Kolumbus nebyl Ital ale žid ze západního Středomoří, tvrdí dokumentární film
Madrid 13. října (ČTK) - Známý mořeplavec Kryštof Kolumbus nepocházel z italského Janova. Tvrdí to dokumentární film odvysílaný v sobotu večer španělskou veřejnoprávní televizí TVE. Na základě rozborů DNA se badatelé domnívají, že Kolumbus byl židem, který se narodil v západním Středomoří, pravděpodobně na území dnešního Španělska.
Podle dosavadních poznatků se Kolumbus narodil v roce 1451 v Janově do rodiny relativně chudých obchodníků s textilem a pak potravinami. V Janově se dokonce nachází replika Kolumbova rodného domu. Původní stavbu totiž v 17. století zničilo francouzské námořní bombardování.
Zavedené historické poznatky však zpochybňují někteří španělští a katalánští historici a vědci citovaní v dokumentárním filmu Kolumbova DNA - jeho skutečný původ (Colón ADN, su verdadero origen). Ti začali zkoumat Kolumbovu DNA odebranou z jeho ostatků uložených v katedrále v Seville. Podle experta na forenzní medicínu z univerzity v Granadě Josého Antonia Lorenteho výsledky výzkumu daly jednoznačnou odpověď, že Kolumbus pocházel ze židovské rodiny a ze západního pobřeží Středozemního moře.
Tomu, že Kolumbus se nenarodil a nežil v Itálii, podle autorů dokumentárního filmu napovídají i písemnosti mořeplavce. Všechny dochované dokumenty, které napsal Kolumbus, jsou v kastilštině. Kolumbův jazyk ani nevykazuje vlivy italštiny, který byl podle zavedených historických výkladů rodným jazykem mořeplavce. Tyto záznamy napovídají, že Kolumbus pocházel zřejmě z dnešního Španělska, kde v polovině 15. století žila výrazně větší židovská komunita než na Apeninském poloostrově.
Podle vědců Kolumbus musel skrývat svůj původ a pravděpodobně i své skutečné vyznání kvůli perzekucím, kterým čelili židé na konci 15. století na Pyrenejském poloostrově.
Kolumbus se vydal na svou nejznámější námořní výpravu v roce 1492. Do Španělska z ní přivezl poznatky o existenci nového území. Latinskoamerické státy se ale často ohrazují vůči tvrzení, že Kolumbus Ameriku objevil, jelikož se jednalo o již obývané území. Ve Španělsku je 12. října státní svátek. Jedná se o připomínku připlutí Kolumba na americký kontinent. Španělsko však čelí od části latinskoamerických politiků výtkám, že se nedostatečně omluvilo za svou koloniální nadvládu, k jejímuž rozšíření výrazně přispěl právě Kolumbus svými poznatky o "novém kontinentu".
jkh - sdílejte článek
Následuje: Historik Čornej: Jan Žižka nebyl barbarem, bojoval za ideály a svoji spásu
Praha 12. října (ČTK) - Navzdory některým aktuálním interpretacím nebyl husitský vojevůdce Jan Žižka vrahem a zločincem, ale mužem, jenž nezlomně bojoval za ideály husitství, ale i možnost vlastní spásy, kterou v nich nacházel. Pro hnutí byl naprosto zásadní, protože bez jeho vojenských vítězství by se s husity nikdo nebavil. V zaplněné Betlémské kapli v Praze to dnes ve své přednášce při příležitosti 600 let od Žižkovy smrti řekl historik a přední odborník na husitství Petr Čornej. "V dnešním mainstreamu je rozšířeno mínění, že Jan Žižka byl barbar, vrah, zločinec, na kterém není nic pozitivního, a že husité byli pustí obrazoborci, kteří jenom ničili kulturní hodnoty," řekl historik. Lidé, kteří tento názor šíří, však podle něj nechápou a odmítají pochopit dobový kontext pozdního středověku. Husitství jako takové bylo podle Čorneje reakcí na krizi evropské a české společnosti a snahou o návrat křesťanstva na cestu ke spasení. Historik dodal, že podle jeho názoru právě cesta ke spasení stála i za příběhem Žižky, který se stal předním husitským bojovníkem až ve věku zhruba 55 let, což byl ve středověku závěr lidského života. "Konkrétní doklad, že Žižka naslouchal Husovým kázání, nemáme," řekl historik. I tak se však podle něj vojevůdce, který působil na dvoře českého krále Václava IV., rychle začal profilovat jako radikální husita. Z husitských tezí pak bylo podle historikova názoru pro budoucího vojevůdce zásadní především přijímání podobojí, kdy věřící při obřadu eucharistie přijímá jak hostii, tedy tělo Kristovo, tak víno, jeho krev. Čornej míní, že Žižka bilancoval a zjistil, že s ohledem na svůj dosavadní život těžko dosáhne spasení. Kromě dob, kdy byl žoldnéřem, byl nějakou dobu podle historika i lapkou. "Žižka stál jistý čas mimo zákon, byl to delikvent omilostněný samotným králem," uvedl. (pokračování...)
Praha 12. října (ČTK) - Navzdory některým aktuálním interpretacím nebyl husitský vojevůdce Jan Žižka vrahem a zločincem, ale mužem, jenž nezlomně bojoval za ideály husitství, ale i možnost vlastní spásy, kterou v nich nacházel. Pro hnutí byl naprosto zásadní, protože bez jeho vojenských vítězství by se s husity nikdo nebavil. V zaplněné Betlémské kapli v Praze to dnes ve své přednášce při příležitosti 600 let od Žižkovy smrti řekl historik a přední odborník na husitství Petr Čornej. "V dnešním mainstreamu je rozšířeno mínění, že Jan Žižka byl barbar, vrah, zločinec, na kterém není nic pozitivního, a že husité byli pustí obrazoborci, kteří jenom ničili kulturní hodnoty," řekl historik. Lidé, kteří tento názor šíří, však podle něj nechápou a odmítají pochopit dobový kontext pozdního středověku. Husitství jako takové bylo podle Čorneje reakcí na krizi evropské a české společnosti a snahou o návrat křesťanstva na cestu ke spasení. Historik dodal, že podle jeho názoru právě cesta ke spasení stála i za příběhem Žižky, který se stal předním husitským bojovníkem až ve věku zhruba 55 let, což byl ve středověku závěr lidského života. "Konkrétní doklad, že Žižka naslouchal Husovým kázání, nemáme," řekl historik. I tak se však podle něj vojevůdce, který působil na dvoře českého krále Václava IV., rychle začal profilovat jako radikální husita. Z husitských tezí pak bylo podle historikova názoru pro budoucího vojevůdce zásadní především přijímání podobojí, kdy věřící při obřadu eucharistie přijímá jak hostii, tedy tělo Kristovo, tak víno, jeho krev. Čornej míní, že Žižka bilancoval a zjistil, že s ohledem na svůj dosavadní život těžko dosáhne spasení. Kromě dob, kdy byl žoldnéřem, byl nějakou dobu podle historika i lapkou. "Žižka stál jistý čas mimo zákon, byl to delikvent omilostněný samotným králem," uvedl. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Kolumbus nebyl Ital ale žid ze západního Středomoří, tvrdí dokumentární film' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Věda a technika (vat). ID zprávy: T2024101300265|511794. Vydána 13.10.2024 3:02:42. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Kolumbus nebyl Ital ale žid ze západního Středomoří, tvrdí dokumentární film' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Věda a technika (vat). ID zprávy: T2024101300265|511794. Vydána 13.10.2024 3:02:42. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
