migrace

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "migrace". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo migrace je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Reuters: Konec liberálního Švédska? Ochránce práv trápí opatření proti zločinu

Stockholm 17. listopadu (ČTK/Reuters) - Švédsko otřesené vlnou násilí gangů chvatně přepisuje zákony, které byly dlouho vnímány jako typické znaky jeho otevřené společnosti. Kritici se ale obávají, že zachází příliš daleko, příliš rychle a že ohrožuje právní stát. Tato skandinávská země byla dlouho jedním z nejliberálnějších států v Evropě, s jedním z nejštědřejších sociálních systémů na kontinentě, rozvíjeným po generace politické dominance středolevých Sociálních demokratů. Vzhledem k rostoucí zločinnosti gangů čelí historickému politickému přenastavení, píše agentura Reuters. Za méně než dvě desetiletí se země s jedním z nejnižších výskytů násilí s použitím střelných zbraní v Evropě stala zemí se zdaleka nejvyšší úrovní tohoto druhu kriminality. Jenom loni bylo při 363 jednotlivých případech střelby v zemi s pouhými deseti miliony obyvatel zastřeleno 55 lidí. To je zdaleka nejvyšší počet smrtících střeleb v přepočtu na obyvatele v Evropě. V roce 2022 Sociální demokraté neuspěli ve volbách a vystřídala je pravicová vláda, která vládne s podporou protiimigračních Švédských demokratů. Ti volební kampaň postavili na slibech, že vyhlásí válku gangům a dále sníží přistěhovalectví. Nová vláda zavedla nebo navrhla opatření, jako jsou anonymita některých svědků u soudu, zvýšené sledování elektronické komunikace, mnohem přísnější tresty a takzvané bezpečné zóny, kde může policie prohledávat lidi, kteří nejsou podezřelí ze spáchání trestného činu. Říká, že jen čelí realitě, kterou předchozí vlády příliš dlouho ignorovaly. "Není pochyb o tom, že měníme některé balanční body v našem systému, protože to po nás vyžaduje skutečnost," řekl švédský ministr spravedlnosti Gunnar Strömmer. "Ale zároveň to děláme dobře promyšlenou cestou a v souladu s právním státem," ujistil ministr a dodal, že všechny předložené návrhy zákonů byly v souladu s ústavou a Evropskou úmluvou o lidských právech. Organizace na ochranu lidských práv, opoziční strany a orgány dohlížející na respektování zákonnosti varují před přehnaností opatření. "I když je možná každý jednotlivý návrh ospravedlnitelný, celek je velmi znepokojující," řekl John Stauffer, výkonný ředitel organizace se sídlem ve Stockolmu Civil Rights Defenders. Změny popsal jako "největší posun v trestním právu, jakého jsme byli svědky, možná v moderních dějinách". "Má to neuvěřitelně velké dopady na práva i na důvěru ve společnost, důvěru ve vládu. Pokud se oslabí, oslabí demokratická společnost," řekl Stauffer. "Respektování práv se zhoršuje a vláda práva je také v ohrožení a oslabována," dodal. Ve snaze přimět více lidí svědčit proti členům gangů vláda v říjnu navrhla zákon umožňující od ledna příštího roku využívání anonymních svědků - navzdory kritice, že to podrývá tradiční právní praxi spravedlivých soudních procesů. Podobné zákony už existují v Dánsku a Norsku. Legislativní rada, vládní orgán, který prověřuje návrhy zákonů a určuje, zda jsou v souladu s ústavou, uvedla, že přínosy jsou "zjevně velmi omezené" a změna by mohla vést k tomu, že soudy se budou potýkat se slabšími podklady pro rozsudky. Vláda návrh hájí. "Gangy ohrožují a umlčují svědky," řekl ministr spravedlnosti Strömmer a dodal, že to brání vyšetřování a vede k tomu, že soudy se kauzami přestávají zabývat. "To musíme změnit," zdůraznil ministr. Vláda rovněž posílila elektronické sledování tím, že policii umožnila odposlouchávat lidi, kteří nejsou podezřelí z konkrétního trestného činu. Gudrun Nordborgová, expertka na trestní právo opoziční Levicové strany, řekla, že i když některé reformy, jako přísnější tresty za některé trestné činy, jsou oprávněné, vládní politika je znepokojivá jako celek. "Zahrávají si s demokracií a vůbec nerespektují náležitý postup," řekla Nordborgová. "Dlouhou dobu jsme budovali principy, kterých je třeba se držet, jako jsou lidská práva, ústava a že stát by neměl mít příliš mnoho práv vůči svým vlastním občanům. A tady jsme na vratké půdě," upozornila politička. Policie dostala pravomoc zastavovat a prohledávat lidi v takzvaných bezpečných zónách, aniž by byli podezřelí z trestného činu. Policie tvrdí, že takové