věda. 'klíč' k těmto zprávám:

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "věda". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo věda je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.

Slavista: Češi jezdí na Jadran od dob Rakouska-Uherska, pomohly tomu vlaky

Češi jezdí k Jaderskému moři od dob Rakouska-Uherska. Na konci 19. století je tam lákalo zejména lázeňství, většímu rozmachu turismu pak pomohla výstavba odbočky železniční tratě spojující Terst v dnešní Itálii s Vídní v roce 1873, která zastavovala v kopcích nad chorvatským městem Opatija. Vyplývá to z rozhovoru se slavistou a balkanistou Miroslavem Koubou ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR (SÚ AV ČR), který ČTK poskytla Akademie věd. Češi k Jaderskému moři podle Kouby v historii jezdili kromě lázeňských pobytů také kvůli dojmu exotiky a pocitu slovanské vzájemnosti. Malá rybářská vesnička Opatija se podle Kouby začala měnit v jedno z nejluxusnějších lázeňských středisek Rakouska-Uherska v 80. letech 19. století, kdy ředitel železniční společnosti Jižní dráhy Friedrich Julius Schüler inicioval odkup vily Angiolina. Ta byla následně pod jeho vedením přestavěna na penzion, což v kombinaci s vlakovou dostupností odstartovalo rozsáhlou výstavbu prvních velkých hotelů na Jadranu. Od 30. let 20. století se k vlakové dopravě začala přidávat i letecká, ta byla ale zpočátku určena jen pro bohatší klientelu. V roce 1920 byla založena Československá cestovní a dopravní kancelář (Čedok), která funguje do dnešních dnů. Kouba uvedl, že od dob svého vzniku zajišťoval Čedok pobyty na Jadranu, a to zejména vlakovou dopravou. Čeští turisté tam zpravidla jezdili přes noc, aby si svůj pobyt u moře co nejvíce prodloužili. S větším rozmachem českého turismu na Jadranu se podle odborníka pojí určitá forma kolonialismu, kdy Češi začali při svých pobytech v ubytovacích zařízeních vyžadovat to, na co byli zvyklí z domova. Neměli například zájem o ochutnávky místní kuchyně, a tak jim letoviska vařila typické české pokrmy. V době vzniku Čedoku začaly být také vydávány první knižní průvodci v češtině. V meziválečném období v nich byl například návod, jak na Jadranu zvládnout onemocnění malárií. "Doporučovalo se, aby si s sebou každý cestující vzal příruční lékárničku, která bude obsahovat chinin nebo dokonce kokain, jež by mu nemoc pomohly překonat," popsal slavista. Průvodci dále turistům radili, aby v jugoslávských zemích u Jadranu nemluvili německy, s ohledem na výsledky první světové války, a aby si s sebou nezapomněli vzít srbochorvatský slovníček. Němčina totiž byla vnímána jako symbol bývalé habsburské nadvlády. Po Češích na Jadranu podle Kouby do dnešních dnů zůstaly z počátku 20.století pozůstatky turistického značení díky průkopnickým cestám Klubu českých turistů, který byl založen v roce 1888 v Praze. ris sdv

Věda: Archeologové v Guatemale poprvé rozluštili jméno mayského vědce

Archeologové v Guatemale dosáhli průlomového objevu, když poprvé v historii rozluštili jméno mayského astronoma a matematika. Jméno identifikovali díky nápisům na nástěnných malbách v ruinách starověkého města Xultún, informovala agentura AFP. Podle guatemalského ministerstva kultury jde o první případ, kdy se podařilo konkrétnímu vědci z klasického období mayské civilizace připsat autorství vědeckého díla. Badatelé na malbách identifikovali jméno Sak Tahn Waax, což v doslovném překladu znamená Liška běloprsá. Nález pochází z archeologické lokality San Bartolo-Xultún u hranic s Mexikem, kde se dochovaly malby a nápisy datované do období mezi lety 400 před naším letopočtem a 900 našeho letopočtu. Ministr kultury Luis Méndez uvedl, že vědci ve městě Xultún odkryli matematické a astronomické výpočty, jejichž autorem byl právě Sak Tahn Waax. Podle něj jde o jediné známé dílo tohoto druhu, které lze přiřadit konkrétnímu matematikovi z klasického období mayské civilizace, jež je považováno za vrchol jejího rozvoje. Ministerstvo kultury uvedlo, že objev umožnila epigrafická analýza více než 50 krátkých matematických a astronomických textů napsaných na stěnách. Glyfy se nacházely v prostředí, kde se podle Méndeze prolínalo umění s vědou, matematikou, astronomií i každodenním životem. Mayská civilizace začala upadat kolem roku 900 našeho letopočtu a definitivně zanikla po příchodu španělských conquistadorů na počátku 16. století. nik mka

