Ve věku 86 let zemřel kontroverzní peruánský exprezident Alberto Fujimori

Lima 12. září (ČTK) - Ve věku 86 let zemřel ve středu v Limě peruánský exprezident Alberto Fujimori, který vládl v devadesátých letech tvrdou rukou a později byl odsouzen k 25 letům vězení za porušování lidských práv. Mnozí ho ale oceňují za to, že ekonomickými reformami vyvedl zemi z hospodářské krize a potlačil levicové gerily, které řadu let vedly ozbrojený boj proti vládě. Dnes peruánská vláda podle agentury AFP oznámila, že Fujimori bude mít v sobotu státní pohřeb a vyhlásila třídenní státní smutek. Podle svých příznivců Fujimori "zachránil zemi před dvojím zlem: gerilou a ekonomickým kolapsem". Ostatní ho označují za autoritáře, který zneužil demokratické instituce k udržení se u moci, napsal server BBC Mundo. Úmrtí Fujimoriho, který léta bojoval s rakovinou, oznámila jeho dcera Keiko. Ta sama třikrát neúspěšně kandidovala na prezidentku a také strávila několik měsíců ve vazbě kvůli obvinění z korupce a praní špinavých peněz. Fujimori si neodpykal celý trest, z vězení byl loni v prosinci propuštěn na základě dřívější prezidentské milosti kvůli špatnému zdravotnímu stavu. V posledních měsících se podle deníku El País stal "influencerem a youtuberem" a jeho dcera Keiko dokonce oznámila, že otec hodlá v roce 2026 opět kandidovat na prezidenta. Fujimori stál v čele Peru deset let od roku 1990, kdy ve druhém kole voleb porazil spisovatele a pozdějšího nositele Nobelovy ceny za literaturu Maria Vargase Llosu. Peru tehdy sužovala ekonomická krize a proti vládě bojovala mimo jiné organizace Světlá stezka (Sendero luminoso), která chtěla vytvořit rolnický komunistický stát. Organizaci založil někdejší profesor filozofie Abimael Guzmán, který zemřel v roce 2021 rovněž 11. září, jako nyní Fujimori, všiml si dnes deník El País. Ekonomickou krizi zažehnal Fujimori přísným protiinflačním plánem označovaným jako "fujishock", který kritizovaly odbory i parlament. V roce 1992 rozpustil parlament a s podporou armády převzal načas zákonodárnou a soudní moc v zemi. Pozornost světových médií získal také v roce 1997, kdy se na základě jeho pokynu podařilo zachránit sedm desítek rukojmích držených v rezidenci japonského velvyslanectví v Limě čtyři měsíce povstalci Revolučního hnutí Túpaka Amarua. Ti tam v prosinci 1996 zajali několik stovek lidí na oslavě narozenin japonského císaře, včetně českého chargé d'affaires Lubomíra Hladíka. Většinu postupně propustili. V roce 2000 podal Fujimori demisi faxem z Japonska, země svých rodičů, kam utekl v době, kdy vypukl korupční skandál jeho blízkého spolupracovníka a šéfa tajné služby Vladimira Montesinose. Na veřejnost se tehdy dostala takzvaná vladividea, nahrávky, na nichž byl Montesinos zachycen při uplácení opozičních politiků, podnikatelů i lidí z médií. V roce 2009 byl Fujimori odsouzen k 25 letům vězení za porušování lidských práv, únosy a podíl na zabití 25 civilistů. Ty zabilo polovojenské komando v limské čtvrti Barrios Altos (listopad 1991) a na limské univerzitě zvané La Cantuta (červenec 1992) jako údajné příznivce či členy levicové gerily Světlá stezka. Fujimori byl odsouzen také za korupci či odposlechy politických oponentů. Obžalován byl rovněž kvůli nuceným sterilizacím, které jeho vláda prováděla v letech 1996 až 2000 v rámci takzvaného Národního plánu reprodukčního zdraví a rodinného plánování v chudých regionech s indiánským obyvatelstvem. Loni v prosinci byl Fujimori propuštěn z vězení na základě rozhodnutí ústavního soudu, který uznal platnost milosti, jež mu v roce 2017 udělil tehdejší prezident Pedro Pablo Kuczynski kvůli zdravotnímu stavu a kterou nejvyšší soud v roce 2018 zrušil jako nezákonnou. Trest vězení si exprezident v posledních letech odpykával v zařízení zvaném tiskem "zlaté vězení", kde byl jediným vězněm a kde měl k dispozici několik pokojů i ovocný sad. nob msk jd - sdílejte článek