opatření je potřeba pro zklidnění oblastí po trestných činech, jako je střelba. Kritici, včetně organizace Amnesty International, namítají, že to povede k zvýraznění rasových rozdílů. "Lidé už nyní v odloučených oblastech strádají. Nemusíme jim dávat další stigma," říká Nadim Ghazale, který 17 let pracoval jako policista a poté se stal komunitním organizátorem ve městě Boras na západě Švédska. "Může to poškodit důvěru v policii a obávám se, že to způsobí více škody než užitku," dodal. Ministr Strömmer řekl, že velká část kritiky je přehnaná a že Švédsko pouze zavádí opatření, která byla z větší části vyzkoušena jinde, například v Dánsku. "Pevně věřím, že ve světle skutečnosti, kterou podle mě vnímá velká většina lidí, je nezbytné, abychom rázně pokročili na několika frontách najednou," dodal Strömmer. zdp nim

BBC: Narodili se ve Francii, ale svoji budoucnost vidí v Africe

Paříž/ Dakar 9. listopadu (ČTK/BBC) - Menka Gomis se narodil ve Francii, ale rozhodl se, že jeho budoucnost leží v západní Africe, v Senegalu, odkud pocházejí jeho rodiče. Gomis tak patří ke vzrůstajícímu počtu francouzských Afričanů opouštějících Francii, kterou viní z nárůstu rasismu, diskriminace a nacionalismu. Tento fenomén mnozí označují za "tichý exodus" z Francie, píše BBC. Tento Pařížan si založil malou cestovní kancelář, která nabízí zájezdy především do Afriky pro ty, kdo chtějí objevit kořeny svých předků. Nyní má kancelář v Senegalu. "Narodil jsem se ve Francii, vyrostl jsem tu, a tak znám určité zdejší reálie. Rasismus je tu dost častý. Bylo mi šest let a ve škole mi nadávali do negrů. Každý den," zavzpomínal Gomis, který chodil do školy v Marseille. "Jsem možná Francouz, ale moji předci pocházejí odjinud," dodal. Gomisova matka se přistěhovala s rodinou do Francie ještě jako malé dítě a nemůže synově motivaci odejít do Senegalu porozumět. Jak ale vysvětluje on sám, neodchází jen za nějakým "africkým snem". K Africe ho pojí pocit zodpovědnosti za rodnou zemi svých rodičů a možnosti, které před ním kolébka lidstva otvírá. "Afrika je jako Amerika za časů...zlaté horečky. Myslím, že je to kontinent budoucnosti. Je to místo, kde se ještě dá všechno postavit, vytvořit," vysvětlil svůj záměr Gomis. Vztahy mezi převážně muslimským Senegalem a Francií jsou dlouhé a složité. Z bývalé francouzské kolonie, která byla kdysi klíčovým centrem transatlantického obchodu s otroky, odchází mnoho lidí, kteří hledají lepší život právě v zemi Galského kohouta. Minulý rok také francouzský migrační úřad OFPRA zaznamenal rekordní počet žadatelů o azyl. Uchazečů bylo kolem 142.500, třetině z nich francouzské úřady vyhověly. Jelikož francouzský zákon zakazuje shromažďovat údaje o rase, náboženském vyznání a etnicitě, nedá se přesně určit, kolik lidí si zvolí opačnou cestu, z Evropy do Afriky. Průzkumy však naznačují, že vysoce kvalifikovaní Francouzi muslimského původu svou rodnou zemi v tichosti opouštějí. Často jde o děti imigrantů. Řada z nich jako důvod, proč odcházejí, uvádí, že jejich rozhodnutí posiluje nárůst podpory pravicových stran ve Francii. Nedávno se také francouzský premiér Michel Barnier a ministr vnitra Bruno Retailleau zavázali, že budou bojovat proti přistěhovalectví. K těm, kteří se rozhodli pro emigraci, patří i Fanta Guirassyová. Ve Francii žila celý život a na okraji Paříže si otevřela vlastní ošetřovatelskou praxi. Nyní je však odhodlaná odstěhovat se do Senegalu, odkud pochází její matka. "Je tomu naneštěstí už pár let, co se ve Francii cítíme méně a méně bezpeční. Je to škoda, ale tak to je," řekla Guirassyová, která sama vychovává 15letého syna a má o něj strach. Poslední kapka přetekla, když ho zastavila policie a prohledala ho na ulici, kde si povídal s kamarády. "Pro mě jako matku je to velmi traumatizující. Sleduji, co se děje v televizi a lidem kolem," dodala. Narážela tím i na případ, kdy policie smrtelně postřelila 17letého Nahela Merzouka, Francouze alžírského původu. Nedávný průzkum také ukázal, že 91 procent dotazovaných lidí s černou pletí se ve Francii setkalo s rasovou diskriminací. Počet rasisticky motivovaných trestných činů podle francouzského ministerstva vnitra v loňském roce vzrostl o třetinu. První, kdo se přitom rozhodnou odejít, jsou podle Oliviera Estevese, který vyučuje na univerzitě v Lille, muslimové s vysokým vzděláním. Salamata Konteová opustila před třemi lety dobře placenou práci v jedné pařížské bance a usadila se v Dakaru, hlavním městě Senegalu, kde rozjela podnikání v cestovním ruchu. "Když jsem přijela do Senegalu, byla jsem v šoku, že mě lidé považují za Francouzku. Měla jsem pocit, že jsem byla odmítnuta ve Francii a teď i tady," řekla. Přiznala také, že být podnikatelkou v Senegalu je těžké. Zdejší muži jen neradi přijímají "rozkazy" od žen. Přesto její rada zní přijet do Senegalu s pokorou. Gomis zatím nedočkavě čeká na získání senegalského občanství. Jeho další plán je založit v nové vlasti seznamovací aplikaci. bat zdp

