Zástupci dvacítky zemí jednali v Kataru o Afghánistánu, OSN mu pomoc nezastaví

Dauhá 2. května 2023 (ČTK) - OSN zůstane v Afghánistánu a bude tam dál poskytovat humanitární pomoc milionům zoufalých Afghánců, a to navzdory tomu, že islamistické hnutí Tálibán, které v zemi vládne, minulý měsíc zakázalo afghánským ženám pro OSN pracovat. Podle agentury Reuters to dnes řekl generální tajemník OSN Antonio Guterres po jednání zástupců dvou desítek zemí v katarském Dauhá. Šéf OSN rovněž upozornil, že letos výrazně klesly závazky zemí k humanitární pomoci Afghánistánu. Dvoudenních jednání, která dnes skončila v Kataru, se kromě Guterrese účastnili představitelé více než dvaceti zemí, mimo jiné Francie, Británie, Německa, Číny, Indie, Íránu, Norska, Ruska, Turecka, Saúdské Arábie či Spojených států. Na jednání ale nebyli zástupci Tálibánu, který v Afghánistánu převzal znovu moc v srpnu 2021 po odchodu mezinárodních jednotek a který tam začal opět prosazovat přísný výklad islámského práva. Například dívkám znemožnil navštěvovat univerzity a střední školy a ženy, který musí chodit zahalené od hlavy až k patě, jsou vyloučeny z většiny zaměstnání ve veřejné správě. Zákaz pro Afghánky pracovat i pro mezinárodní a nevládní organizace ztěžuje i rozdělování humanitární pomoci v zemi, kterou přitom sužuje hluboká ekonomická krize. "Nikdy nebudeme zticha, co se týče systematického porušování práv žen a dívek v Afghánistánu," řekl dnes Guterres podle agentury AP. Na dotaz novinářů, zda by byl ochoten přímo se setkat se zástupci Tálibánu, odpověděl kladně. "Až přijde správný moment to udělat, tak pochopitelně takovou možnost neodmítnu, ale teď není ještě ten správný čas," dodal. Jednání v Dauhá se soustředila na postavení žen a dívek v Afghánistánu či boj proti terorismu a obchodu s drogami. Guterres novinářům rovněž řekl, že obavy o stabilitu v Afghánistánu rostou. Podle analytiků se Afghánistán opět může stát útočištěm islamistických extremistů, kteří pak mohou ohrozit i západní země. Tálibán, který v Afghánistánu vládl už v letech 1996 až 2001, v minulosti udržoval vztahy s teroristickou sítí Al-Káida. To byl také důvod mezinárodní operace vedené USA, která reagovala na teroristické útoky z 11. září 2001 a která svrhla tehdejší vládu Tálibánu. Tálibán se ale v dohodě se Spojenými státy z února 2020, která vedla ke stažení amerických jednotek, zavázal, že nedovolí, aby z Afghánistánu vzešly nové útoky proti Spojeným státům či jejich spojencům. Tato dohoda byla uzavřena rovněž v Dauhá. Katar sehrál klíčovou roli při těchto jednáních i v poslední fázi odchodu americké armády, která skončila několikadenní chaotickou evakuací z kábulského mezinárodního letiště. Převzetí moci Tálibánem vedlo k omezení zahraniční rozvojové pomoci, zmrazení rezerv afghánské centrální banky v zahraničí a uvalení sankcí na afghánský bankovní sektor. Vládu Tálibánu oficiálně neuznal žádný stát, některé ale uznaly působení Tálibánem jmenovaných diplomatů na svém území, podle dostupných zdrojů jsou to například Čína, Pákistán, Rusko, Turkmenistán, Írán, Turecko, Katar, Saúdská Arábie či Malajsie. Některé státy s Afghánistánem udržují obchodní vztahy. Rusko s Tálibánem loni v září podepsalo předběžnou dohodu o dodávkách benzinu, nafty, plynu a obilí do Afghánistánu. Firma ze Spojených arabských emirátů získala loni kontrakt na provozování afghánských letišť, o nějž se ucházely i Katar či Turecko. nob jd - sdílejte článek