měna

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "měna". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo měna je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Dvořák: ČR půjde u eura spíše spontánní cestou, politická podpora teď není

Praha 16. prosince (ČTK) - Česko půjde podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) v případě přijetí eura spíše spontánní cestou. V české ekonomice bude operací prováděných v této měně stále přibývat a jejich objem bude narůstat, až se země dostane do fáze, v níž se ukáže jako nesmyslné udržovat zároveň českou korunu. Dvořák to řekl na dnešní tiskové konferenci. Vláda se na konci listopadu neshodla na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro. Hnutí STAN vytvoření pozice požadovalo. Kabinet tehdy také projednal analýzu Národní ekonomické rady vlády (NERV). Závěrem mimo jiné je, že pobyt v mechanismu směnných kurzů ERM II má trvat co nejkratší dobu a má být spojen s oznámením indikativního data vstupu Česka do eurozóny, řekl tehdy ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dvořák dnes řekl, že ho ne úplně příjemně překvapilo, že zpráva NERV, která měla vyhodnotit ekonomické dopady, za zásadní překážku pro přijetí společné evropské měny uvedla to, že takový krok nemá veřejnou ani politickou podporu. "Argument relevantní, pro politika obzvlášť, ale není to argument úplně ekonomický," uvedl ministr. Politická vůle podle Dvořáka začne stoupat ve chvíli, kdy se ukáže, že veřejné mínění k takovému rozhodnutí směřuje a podpora pro přijetí eura se zvyšuje. Ministr se domnívá, že pokud by aktuálně byla nějaká reálná šance, tak spíše spontánní cestou. Dostatečně silnou politickou podporu pro takový cíl nyní nevidí. Stranický poměr uvnitř současné koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a STAN je podle něj dva ku dvěma. Česko letos po několika letech zřejmě splní většinu podmínek pro vstup do eurozóny, jedinou výjimkou bude členství v mechanismu ERM II. Z analýzy NERV podle Stanjury vyplývá, že pobyt v ERM II má trvat co nejkratší dobu a být spojen s oznámením možného data českého vstupu do eurozóny. Důvodem je to, že pokud by se zafixoval kurz, centrální banka by musela plnit cíl cenové stability, zároveň by se ale musela soustředit na cíl kurzové stability, a k tomu by měla jediný nástroj, a to úrokovou sazbu, podotkl ministr financí. Ve vládní koalici letos vypukl spor o přijetí společné evropské měny, když část stran požadovala, aby kabinet přinejmenším stanovil termín vstupu do ERM II. Ke vstupu do eurozóny se Česko zavázalo při přistoupení k EU v roce 2004. Z deseti zemí, které tehdy do unie vstoupily, zatím společnou měnu kromě Česka nezavedly Polsko a Maďarsko. Pro vstup do eurozóny je třeba kromě dvouletého členství v ERM II splnit kritéria nízké inflace a nízkého úročení vládních dluhopisů a udržovat deficit veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP) a celkové zadlužení pod 60 procenty HDP. opm snm

Zlatá mince s vyobrazením Bruta se vydražila za 1,83 milionu švýcarských franků

Ženeva 9. prosince (ČTK) - Velmi vzácná zlatá mince s vyobrazením Marcuse Junia Bruta, nejznámějšího ze skupiny vrahů římského diktátora Gaia Julia Caesara, byla dnes v Ženevě vydražena za více než 1,83 milionu švýcarských franků (přes 49,5 milionu Kč). Oznámila to podle agentury AFP společnost Numismatica Genevensis. Minci, která pochází z roku 43 nebo 42 před naším letopočtem, získal "evropský sběratel po intenzivní bitvě mezi osmi dražiteli" připojenými na dálku, uvedla společnost, která aukci pořádala. Na světě je známých jen 17 mincí tohoto druhu. Císař Julius Caesar byl zavražděn 15. března roku 44 před naším letopočtem. Vražda byla výsledkem pečlivě promyšleného spiknutí, na němž se podílelo více než 60 senátorů v čele s Brutem a Cassiem, někdejšími blízkými spojenci Caesara. Mnoho senátorů vnímalo Caesara jako ohrožení republiky. Caesar sehrál důležitou roli v procesu přerodu republiky v císařství, sám se ale císařem ještě nestal. Prvním římským císařem byl až jeho prasynovec Augustus. zdp jd