Desetitisíce migrantů v předvolební nejistotě čekají v New Yorku na lepší život
New York 22. října (zvláštní zpravodaj ČTK Alan Lexa) - Migranti mířící do Spojených států ze zemí Latinské Ameriky často putují ke svému cíli několik měsíců. Když se tam dostanou, následuje několik dalších měsíců čekání. Polský premiér Tusk chce dočasně pozastavit právo na azyl, požádá o souhlas EU
Varšava 12. října (ČTK) - Polsko chce kvůli situaci na běloruské hranici dočasně pozastavit právo na azyl jako součást strategie na omezení nelegální migrace. Řekl to dnes premiér Donald Tusk s tím, že požádá Evropskou unii, aby opatření schválila. Reuters: V srbském Bělehradě po ruské invazi na Ukrajinu vzniklo malé Rusko
Bělehrad 22. září (ČTK/Reuters) - Ruský profesionální krasobruslař Vadim Morus se jednoho parného letního rána prohání na venkovním okruhu v srbském hlavním městě Bělehradě. Začíná se zde cítit jako doma, i když pochází z 1600 kilometrů vzdálené Moskvy, píše agentura Reuters. Británie zřizuje novou velitelskou strukturu pro kontrolu hranic, uvedl Starmer
Londýn 16. září (ČTK) - Británie zřizuje novou velitelskou strukturu, jejímž úkolem bude koordinovat kontrolu hranic a potírání sítí, které organizují nelegální cesty migrantů přes hranice. Podle agentury AFP to v neděli uvedla britská vláda. Německo začíná kontrolovat všechny své pozemní hranice
Berlín 16. září (zpravodaj ČTK) - Německo začíná kvůli nelegální migraci ode dneška kontrolovat všechny úseky své pozemní hranice. Hlídky spolkové policie se nově objeví na pomezí s Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem. Průzkum: Většina Němců by si přála přísnější pravidla na německých hranicích
Berlín 13. září (zpravodaj ČTK) - Většina Němců by si přála zavedení přísnějších pravidel na německých hranicích. Vyplývá to z průzkumu agentury YouGov, který si objednala a dnes zveřejnila agentura DPA. BIS: Příchod ukrajinských uprchlíků nezpůsobil v ČR nárůst kriminality
Praha 12. září (ČTK) - České bezpečnostní složky v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny nezaznamenaly významnější nárůst kriminality, uvedla ve své výroční zprávě za rok 2023 Bezpečnostní informační služba (BIS). BBC: Monfalcone - italské město, kde zakázali kriket
Řím 7. září (ČTK/BBC) - Na malém betonovém plácku na italském jaderském pobřeží hraje v žáru slunce malá skupinka přátel z Bangladéše kriket. Hrají na okraji města Monfalcone, blízko terstského letiště, protože starostka jim hru přímo ve městě samotném zakázala. NBC News: Demokraté na sjezdu potvrdili přechod k přísnější imigrační politice
Chicago 23. srpna (ČTK) - Projevy z čerstvě skončeného předvolebního sjezdu byly další ukázkou toho, jak se Demokratická strana posouvá k přísnější imigrační politice, napsala dnes na svém webu televize NBC News. AFP: V Kursku je cítit zděšení Rusů prchajících před ukrajinskou armádou
Kursk (Rusko) 16. srpna (ČTK/AFP) - V ruském městě Kursk, proslaveném ve vojenské historii bitvou svedenou za druhé světové války, se nyní snaží trochu si oddychnout Rusové, kteří prchají před postupujícími ukrajinskými jednotkami, píše agentura AFP v reportáži ze správního střediska Kurské oblasti. Nový Zéland opouštějí rekordní počty lidí, vyhání je ekonomická krize
Wellington 13. srpna (ČTK) - Lidé opouštějí Nový Zéland v rekordních počtech. Ze země je vyhání nárůst nezaměstnanosti, vysoké úrokové sazby a slabý ekonomický růst. S odkazem na vládní statistiky o tom dnes informoval server CNBC. Demografové: Počet obyvatel Ukrajiny by za 30 let mohl klesnout o 31 procent
Vídeň 10. července (ČTK) - Počet obyvatel Ukrajiny by do roku 2052 mohl v nejhorším případě klesnout až o 31 procent oproti stavu před začátkem války s Ruskem, odhadují v nové prognóze rakouští demografové. Soud EU: Maďarsko musí zaplatit 200 milionů eur a penále za nedodržení rozsudku