Nereagovat na nenávistné projevy a dezinformace není vždy správné, uvedl vědec

Nereagovat na nenávistné projevy a dezinformace a takzvaně nekrmit trolly není vždy dobrá cesta, neboť společnost tím podporuje šíření nepravd. V rozhovoru s ČTK to řekl vědec z Filosofického ústavu Akademie věd ČR Tomáš Koblížek, který se věnuje výzkumu nenávistných projevů, problematice dezinformací a otázce svobody slova. Archeologové z Monoxylonu V dopluli do cíle, Egejským mořem urazili 430 km
Česká námořní archeologická expedice Monoxylon V dnes dorazila do cíle čtrnáctidenní plavby Egejským mořem. Experimentální archeologové z východních Čech v replice pravěkého člunu z jednoho kusu dubu po moři ve 12 etapách urazili 430 kilometrů. Čeští a polští archeologové zkoumají pravěké pohřebiště, udrželo se tisíce let
Pravěké pohřebiště v Polsku s 20 metrů dlouhou mohylou z pozdní doby kamenné, které si udrželo posvátný charakter tisíce let, zkoumá mezinárodní tým archeologů. Tvoří ho vědci ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU), vratislavské, královéhradecké a Karlovy univerzity. Nová výstava na hradě Rychmburk na Chrudimsku představuje vývoj kosmu

Nová výstava na hradě Rychmburk na Chrudimsku představuje vývoj kosmu

Na hradě Rychmburk na Chrudimsku si následující čtyři roky budou moci návštěvníci prohlédnout expozici nazvanou Alchymie planet. Představuje vývoj kosmu, hvězd a dalších těles očima astrochemiků a astrobiologů. Kjódó: Japonští vědci přeměnili vyhozené nudle udon na rozložitelný biopapír

Kjódó: Japonští vědci přeměnili vyhozené nudle udon na rozložitelný biopapír

Univerzita v Kagawě se rozhodla podívat na jednu z nejznámějších potravin západního Japonska z netradičního úhlu. Využila vyhozené nudle udon a vytvořila z nich biologicky rozložitelný "papír", napsala agentura Kjódó. Zemřel italský historik Carlo Ginzburg, zabýval se mikrohistorií

Zemřel italský historik Carlo Ginzburg, zabýval se mikrohistorií

V noci na dnešek zemřel v Bologni ve věku 87 let italský historik Carlo Ginzburg. Informují o tom italské agentury ANSA a Adnkronos. Ginzburg patřil ke světoznámým představitelům takzvané mikrohistorie, která zaměřuje bádání na osud jednotlivců či malých skupin. AFP: Ve zmrzlých výkalech v Kanadě nalezena mamutí DNA

AFP: Ve zmrzlých výkalech v Kanadě nalezena mamutí DNA

Vědci objevili obrovský poklad v podobě starověké DNA zvířat včetně dnes již vyhynulých mamutů srstnatých. Nalezli ho v exkrementech veverek, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP. Pamětní známky s portréty Dany Drábové dnes pokřtil Pavel i její partnerka
Limitovanou edici pamětních známek s portréty dlouholeté předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové dnes v Praze pokřtili prezident Petr Pavel, její pozůstalá partnerka Markéta Pávová a podnikatel Dalibor Dědek. BBC: Umělá inteligence odhaluje tajemství stovky let starých šifrovaných textů
Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky moderním algoritmům se daří rozluštit texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC. Vědci ve Rwandě testují novou metodu monitorování ohrožených druhů pomocí DNA

