Erdoganovy plány na obnovu nejsou realistické, myslí si odborníci

Ankara 20. února 2023 (ČTK) - Plány tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na obnovu oblastí po ničivém zemětřesení nejsou realistické. Myslí si to experti, na které se odvolávají zahraniční média. Erdogan slíbil začít s obnovou už v březnu a dokončit ji v průběhu jednoho roku. Odborníci také varují před výstavbou bez městského plánování či protežování firem spřátelených s vládou. Zemětřesení z 6. února podle tureckých úřadů vážně poničilo nebo zničilo na 380.000 bytů zhruba ve 106.000 budov. Podle odhadu předsedy turecké komory architektů Eyüpa Muhçua je však v oblasti poničeno až 1,7 milionu domů a bytů, píše deník Financial Times (FT). Podle odhadů, na které odkazuje agentura Reuters, bez střechy nad hlavou zůstal zhruba jeden milion lidí a další dva miliony lidí z oblasti utekly. Před zemětřesením žilo v zasažených provinciích zhruba 13 milionů obyvatel. "Obnovíme ty domy do jednoho roku a předáme je občanům," řekl Erdogan po ničivých otřesech. Slíbil také, že první práce na obnově poničených nemovitostí začnou už v březnu. Takové termíny ale považuje za "zcela nerealistické" odbornice na obnovu po zemětřesení z londýnské univerzity UCL Tiziana Rossettová. S tím souhlasí i další odbornice Sara Shneidermanová, která se zabývala rekonstrukcí po ničivém zemětřesení v Nepálu v roce 2015. Podle ní jsou záměry tureckého prezidenta neuskutečnitelné. Odborníci také varují před příliš rychlou a nepromyšlenou výstavbou. "Není nutné jenom nahradit zbourané budovy, ale také znovu naplánovat města na základě vědeckých poznatků," řekla agentuře Reuters bývalá předsedkyně istanbulské komory architektů Esin Köymenová. "Vytvořit městské plánování trvá měsíce," uvedl místopředseda komory stavebních inženýru Nusret Suna. Experti se také obávají, že k zakázkám na obnovu území se dostanou především firmy, které podporují vládu. Erdogana, který je u moci už 20 let, opozice kritizovala, že nevymáhal dostatečně stavební zákony. To prezident odmítá, přesné údaje nejsou k dispozici. Bývalý ministr městského rozvoje Mehmet Özhaseki v roce 2018 odhadl, že v Turecku zhruba polovina budov nesplňuje požadavky stavebních předpisů. Obnova po zemětřesení se zřejmě stane významným politickým tématem před parlamentními a prezidentskými volbami, které se v zemi uskuteční buď v květnu, nebo v červnu. Pomalá a váhavá reakce vlády po zemětřesení v roce 1999 přispěla k vítězství tehdejšího opozičního politika Erdogana. Investiční banka JP Morgan odhadla škody na budovách v Turecku na 25 miliard dolarů (zhruba 555 miliard Kč), svaz tureckých podnikatelů Türkonfed mluví až o 71 miliardách dolarů (téměř 1,6 bilionu Kč) a někteří představitelé místní samosprávy odhadují finanční potřebu na obnovu na 100 miliard dolarů (přes 2,2 bilionu Kč). V Turecku podle posledních úředních záznamů zemřelo kvůli nedávnému zemětřesení přes 41.100 lidí. V Sýrii to podle odhadů OSN je zhruba 6000 lidí. jkh spr - sdílejte článek