Brusel 13. června (zpravodajka ČTK) - Maďarsko musí zaplatit jednorázovou pokutu 200 milionů eur (4,9 miliardy Kč) a penále ve výši jeden milion eur (24,7 milionu Kč) za každý den prodlení za nedodržení rozsudku Soudního dvora EU. OSN: Vysídlených lidí bylo loni 117 milionů, číslo roste posledních deset let
Ženeva 13. června (ČTK) - Počet lidí, kteří se proti své vůli nacházeli mimo své domovy kvůli perzekuci, bojům, porušování lidských práv či přírodním katastrofám, byl v minulém roce 117,3 milionu. Ve dnes zveřejněné zprávě to uvádí Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Polští vojáci, střílející na hranici s Běloruskem, skončili v poutech
Varšava 6. června (ČTK) - Pobouření v Polsku vyvolalo počínání vojenské policie, která zatkla a v poutech odvedla tři vojáky poté, co na polsko-běloruské hranici vypálili výstražné výstřely - nejprve do vzduchu a pak v sebeobraně i do země - před blížící se skupinou asi pěti desítek migrantů vyzbrojených různými předměty. AP: Polsko tvrdí, že Moskva a Minsk migrací podporují evropskou ultrapravici
Varšava 5. června (ČTK/AP) - Somálka prostrkuje obvázanou ruku mezi dvě svislé tyče mohutného kovového plotu, který od sebe dělí Bělorusko a Polsko. Spolu s dalšími čtyřmi ženami hledí vstříc Evropské unii a vděčně přikyvuje, když na ně přes úzký pruh země zavolá polský humanitární pracovník a slibuje jim pomoc. Portugalsko zpřísní pravidla pro migraci, zavede též víza za solidaritu
Lisabon 4. června (ČTK) - Portugalská vláda oznámila tento týden akční plán pro řešení migrace, který zpřísní pravidla pro imigranty, ale také například zavede systém takzvaných víz za solidaritu. Ta mají dostat bohatí cizinci, kteří chtějí získat povolení k pobytu za investice, pokud peníze vloží do cenově dostupného bydlení pro místní, do výstavby ubytování pro migranty v nouzi či do integračních projektů. Cizinci z 10 zemí zřejmě nebudou potřebovat povolení k práci, projedná to vláda
Praha 4. června (ČTK) - Cizinci z deseti států mimo Evropskou unii nejspíš nebudou potřebovat od července v Česku pracovní povolení či zaměstnanecké karty. Volný přístup na trh práce by měli mít lidé z Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Británie, USA, Izraele, Singapuru a Tchaj-wanu.

V Rosengardu nosí většina žen šátek, téměř 90 procent obyvatel je cizího původu

Malmö (Švédsko) 1. června (zvláštní zpravodajka ČTK Lucie Mikolášková) - Z volební místnosti na předměstí švédského Malmö vychází postarší žena v islámském šátku, kterou podpírá evropsky oblečená mladá dívka. Ta je široko daleko jediná, která nemá zahalené vlasy. Podle údajů švédského statistického úřadu je 89 procent z 23.000 obyvatel čtvrti Rosengard cizího původu, přičemž velká část pochází ze zemí Blízkého východu a z bývalé Jugoslávie. Migrace a problém začleňování migrantů do společnosti je ve Švédsku důležitým tématem voleb do Evropského parlamentu. V nich mohou Švédové už od 22. května hlasovat v předstihu a právě této možnosti v Rosengardu využila ona žena v tradičním šátku spolu s nezahalenou dívkou. Řádným volebním dnem bude ve Švédsku 9. červen. Podle kritiků je Rosengard typickým příkladem nezvládnutí integrace přistěhovalců a selhání švédského sociálního státu. Dvacet sedm procent obyvatel Švédska jsou v současné době lidé, kteří se narodili v zahraničí nebo mají oba rodiče narozené v zahraničí. V minulosti byla čtvrť Rosengard, tvořená převážně vysokými panelovými domy, označovaná za jedno z nejnebezpečnějších míst ve Skandinávii, kde docházelo k nepokojům, žhářství, střetům s policií i přestřelkám mezi členy gangů. V posledních letech se nicméně bezpečnostní situace v oblasti zlepšila. Z pohledu obyvatele střední Evropy působí Rosengard jako úhledné sídliště s veškerou moderní vybaveností. Při procházce za bílého dne nemá návštěvník pocit, že by mu hrozilo nějaké nebezpečí. Odevšud se ozývají dětské hlasy; na každém rohu stojí školka, škola či dětské hřiště plné dětí a jejich matek, zpravidla zahalených od hlavy k patě v tmavém oblečení. Panelové domy jsou obklopené dokonale zastřiženými trávníky, stromy a květinovými záhony, nechybí lavičky, stezky pro cyklisty a sportoviště. Tím nejznámějším je určitě Zlatanovo hřiště pojmenované po švédské fotbalové legendě Zlatanu Ibrahimovičovi. Fotbalista bosensko-chorvatského původu v Rosengardu vyrůstal a v roce 2007 na místě, kde mezi paneláky hrával fotbal, hřiště slavnostně otevřel. Na výstavbu sportoviště také finančně přispěl a v chodníku před ním jsou v hvězdě otištěny jeho šlépěje. 