Tálibán chce změnit bývalé základny zahraničních vojáků na ekonomické zóny
Kábul 20. února 2023 (ČTK) - Vláda afghánského Tálibánu hodlá změnit některé bývalé základny zahraničních vojenských sil v ekonomické zóny pro podnikání. Informoval o tom vicepremiér Abdul Ghaní Barádar, který má na starosti ekonomické záležitosti. Tálibán převzal moc v zemi v roce 2021 po odchodu zahraničních sil. Afghánistán od té doby čelí prohlubující se hospodářské a humanitární krizi, píše server BBC.
"Bylo rozhodnuto, že ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo progresivně převzít kontrolu nad zbývajícími vojenskými základnami zahraničních sil se záměrem přeměnit je ve speciální ekonomické zóny," uvedl vicepremiér. Dodal, že první fáze plánu se bude týkat základen v hlavním městě Kábulu a v severní provincii Balch.
Převzetí moci Tálibánem vedlo k omezení rozvojové pomoci, zmrazení rezerv afghánské centrální banky v zahraničí a uvalení sankcí na afghánský bankovní sektor. Tálibán nyní tvrdí, že se soustředí na posilování hospodářské soběstačnosti země prostřednictvím obchodu a investic, napsala agentura Reuters.
Podle BBC se odhaduje, že Afghánistán disponuje přírodními zdroji, například nalezišti zemního plynu a mědi, v hodnotě přes bilion dolarů (více než 22 bilionů Kč). Velká část těchto nalezišť však zatím zůstává nevyužita. Tálibán letos uvedl, že plánuje uzavřít kontrakt s čínskou firmou ohledně ropných vrtů na severu země. Peking vládu Tálibánu oficiálně neuznal, má však v Afghánistánu významné zájmy, píše BBC.
pmh zdp - sdílejte článek
Následuje: The Conversation: Jak se bavit o konspiračních teoriích v pěti snadných krocích
Londýn 20. ledna (ČTK/The Conversation) - Instinktivní reakcí v rozhovorech s lidmi, kteří věří konspiračním teoriím, mnohdy bývá snaha o vyvracení jejich přesvědčení fakty nebo autoritativní sdělování informací. Přímá konfrontace ale funguje jen málokdy. Konspirační teorie jsou přesvědčivé a většinou míří na emoce a pocit osobní identity. I kdyby se vám vyvrácení konspiračních teorií podařilo, je těžké udržet krok s tím, jak rychle se objevují a šíří. Studie z roku 2015 a 2016 například ukázaly, že šiřitelé konspiračních teorií o viru zika na twitteru počtem dvakrát převyšovali ty, kteří se dané teorie snažili vyvrátit, píše server The Conversation. Lidé, které konspirační teorie přitahují, se snaží uspokojit tři základní psychologické potřeby. Chtějí více jistoty, cítit kontrolu a udržet si kladný obraz sebe samých a skupiny, do které patří. Tyto potřeby jsou obzvlášť nenaplněné v časech krize, například při pandemii covidu-19, kdy se snaha porozumět světu kolem stává o to naléhavější. Jenže konspirační teorie tyto potřeby nejen že neuspokojí, ale mohou v lidech přispět k pocitu nejistoty a úzkosti. Podle studie zveřejněné na webu vědeckého časopisu Personality and Social Psychology Bulletin v roce 2021 navíc neovlivňují jen stav mysli, ale také chování. Například lidé, kteří na základě konspiračních teorií zaměřených proti očkování uvedli, že věří, že farmaceutické společnosti zatajují nebezpečí spojená s vakcínami, po měsíci měli nejen dál negativní postoj vůči očkování, ale také zvýšený pocit bezmoci. Se zastánci konspirací je právě proto důležité vést dialog. Síla společenských norem může být v omezování vlivu konspiračních teorií jedním z důležitých nástrojů. Lidé přeceňují jak moc ostatní podobným teoriím věří, což přispívá k jejich vlastní zranitelnosti vůči konspiracím. Podání informací o tom, čemu lidé doopravdy věří, může tuto mylnou představu vyvrátit. U vzorku dospělých v Británii se takto podle studie z roku 2021 podařilo oslabit vyhraněnost vůči očkování založenou na konspiracích. Způsob, jakým lidé přemýšlejí o kontrole, může podle výzkumů snížit pravděpodobnost, zda se ke konspiračním teoriím přikloní. (pokračování...)
Londýn 20. ledna (ČTK/The Conversation) - Instinktivní reakcí v rozhovorech s lidmi, kteří věří konspiračním teoriím, mnohdy bývá snaha o vyvracení jejich přesvědčení fakty nebo autoritativní sdělování informací. Přímá konfrontace ale funguje jen málokdy. Konspirační teorie jsou přesvědčivé a většinou míří na emoce a pocit osobní identity. I kdyby se vám vyvrácení konspiračních teorií podařilo, je těžké udržet krok s tím, jak rychle se objevují a šíří. Studie z roku 2015 a 2016 například ukázaly, že šiřitelé konspiračních teorií o viru zika na twitteru počtem dvakrát převyšovali ty, kteří se dané teorie snažili vyvrátit, píše server The Conversation. Lidé, které konspirační teorie přitahují, se snaží uspokojit tři základní psychologické potřeby. Chtějí více jistoty, cítit kontrolu a udržet si kladný obraz sebe samých a skupiny, do které patří. Tyto potřeby jsou obzvlášť nenaplněné v časech krize, například při pandemii covidu-19, kdy se snaha porozumět světu kolem stává o to naléhavější. Jenže konspirační teorie tyto potřeby nejen že neuspokojí, ale mohou v lidech přispět k pocitu nejistoty a úzkosti. Podle studie zveřejněné na webu vědeckého časopisu Personality and Social Psychology Bulletin v roce 2021 navíc neovlivňují jen stav mysli, ale také chování. Například lidé, kteří na základě konspiračních teorií zaměřených proti očkování uvedli, že věří, že farmaceutické společnosti zatajují nebezpečí spojená s vakcínami, po měsíci měli nejen dál negativní postoj vůči očkování, ale také zvýšený pocit bezmoci. Se zastánci konspirací je právě proto důležité vést dialog. Síla společenských norem může být v omezování vlivu konspiračních teorií jedním z důležitých nástrojů. Lidé přeceňují jak moc ostatní podobným teoriím věří, což přispívá k jejich vlastní zranitelnosti vůči konspiracím. Podání informací o tom, čemu lidé doopravdy věří, může tuto mylnou představu vyvrátit. U vzorku dospělých v Británii se takto podle studie z roku 2021 podařilo oslabit vyhraněnost vůči očkování založenou na konspiracích. Způsob, jakým lidé přemýšlejí o kontrole, může podle výzkumů snížit pravděpodobnost, zda se ke konspiračním teoriím přikloní. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Tálibán chce změnit bývalé základny zahraničních vojáků na ekonomické zóny' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Politika (pol) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2023022001368|505109. Vydána 20.02.2023 9:18:36. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Tálibán chce změnit bývalé základny zahraničních vojáků na ekonomické zóny' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Politika (pol) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2023022001368|505109. Vydána 20.02.2023 9:18:36. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
