Německo slaví 33 let od znovusjednocení, podle prezidenta práce neskončila

Hamburk/Berlín 3. října (zpravodaj ČTK) - Německo bylo ve svém znovusjednocení lepší, než si ve skutečnosti myslí, přesto musí na jednotě nadále pracovat. Prohlásil to spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier při příležitosti dnešního 33. výročí znovusjednocení země. Hlavní oslavy svátku za účasti spolkového kancléře Olafa Scholze, prezidenta Steinmeiera, předsedkyně Spolkového sněmu Bärbel Basové a dalších ústavních představitelů uspořádal severoněmecký Hamburk, kam dorazily statisíce lidí. "Německé znovusjednocení je nejšťastnějším momentem německé historie. Třetí říjen je i dnes připomínkou toho, že demokracie, svoboda a právní stát nejsou samozřejmostí, ale výdobytkem, za který museli stateční občané v Německé demokratické republice (NDR) tvrdě bojovat," řekla státní ministryně pro kulturu a média Claudia Rothová. Ve svém prohlášení zdůraznila, že pro budoucnost Německa a německé jednoty je nadále třeba důsledně zpracovávat zločiny a bezpráví východoněmecké Jednotné socialistické strany Německa (SED) a připomínat si každého, kdo se v NDR zasazoval o svobodu a demokracii. O úsilí a touze východních Němců po svobodě dnes v Labské filharmonii v Hamburku během ústřední části oslav hovořil také šéf Spolkového ústavního soudu Stephan Harbarth, který zmínil mimo jiné význam východoněmeckého povstání proti komunistické diktatuře v červnu 1953. "Tyto události se staly součástí naší společné německé identity," řekl. Den opětovného sjednocení země 3. října 1990 označil za vrchol německých snů. "Před 33 lety se splnilo volání Němců po jednotě, právu a svobodě ve sjednocené Evropě," řekl. Steinmeier k výročí znovusjednocení poskytl rozhovor zpravodajské relaci Tagesschau veřejnoprávní televize ARD. "Dosáhli jsme mnohem více, než si myslíme, ale ne tolik, kolik bychom ve skutečnosti mohli," řekl. Německou jednotu proto označil za stále nedokončený úkol, na kterém je třeba pracovat. Jako úspěchy zmínil srovnání příjmů a důchodů, odstranění nezaměstnanosti a také rozvoj infrastruktury. "Ta je na východě Německa přinejmenším srovnatelná se západem, mnohdy i lepší," řekl prezident. Problémem je podle Steinmeiera přetrvávající nerovnováha mezi východní a západní částí Německa. "Je to o pocitu rovnosti," řekl s tím, že je třeba zlepšit zastoupení Němců z východu ve vedoucích pozicích. Steinmeier rovněž chce, aby příběhy a zkušenosti východních Němců tvořily větší část společné historie, než je tomu nyní. To, že stopy poválečného rozdělení Německa jsou stále patrné, uvedl ve své výroční zprávě také vládní zmocněnec pro nové spolkové země Carsten Schneider. Na tiskové konferenci na konci září prohlásil, že za 33 let se sice podařilo zmenšit a v některých oblastech zcela odstranit strukturální rozdíly, přesto zůstává úkolem příštích let další posilování jednoty. Friedrich Merz, který je šéfem konzervativní unie CDU/CSU, největší opoziční politické síly v zemi, řekl v rozhovoru s mediálním domem RND, že znovusjednocení bylo ze státoprávního hlediska dokončeno. "Pokud jde o emocionální část, tak tomu ještě tak není," řekl. Oslavy, jejichž centrem se letos stal Hamburk, začaly už v pondělí za účasti představitelů vlády jako dvoudenní občanský festival. Podle pořadatelů jen v pondělí dorazilo do centra města přes 300.000 návštěvníků. Oslavy a připomínky výročí se ale konají po celém Německu. Znovusjednocení je rovněž od rána tématem německých médií. Berlínská rozhlasová stanice Berliner Rundfunk se například věnovala tomu, proč se datem sjednocení stal 3. říjen a ne třeba 9. listopad, když v tento den v roce 1989 padla berlínská zeď. "Devátý listopad byl ale také dnem, kdy nacisté v roce 1938 rozpoutali protižidovský pogrom známý jako křišťálová noc. Takže je jasné, že 9. listopad nebyl z historických důvodů vhodný ," vysvětlila moderátorka. O 9. listopadu se v německých dějinách hovoří jako o osudovém datu. Dne 9. listopadu 1918 byla v Německu vyhlášena republika. K termínu 3. října dospěli východoněmečtí poslanci v srpnu po nočním jednání jako ke kompromisu. Německo se tak sjednotilo den po zasedání ministrů zahraničí zemí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE), jejíž transformací vznikla Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Tématem zasedání tehdy byla smlouva známá jako dva plus čtyři. Tato smlouva, která vycházela z jednání zástupců obou tehdejších německých států a čtyř vítězných mocností, tedy Británie, Francie, USA a Sovětského svazu, umožnila znovusjednocení Německa. Aleš Zápotocký ank - sdílejte článek