'Rosengard se stále pozitivně rozvíjí. Spolupracuje na tom mnoho organizací, na oblast se také zaměřila policie, takže můžeme vidět pozitivní výsledky, i když stále jsou tu problémy, které je potřeba řešit,' řekla ČTK Julia Ljungbergová, ředitelka místní základní školy Kryddgardsskolan. K problémům patří mimo jiné vysoká míra nezaměstnanosti mezi obyvateli Rosengardu. O tom svědčí i ruch před pracovním úřadem nacházejícím se v místním nákupním centru, které je střediskem veškerého dění. Uvnitř Rosengard Centra se v restauraci nabízející falafel setkávají kolem poledne skupinky mužů a halasně se zdraví arabským pozdravem. Z blízkého obchodu voní cizokrajné koření, další obchody nabízejí palestinské vlajky a kefíje či dámské závoje a šátky. Nad obchodem s potravinami visí nápis Bazaar. Švédštinu je slyšet minimálně. Podle Ljungbergové si je škola vědoma toho, že řada žáků není při nástupu k výuce ve švédštině dostatečně jazykově vybavená. 'Pokud studenti přišli do Švédska teprve nedávno, je jim poskytována zvláštní pomoc v jejich mateřském jazyce, aby kvůli neznalosti švédštiny nezaostávali i v ostatních předmětech. Máme učitele a další pracovníky, kteří mluví všemi možnými jazyky,' uvádí Ljungbergová. 'Žáci si mohou také vybrat svůj mateřský jazyk jako jeden ze školních předmětů, aby ho dále rozvíjeli. Výuka nových jazyků je vždy snazší, když studenti dobře ovládají svůj mateřský jazyk. Proto podporujeme vzdělávání v jejich mateřském jazyce a zároveň se soustřeďujeme na rozvoj švédštiny,' dodává ředitelka. Škola také spolupracuje s místní policií na prevenci kriminality mladistvých. Podle vyjádření policistky Malin Moränové pro list Sydsvenskan se pouliční gangy pokoušejí děti verbovat již ve 4. až 6. třídě základní školy. Využívají je například k prodeji či přechovávání drog nebo k hlídkování před policisty. Policie nedávno zahájila v Rosengardu novou kampaň zaměřenou na rodiče, ve které mimo jiné vysvětluje, co může rodičům napovědět, že se jejich dítě stalo členem gangu. Podle příručky, kterou dostali rodiče v Kryddgardsskolan, o tom může svědčit třeba to, že jejich potomek najednou používá nový drahý mobilní telefon, přestane si říkat rodičům o peníze, vrací se domů pozdě večer nebo má nové starší kamarády. lcm jd

AP: Kvůli zákonům trestajícím homosexualitu roste v Evropě počet migrantů z LGBT
Rieti (Itálie) 19. května (ČTK/AP) - Ella Anthonyová věděla, že je čas opustit rodnou Nigérii. Když utekla z násilnického a vynuceného manželství a čelila rozzlobeným příbuzným, kteří jí vyhrožovali, že ji udají policii kvůli její homosexuální orientaci. BBC News: Jak jsme našli nejhledanějšího pašeráka lidí v Evropě
Sulajmáníja/Londýn 10. května (ČTK/BBC News) - Sedím v iráckém nákupním středisku tváří v tvář jednomu z nejnechvalněji proslulých pašeráků lidí v Evropě. Jmenuje se Barzán Madžíd a pátrají po něm policejní síly v několika zemích včetně Británie, píše Sue Mitchellová na serveru BBC News. ČR by podle migračního paktu přispívala půl miliardou Kč ročně, řekl Rakušan
Praha 21. dubna (ČTK) - Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně. Vicepremiér to dnes uvedl v České televizi (ČT) v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce. Návrh: Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci
Praha 20. dubna (ČTK) - Cizinci z Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Británie a USA nejspíš nebudou potřebovat od července v Česku pracovní povolení či zaměstnanecké karty. Přístup na trh práce by měli mít volný. CVVM: Většina lidí míní, že Česko přijalo více uprchlíků z Ukrajiny, než zvládne
Praha 15. dubna (ČTK) - Většina lidí si myslí, že Česká republika přijala více uprchlíků z Ukrajiny, než je schopna zvládnout, uvažuje tak 58 procent lidí. Podle zhruba třetiny je situace přiměřená a pět procent zastává názor, že Česko přijalo méně uprchlíků, než by mohlo zvládnout. Španělsko zruší zlatá víza za investice do nemovitostí, řekl premiér Sánchez
Madrid 8. dubna (ČTK) - Španělsko zruší takzvaná zlatá víza, díky nimž mohou obyvatelé nečlenských zemí EU za investování do nemovitostí získat povolení k pobytu. Oznámil to dnes španělský premiér Pedro Sánchez, jehož vláda by o tom měla jednat v úterý. Vlády Kypru a Libanonu vyzvaly EU k uzavření migrační dohody s Bejrútem
