Erdogan otevřel v Istanbulu nové finanční centrum, je poloprázdné

Istanbul 17. dubna 2023 (ČTK) - V největším tureckém městě Istanbul bylo dnes otevřeno nové finanční centrum za 3,4 miliardy dolarů (72,6 miliardy Kč). Komplex, který nabízí 3,4 milionu metrů čtverečních kancelářských ploch, uvedl slavnostně do provozu prezident Recep Tayyip Erdogan. Kritici tvrdí, že se jedná jen o další zastávku v jeho prezidentské kampani. Erdogan se ve volbách 14. května pokusí potřetí obhájit mandát. Kvůli jeho nevyzpytatelné politice však důležití hráči finančního světa Istanbul přehlížejí, napsala agentura Bloomberg. Komplex tak zůstává poloprázdný. Istanbulské finanční centrum (IFC) se nachází v asijské části města, od stávajícího obchodního těžiště v evropské části ho odděluje Bosporský průliv. Stěhování do nového centra se obávají i místní finanční instituce. Mezi několik málo nájemců se řadí turecká centrální banka, státní banky a regulační úřady. Velké americké banky už několik let snižují počet svých istanbulských poboček a změna situace je podle Bloombergu v nedohlednu. "Jak zřídit finanční centrum bez makroekonomické a finanční stability?" konstatoval ekonom Öner Günçavdi z Istanbulské technické univerzity (ITU). Má za to, že otevření komplexu byla jen "volební show". Projekt od zahájení v roce 2009 provází problémy. V roce 2019 ho musel převzít turecký státní investiční fond, protože dodavatelé nedokázali kvůli nezájmu případných nájemců zajistit spolehlivé financování výstavby. Malý zájem o IFC koresponduje s odlivem zahraničních finančních prostředků z tureckých aktiv, který nabral na rychlosti poté, co Erdogan v roce 2018 jmenoval ministrem financí svého zetě Berata Albayraka. Za tohoto ministra financí Turecko znesnadnilo obchodování s aktivy v tureckých lirách a zajištění proti pohybu měny. Podle oficiálních údajů klesla zahraniční držba dluhopisů denominovaných v lirách z maxima 72 miliard dolarů v roce 2013 na 1,2 miliardy dolarů letos v březnu. Zahraniční vlastnictví akcií se ve stejném období snížilo na 29 procent z historického průměru 61 procent. Společnosti jako Morgan Stanley, Citigroup či JPMorgan Chase mezitím snižovaly počet svých zaměstnanců v Istanbulu nebo tam zavíraly své divize. Erdogan od voleb v roce 2018 konsolidoval veškerou výkonnou moc do svých rukou, připomíná Bloomberg. Pod jeho tlakem turecká centrální banka v únoru snížila svou základní úrokovou sazbu na 8,5 procenta, a to navzdory rychle rostoucí inflaci. Prezident je zastáncem nekonvenčního názoru, že nižší sazby zpomalí růst cen. Do loňského října míra inflace v Turecka vzrostla na 85,5 procenta, maximum za 24 let. Od té doby klesá. V březnu inflace zvolnila na 50,5 z únorové hodnoty 55,2 procenta. Hlavní turecké opoziční strany slibují normalizaci hospodářské politiky, pokud Erdogan příští měsíc ve volbách prohraje. Hlavní opoziční kandidát Kemal Kiliçdaroglu, který v mnoha průzkumech vede nad Erdoganem, slíbil vrátit sídlo centrální banky do hlavního města Ankary a konec zásahů do měnové politiky. lsk mka - sdílejte článek