Klid zbraní v Súdánu narušují střety mezi armádou a jednotkami RSF
Chartúm 25. května 2023 (ČTK) - Sporadické střety mezi polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) a armádou pokračovaly v Súdánu i dnes navzdory platnému týdennímu příměří a narušily tak relativní klid v hlavním městě Chartúmu, napsala agentura Reuters. Klid zbraní se o víkendu podařilo dojednat po zhruba pěti týdnech bojů, které zhoršily humanitární krizi v zemi, donutily k útěku přes 1,3 milionu lidí a hrozí destabilizací regionu.
Armáda vedená generálem Abdalem Fattáhem Burhánem se spoléhá na letectvo, zatímco síly RSF v čele s Muhammadem Hamdanem Dagalem se rozptýlily a ukrývají se v ulicích Chartúmu. Podle Reuters není zřejmé, která strana získala v posledních týdnech převahu. Ve středu vypukly v metropoli i v dalších městech nové střety mezi soupeřícími frakcemi.
Milice také v současné době obléhají dárfúrské město Zalingei, uvedl koordinátor Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Toby Harward. Telekomunikace podle něj byly přerušeny a gangy, které se městem prohánějí na motocyklech, útočí na nemocnice, vládní i humanitární úřady a banky i domovy.
Podobná situace panuje i ve městě Geneina v Západním Dárfúru, kde rovněž několik dní nefungovaly telekomunikace poté, co ve městě byly zabity stovky lidí.
Příměří bylo dohodnuto v sobotu v Džiddě při jednání zprostředkovaném Spojenými státy a Saúdskou Arábií. Předchozí oznámení o klidu zbraní nedokázala boje zastavit.
Z porušování dohody se nyní vzájemně obviňují obě strany. RSF uvedla, že byla nucena bránit se proti pozemním, dělostřeleckým a leteckým úderům armády. Armáda zase obvinila RSF z útoků na mincovnu, armádní letecké základny a několik měst západně od metropole. Reuters nemohl zprávy z bojiště nezávisle ověřit.
Šéfka Světového potravinového programu (WFP) Cindy McCainová uvedla, že lidé prchají z Chartúmu směrem na západ do Dárfúru, kde konflikt mezi povstalci a vládou podporovanými milicemi vypukl v letech 2003-2004 a od té doby stále doutná.
Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) uvedl, že je připraven dodat pomoc více než čtyřem milionům lidí, ale distribuci brání byrokratické překážky a bezpečnostní problémy.
Mnoho obyvatel Súdánu se snaží přežít, zatímco čelí dlouhodobým výpadkům vody i elektřiny, kolapsu zdravotních služeb a rozšíření bezpráví i rabování. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) již v důsledku bojů uprchlo do zahraničí 319.000 lidí a více než milion obyvatel země je vnitřně vysídlených.