Bejrút 8. dubna (ČTK) - Libanonský premiér Nadžíb Mikátí a kyperský prezident Nikos Christodulidis dnes po setkání v Bejrútu společně vyzvali Evropskou unii, aby finančně pomohla Libanonu, sužovanému několik let ekonomickou krizí, zmírnit příliv migrantů z této země na Kypr. Rusko po útoku v Krasnogorsku potřebuje nový přístup k migraci, řekl Putin
Moskva 2. dubna (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin při dnešním setkání s vedením ministerstva vnitra vyzval ke radikální změně v přístupu k migraci kvůli zajištění bezpečnosti ruské společnosti, informovala ruská média. EU podpoří ekonomiku Egypta 7,4 mld. eur, chce tak regulovat imigraci z regionu
Káhira 17. března (ČTK) - Evropská unie dnes v Káhiře uzavřela dohodu o posílení partnerství s Egyptem a slíbila na podporu jeho hospodářství poskytnout do roku 2027 až 7,4 miliardy eur (186 miliard korun). Velvyslankyně: Ve Švédsku hrozí podle policie nová vlna válek mezi gangy
Praha 9. března (ČTK) - Ve Švédsku podle tamní policie hrozí, že nastává nová vlna válek mezi zločineckými gangy. Mění se jejich povaha, útoky se tolik nesoustředí přímo na členy gangů, ale například na jejich příbuzné. Washington Post: Imigrace je klíčovou příčinou aktuální síly americké ekonomiky
Washington 2. března (ČTK) - Spojené státy si po krizi způsobené pandemií covidu-19 vedou ekonomicky lépe než mnohé jiné bohaté země světa. Klíčovým faktorem, který napomohl restartu amerického hospodářství, je imigrace, napsal tento týden list The Washington Post (WP). BBC: Britské jednotky brání afghánským spolubojovníkům v cestě do Británie
Londýn/Kábul 19. února (ČTK) - Britské speciální jednotky brání někdejším kolegům z afghánských speciálních jednotek, po jejichž boku bojovaly, v emigraci do Británie, napsala dnes zpravodajská stanice BBC Panorama s odkazem na uniklé dokumenty. Reuters: Egypt připravuje u hranice s Pásmem Gazy oblast pro uprchlíky
Káhira 16. února (ČTK) - Egypt začal u hranice s Pásmem Gazy připravovat prostor, kam by se mohli uchýlit palestinští uprchlíci, pokud Izrael zahájí pozemní invazi do města Rafáh. S odvoláním na čtyři nejmenované zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters. Kvůli válce proti Ukrajině opadl zájem Rusů v cizině o přesídlení do Ruska
Moskva 12. února (ČTK) - Program dobrovolného přesídlení krajanů do Ruska vykázal v loňském roce nejslabší výsledky za posledních deset let. Podle údajů ruského ministerstva vnitra se do něj přihlásilo 63.600 lidí, ale do Ruska jich dorazilo pouze 45.100, uvedl dnes na svém webu list Kommersant. Republikáni v Senátu USA se odvracejí od dohody s demokraty o migraci a Ukrajině
Washington 6. února (ČTK) - Jen den poté, co vyjednavači dvou hlavních politických stran v americkém Senátu představili společný návrh imigračních restrikcí a podpory Ukrajiny, se tento plán zdá být na pokraji kolapsu. Senát USA představil návrh zákona o ochraně hranic a podpoře Ukrajiny
Washington 5. února (ČTK) - Demokratičtí a republikánští senátoři v neděli večer představili návrh zákona, který by měl stabilizovat situaci na jižní hranici Spojených států a zároveň poskytnout pomoc ve výši 60 miliard dolarů (1,4 bilionu Kč) Ukrajině a 14 miliard dolarů (324 miliard Kč) Izraeli. Z Kuby odešlo za poslední dva roky přes půl milionu lidí, nejvíce od revoluce
Havana 31. ledna (ČTK) - Z Kuby v letech 2022 a 2023 odešlo přes půl milionu lidí, nejvíce od komunistické revoluce z roku 1959. Informovala o tom dnes agentura AFP. Hlavním důvodem jsou hospodářské problémy na ostrově, kterému dál vládne komunistická strana. RFE/RL: Po mrazivém přijetí Tbilisi opouštějí Rusové, kteří přišli za války
Tbilisi 26. ledna (ČTK) - Náhlý příchod desítek tisíc Rusů v roce 2022 šokoval Gruzínce, kteří byli už tak ohromeni ruským útokem na Ukrajinu. Mnozí obyvatelé země na Kavkaze považují Rusko za nepřítele a utlačovatele, silně se ztotožnili s Ukrajinci a byli pobouřeni pasivní reakcí své vlády na ruskou invazi do sousední země, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Průzkum: Češi se obávají hlavně ekonomické krize, stouply ale obavy z uprchlíků
Praha 8. ledna (ČTK) - Největší podíl Čechů - téměř dvě třetiny - se obává světové ekonomické krize. Poklesl strach ze surovinové krize, ale značně opět stouply obavy z uprchlíků, které nyní považují za hrozbu skoro tři pětiny obyvatel Česka.