Vědci ve Rwandě testují novou metodu monitorování ohrožených druhů pomocí DNA

Vědci ve rwandském národním parku Volcanoes testují novou metodu monitorování ohrožených druhů založenou na analýze environmentální DNA (eDNA), která umožňuje identifikovat zvířata podle genetických stop zanechaných v půdě a vodě. AP: Nechtění laboratorní potkani mají nové domovy díky argentinské organizaci

AP: Nechtění laboratorní potkani mají nové domovy díky argentinské organizaci

Skupina lidí sledovala, jak tři potkani-albíni vyskočili z malých košíků do velké klece, zatímco ostatní hlodavci se schovávali v provizorních tunelech nebo hledali jablečné pyré, které jim ošetřovatel podával skrz mříže v kryté hale v Buenos Aires, píše agentura AP. Dobrovolníci pomáhají varšavské knihovně s luštěním starých dokumentů
Dobrovolníci pomáhají knihovně Varšavské univerzity (BUW) s luštěním a přepisem starých, ručně psaných dokumentů. Zástupkyně ředitele knihovny Agnieszka Kościelniaková-Osiaková podle agentury PAP vysvětlila, že současné technologie mají jen omezené využití při práci s unikátními historickými manuskripty, protože jsou "vycvičené" na tisících příkladů. Neandertálci vrtali zuby kamennými nástroji už před 59.000 lety
Neandertálci používali kamenné nástroje k ošetření zubního kazu už před zhruba 59.000 lety. Naznačuje to stolička nalezená v jeskyni Čagyrskaja na jihu Sibiře, v níž vědci objevili hluboký otvor vytvořený ostrým kamenným nástrojem ještě za života svého nositele. Letošní námořní expedice Monoxylon více zapojí plachtu, je z lipového lýka

Letošní námořní expedice Monoxylon více zapojí plachtu, je z lipového lýka

Ověřit zapojení plachty do námořní plavby při šíření raných zemědělských kultur ve Středomoří bude jedním z hlavních cílů experimentální expedice Monoxylon v Egejském moři. Replika pravěkého člunu vydlabaného z kmene stromu vypluje na moře 20. Francie vyšetřuje akademika, který si v parlamentu udělil vymyšlené ocenění

Francie vyšetřuje akademika, který si v parlamentu udělil vymyšlené ocenění

Francouzské úřady vyšetřují akademika kvůli ocenění připodobňovanému k Nobelově ceně, které si podle jejich zjištění ale sám vymyslel. Florent Montaclair převzal v roce 2016 při ceremoniálu ve francouzském parlamentu Zlatou medaili za filologii, mezi jejíž předchozí laureáty patřil podle informací poskytnutých poslancům slavný italský spisovatel a filozof Umberto Eco. Reuters: Japonský pingpongový robot Ace porazil několik špičkových hráčů
Autonomní robotický hráč stolního tenisu přezdívaný Ace (Eso) dosáhl v Tokiu významného milníku v oblasti umělé inteligence a robotiky, když nastoupil proti špičkovým lidským hráčům a v některých případech je dokonce porazil. Česko a Chile chtějí posílit spolupráci, při podpisu memorand Pavel daroval pero

Česko a Chile chtějí posílit spolupráci, při podpisu memorand Pavel daroval pero

Česko a Chile chtějí posilovat spolupráci v oblasti vesmírných technologií i antarktického výzkumu. Zástupci obou zemí po jednání prezidentů podepsali memoranda o porozumění v těchto oblastech. Při podpisu měl český velvyslanec Pavel Bechný potíže s nepíšícím připraveným perem, prezident Petr Pavel mu proto nabídl pero vlastní. Expedice Monoxylon začne v červnu, archeologové použijí plachtu z lýka

Expedice Monoxylon začne v červnu, archeologové použijí plachtu z lýka

V červnu zahájí experimentální archeologové z Královéhradecka pátou plavbu v dřevěném dlabaném člunu po Egejském moři. Novinkou expedice Monoxylon V budou pádla vyrobená podle archeologického nálezu a také plachta z lýka, vyplynulo z informací na webu expedice.

