Spor o vedení centrální banky v Libyi zastavil z velké části těžbu ropy

Tripolis 30. srpna (ČTK) - Libyjská státní ropná společnost (NOC) dnes oznámila, že kvůli pozastavení těžby ropy vládou na východě země utrpěla značné ztráty, neboť celková produkce klesla zhruba o 63 procent. Postup východolibyjské vlády z tohoto týdne je reakcí na spor s vládou v Tripolisu, která odvolala guvernéra libyjské centrální banky (CBL) Sádika Kabíra. Ten stál v čele tohoto klíčového úřadu v Libyi od konce roku 2011 a v poslední době začal mít podle agentury Reuters či deníku The National blíže k polnímu maršálovi Chalífovi Haftarovi, který ovládá východ Libye, včetně většiny ropných polí. Deník Financial Times (FT) dnes napsal, že Kabír utekl ze země, protože mu šlo o život. Libyjská centrální banka (CBL) byla řadu let jedinou více méně nezávislou institucí v rozdělené zemi, v níž na západě v Tripolisu sídlí vláda národní jednoty, ustavená v rámci mírového procesu zprostředkovaného OSN, a na východě vláda národní stability, kterou podporuje Haftar a která má pod kontrolou asi tři čtvrtiny libyjské produkce ropy. Podle libyjských zákonů, uznaných mezinárodními dohodami, může libyjskou ropu prodávat pouze státní ropná společnost NOC, která příjmy z ní posílá do CBL. Z těchto peněz se pak mimo jiné financují platy státních zaměstnanců a chod úřadů. Centrální banka je tak jakýmsi stabilizujícím faktorem v zemi, když příjmy z ropy rozděluje mezi obě znesvářené vlády. Guvernér Kabír byl podle FT i dalších zdrojů odvolán kvůli tomu, že odmítl předsedovi vlády v Tripolisu Abdal Hamídovi Dbaíbáovi a jeho vládě dát víc peněz. Kabír premiéra kritizoval za přílišné utrácení, zejména za vysoké platy vládních úředníků. Toto pondělí tripoliská vláda Kabíra oficiálně odvolala. Východní vláda v reakci oznámila, že pozastaví těžbu a vývoz ropy. Ropa je páteří libyjské ekonomiky a vyváží se zejména do Evropy, hlavně do Itálie, Německa a Španělska. Příjmy z jejího prodeje tvořily loni asi 80 procent státního rozpočtu Libye. Obavy ohledně dalšího vývoje v Libyi tento týden vyjádřila mise OSN v Libyi (UNSMIL) či Spojené státy, které varovaly před "finančním a ekonomickým kolapsem" země. Spor o peníze může také znovu rozdmýchat občanskou válku, která skončila příměřím z roku 2020, napsala agentura Reuters. Libyjská centrální banka přerušila provoz už před necelými dvěma týdny kvůli únosu šéfa svého IT oddělení. K únosu došlo týden poté, co sídlo centrální banky v Tripolisu obléhali ozbrojenci. Podle místních médií šlo o pokus donutit guvernéra banky k rezignaci. Krize narušila provoz centrální banky. Ozbrojené skupiny zastrašovaly zaměstnance, aby instituci zprovoznili. Proto Kabír a někteří další zaměstnanci banky uprchli ze země. "Ozbrojenci vyhrožovali a zastrašovali zaměstnance banky. Někdy unášeli jejich děti a příbuzné, aby je donutili jít do práce," řekl Kabír v telefonickém rozhovoru s FT. Dodal, že pokusy premiéra tripoliské vlády o jeho odvolání byly nelegální a v rozporu s dohodami o kontrole centrální banky vyjednanými za zprostředkování OSN. Asi sedmimilionová Libye se potýká s politickou krizí od roku 2011, kdy lidové povstání s pomocí vojenské intervence NATO svrhlo diktátora Muammara Kaddáfího. V roce 2014 tam vypukla občanská válka, která trvala do roku 2020 a zemi rozdělila. nob dk ank - sdílejte článek