ČNB: Dluhy českých domácností v září stouply na 2,34 bilionu korun

Praha 31. října (ČTK) - Dluhy českých domácností u bank v září meziměsíčně stouply o 11,9 miliardy korun na téměř 2,34 bilionu. Dluhy firem se proti srpnu zvýšily o 23,1 miliardy na 1,44 bilionu korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). V meziročním srovnání narostl objem úvěrů u domácností o 112,2 miliardy korun a u nefinančních podniků o 90,3 miliardy. "Tempo zadlužování v září akcelerovalo, podobný vývoj byl vidět jak na úvěrech na bydlení, tak spotřebitelských úvěrech, kde meziměsíčně vzrostlo o 0,6 procenta, zatímco v září 2023 to bylo 0,2 procenta," řekl ČTK finanční analytik Provident Financial Petr Javůrek. Podle něj to odpovídá vývoji ekonomiky ve třetím čtvrtletí, kdy hospodářský růst podpořily výdaje domácností. "Také důvěra spotřebitelů se mírně zlepšuje, čili celkově to svědčí o tom, že Češi jsou opět ochotnější se více zadlužovat," dodal Javůrek. Dluhy domácností u bank trvale rostou od února 2016. Výjimkou byl duben 2022, kdy se meziměsíčně snížily, což ale bylo podle ČNB kvůli odebrání bankovní licence české pobočce ruské Sberbank. Většinu dluhů domácností - více než tři čtvrtiny - dlouhodobě představují úvěry na bydlení. V září se jejich objem podle ČNB meziměsíčně zvýšil o půl procenta na 1,803 bilionu korun. Objem dluhů firem kolísá. Letos se jejich zadlužení do dubna zvyšovalo, v květnu kleslo, v červnu a v červenci opět stouplo a v srpnu se znovu snížilo. U dluhů firem mají nejvýznamnější podíl dlouhodobé úvěry. V září činily 784 miliard korun, tedy 55 procent z objemu úvěrů nefinančních podniků. Centrální banka zveřejňuje bankovní statistiku každý měsíc. V září byla sestavena ze zdrojových dat 45 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank, bez ČNB. ktp str ptd rot