Co znamená věda: Vědci představili kabelku z kolagenu vytvořeného z fosilie Tyrannosaura rexe

Vědci a návrháři představili jedinečnou kabelku vyrobenou z kolagenu, který získali z fosilie Tyrannosaura rexe. Podle tvůrců doplňku tento produkt ukazuje hodnotu laboratorně vypěstované kůže, napsala agentura Reuters. Tyrkysovou kabelku vystaví pod replikou tohoto druhu dinosaura v amsterodamském muzeu Art Zoo do 11. května a následně ji nabídnou v dražbě. Vyvolávací cena přesahuje 500.000 dolarů (více než deset milionů Kč). Vědci uvedli, že materiál vyvinuli pomocí bílkovin z dinosauřích kostí. Vložili je do buněk blíže nespecifikovaného zvířete a nechali vytvořit kolagen, pevnou stavební bílkovinu, která tvoří základ kůže a pojivových tkání. Z ní pak připravili materiál připomínající kůži. Che Connon ze společnosti Lab-Grown Leather Ltd., která materiál vytvářela, uvedl, že neobvyklý původ kůže kabelce dodává "šmrnc". Někteří odborníci však ohledně označení "kůže T-rexe" vyjádřili pochyby. Paleontoložka Melanie Duringová upozornila, že kolagen se v dinosauřích kostech uchoval pouze v drobných úlomcích, které k vytvoření kůže nestačí. Další paleontolog Thomas R. Holtz mladší dodal, že nalezený kolagen pochází z vnitřku kosti, nikoli z kůže, která se ve zkamenělinách neuchovává. Získaný kolagen tak podle něj postrádá potřebnou strukturu, která kůži dodává její vlastnosti. Thomas Mitchell ze společnosti The Organoid Company, která se na projektu podílela, kritiku vítá. "Řekl bych, že když něco uděláte jako první na světě, tak se vždycky setkáte s kritikou. Jsme za ni vděční. Je to základ vědeckého bádání," uvedl. nik bak

V Brně-Chrlicích připomněli slavného rodáka, fyzika Ernsta Macha
Brněnská městská část Chrlice si dnes připomněla slavného rodáka, fyzika a filozofa Ernsta Macha, jenž zemřel před 110 lety. S jeho odkazem se kolemjdoucí nově seznámí díky informační ceduli pod uliční tabulkou v Machově ulici. Vědci objevili na Nové Guineji vačnatce pokládané za dávno vyhynulé

Vědci objevili na Nové Guineji vačnatce pokládané za dávno vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily. Britský chirurg operoval na dálku, od pacienta ho dělilo 2400 km

Britský chirurg operoval na dálku, od pacienta ho dělilo 2400 km

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai, uvedla dnes stanice BBC. Nová výstava v Praze odhaluje mizející nářečí Čech a Moravy
Výstava o mizejících nářečích, která dnes začíná v Galerii Věda a umění Akademie věd České republiky, bude do poloviny června připomínat ohrožené dialekty z Čech a Moravy i výsledky jejich výzkumu. Navštívit ji lze každý všední den od 10:00 do 18:00 hodin. Kolagen podle vědců zlepšuje pružnost pokožky, tvorbu vrásek ale nezastaví

