Chilané rozhodnou o nové ústavě, dává větší roli státu, je sociální a ekologická

Santiago de Chile 2. září 2022 (ČTK) - Nejdůležitější hlasování za tři desetiletí čeká v neděli obyvatele Chile, kteří se v referendu vysloví k nové ústavě. Její návrh rok připravovalo shromáždění vybrané lidmi ve volbách, z poloviny tvořené ženami a se zastoupením domorodých etnik. Po nové ústavě volaly stovky tisíc Chilanů na podzim 2019 při masových nepokojích, jež si vyžádaly tři desítky obětí, a před dvěma lety necelá polovina voličů rozhodla, že novou ústavu chce. Podle průzkumů to ale vypadá, že Chilané nyní text ústavy odmítnou. Pokud zvítězí odpůrci návrhu, v platnosti zůstane ústava z roku 1980, která byla přijatá za diktatury Augusta Pinocheta a od té doby doznala několik desítek úprav. Podle místních médií ale panuje politická shoda na tom, že země nový základní dokument potřebuje. Prezident Gabriel Boric, který je horlivým zastáncem nynějšího návrhu, v červenci uvedl, že v případě negativního výsledku by začal celý proces znova, včetně voleb ústavodárného sněmu. Text nové chilské ústavy má 388 článků a 57 přechodných ustanovení, stal by se tak jednou z nejdelších ústav na světě. Rozhodovat o něm může 15 milionů voličů a podle mnohých jde o nejdůležitější plebiscit od toho v roce 1988, v němž Chilané rozhodli o konci Pinochetovy vlády. Návrh ústavy na rozdíl od té současné zejména mění postavení státu a zaručuje široká sociální práva. "V současné době hraje stát vedlejší roli, hlavním aktérem, který řeší potřeby lidí, je trh," vysvětlila Pamela Figueroaová ze Santiagské univerzity (Usach). "I v sociálních právech se v dosavadní ústavě klade větší důraz na svobodu v přístupu ke školství či zdravotnictví než na samotné právo na zdraví a vzdělání," dodala. Návrh chilské ústavy je i v mnoha ohledech průkopnický. Například klade velký důraz na ochranu přírody či zakotvuje právo na "digitální připojení". Podle deníku El País jde o první ústavu na světě, která zmiňuje klimatickou krizi a vládě v této souvislosti ukládá povinnost "přijmout preventivní a zmírňující opatření". Nově se také voda má stát "národním vlastnictvím" a stát bude jejím správcem, vzniknout má Národní agentura pro vodu. K nejdiskutovanějším tématům nové ústavy patřila práva domorodých národů, které tvoří asi 13 procent z 19 milionů obyvatel Chile a které současná ústava ani nezmiňuje. Deset etnik ale uznává zvláštní zákon o domorodých obyvatelích z roku 1993. Právě práva těmto etnikům v návrhu patří podle průzkumů k hlavním argumentům odpůrců textu, kteří se obávají ohrožení územní jednoty státu. Návrh totiž zakotvuje i právo na autonomii či pluralitní soudnictví, tedy že mají vedle sebe fungovat tradiční soudy a tribunály domorodých obyvatel, jejichž kompetence má stanovit zákon (i nad nimi by ale měl mít pravomoc Nejvyšší soud). Podle zastánců návrhu je text i dlouho odkládanou a potřebnou dohodou o "sdílení moci" mezi státem a domorodými národy a může přispět i k řešení historického, a v posledních měsících opět vyhroceného, konfliktu na jihu země. Tam Araukánci (zvaní též Mapučové) bojují za vrácení půdy, jež patřila jejich dávným předkům, a radikálnější z nich při tom zapalují kamiony těžařských či stavebních firem. Příslušnicí Mapučů, kteří jsou nejpočetnějším domorodým etnikem v Chile (asi 1,5 milionu), je i lingvistka Elisa Loncónová, která od loňského července půl roku předsedala ústavodárnému shromáždění, jež novou ústavu sestavovalo. Jeho členy vybrali Chilané loni v květnu ve volbách, v nichž většinu získali nezávislí a levicoví kandidáti, patřící tehdy k opozičním stranám. V prosinci levicový politik vyhrál prezidentské volby a novou hlavou státu se v březnu stal šestatřicetiletý Boric, jako nejmladší prezident v historii země. Návrh nové ústavy rovněž po 200 letech ruší horní komoru parlamentu, místo níž vznikne Sněmovna regionů s menšími pravomocemi. Dolní komora se přejmenuje na Sněmovnu poslankyň a poslanců a pravomoce jí naopak přibudou. Nová ústava má rovněž zaručit genderovou rovnost a zmiňuje i práva sexuálních menšin a handicapovaných. Zaručuje také právo "svobodně se rozhodnout" ohledně "vlastního těla, provádění sexu, rozmnožování či antikoncepce". Tento článek při schvalování v ústavodárném sněmu ale vzbudil kritiku, že zakotvuje i právo na potrat, ale bez dalších podrobností, i proto byl doplněn ustanovením, že "tato práva upraví příslušný zákon". I řada dalších bodů z návrhu nové ústavy vyžaduje přijetí zákona či nemá začít platit okamžitě po vstupu ústavy v platnost. Například zrušení Senátu se v ní předpokládá k březnu 2026, volby do nové Sněmovny regionů se mají uskutečnit spolu s volbami do Sněmovny poslankyň a poslanců v listopadu 2025. Návrh rovněž předpokládá, že současný prezident, zvolený na období 2022-2026, nemůže kandidovat na hlavu státu pro následující období. nob mka - sdílejte článek