Nový Zéland opouštějí rekordní počty lidí, vyhání je ekonomická krize
Wellington 13. srpna (ČTK) - Lidé opouštějí Nový Zéland v rekordních počtech. Ze země je vyhání nárůst nezaměstnanosti, vysoké úrokové sazby a slabý ekonomický růst. S odkazem na vládní statistiky o tom dnes informoval server CNBC.
V roce končícím v červnu 2024 opustilo Nový Zéland 131.200 osob, což je předběžně nejvyšší zaznamenaná hodnota za období 12 měsíců, uvedl novozélandský statistický úřad. Přibližně třetina z nich zamířila do Austrálie.
Čistá migrace, tedy počet přistěhovalých po odečtení vystěhovalých, zůstává na vysoké úrovni. Ekonomové ale očekávají, že se bude snižovat, protože počet cizinců, kteří se chtějí přestěhovat na Nový Zéland, klesá kvůli slabší ekonomice. Údaje ukázaly, že z celkového počtu odjíždějících bylo 80.174 občanů Nového Zélandu. To je téměř dvojnásobek počtu odjíždějících před pandemií covidu-19.
Merrily Allenová v současné době plánuje, že se začátkem roku 2025 přestěhuje se svým partnerem a čtrnáctiletou dcerou do Hobartu v australském ostrovním státě Tasmánie. "Je tam spousta příležitostí. Neustále shánějí lidi mé profese," řekla CNBC žena, která pracuje v administrativě zubního lékařství. "Mám spoustu přátel, kteří odešli (do Austrálie)... čistě kvůli lepším pracovním příležitostem a lepšímu životu. Zdá se, že Austrálie je prostě lepší," dodává Allenová.
Novozélanďané, kteří žili v zámoří, se v čase pandemie vraceli domů v historicky nejvyšším počtu. Líbil se jim postup tehdejší vlády při zvládání šíření nemoci covid-19.
Pro některé je však teď láska k této zemi s 5,3 milionu obyvatel u konce. Ekonomové uvádějí, že se Novozélanďané frustrovaní životními náklady, vysokými úrokovými sazbami a menším počtem pracovních příležitostí poohlížejí po Austrálii, Británii a dalších zemích.
Novozélandská ekonomika se potýká s problémy poté, co centrální banka zvýšila úrokové sazby o 5,21 procentního bodu, což bylo nejagresivnější zpřísnění měnové politiky od zavedení oficiální úrokové sazby v roce 1999. Ekonomika rostla v prvním čtvrtletí v přepočtu na celý rok pouze o 0,2 procenta, nezaměstnanost se ve druhém čtvrtletí zvýšila na 4,7 procenta a inflace zůstává na 3,3 procenta.
Austrálie přitom nabírá nové zaměstnance a nabízí balíčky, které usnadňují přestěhování pro lidi, kteří pracují v oblastech, jako je ošetřovatelství, policejní práce a učitelství, kde panuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Pro Novozélanďany je taková nabídka lákavá, protože pro práci v této zemi ani nepotřebují víza. Současně novozélandská vláda výrazně snížila počet zaměstnanců ve veřejných službách, takže mnoho kvalifikovaných pracovníků nyní hledá práci.
vjn jrm - sdílejte článek
Následuje: Gazprom: Tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do EU se zvýšil na nedávné hodnoty
Moskva/Vídeň/Praha 13. srpna (ČTK) - Tranzit ruského zemního plynu do Evropské unie potrubím přes Ukrajinu se vrátil na nedávné hodnoty. Ruská společnost Gazprom uvedla, že dnes pošle odběratelům v EU přes ukrajinské území 42,4 milionu metrů krychlových suroviny, informovala agentura Reuters. Minulý týden ve čtvrtek objem tranzitu kvůli slabší poptávce klesl ke 37 milionům metrů krychlových. Gazprom v současné době posílá plyn do EU jen přes měřicí stanici Sudža, loni přes ni přepravil 14,65 miliardy metrů krychlových suroviny. To byla zhruba polovina zemního plynu, který Rusko do EU vyvezlo. Na celkové spotřebě plynu v EU se tato surovina podílela asi pěti procenty. Plyn, který Gazprom touto trasou posílá, pochází z oblastí západní Sibiře a přes Ukrajinu proudí na Slovensko a do dalších evropských zemí, včetně Maďarska a Rakouska. Do května 2022 Gazprom posílal plyn i přes měřicí stanici Sochranovka, Ukrajinci ale tehdy rozhodli, že nebudou tranzit umožňovat. Odvolali se na boje v oblasti, podle Gazpromu ale k přerušení tranzitu nebyl důvod. Krok ukrajinské strany způsobil, že vývoz ruského plynu do EU přes ukrajinské území od května 2022 klesl přibližně o třetinu. Kyjev tehdy tvrdil, že Gazprom by mohl plyn místo přes Sochranovku přepravovat přes stanici Sudža, to ale podle Gazpromu není technicky možné. Osud měřicí stanice Sudža ale teď zůstává nejasný. Někteří ruští váleční blogeři a ukrajinské telegramové kanály uvádějí, že kontrolu nad Sudžou má Ukrajina. Reuters upozorňuje, že nebyl schopen tato tvrzení nezávisle ověřit a že Moskva se k situaci v Sudži zatím podrobněji nevyjádřila. Provozovatelé plynovodních sítí a plynárenské firmy ale shodně uvádějí, že navzdory intenzivním bojům pokračuje tranzit plynu bez problémů. Boje v okolí Sudže jsou podle analytiků v posledních dnech jedním z důvodů růstu velkoobchodních cen plynu. Nejbližší kontrakt na plyn s dodáním v září se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dnes před 16:00 SELČ prodával za 39,95 eura (zhruba 1006 Kč) za megawatthodinu (MWh). V pondělí cena krátce překročila hranici 41 eur a byla nejvyšší od loňského prosince. Právě vyšší cena může snižovat poptávku, kvůli níž byl odběr plynu minulý týden nižší. Ceny v TTF jsou pro odběratele v Evropě určující. Evropská unie začala už dlouho před válkou na Ukrajině odmítat ropu i plyn z Ruska, zdůvodňovala to hlavně snahou o diverzifikaci. Po začátku invaze EU nákup ruských energetických surovin omezila ještě více, vnitrozemské státy ve střední Evropě ale dostaly výjimku, aby získaly více času najít si alternativní dodavatele. (pokračování...)