Kolagen podle vědců zlepšuje pružnost pokožky, tvorbu vrásek ale nezastaví

Každodenní užívání kolagenových doplňků může omladit pokožku tím, že zvýší její pružnost a hydrataci. Tvorbu vrásek ale takové doplňky stravy nezastaví. S odvoláním na novou analýzu o tom informoval zpravodajský web BBC. Chmelařský výzkum v Česku trvá 100 let, teď míří na odolnost vůči změnám klimatu
Chmelařský výzkum v Čechách a na Moravě trvá 100 let. Při příležitosti výročí dnes pokřtili v Žatci knihu o pěstování, vlastnostech a využití plodiny. Odborníci v Chmelařském institutu stále šlechtí nové odrůdy, testují kvasnice, zkouší zvýšit odolnost žateckého poloraného červeňáku proti klimatickým změnám. AP: Jak bezobalové obchody mění způsob, jakým redukujeme odpad
Nechat si znovu naplnit lahev, místo aby skončila v popelnici, se stalo oblíbeným způsobem, jak lidé snižují množství odpadů - malý, ale hmatatelný krok v reakci na větší ekologické problémy. Ale to, jestli bezobalová výměna skutečně přináší změnu, závisí na tom, jak se tyto systémy využívají a co nahrazují. V Austrálii se připravují na prodej geneticky modifikovaných fialových rajčat

V Austrálii se připravují na prodej geneticky modifikovaných fialových rajčat, píše server The Guardian. Rajčata byla upravena pomocí genů kvetoucí byliny hledíku většího a díky tomu obsahují pigment antokyan, který je zodpovědný za tuto netypickou barvu. Vědec: Češtinu asi nejvíce ovlivnilo, když se stala úředním jazykem
Češtinu asi nejvíce ovlivnil vznik samostatného československého státu, kdy se stala úředním jazykem. ČTK to řekl Martin Beneš z Ústavu pro jazyk český Akademie věd. V současné době podle něj lidé zažívají velkou změnu slovní zásoby, kterou ovlivňují technologie, internet i vznik nových pojmů. Tyrannosaurus rex do své maximální velikosti dorostl až ve věku 40 let

Tyrannosaurus rex do své maximální velikosti dorostl až ve věku 40 let

Není pochyb o tom, že Tyrannosaurus rex byl obrovský. Tento obávaný dinosaurus mohl být dokonce největším suchozemským predátorem v dějinách Země. Otázkou však zůstávalo, jak rychle takzvaný T. rex dosáhl své maximální velikosti. Vědci nevylučují, že na obraze našli DNA Leonarda da Vinciho

Vědci nevylučují, že na obraze našli DNA Leonarda da Vinciho

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí nákladných metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Není vyloučeno, že patří samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. Lidé na jihu Afriky používali už před 60.000 lety otrávené šípy

Lidé na jihu Afriky používali už před 60.000 lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis ScienceAdvances. Kosti nalezené v marocké jeskyni vedou k předchůdci Homo sapiens

Kosti nalezené v marocké jeskyni vedou k předchůdci Homo sapiens

Kosterní pozůstatky a zuby datované do doby před 773.000 lety, nalezené v jeskynní lokalitě Grotte a Hominidés v největším marockém městě Casablanca podle vědců patrně patřily blízkému předkovi druhu Homo sapiens (člověk rozumný), tedy člověka současného typu. RTR: Vědci v Itálii vyvíjejí zákusky z rostlinných buněk a z ovocných zbytků

RTR: Vědci v Itálii vyvíjejí zákusky z rostlinných buněk a z ovocných zbytků

Vědci v Itálii vyvíjejí zákusky z rostlinných buněk a z ovocných zbytků. Pomocí 3D tiskárny z nich vytvářejí výživově hodnotné pochutiny, píše agentura Reuters. Bohaté kulinářské tradice Itálie sice právě získaly status světového dědictví UNESCO, ale projekt Nutri3D italské veřejné výzkumné agentury ENEA ukazuje, že se vědci ve snaze o udržitelné výživné zákusky snaží posouvat hranice. AFP: Ledovce v Tádžikistánu odolávají tání, japonští vědci hledají důvody proč