Bloomberg: Trhy čekají růst ceny bitcoinu bez ohledu na výsledek voleb v USA
New York 27. října (ČTK) - Obchodníci s opčními kontrakty zvyšují sázky na to, že cena bitcoinu se do konce listopadu ocitne na rekordu, a to bez ohledu na to, kdo vyhraje prezidentské volby ve Spojených státech. Itálie zvýší daň z kryptoměnových transakcí z 26 na 42 procent
Řím 17. října (ČTK) - Italská vláda od příštího roku zvýší daň z kryptoměnových transakcí ze stávajících 26 na 42 procent. Podle agentury APA to uvedl náměstek ministra hospodářství Maurizio Leo. Řím potřebuje naplnit prázdnou státní pokladnu. Devizové rezervy ČNB v září meziročně vzrostly o 7,5 miliardy na 138,1 mld. eur
Praha 8. října (ČTK) - Devizové rezervy České národní banky (ČNB) v září meziročně vzrostly o 7,5 miliardy eur na 138,1 miliardy eur. Meziměsíčně byly vyšší zhruba o 220 milionů eur. Také v korunovém a dolarovém vyjádření rezervy v porovnání se srpnem a loňským zářím stouply. ČNB: Dluhy českých domácností v srpnu stouply na 2,33 bilionu korun
Praha 30. září (ČTK) - Dluhy českých domácností u bank letos v srpnu meziměsíčně stouply o 10,6 miliardy korun na téměř 2,33 bilionu. Dluhy firem se proti červenci naopak o 5,1 miliardy snížily, v srpnu činily 1,41 bilionu korun. Bloomberg: Ruský kryptoměnový magnát vítá obrat Kremlu v názoru na kryptoměny
Moskva 29. září (ČTK/Bloomberg) - Ruský podnikatel Igor Runěc v roce 2017 získal titul MBA na Stanfordově univerzitě ve Spojených státech a ve stejném roce začal budovat na Sibiři datové centrum pro těžbu kryptoměn. Ukrajinská centrální banka oznámila další fázi liberalizace měny
Kyjev 9. září (ČTK) - Ukrajinská centrální banka oznámila další fázi liberalizace měny. Opatřením chce podpořit obranyschopnost země a také ukrajinské firmy. Informovala o tom dnes na svém webu. Centrální banka zavedla nejrozsáhlejší válečná opatření k liberalizaci měny v květnu. Ukrajina zvažuje, že šahy vystřídají kopijky. Drobné mince cinkají moc rusky
Kyjev 3. září (ČTK) - Ukrajinská centrální banka navrhla změnit název drobné mince z kopijky na šah 'v zájmu obnovení historické spravedlnosti, derusifikace a obnovení národní tradice', informoval server RBK-Ukrajina s odvoláním na komuniké národní banky. ČNB: Dluhy českých domácností v červenci stouply na téměř 2,32 bilionu Kč
Praha 30. srpna (ČTK) - Dluhy českých domácností u bank letos v červenci meziměsíčně stouply o 12 miliard korun na téměř 2,32 bilionu. Dluhy firem se proti červnu zvýšily o 19 miliard na skoro 1,42 bilionu. Británie dala do oběhu první tři miliony definitivních mincí s Karlem III.
Londýn 20. srpna (ČTK) - Britská královská mincovna dala do oběhu první tři miliony jednolibrových mincí s portrétem krále Karla III. Mincovna už dříve vydala různé pamětní série, tyto mince jsou ale z takzvané definitivní série, která bude v oběhu roky nebo i desítky let. Reuters: Turisté utrácející v Japonsku působí luxusním značkám problémy
Tokio 3. srpna (ČTK/Reuters) - Zástupy turistů cestují do Japonska, aby nakoupili luxusní oblečení a kabelky, jejichž cena se výrazně snížila v důsledku oslabení jenu. Podniky vyrábějící luxusní zboží, jako je LVMH, mateřská společnost firmy Louis Vuitton, by ale byly raději, kdyby turisté zůstali ve svých zemích a nakupovali tam, napsala agentura Reuters. Rusko kvůli sankcím umožní v mezinárodním obchodě platby v kryptoměnách
Moskva 30. července (ČTK) - Rusko umožní v mezinárodním obchodě platby v kryptoměnách, dnes to schválili poslanci parlamentu, informuje agentura Reuters. Země se tak snaží obejít sankce, které na ni západní státy uvalily za vojenskou invazi na Ukrajinu. ČNB v pololetí zachytila 1126 padělaných bankovek a mincí, méně než loni
Praha 16. července (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) v prvním pololetí zachytila 1126 padělaných a pozměněných bankovek a mincí. V meziročním srovnání je to o 60 procent méně, loni v pololetí bylo odhalených padělků 2797. Bitcoin se po střelbě na Trumpa dostal nad 60.000 USD, asi kvůli nervozitě
Londýn/New York 14. července (ČTK) - Cena bitcoinu se po střelbě na bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa vyšplhala nad 60.000 dolarů (1,4 milionu Kč). Část analytiků se domnívá, že vývoj může odrážet obavy z dalších občanských nepokojů před prezidentskými volbami ve Spojených státech, informují média. Euro po oznámení odhadů výsledků francouzských voleb oslabilo
Paříž 7. července (ČTK) - Euro po oznámení odhadů výsledků francouzských parlamentních voleb, v nichž nečekaně zvítězila krajní levice, dnes večer oslabilo o 0,3 procenta oproti americkému dolaru. Naposledy se tak euro obchodovalo za 1,08 dolaru, informovala agentura Reuters. Hodnota kryptoměn ukradených hackery se v pololetí více než zdvojnásobila
Londýn 7. července (ČTK) - Hodnota kryptoměn ukradených po celém světě hackery se v letošním prvním pololetí více než zdvojnásobila na 1,38 miliardy dolarů (zhruba 32 miliard Kč) z 657 milionů dolarů ve stejném období loňského roku. Ruská centrální banka doporučuje firmám, aby se sankcím vyhnuly pomocí kryptoměn
Petrohrad (Rusko) 4. července (ČTK) - Ruská centrální banka doporučila podnikům, aby prováděly zahraniční platby prostřednictvím kryptoměn či jiných digitálních aktiv, a vyhnuly se tak sankcím, které Západ uvalil na Rusko kvůli jeho vpádu na Ukrajinu. Japonsko po dvou desetiletích vydává nové bankovky, mají bránit padělání
Tokio 3. července (ČTK) - Japonsko dnes po dvou desetiletích vydalo nové bankovky - jeny s 3D hologramovou technologií, které mají bránit padělání. Informovala o tom agentura AP. Premiér Fumio Kišida ocenil 'historické' vlastnosti nových bankovek, které mají hodnotu 10.000, 5000 a 1000 jenů. Dnes naposledy jde v bankách vyměnit neplatné bankovky s tenkým proužkem
Praha 30. června (ČTK) - Dnes je poslední den, kdy si lidé mohou v bankách vyměnit bankovky v nominální hodnotě 100 až 2000 korun, jejichž platnost skončila před dvěma lety. Neplatné bankovky lze rozeznat podle tenčího svislého stříbřitého proužku nebo podle data vydání 1995 až 1999. ČNB: Dluhy českých domácností u bank v květnu vzrostly na 2,293 bilionu Kč
Praha 28. června (ČTK) - Dluhy českých domácností u bank v květnu meziměsíčně vzrostly o 12,5 miliardy korun na 2,293 bilionu korun. Zadlužení firem kleslo o 7,2 miliardy korun na 1,396 bilionu korun.

