Ministři financí EU se zabývají fiskálními pravidly, čeká se komplikovaná debata

Lucemburk 17. října (zpravodajka ČTK) - Ministři financí Evropské unie dnes na jednání v Lucemburku od rána debatují o reformě rozpočtových a dluhových pravidel, kterou loni navrhla Evropská komise (EK). Původně měli o reformě na dnešním zasedání už hlasovat. Vzhledem k tomu, že se názory jednotlivých členských států zásadně liší, bylo ale rozhodnuto, že se o tématu bude jen debatovat. "Potřebujeme nová pravidla a potřebujeme, aby platila od 1. ledna 2025,“ řekl českým novinářkám v Lucemburku ministr financí Zbyněk Stanjura. Ministry podle něj dnes čeká na toto téma "nejdelší a nejkomplikovanější debata". Evropská komise navrhla změnu soustavy pravidel nastavených s cílem konsolidovat veřejné rozpočty a stlačit veřejný dluh na dlouhodobě udržitelnou úroveň. Základem návrhu je už několikátá úprava takzvaného Paktu stability a růstu. Tato unijní fiskální pravidla vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesmějí převýšit tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům covidové pandemie a jeho mimořádné uvolnění prodloužil do konce letošního roku, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině. Ministři financí se už na svém březnovém zasedání shodli, že v budoucnu by měly státy začít znovu respektovat oba zmíněné stropy vůči HDP, komise by ale podle nich měla větší důraz klást na individuální situaci jednotlivých států. Ministři financí EU budou dnes rovněž schvalovat aktualizovaný Národní plán obnovy (NPO) České republiky, který Evropská komise schválila 26. září. V Praze to tehdy po jednání s premiérem Petrem Fialou oznámila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Schvalovat se budou i národní plány čtyř dalších zemí - Portugalska, Španělska, Nizozemska a Slovinska. Revidovaný český NPO má nyní hodnotu 9,2 miliardy eur (asi 226 miliard Kč), přičemž 8,4 miliardy eur je v grantech a 818 milionů eur v půjčkách. Proti původní alokaci je to zvýšení asi o 2,2 miliardy eur. Celkově nyní plán zahrnuje 58 reforem a 105 investic. Upravený plán se zaměřuje na zelenou transformaci a věnuje 43 procent (oproti 42 procentům v původním plánu) dostupných prostředků na opatření, která podporují klimatické cíle. Tématem na zasedání v Lucemburku je rovněž debata o aktuální situaci, pokud jde o hospodářský a finanční dopad agrese Ruska vůči Ukrajině. Ministři se budou zabývat mimo jiné i použitím zmrazeného ruského majetku ke kompenzaci škod způsobených válkou. "Určitě se o tom budeme bavit. Tady by bylo potřeba nalézt evropské řešení, situace nebude jednoduchá zejména z ústavněprávního hlediska," uvedl k tomu Stanjura. Evropská unie zatím o využití zmrazených ruských aktiv nerozhodla, státy mimo jiné čekají, s jakými návrhy ohledně dalšího postupu přijde Evropská komise. Jediná Belgie už minulý týden při návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bruselu oznámila, že zřídí fond na pomoc Ukrajině a příští rok do něj vloží 1,7 miliardy eur (téměř 42 miliard Kč). Peníze budou pocházet ze zdanění zisků ze zablokovaných ruských aktiv v belgických bankách. Tereza Šupová spr - sdílejte článek