízkém východě, mezi které patří i húsíjští povstalci v Jemenu. Sami Jemenci si podle listu stěžovali, že se nechali zlákat sliby dobře placené práce a dokonce i ruského občanství. Když za pomoci společnosti spjaté s húsíjskými povstalci dorazili do Ruska, násilně je zařadili do ruské armády a poslali do první linie bojů na Ukrajinu. Výskyt převážně nedobrovolných jemenských žoldnéřů na Ukrajině podle deníku ukazuje, jak konflikt postupně stále více nasává vojáky z ciziny, protože ruské ztráty rostou a Kreml se snaží vyhnout se nepopulární mobilizaci. Na Ukrajinu již poslal žoldnéře z Nepálu a Indie a také přibližně 12.000 vojáků pravidelných jednotek KLDR, kteří dorazili do Ruska, aby se zúčastnili bojů proti ukrajinským silám, které na počátku srpna pronikly do Kurské oblasti na západě Ruska. Američtí diplomaté říkají, že dohoda mezi Kremlem a húsíjskými povstalci, nepředstavitelná před válkou Ruska proti Ukrajině, je známkou, jak daleko je Rusko ochotno zajít v rozšiřování konfliktu do nových oblastí, včetně Blízkého východu, poznamenal The Financial Times. Sami Húsíové neodpověděli na žádost o vyjádření. Zvláštní vyslanec USA pro Jemen Tim Lenderking potvrdil, že Rusko je v kontaktu s húsíjským povstalci a jedná s nimi o dodávkách zbraní, ale dalším podrobnostem se vyhnul. "Víme, že ruský personál v Sana pomáhá prohloubit dialog," řekl. Rusko se podle jemenských analytiků se snaží získat užitek z jakékoliv skupiny operující u Rudého moře či na Blízkém východě, která je nepřátelská vůči USA. Chudý Jemen se jeví místem, kde snadno lze naverbovat žoldnéře. Verbování podle deníku začalo ještě v létě, jeden kontrakt měl datum 3. července. Jeden z rekrutů v SMS sdělil, že někteří Jemenci byli ostřílení válečníci, ale hodně z nich nemělo žádný výcvik. Tvrdil, že je podvodně vylákali do Ruska, kde podepsali kontrakty, které si ani nedokázali přečíst. "Ocitli jsme se pod palbou. Létaly miny a drony, hloubili jsme kryty," vylíčil jeden z mužů. "Nemůžeme si ani pět minut odpočinout, jsme tak unavení," stěžoval si. Jiný Jemenec vylíčil, že mu slibovali odměnu 10.000 dolarů (asi 243.000 Kč) a plat 2000 dolarů měsíčně a případně i ruské občanství za práci v ruské továrně na drony. Když v září dorazil do Moskvy, celou skupinu násilím vzali z letiště a odvezli na místo vzdálené pět hodin od Moskvy, kde jim muž hovořící jednoduchou arabštinou vystřelil z pistole přes hlavy, když odmítali podepsat smlouvy vyhotovené v ruštině. "Podepsal jsem, protože jsem se bál," řekl. Dodal, že je pak odvezli v autobusech na základnu, kde podstoupili základní vojenský výcvik, a že mezitím hodně členů z původní skupiny na Ukrajině zahynulo. Rusko poskytlo jemenským Húsíům prostřednictvím Íránu satelitní údaje pro zaměřování jejich raket, střel a dronů na západní obchodní lodě v Rudém moři, napsal minulý měsíc americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na tři zdroje. Íránem podporované šíitské skupině se díky tomu podle listu daří ochromit jednu z klíčových globálních obchodních tras a dále destabilizovat region. Od podzimu 2023 napadly húsíjské rakety, bezpilotní letouny a řízené střely v mezinárodních vodách poblíž Jemenu téměř 200 obchodních lodí. Několik námořníků přišlo o život a řada lodí byla unesena, potopena nebo vážně poškozena. msk kpc

Kreml: Sankce na Gazprombank jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska
Moskva/Praha 22. listopadu (ČTK) - Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Putin oznámil, že Rusko v reakci na kroky Západu použilo nejnovější raketu
Kyjev/Moskva 21. listopadu (ČTK) - Rusko dnes na Ukrajině vyzkoušelo jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik (Líska), vybavenou nejadernou bojovou hlavicí, oznámil šéf Kremlu Vladimir Putin. ICC vydal zatykače na Netanjahua a exministra obrany kvůli válce v Gaze
Haag/Tel Aviv/Gaza 21. listopadu (ČTK) - Mezinárodní trestní soud (ICC) dnes vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a izraelského exministra obrany Joava Galanta, a to kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Ukrajina tvrdí, že Rusko proti ní poprvé použilo mezikontinentální raketu
Kyjev/Moskva 21. listopadu (ČTK) - Rusko dnes podle Kyjeva poprvé od začátku invaze na Ukrajinu použilo mezikontinentální balistickou raketu, kterou zaútočilo na Dnipro ve středovýchodní části země. Raketa nenesla jadernou hlavici, napsala agentura AFP. Gazeta Wyborcza: Ruské ekonomice se po 1000 dnech války daří. Jak na Putina?
Moskva 19. listopadu (ČTK/Gazeta Wyborcza) - Ruská ekonomika se podle článku zveřejněném v polském listu Gazeta Wyborcza na konci třetího válečného roku stala systémem naprosto odolným vůči vnějším otřesům. BBC News: Ruští vojáci přinášejí zpátky domů válečné násilí
Moskva 21. listopadu (ČTK/BBC News) - "Jsem veterán speciální vojenské operace a zabiju tě!" To byla slova, která Irina slyšela, když ji napadl muž v Arťomu na ruském Dálném východě. Právě se vracela z večírku, když ji muž kopl a začal bít berlí. Ukrajinská ministryně: Válka Ruska proti Ukrajině je i ekologická katastrofa
Baku 20. listopadu (ČTK) - Válka Ruska proti Ukrajině je i ekologickou katastrofou, poukázala na klimatické konferenci OSN COP29 v Baku ukrajinská ministryně životního prostředí. Vyjednávači na konferenci se mezitím pracně pokoušejí dosáhnout dohody o zvýšení finančních příspěvků bohatých států chudým zemím, zatímco drahota v Baku podle tisku způsobuje, že nedostupnou se pro ty nejchudší stává i sama účast na konferenci. Putin potvrdil novou doktrínu rozšiřující možnosti nasazení jaderných zbraní
Moskva 19. listopadu (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin dnes svým výnosem potvrdil novou ruskou doktrínu jaderného odstrašování, rozšiřující výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. Putin svůj výnos podepsal v den, kdy válka Ruska proti Ukrajině pokračuje tisícím dnem, a hned poté, co Spojené státy povolily Kyjevu použít dodané rakety k úderům do hloubi ruského území, napsala agentura AFP. GW: Ruské ekonomice se po 1000 dnech války daří. Jak a čím zasáhnout Putina?
Moskva 19. listopadu (ČTK/Gazeta Wyborcza) - Ruská ekonomika se na konci třetího válečného roku stala systémem naprosto odolným vůči vnějším otřesům. Ale myslet si, že ruský prezident Vladimir Putin vyhrál, by byla chyba, píší v polském listu Gazeta Wyborcza ruští ekonomové Vladislav Inozemcev a Dmitrij Někrasov.

SLOVNÍK NAJÍT