Moskva/Vídeň/Praha 13. srpna (ČTK) - Tranzit ruského zemního plynu do Evropské unie potrubím přes Ukrajinu se vrátil na nedávné hodnoty. Ruská společnost Gazprom uvedla, že dnes pošle odběratelům v EU přes ukrajinské území 42,4 milionu metrů krychlových suroviny, informovala agentura Reuters. Minulý týden ve čtvrtek objem tranzitu kvůli slabší poptávce klesl ke 37 milionům metrů krychlových. Gazprom v současné době posílá plyn do EU jen přes měřicí stanici Sudža, loni přes ni přepravil 14,65 miliardy metrů krychlových suroviny. To byla zhruba polovina zemního plynu, který Rusko do EU vyvezlo. Na celkové spotřebě plynu v EU se tato surovina podílela asi pěti procenty. Plyn, který Gazprom touto trasou posílá, pochází z oblastí západní Sibiře a přes Ukrajinu proudí na Slovensko a do dalších evropských zemí, včetně Maďarska a Rakouska. Do května 2022 Gazprom posílal plyn i přes měřicí stanici Sochranovka, Ukrajinci ale tehdy rozhodli, že nebudou tranzit umožňovat. Odvolali se na boje v oblasti, podle Gazpromu ale k přerušení tranzitu nebyl důvod. Krok ukrajinské strany způsobil, že vývoz ruského plynu do EU přes ukrajinské území od května 2022 klesl přibližně o třetinu. Kyjev tehdy tvrdil, že Gazprom by mohl plyn místo přes Sochranovku přepravovat přes stanici Sudža, to ale podle Gazpromu není technicky možné. Osud měřicí stanice Sudža ale teď zůstává nejasný. Někteří ruští váleční blogeři a ukrajinské telegramové kanály uvádějí, že kontrolu nad Sudžou má Ukrajina. Reuters upozorňuje, že nebyl schopen tato tvrzení nezávisle ověřit a že Moskva se k situaci v Sudži zatím podrobněji nevyjádřila. Provozovatelé plynovodních sítí a plynárenské firmy ale shodně uvádějí, že navzdory intenzivním bojům pokračuje tranzit plynu bez problémů. Boje v okolí Sudže jsou podle analytiků v posledních dnech jedním z důvodů růstu velkoobchodních cen plynu. Nejbližší kontrakt na plyn s dodáním v září se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dnes před 16:00 SELČ prodával za 39,95 eura (zhruba 1006 Kč) za megawatthodinu (MWh). V pondělí cena krátce překročila hranici 41 eur a byla nejvyšší od loňského prosince. Právě vyšší cena může snižovat poptávku, kvůli níž byl odběr plynu minulý týden nižší. Ceny v TTF jsou pro odběratele v Evropě určující. Evropská unie začala už dlouho před válkou na Ukrajině odmítat ropu i plyn z Ruska, zdůvodňovala to hlavně snahou o diverzifikaci. Po začátku invaze EU nákup ruských energetických surovin omezila ještě více, vnitrozemské státy ve střední Evropě ale dostaly výjimku, aby získaly více času najít si alternativní dodavatele. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Nový Zéland opouštějí rekordní počty lidí, vyhání je ekonomická krize' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Sociální problematika (sop) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2024081304589|511109. Vydána 13.08.2024 16:42:30. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Nový Zéland opouštějí rekordní počty lidí, vyhání je ekonomická krize' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Sociální problematika (sop) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2024081304589|511109. Vydána 13.08.2024 16:42:30. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.