Česko plní jen jedno z kritérií pro zavedení eura, uvedla Evropská komise

Brusel/Frankfurt 26. června (ČTK) - Česká republika plní pouze jedno ze čtyř kritérií nutných pro vstup do eurozóny a zavedení eura. Ve své Konvergenční zprávě za rok 2024 to dnes uvedla Evropská komise (EK). Česko plní kritérium konvergence dlouhodobých úrokových sazeb, naopak neplní kritéria cenové stability, zdravých veřejných financí a stability směnného kurzu. Komise očekává, že kritérium zdravých veřejných financí Česko plnit začne. Komise posuzovala šest členských zemí Evropské unie, které dosud neplatí eurem, ale zavázaly se, že euro jednou zavedou. Vedle Česka je to Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko. Ani jedna z těchto zemí nesplňuje všechna kritéria, Polsko a Maďarsko pak ani jedno z nich. Před vstupem do eurozóny musejí kandidátské země vstoupit do mechanismu směnných kurzů ERM-2, kde je nyní ze šesti hodnocených zemí jen Bulharsko. Dánsko, které je rovněž členem EU, ale eurem neplatí, komise nehodnotila. Země si totiž z těchto takzvaných maastrichtských kritérií vyjednala trvalou výjimku, takže euro nemusí přijmout nikdy. Zpráva EK rovněž konstatuje, že právní předpisy v Bulharsku lze považovat za slučitelné s právem EU za podmínek a výkladů uvedených v konvergenční zprávě. V ostatních pěti zkoumaných členských státech EU, tedy včetně České republiky, nejsou vnitrostátní právní předpisy v měnové oblasti plně slučitelné s pravidly hospodářské a měnové unie. Euro tam tedy ani tak zatím není možné zavést. Česká republika se zavázala přijmout euro podpisem přístupové smlouvy k EU, souhlas se zněním přístupové smlouvy vyjádřili občané v referendu. V článku 4 aktu o přistoupení je novým členským zemím udělena dočasná výjimka na zavedení eura, což znamená závazek v budoucnu euro zavést. Tento závazek ale není časově přesně vymezený a česká politická reprezentace se dlouhodobě na zavedení eura neshoduje. Posouzení komise doplňuje vlastní konvergenční zpráva Evropské centrální banky (ECB), která byla dnes rovněž zveřejněna a která posuzovala stejné členské země. Tyto státy podle ECB dosáhly jen určitého pokroku, což je dáno především náročnými ekonomickými podmínkami. "V posledních dvou letech na sledované země doléhá ruská invaze na Ukrajinu, což vedlo k výraznému oslabení ekonomické aktivity a k prudkému růstu inflace. Nejvíce byly zasaženy země s historicky vyšší závislostí na energiích z Ruska a se silnějšími obchodními vazbami na Rusko. Do budoucna se očekává, že ekonomická aktivita se zlepší ve všech sledovaných zemích, geopolitické napětí a rizika nicméně ekonomické vyhlídky zatemňují," uvádí se ve zprávě ECB. Evropská komise spolu se zprávou o připravenosti zbylých zemí EU zavést euro zveřejnila i výsledky průzkumu Eurobarometr. Podle něj se většina občanů, konkrétně 59 procent, v členských státech mimo eurozónu domnívá, že společná měna má pozitivní dopad na ty členské státy, které ji už používají. Většina respondentů (53 procent) se rovněž domnívá, že zavedení eura by mělo pozitivní důsledky pro jejich vlastní zemi, ale také pro ně osobně (56 procent). Celkově se 58 procent respondentů vyslovilo pro to, aby se euro v jejich zemi zavedlo. Podpora je obzvláště výrazná v Rumunsku (77 procent) a v Maďarsku (76 procent), následuje Švédsko (55 procent), Česko (49 procent), Bulharsko (49 procent) a Polsko (47 procent). Příznivý postoj narůstá zejména v Česku, kde je nynější výsledek o šest procentních bodů vyšší ve srovnání s minulým rokem, upozornila EK. Bulharsko je zemí, v níž se vyšší podíl občanů (71 procent) domnívá, že euro bude zavedeno do pěti let. Zatímco 64 procent Bulharů očekává, že zavedení eura zvýší ceny, 44 procent (o dva procentní body více než minule) se domnívá, že zavedení eura by mělo pro jejich zemi pozitivní důsledky. spr

