BBC: Monfalcone - italské město, kde zakázali kriket

Řím 7. září (ČTK/BBC) - Na malém betonovém plácku na italském jaderském pobřeží hraje v žáru slunce malá skupinka přátel z Bangladéše kriket. Hrají na okraji města Monfalcone, blízko terstského letiště, protože starostka jim hru přímo ve městě samotném zakázala. Těm, kteří to zkusí, podle nich hrozí pokuta až 100 eur (v přepočtu 2500 korun), napsal server BBC. "Kdybychom hráli uvnitř města, už by přijela policie, aby nás zastavila," říká kapitán týmu Mija Báppi. Zmiňuje skupinu bengálských teenagerů, kteří se nechali chytit, když národní sport provozovali v místním parku. Nevěděli totiž, že je snímá bezpečnostní kamera. Policie jejich hru přerušila a pokutovala je. "Říkají, že kriket nemá v Itálii co dělat. Já vám ale řeknu pravdu, je to proto, že jsme cizinci," říká Mija. Zákaz kriketu se stal symbolem hlubokého napětí, které v Monfalcone panuje. Etnické složení města je v Itálii unikátní. Z celkového počtu 30.000 obyvatel tvoří cizinci téměř třetinu. Většina z nich jsou bangladéšští muslimové, kteří do města začali přijíždět koncem 90. let, aby zde stavěli velké výletní lodě. Starostka města z krajně pravicové strany Liga Anna Maria Cisintová tvrdí, že kvůli tomu je kulturní charakter Monfalcone ohrožen. K moci se dostala díky protiimigračním náladám a dala si za úkol "chránit" své město a "bránit křesťanské hodnoty." "Naše historie je vymazávána," říká. "Jako kdyby na ní už nezáleželo. Všechno se mění k horšímu", tvrdí. V Monfalcone se mísí západně odění Italové s Bangladéšany v tradičním oděvu šalvár kamíz a hidžábech. Jsou zde bangladéšské restaurace, halal obchody a síť cyklostezek, kterou využívají především členové jihoasijské komunity. Během svých dvou funkčních období odstranila starostka Cisintová lavičky v centru města, na nichž Bangladéšané sedávali, a brojí proti tomu, v čem muslimské ženy chodí na pláži. "Máme zde velmi silný vzestup islámského fundamentalismu," říká. "Je to kultura, kde jsou ženy utlačovány muži a je s nimi velmi špatně zacházeno", uvádí. Co se zákazu kriketu týče, starostka tvrdí, že město nemá peníze ani vhodné místo k postavení nového stadionu, a kriketové míčky jsou nebezpečné. Starostka BBC řekla, že odmítá dát Bangladéšanům povolení provozovat jejich národní sport, a tvrdí, že oni stejně na oplátku nic nenabízí. "Tomuhle městu nedali vůbec nic. Nic," říká. "Kriket si můžou jít hrát, kamkoliv se jim zlíbí. Ale ne v Monfalcone," dodává. Kvůli jejím názorům na muslimy bylo starostce vyhrožováno smrtí, proto je teď pod neustálou policejní ochranou. Mija Báppi a jeho spoluhráči se do Itálie přestěhovali kvůli práci v loděnici Fincantieri, jež je největší v Evropě a jednou z největších na celém světě. Starostka loděnici vyčítá takzvaný mzdový dumping, tedy praxi vyplácení podprůměrných mezd, a to především zahraničním pracovníkům. Tvrdí, že tyto mzdy jsou tak nízké, že by za ni žádný Ital takovou práci nikdy nevykonával. Ředitel loděnice Cristiano Bazzara nicméně trvá na tom, že mzdy vyplácené jeho společností i jejími dodavateli jsou v souladu s italskými zákony. "Nemůžeme najít zkušené pracovníky. V Evropě je velice těžké najít mladé lidi, kteří by chtěli v loděnici pracovat," tvrdí. Itálie má jednu z nejnižších porodností v Evropě. Vloni se v zemi narodilo pouze 379.000 dětí, na jednu ženu v průměru připadá 1,2 dítěte. Itálie také čelí nedostatku pracovních sil. Výzkumníci předpokládají, že Itálie bude až do roku 2050 potřebovat příliv 280.000 zahraničních pracovníků ročně, aby tak nahradila ubývající pracovní sílu v zemi. Italská premiérka Giorgia Meloniová, která vede krajně pravicovou stranu Bratři Itálie, navýšila počet povolení pro pracovníky ze zemí mimo EU, přestože dříve tvrdila, že chce imigraci omezit. Anna Maria Cisintová je nicméně přesvědčena, že životní styl bangladéšské muslimské komunity je neslučitelný s životním stylem rodilých Italů. Napětí v Monfalcone se vyhrotilo, když starostka zakázala společné modlitby ve dvou islámských centrech ve městě. "Lidé z města mi posílali šokující fotky a videa, na nichž se ve dvou islámských centrech modlí velké množství lidí. Až 1900 lidí v jedné budově," říká starostka. "Na chodnících zůstává hodně kol. Hlasité modlitby probíhají pětkrát denně, i v noci," vypočítává. Starostka Cisintová říká, že to bylo vůči místním lidem nespravedlivé, a tvrdí, že zákaz společných modliteb vychází z předpisů územního plánování. Islámská centra prý nejsou určena k modlitbám a starostka dodává, že není její povinností místa k modlitbám zajišťovat. Islám není mezi třinácti náboženstvími, které mají v zemi oficiální status, což znesnadňuje snahy modlitebny stavět. Bangladéšané v Monfalcone tvrdí, že rozhodnutí starostky má na muslimskou komunitu obrovský dopad. "Starostka si myslí, že se Bengálci snaží Itálii islamizovat, ale my si jen hledíme svého," říká devatenáctiletá Meheli. Narodila se bangladéšské Dháce, ale vyrostla v Itálii, nosí západní oděv a mluví plynně italsky. Říká, že ji na ulici kvůli bengálskému původu obtěžují a nadávají jí. Mija Báppi očekává, že letos získá italské občanství, ale neví, jestli bude i nadále žít v Monfalcone. "Neděláme žádné problémy. Platíme daně," říká pracovník v loděnici, "ale oni nás tu nechtějí." Mija Báppi připomíná, že kdyby zítra všichni odjeli zpět do vlasti, trvalo by loděnici pět let postavit jedinou loď. V létě soud rozhodl ve prospěch obou islámských center a zrušil zákaz společných modliteb. Starostka Monfalcone nicméně slíbila, že ve své kampani proti tomu, co nazývá "islamizací Evropy", bude pokračovat i za hranicemi Itálie. Nedávno byla zvolena do Evropského parlamentu a brzy bude mít příležitost představit své poselství v Bruselu. (Poté, co byla zvolena do Evropského parlamentu musela Cisintová na začátku července rezignovat na mandát starosty, protože obě funkce jsou podle italských zákonů neslučitelné. Politička pro tisk prohlásila, že chce nadále působit v komunální politice. - pozn. ČTK) zdm jkh jd - sdílejte článek