ban ank - sdílejte článek
Následuje: AP: Zahraniční firmy zjišťují, že není jednoduché opustit Rusko
New York 25. května (ČTK) - Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu mnoho globálních společností oznámilo, že plánují opustit Rusko, nebo tam alespoň omezit své aktivity. Ukázalo se však, že odchod z Ruska je obtížnější, než se původně zdálo. Ruská vláda zavedla překážky, vyžaduje schválení odchodu a ukládá daně a slevy z prodejní ceny. Firmy se tak ocitají v situaci, kdy se pohybují mezi západními sankcemi a veřejným míněním na straně jedné a snahou Ruska od odchodů odrazovat na straně druhé, uvedla agentura AP. Některé podniky se rozhodly v Rusku zůstat, a to z různých důvodů. Například kvůli odpovědnosti vůči akcionářům, zaměstnancům nebo kvůli zákonným povinnostem. Jiné argumentují tím, že poskytují základní potřeby, jako jsou potraviny a léky. Některé neříkají nic. A některé mezinárodní značky, jako je Coca-Cola či Apple, se do země dostávají oklikou přes třetí země, přestože se rozhodly z Ruska odejít. V čele počátečního odchodu byly velké automobilky, ropné a technologické firmy a rovněž poskytovatelé profesionálních služeb. BP, Shell, ExxonMobil a Equinor ukončily společné podniky nebo odepsaly podíly v hodnotě miliard dolarů, McDonald's prodal svých 850 restaurací místnímu franšízantovi a francouzský Renault získal za svůj většinový podíl v největší ruské automobilce AvtoVAZ symbolický jeden rubl. Další firmy, které nebyly součástí první vlny odchodů, buď vyčkávají, chtějí se zbavit svého majetku nebo se snaží podnikat jako obvykle. Podle databáze Yaleovy univerzity více než 1000 zahraničních společností veřejně prohlásilo, že dobrovolně omezují podnikání v Rusku nad rámec toho, co vyžadují sankce. Kreml však stále přidává další požadavky. Nedávno třeba "dobrovolnou" desetiprocentní daň z odchodu, kterou získává přímo vláda, a k tomu dohodu, že firmy se budou prodávat s 50procentní slevou. Ruský prezident Vladimir Putin také nedávno oznámil, že vláda převezme aktiva finské energetické společnosti Fortum a německé Uniper, aby zabránil prodeji a kompenzoval případné snahy Západu zabavit další ruská aktiva v zahraničí. (pokračování...)
New York 25. května (ČTK) - Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu mnoho globálních společností oznámilo, že plánují opustit Rusko, nebo tam alespoň omezit své aktivity. Ukázalo se však, že odchod z Ruska je obtížnější, než se původně zdálo. Ruská vláda zavedla překážky, vyžaduje schválení odchodu a ukládá daně a slevy z prodejní ceny. Firmy se tak ocitají v situaci, kdy se pohybují mezi západními sankcemi a veřejným míněním na straně jedné a snahou Ruska od odchodů odrazovat na straně druhé, uvedla agentura AP. Některé podniky se rozhodly v Rusku zůstat, a to z různých důvodů. Například kvůli odpovědnosti vůči akcionářům, zaměstnancům nebo kvůli zákonným povinnostem. Jiné argumentují tím, že poskytují základní potřeby, jako jsou potraviny a léky. Některé neříkají nic. A některé mezinárodní značky, jako je Coca-Cola či Apple, se do země dostávají oklikou přes třetí země, přestože se rozhodly z Ruska odejít. V čele počátečního odchodu byly velké automobilky, ropné a technologické firmy a rovněž poskytovatelé profesionálních služeb. BP, Shell, ExxonMobil a Equinor ukončily společné podniky nebo odepsaly podíly v hodnotě miliard dolarů, McDonald's prodal svých 850 restaurací místnímu franšízantovi a francouzský Renault získal za svůj většinový podíl v největší ruské automobilce AvtoVAZ symbolický jeden rubl. Další firmy, které nebyly součástí první vlny odchodů, buď vyčkávají, chtějí se zbavit svého majetku nebo se snaží podnikat jako obvykle. Podle databáze Yaleovy univerzity více než 1000 zahraničních společností veřejně prohlásilo, že dobrovolně omezují podnikání v Rusku nad rámec toho, co vyžadují sankce. Kreml však stále přidává další požadavky. Nedávno třeba "dobrovolnou" desetiprocentní daň z odchodu, kterou získává přímo vláda, a k tomu dohodu, že firmy se budou prodávat s 50procentní slevou. Ruský prezident Vladimir Putin také nedávno oznámil, že vláda převezme aktiva finské energetické společnosti Fortum a německé Uniper, aby zabránil prodeji a kompenzoval případné snahy Západu zabavit další ruská aktiva v zahraničí. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Klid zbraní v Súdánu narušují střety mezi armádou a jednotkami RSF' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2023052504105|506081. Vydána 25.05.2023 13:07:46. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Klid zbraní v Súdánu narušují střety mezi armádou a jednotkami RSF' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2023052504105|506081. Vydána 25.05.2023 13:07:46. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