Server ToI: Izraelská vláda tajně jedná i s Kongem o přijetí Palestinců z Gazy

Tel Aviv 3. ledna (ČTK) - Izraelská vláda vede tajná jednání s několika zeměmi včetně afrického Konga, kam by ráda přemístila obyvatele palestinského Pásma Gazy. Informoval o tom dnes zpravodajský server The Times of Israel (ToI). Zprávu ToI později popřel vysoce postavený představitel Izraele. K vystěhování velkého počtu Palestinců z Pásma Gazy opakovaně vyzvali izraelští krajně pravicoví ministři Becalel Smotrič a Itamar Ben Gvir, kteří si za to v úterý vysloužili kritiku od amerického ministerstva zahraničí a dnes i toho německého. Ben Gvir v reakci na tuto kritiku uvedl, že Izrael udělá to, co bude pro něj nejlepší. Ministr národní bezpečnosti Ben Gvir dnes podle serveru ToI prohlásil, že "Izrael už není hvězdou na americké vlajce". "Spojené státy jsou naším nejlepším přítelem, ale v prvé řadě uděláme to, co je dobré pro stát Izrael: migrace stovek tisíc lidí z Gazy umožní (izraelským) obyvatelům enklávy vrátit se domů a žít v bezpečí," prohlásil Ben Gvir, který by rád obnovil židovské osady v Pásmu Gazy. Podobně se vyjádřil také ministr financí Smotrič, který v sobotu prohlásil, že Izrael by měl zvážit opětovné budování židovských osad v Pásmu Gazy, až tam bude Hamás poražen. Z Pásma Gazy se Izrael stáhl na základě mírových dohod v roce 2005. V roce 2007 oblast násilím ovládlo hnutí Hamás, které v roce 2006 jen těsně porazilo v palestinských parlamentních volbách umírněné hnutí Fatah, jehož předsedou je šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás. Také Smotrič dnes znovu hovořil o nutnosti vystěhování Palestinců z Pásma Gazy, což označil za "humanitární řešení". Smotrič podle ToI řekl, že vystěhování si přeje "více než 70 procent Izraelců", neuvedl ale, kde tento údaj vzal. Ministr takové řešení označil za nutné, protože Izrael nemůže připustit, aby "čtyři minuty od jeho obcí existovalo ohnisko nenávisti a terorismu, kde se každé ráno probouzejí dva miliony lidí s touhou zničit stát Izrael a s touhou vraždit a znásilňovat Židy". V Pásmu Gazy žije asi 2,4 milionu lidí. Smotričovy a Ben Gvirovy dřívější výroky v úterý odmítlo americké ministerstvo zahraničí, jehož mluvčí Matthew Miller je označil za "nezodpovědné". Za zcela "neužitečné" je dnes označila také německá diplomacie. "Náš postoj je jasný: nesmí dojít k žádnému vyhánění (obyvatel) ani k žádnému zmenšování území Pásma Gazy," uvedl mluvčí německého ministerstva zahraničí. Zprávu o tajných jednáních izraelské vlády s ostatními zeměmi o možném přesunu Palestinců dnes v rozhovoru s listem ToI popřel nejmenovaný vysoce postavený izraelský představitel. "V Izraeli jsou tací, kteří se domnívají, že někteří Gazané jsou ochotni dobrovolně emigrovat," řekl. "Podle mého názoru je to neopodstatněná iluze. Žádná země nepojme dva miliony lidí, ale ani jeden milion, 100.000 nebo 5000. Nevím, kde se ten nápad vzal," řekl představitel. "Může to probíhat třeba mezi Kongem a Gazany, ale Izrael nevede v této věci s žádnou zemí žádná jednání," uvedl dále tento představitel. "Nechci říkat, že je to falešná zpráva, ale nemůže to jít přes nás, protože my s tím nemáme nic společného. Konžané mohou s Gazany klidně mluvit a říci jim, aby se přestěhovali do Konga," dodal. O budoucnosti Pásma Gazy v úterý v parlamentu podle ToI hovořila také izraelská ministryně pro tajné služby Gila Gamlielová. "Po válce se zhroutí vláda Hamásu, nebudou tam žádné místní úřady, civilní obyvatelstvo bude zcela závislé na humanitární pomoci. Nebude tam práce a 60 procent zemědělské půdy se stane bezpečnostní nárazníkovou zónou," uvedla s odkazem na možné plány izraelské vlády. Premiér Benjamin Netanjahu se zatím jasně nevyjádřil k budoucnosti Gazy po skončení války, která začala 7. října útokem Hamásu na Izrael, jenž si vyžádal na 1200 obětí. Izraelská odvetná ofenziva zabila podle úřadů v Gaze přes 22.300 Palestinců. Netanjahu uvedl, že jen izraelská armáda může zajistit, aby oblast zůstala "demilitarizovaná", tedy bez radikálů z Hamásu. Netanjahu rovněž odmítl, aby území spravovala Palestinská autonomie v čele s Fatahem. Minulý měsíc prohlásil, že nedovolí, aby se z "Hamastánu stal Fatahstán". sch nob jrm

