Tři desítky obcí a měst obdržely ve Sněmovně dekrety na své vlajky a znaky
Praha 17. června (ČTK) - Zástupci tří desítek obcí a měst převzali dnes v Poslanecké sněmovně dekrety, které jim umožní používat obecní vlajky a znaky. Předala jim je předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Slavnostní ceremoniál se stejně jako v minulosti odehrál v sále Státních aktů. Právo udělovat primátorům a starostům takovéto dekrety má předsedkyně Sněmovny na základě zákona o obcích a sněmovního jednacího řádu.
Registr komunálních symbolů (Rekos) na webu Sněmovny uvádí, že jeho databáze obsahuje 5668 obcí. V tuzemsku je podle různých zdrojů kolem 6250 obcí a měst.
"Myslím si, že by nám všem mělo být vlastní, že chceme budoucím generacím předat, ať už to místo, kde žijeme, nebo celou naši zemi, a teď myslím tu českou, ale i celou planetu, v aspoň o trošku lepším stavu, než v jakém jsme ji od našich předků získali," řekla předsedkyně Sněmovny přítomným. Poděkovala jim za jejich práci a popřála jim úspěch.
Dekret na vlajku obdržel starosta Mariánských Lázní Martin Hurajčík. Na vlajce budou tři vodorovné pruhy: nahoře žlutý, dole bílý a uprostřed modrý se žlutou lilií. Pro dekret na znak přišla starostka městské části Brno - Vinohrady Jitka Ivičičová. Znak Brna - Vinohrad tvoří červený štít se zlatým hroznem. Tato městská část má svůj znak už od roku 1992, jak ale dnes řekl ředitel sněmovní knihovny Ondřej Tikovský, nebyl správně popsán a mohlo by to vyvolávat právní nesnáze. Nyní už je znak popsaný správně.
Dekret na vlajku obdržely Pyšely na Benešovsku, kde funkci neuvolněné první místostarostky vykonává předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Na dnešní ceremoniál přišla a doprovodila tamní starostku Štěpánku Bednářovou. Vlajku Pyšel tvoří žlutý list s černým orlím křídlem a doplní jejich městský znak.
Pro dekret na vlajku i znak si přišel starosta obce Eš na Pelhřimovsku Tomáš Salač. Název této obce se podle jejích webových stránek odvozuje pravděpodobně od německého slova die Esche, tedy jasan. Zelený jasan s černým kmenem vyrůstajícím ze zeleného pruhu bude tedy i na obecních symbolech. Obec Kobylnice na Kutnohorsku bude mít na vlajce i znaku dvě vykračující stříbrné kobyly se zlatými kopyty.
Starosta Dyjákovic na Znojemsku Josef Gajdošík převzal dekret, který jeho obec povyšuje na městys. Obec už v minulosti městysem byla, nyní se jí tento titul navrací.
Získat dekret na používání vlajky či znaku může každá obec či město, které o to předsedkyni či předsedu Sněmovny požádá. Jejich žádosti poté posoudí podvýbor pro heraldiku, který pak předsedkyni předá své stanovisko. Vlajku a znak bude mít po dnešku také Bílý Újezd na Rychnovsku, Březinky na Svitavsku, Prostřední Poříčí na Blanensku nebo například Vlkanov na Havlíčkobrodsku. Obce své symboly vystavují hlavně při slavnostních příležitostech.