USA nezjistily loni u obchodních partnerů manipulaci s měnou
Washington 21. června (ČTK) - Žádný významný obchodní partner Spojených států v loňském roce zřejmě nemanipuloval se svojí měnou. Vyplývá to z pravidelné zprávy amerického ministerstva financí. Země však přidala Japonsko na seznam zemí, kterým je v tomto ohledu třeba věnovat zvláštní pozornost. ČNB představila stříbrnou pětisetkorunu s motivem tramvaje T3
Praha 18. června (ČTK) - Představitelé České národní banky (ČNB) a Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) dnes představili pamětní stříbrnou pětisetkorunu s motivem tramvaje ČKD Tatra T3. Mince zhotovená podle návrhu akademického sochaře Zdeňka Fojtů je v prodeji ode dneška, její prodejní cena se ale bude od nominální hodnoty lišit, protože zohledňuje mimo jiné cenu stříbra a náklady na výrobu. Eurojust: Policie šesti zemí včetně ČR rozbily pyramidové schéma za 2,8 mld Kč
Brusel 12. června (ČTK) - Evropské policejní a justiční orgány ve spolupráci s policisty ze šesti zemí včetně Česka rozbily podvodné pyramidové schéma zaměřené na obchodování s kryptoměnami. Podvodníci připravili své oběti až o 113 milionů eur (2,8 miliardy korun), informovala dnes evropská agentura justiční spolupráce Eurojust. Na výměnu neplatných bankovek v bankách zbývá čas do konce června
Praha 10. června (ČTK) - Lidem zbývají poslední tři týdny, po které si mohou v bankách vyměnit bankovky v hodnotě 100 až 2000 korun, jejichž platnost končila před dvěma lety. Od začátku července už bude možná výměna těchto bankovek, které lze poznat podle tenkého svislého stříbřitého proužku, pouze na pobočkách České národní banky (ČNB). V Británii vstupují do oběhu bankovky s portrétem krále Karla III.
Londýn 5. června (ČTK) - V Británii dnes vstupují do oběhu nové bankovky všech nominálních hodnot s portrétem krále Karla III. Na svém webu o tom informovala stanice BBC News, podle níž to může ještě nějakou dobu trvat, než se budou běžně vyskytovat v peněženkách lidí. Deník N: Česká firma neuspěla s pamětními bankovkami, dluží i Gretzkému
Praha 3. června (ČTK) - Firma Top Legends, která prodává pamětní bankovky věnované slavným sportovcům, na sebe podala insolvenční návrh. Za necelý rok fungování nahromadila dluhy ve výši 260 milionů korun. Průzkum: Euro při své činnosti využívá téměř polovina českých firem
Praha 3. června (ČTK) - Euro při své činnosti využívá téměř polovina českých firem a podnikatelů, v případě podniků s obratem nad 40 milionů korun jsou to dokonce čtyři pětiny. Vyplývá to z průzkumu ČSOB Index očekávání firem. Japonsko při intervencích vynaložilo rekordní částku na podporu měny
Tokio 31. května (ČTK) - Japonské úřady mezi dubnem a květnem vynaložily 9,79 bilionu jenů (1,42 bilionu Kč) na podporu domácí měny, která vytrvale oslabuje vůči americkému dolaru. Je to měsíční rekord a první intervence na devizovém trhu v Japonsku od října roku 2022. Prezident Pavel nepodporuje referendum o přijetí eura, rozhodovat by měla fakta
Vysoké Mýto (Orlickoústecko) 21. května (ČTK) - Prezident republiky Petr Pavel dnes na debatě s občany v Šemberově divadle ve Vysokém Mýtě znovu řekl, že je příznivcem přijetí eura. Při zvažování této věci by ale podle něj měla rozhodovat fakta, nikoliv emoce.

SLOVNÍK NAJÍT