AFP: Ledovce v Tádžikistánu odolávají tání, japonští vědci hledají důvody proč

Japonský glaciolog Jošinori Iizuka, oblečený do oranžové zimní bundy, vstupuje do chladicí komory Hokkaidské univerzity. V místnosti s teplotou okolo minus 50 stupňů Celsia odebírá vzorek ledovce z Tádžikistánu, který byl získán v rámci mezinárodního projektu zaměřeného na pochopení, proč tádžické ledovce odolávají rychlému tání pozorovanému jinde ve světě, napsala agentura AFP. V japonské Hirošimě po dekádách identifikovali oběť bomby díky testu DNA z vlasů

V japonské Hirošimě po dekádách identifikovali oběť bomby díky testu DNA z vlasů

V japonské Hirošimě v sobotu díky testu DNA z vlasů identifikovali 13letou dívku, která zemřela při atomovém bombardování města na konci druhé světové války. Jedná se o první úspěšný případ identifikace oběti americké jaderné pumy pomocí DNA, napsaly weby agentury Kjódó a deníku The Asahi šimbun. Morovou epidemii ve 14. stol. možná způsobily změny klimatu vyvolané sopkou

Morovou epidemii ve 14. stol. možná způsobily změny klimatu vyvolané sopkou

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, možná přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Vědec: Antarktida nyní přispívá k růstu mořské hladiny asi sedmi milimetry

Vědec: Antarktida nyní přispívá k růstu mořské hladiny asi sedmi milimetry

Odtávání ledovců přispívá k navyšování mořské hladiny, Antarktida přispívá v současnosti asi sedmi milimetry. Na konferenci o českém příspěvku k výzkumu ledovců v Antarktidě v Senátu to dnes řekl Kamil Láska z Českého antarktického výzkumného programu (CARP). První polibky podle vědců padly před 20 miliony lety mezi ranými primáty

První polibky podle vědců padly před 20 miliony lety mezi ranými primáty

Odkud se vzala tak běžná a přitom bytostně lidská věc, jako je polibek? Pokud by si někdo myslel, že se o tento projev emocí zasloužili osudem stíhaní milenci, pak by se mýlil. První polibky si vyměnili raní primáti - předkové lidoopů - zhruba před 20 miliony lety.

Věda. AFP: Malajsijští vědci zkoumají využití štěnic při vyšetřování zločinů

Malajsijští vědci našli velmi nepravděpodobné tvory, kteří by mohli policii pomáhat při vyšetřování závažných trestných činů: obyčejné štěnice. Tento hmyz by se tak mohl změnit z obávaného parazita na postrach zločinců, napsala agentura AFP. Tým vědců z Malajsijské univerzity věd v Penangu na severozápadě země zjistil, že štěnice tropické (Cimex hemipterus) mohou uchovávat lidskou DNA až 45 dní poté, co vysály krev své kořisti. Tito drobní tvorové, kteří se rádi schovávají v matracích a povlečení postelí, a jejich kousnutí způsobuje nesnesitelné svědění, se tak mohou stát důkazem přítomnosti potenciálních pachatelů na místě činu. Pod bílým laboratorním světlem vědkyně podílející se na výzkumu natáhne ruku a opatrně si na předloktí vyklopí nádobu, aby se hemžící masa štěnic mohla napojit její krví. Z podobné kapky krve budou možná jednoho dne policejní vyšetřovatelé schopni sestavit kompletní profil podezřelého, vysvětluje entomolog Abdul Hafiz Ab Majid. "V malajštině se štěnicím říká 'musuh dalam selimut' (nepřítel v přikrývce), ale mohly by být také špehy, kteří nám pomohou řešit zločiny," dodal. Hafiz společně s odbornicí Lim Liovou strávil výzkumem štěnic téměř pět let. Chovají je v jednoduchých nádobách umístěných pod laboratorním stolem a každá nádoba je zabalena do černého plastu, aby simulovala podmínky, které štěnice vyhledávají. Teplota v laboratoři je udržovaná na stálých 23 až 24 stupních Celsia. Štěnice při každém jídle vysaje 1,5 až 5,3 mikrolitru krve, což je méně než jedna kapka. I takto malé množství vědcům umožňuje získat DNA a z ní zjistit "základní fenotypový profil", tedy pozorovatelné rysy člověka včetně jeho pohlaví - a to po dobu až 45 dní. Pomocí markerů specifických sekvencí DNA extrahovaných z krve mohou vědci určit kromě pohlaví také barvu očí, vlasů a kůže potenciálních podezřelých. Na rozdíl od komárů a much štěnice nelétají. Po nasátí krve zůstávají v omezeném okruhu šesti metrů, a tudíž jsou spolehlivější, vysvětluje Hafiz. "Díky tomu jsou jedinečné. Dá se říci, že jsou dokonalým forenzním nástrojem na rozdíl třeba od komárů, kteří z místa činu jednoduše odletí," dodává expert. Jeho vědecká kolegyně Liová dodává, že se stala "dobrovolnou obětí" vědy, protože kvůli testům prolévá vlastní krev. "Nechávám štěnice, aby nasály mou krev, a já pak mohu otestovat, jak dlouho trvá, než se lidská DNA rozloží," říká s tím, že jí kromě svrbění nehrozí žádné nebezpečí, protože štěnice nejsou přenašeči a nemohou svým kousnutím šířit nemoci. Ačkoli si vědci představují budoucnost, v níž by mohly štěnice dovést vyšetřovatele k podezřelým, tento hmyz nepředstavuje žádné zázračné řešení, pokud jde o staré případy. "Vyšetřovatelé mají jen 45 dní na to, aby použili štěnice jako důkaz, a to pouze v případě, že se najdou na místě činu," zdůraznil Hafiz. dk nim