nlm snm - sdílejte článek
Následuje: Archeologové na Hradecku objevili zřejmě nejdelší pravěkou mohylu v Evropě
Dohalice (Královéhradecko) 17. června (ČTK) - Archeologové objevili u Hradce Králové zřejmě nejdelší pravěkou mohylu v Evropě. Jde o jeden z nálezů v trase budoucí dálnice D35 mezi Sadovou a dálniční křižovatkou u Plotišť nad Labem na okraji Hradce Králové. Pohřební mohyla o délce kolem 190 metrů s maximální šířkou 15,1 metru z doby kultury nálevkovitých pohárů datované do čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem byla objevena na rozhraní katastrů obcí Dlouhé Dvory a Lípa. ČTK to dnes řekli zástupci archeologů. 'Představuje jednu z prvních monumentálních pohřebních památek v Evropě. Svou délkou kolem 190 metrů nemá mezi podobnými stavbami obdoby,' řekl archeolog z Univerzity Hradec Králové (UHK) Ladislav Rytíř. S mohylami tohoto typu se archeologové v ČR setkávají především v severozápadních Čechách, na východě Čech zatím spolehlivě doloženy nebyly. 'Zkoumaný exemplář navíc představuje nejdelší pravěkou mohylu nejen v našem regionu, ale pravděpodobně v celé Evropě,' uvedl archeolog z UHK Petr Krištuf. Mohyla je orientovaná ve směru severovýchod-jihozápad. Z mohylového pláště se nic nezachovalo, náspy byly později rozorány. Z mohyly se zachoval pouze žlab po jejím obvodu. 'Zpravidla mají být v tomto žlabu stopy po palisádě, tzv. kůlové jámy. V případě této mohyly jsme tento doklad ale zatím nenalezli,' uvedla archeoložka z UHK Sylva Tichá Bambasová. V prostoru mohyly se podařilo objevit nejméně čtyři pohřby, přičemž podle vědců součástí podobných mohyl ve střední Evropě většinou bývají maximálně dva pohřby. 'Z tohoto pohledu bude zajímavé sledovat, jak spolu objevené hroby souvisejí a zda představují pohřby příbuzných jedinců,' uvedl Krištuf. Kromě milodarů, které tvoří keramické nádoby a kamenné předměty, odebrali vědci z hrobů desítky vzorků a budou se snažit dozvědět co nejvíce o příbuznosti, původu či stravě pohřbených. Pravěké pohřby se nacházejí i v okolí mohyly, kde se jich podařilo objevit asi 30. Vědci předpokládají, že mohyla představovala základ pohřebiště, které se rozrůstalo a fungovalo několik staletí. Nálezy z hrobů v okolí mohyly vědci zpracovávají v laboratořích Centra terénní archeologie UHK. 'Soustředíme se především na zjištění stáří jednotlivých pohřbů. Následovat budou analýzy DNA, které nám snad přiblíží pohřbenou populaci,' uvedla Tichá Bambasová. Ze stejného období jako 'dlouhá mohyla' pochází i sídliště, které archeologové objevili jen několik stovek metrů od unikátní pohřební stavby. Výzkum tam bude pokračovat do poloviny září. 'Význam objevu dlouhé mohyly není pouze v její velikosti. Poprvé jsme schopni studovat tuto pohřební stavbu v širších souvislostech pravěké krajiny. Můžeme zkoumat její vztah k tehdejší osadě a také vnímání prostoru v jejím nejbližším okolí. První výsledky ukazují, že monumentální pohřební mohyla zde stála dlouhá staletí a v jejím okolí se koncertovaly pohřební a rituální aktivity místních lidí. Byla tak důležitým rituálním místem a orientačním bodem v tehdejší krajině,' dodal Krištuf. Archeologický průzkum začal v úseku o délce zhruba sedmi kilometrů mezi Sadovou a dálniční křižovatkou u Plotišť loni na podzim. Podílejí se na něm archeologové z UHK, Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové, Archeologického centra Olomouc, z ústavu Archaia a také slovinští archeologové ze skupiny STIK. (pokračování...)
