Íránci v pátek budou volit nového prezidenta, velké změny si ale neslibují

Teherán 27. června (ČTK) - Přes 60 milionů Íránců může v pátek rozhodnout o novém prezidentovi, který nahradí Ebráhíma Raísího, jenž zahynul minulý měsíc při nehodě vrtulníku. Nová hlava státu ale zřejmě nepřinese větší změny v této islámské republice, kde je nejvyšší autoritou duchovní - ajatolláh Alí Chameneí. Navzdory autoritářství teokratického režimu ale velkou část Íránců trápí zejména jejich zhoršující se ekonomická situace. Očekává se opět nízká účast, mnozí Íránci totiž už nevěří, že změna vedení přinese reformy. V posledním půlroce se vyostřil i konflikt Íránu s Izraelem, a to kvůli válce v Pásmu Gazy, kde Teherán stojí na straně palestinského hnutí Hamás. Íránský prezident je sice mezinárodně uznávanou hlavou státu, v zemi je ale nejvýše postaveným činitelem nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí. Ten má poslední slovo ve všech státních záležitostech, včetně zahraniční politiky, jaderného programu či armády. Předchozí prezident Raísí byl považován za možného nástupce nyní pětaosmdesátiletého Chameneího, který nyní otevřeně nepodpořil žádného z kandidátů. Očekává se ale, že volby vyhraje jemu loajální politik. K volbám se registrovalo osm desítek lidí, Rada dohlížitelů, jejíž členy jmenuje právě Chameneí, ale vybrala jen šest kandidátů. Jeden z nich, viceprezident Amírhosejn Gházízáde Hášemí, ve středu večer oznámil, že z klání odstupuje, takže uchazečů zůstalo pět. I před předchozími volbami v roce 2021 Rada schválila jen hrstku kandidátů, z téměř šesti stovek registrovaných jich vybrala sedm. Do volebního klání Rada ani letos nepustila žádnou ženu, ačkoli se registrovaly čtyři bývalé poslankyně. V prezidentských volbách v Íránu od vzniku islámské republiky v roce 1979 nikdy žena kandidovat nemohla, i když tomu nebrání žádné zákony. Mezi kandidáty pátečních voleb jsou čtyři ultrakonzervativní politici a jeden umírněný. Největší šance mají podle analytiků předseda parlamentu a bývalý starosta Teheránu Mohammad Bágher Ghálíbáf (62) a ultrakonzervativní politik Saíd Džalílí (58), který byl v letech 2007 až 2013 hlavním íránským vyjednávačem se západními mocnostmi o jaderném programu. Jediným reformistou mezi kandidáty je devětašedesátiletý poslanec Masúd Pezeškján (69), který slibuje sociální změny a zaručení práv ženám i menšinám. Rovněž v zahraniční politice chce volit pragmatický přístup a snažit se o zmírnění západních sankcí zavedených kvůli jadernému programu. Pro vítězství by ale musel Pezeškján přilákat k volbám miliony voličů, kteří už nechodí volit, protože ztratili víru v možnost reforem konzervativně islamistického režimu i ve zlepšení své životní úrovně. "Nepůjdu volit. Udělala jsem to v roce 2021 a nic se nezměnilo. Ekonomika se od té doby dál zhoršila," řekla agentuře EFE dvaadvacetiletá Lejla, která nedávno vystudovala psychologii a stále nenašla práci. Volební účast v Íránu už řadu let klesá. V letošních parlamentních volbách přišlo hlasovat 40,6 procenta voličů a v roce 2021 v prezidentských 48,5 procenta, což bylo výrazně méně než v roce 2017, kdy činila účast 73 procent. Íránská ekonomika se stále nevyrovnala se znovuzavedením amerických sankcí v roce 2018, které tvrdě dopadly na íránský ropný sektor. Snížily se tak rozpočtové příjmy, což musela vláda kompenzovat zvyšováním daní. Vrátit se na úroveň před rokem 2018 nepomohl íránské ekonomice ani vývoz ropy do Číny a vyšší ceny ropy. Chronická inflace kolem 40 procent snižuje kupní sílu Íránců, ceny základního zboží, včetně mléčných výrobků, rýže či masa, výrazně vzrostly, takže například maso je pro některé Íránce nedosažitelným luxusem. "Když nemáš co jíst a čím zaplatit nájem či studium pro děti, nemůžeš myslet na svobodu slova," řekla EFE dvaačtyřicetiletá Nílúfar, která pracuje ve stavební firmě, ale přivydělává si jako taxikářka. Nílúfar bude nejspíš volit reformistu Pezeškjána právě kvůli jeho slibu zlepšit vztahy se Západem a zmírnit sankce. Také Íránci oslovení agenturou Reuters viní ze špatné ekonomické situace zahraniční politiku teokratického režimu. "Bez úspěšné strategie na zmírnění sankcí se ekonomika nezlepší," řekl například Mohammad, který pracuje na univerzitě na severu Íránu a který stejně jako ostatní nechtěl uvést své celé jméno. Podle analytiků oslovených agenturou Reuters se ale íránská ekonomika jen tak nevrátí na úroveň z počátku 21. století. A vyhlídky na zmírnění sankcí také nejsou dobré, vzhledem k možnému návratu amerického exprezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu po listopadových volbách. Právě Trump v roce 2018 odstoupil od dohody, kterou s Íránem v roce 2015 uzavřely za jeho předchůdce Baracka Obamy západní mocnosti a v níž se Teherán za zmírnění sankcí zavázal omezit svůj jaderný program. Íránská vláda popírá, že usiluje o jadernou zbraň, a tvrdí, že íránský jaderný program má pouze civilní účel. Rostoucí životní náklady, inflace a nezaměstnanost vedou i k emigraci Íránců. Někteří poslanci dokonce už navrhli zakázat vycestovat ze země zdravotnickým odborníkům, jichž začíná být v zemi nedostatek. Íránský disent vyzval k bojkotu voleb s tím, že účast v nich legitimizuje nedemokratický a nesvobodný režim. K bojkotu vyzvala i loňská nositelka Nobelovy ceny za mír a íránská bojovnice za práva žen Narges Mohammadíová, která je přes dva roky ve vězení kvůli různým obviněním, včetně ze šíření propagandy proti republice. K volbám mohou přijít Íránci starší 18 let, tedy přes 61 milionů z asi 87 milionů obyvatel země. Hlasy se sčítají ručně, takže konečné výsledky budou možná až za dva dny. Částečné výsledky se ale mohou objevit dříve. Pokud nikdo z kandidátů nezíská přes 50 procent hlasů, bude se první pátek po oficiálním oznámení výsledků konat druhé kolo. nob lcm jrm - sdílejte článek