Balkan Insight: Kosovo se po zrušení víz do schengenu bojí odlivu pracovních sil
Priština 25. prosince (ČTK/Balkan Insight) - Kosované budou moci od 1. ledna 2024 vstupovat do schengenského prostoru bez víz. Oficiálně tak nebudou moci činit za účelem hledání zaměstnání, mnozí však budou práci v zahraničí hledat i tak. WP: Netanjahu chtěl po Bidenovi, aby tlačil na Egypt ohledně přijetí Palestinců
Tel Aviv/Washington 22. prosince (ČTK) - Izraelský premiér Benjamin Netanjahu při jednáních se západními lídry prezentoval myšlenku, že by Egypt mohl přijmout statisíce lidí z Pásma Gazy. Amerického prezidenta Joea Bidena požádal, aby v této věci vyvíjel tlak na egyptského prezidenta Abdal Fattáha Sísího, napsal s odvoláním na nejmenované činitele deník The Washington Post (WP). EU se po letech snah shodla na nových migračních pravidlech
Brusel 20. prosince (ČTK) - Státy Evropské unie a europoslanci se dnes po mnoha letech neúspěšných snah shodli na nových migračních a azylových pravidlech evropského bloku. Oznámili to zástupci unijních institucí. Austrálie představila novou migrační strategii, chce snížit počet příchozích
Canberra 11. prosince (ČTK) - Australská vláda dnes představila svou novou migrační strategii, jejímž prostřednictvím hodlá snížit počet lidí, kteří přichází do země. Píší to agentury. V uplynulém roce podle dostupných podle odhadů v zemi přibylo asi 510.000 lidí a údaj se výrazně navýšil po konci omezení zavedených kvůli pandemii nemoci covid-19. BBC: Rodina uprchla z KLDR přes minové pole a rozbouřené moře
Soul/Pchjongjang 9. prosince (ČTK/BBC News) - Na jaře letošního roku se panu Kimovi podařil zdánlivě nemožný útěk ze Severní Koreje. Uprchl po moři s celou svou rodinou - těhotnou manželkou, matkou, rodinou svého bratra a urnou s popelem jejich otce, napsal zpravodajský server BBC News. NYT: Trump chystá nejtvrdší protiimigrační politiku moderní historie
Washington 11. listopadu (ČTK) - Bývalý americký prezident a uchazeč o znovuzvolení do Bílého domu v příštím roce Donald Trump chystá podle deníku The New York Times (NYT) oživit některé části své migrační politiky, jež byly kritizované jako příliš drakonické, a přidat mnohé další. Německo omezí migrantům dávky a výplatu hotovosti, shodl se Scholz s regiony
Berlín 7. listopadu (zpravodaj ČTK) - Německo omezí dávky pro žadatele o azyl a výplatu části finančních výhod převede z hotovosti na předplacenou kartu. Na nočním jednání se na tom dohodl kancléř Olaf Scholz s premiéry německých spolkových zemí. Jednání německých regionů s kancléřem Scholzem o migraci nabralo zpoždění
Berlín 6. listopadu (zpravodaj ČTK) - Začátek jednání německého kancléře Olafa Scholze s premiéry spolkových zemí o řešení migrační krize a o financování péče o běžence nabral značné zpoždění. Prozatím podle informací agentury DPA není jasné, kdy schůzka začne. BBC: Běženci u hranic umírají v přestřelkách gangů a automobilových honičkách
Bělehrad 3. listopadu (ČTK/BBC) - Smrtící přestřelky mezi převaděči a smrtelné autonehody v posledních měsících činí z migrační trasy přes západní Balkán do zemí Evropské unie ještě zrádnější past než kdy dřív.

SLOVNÍK NAJÍT