Dohalice (Královéhradecko) 17. června (ČTK) - Archeologové objevili u Hradce Králové zřejmě nejdelší pravěkou mohylu v Evropě. Jde o jeden z nálezů v trase budoucí dálnice D35 mezi Sadovou a dálniční křižovatkou u Plotišť nad Labem na okraji Hradce Králové. Pohřební mohyla o délce kolem 190 metrů s maximální šířkou 15,1 metru z doby kultury nálevkovitých pohárů datované do čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem byla objevena na rozhraní katastrů obcí Dlouhé Dvory a Lípa. ČTK to dnes řekli zástupci archeologů. 'Představuje jednu z prvních monumentálních pohřebních památek v Evropě. Svou délkou kolem 190 metrů nemá mezi podobnými stavbami obdoby,' řekl archeolog z Univerzity Hradec Králové (UHK) Ladislav Rytíř. S mohylami tohoto typu se archeologové v ČR setkávají především v severozápadních Čechách, na východě Čech zatím spolehlivě doloženy nebyly. 'Zkoumaný exemplář navíc představuje nejdelší pravěkou mohylu nejen v našem regionu, ale pravděpodobně v celé Evropě,' uvedl archeolog z UHK Petr Krištuf. Mohyla je orientovaná ve směru severovýchod-jihozápad. Z mohylového pláště se nic nezachovalo, náspy byly později rozorány. Z mohyly se zachoval pouze žlab po jejím obvodu. 'Zpravidla mají být v tomto žlabu stopy po palisádě, tzv. kůlové jámy. V případě této mohyly jsme tento doklad ale zatím nenalezli,' uvedla archeoložka z UHK Sylva Tichá Bambasová. V prostoru mohyly se podařilo objevit nejméně čtyři pohřby, přičemž podle vědců součástí podobných mohyl ve střední Evropě většinou bývají maximálně dva pohřby. 'Z tohoto pohledu bude zajímavé sledovat, jak spolu objevené hroby souvisejí a zda představují pohřby příbuzných jedinců,' uvedl Krištuf. Kromě milodarů, které tvoří keramické nádoby a kamenné předměty, odebrali vědci z hrobů desítky vzorků a budou se snažit dozvědět co nejvíce o příbuznosti, původu či stravě pohřbených. Pravěké pohřby se nacházejí i v okolí mohyly, kde se jich podařilo objevit asi 30. Vědci předpokládají, že mohyla představovala základ pohřebiště, které se rozrůstalo a fungovalo několik staletí. Nálezy z hrobů v okolí mohyly vědci zpracovávají v laboratořích Centra terénní archeologie UHK. 'Soustředíme se především na zjištění stáří jednotlivých pohřbů. Následovat budou analýzy DNA, které nám snad přiblíží pohřbenou populaci,' uvedla Tichá Bambasová. Ze stejného období jako 'dlouhá mohyla' pochází i sídliště, které archeologové objevili jen několik stovek metrů od unikátní pohřební stavby. Výzkum tam bude pokračovat do poloviny září. 'Význam objevu dlouhé mohyly není pouze v její velikosti. Poprvé jsme schopni studovat tuto pohřební stavbu v širších souvislostech pravěké krajiny. Můžeme zkoumat její vztah k tehdejší osadě a také vnímání prostoru v jejím nejbližším okolí. První výsledky ukazují, že monumentální pohřební mohyla zde stála dlouhá staletí a v jejím okolí se koncertovaly pohřební a rituální aktivity místních lidí. Byla tak důležitým rituálním místem a orientačním bodem v tehdejší krajině,' dodal Krištuf. Archeologický průzkum začal v úseku o délce zhruba sedmi kilometrů mezi Sadovou a dálniční křižovatkou u Plotišť loni na podzim. Podílejí se na něm archeologové z UHK, Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové, Archeologického centra Olomouc, z ústavu Archaia a také slovinští archeologové ze skupiny STIK. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Tři desítky obcí a měst obdržely ve Sněmovně dekrety na své vlajky a znaky' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2024061702449|510428. Vydána 17.06.2024 15:24:26. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Tři desítky obcí a měst obdržely ve Sněmovně dekrety na své vlajky a znaky' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2024061702449|510428. Vydána 17.06.2024 15:24:26. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