Studie: Fosilie chodidla z Etiopie přináší nové poznatky o současnících Lucy
Fosilie chodidla, kterou vědci objevili v Etiopii, přináší nové poznatky o málo známých předcích člověka a současnících druhu Australopithecus afarensis, jehož nejznámější zástupci jsou samice Lucy a dítě Selam. Vědci společně s hasiči vyvinuli index hasitelnosti, pomůže hasičům

Vědci společně s hasiči vyvinuli index hasitelnosti, pomůže hasičům

Kvůli zvyšujícímu se riziku vzniku a šíření požárů ve volné přírodě vypracovali vědci takzvaný index hasitelnosti. Jde o nástroj, který pomůže hasičům při výjezdu k zásahu i při vyhodnocování rizik, řekla dnes při prezentaci v Domě přírody Moravského krasu ve Vavřinci na Blanensku Lucie Kudláčková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, který na výzkumu spolupracoval s hasiči a vědci z Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů. Chytré boty a rukavice vyvinuté na ZČU se mají objevit na trhu do tří let
Chytré boty a rukavice, jejichž tříletý vývoj ukončili výzkumníci z Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity (ZČU) počátkem letošního roku, by se měly objevit na trhu do dvou tří let. Obuv a rukavice, které snímají polohu hasičů, policistů a zdravotníků v reálném čase i bez signálu GPS, zajistí velitelům přehled o poloze týmů a jejich členům pomohou najít cestu v terénu. Studie: Poslech hudby usnadňuje průběh operace a urychluje zotavování
Poslech hudby usnadňuje průběh operace a urychluje následné zotavování, uvádí podle serveru BBC indická studie. Předběžné výsledky ukazují, že díky hudbě lze snížit dávku anestetik nutných k uspání pacienta a dalších léků na tlumení bolesti. Slovem roku je podle slovníku Cambridgeské univerzity "parasociální"
Slovem roku 2025 je podle redakce slovníku Cambridgeské univerzity "parasociální". Slovo, které se v posledních letech skloňovalo zejména v souvislosti s jednostrannými vztahy oddaných fanoušků s oblíbenými popovými hvězdami, podle vědců ještě více nabylo na relevanci po nástupu chatbotů s prvky umělé inteligence (AI). Historik: Pakt mezi Hitlerem a Stalinem byl cílem sovětské strategie

Historik: Pakt mezi Hitlerem a Stalinem byl cílem sovětské strategie

Pakt o neútočení mezi sovětským vůdcem Josifem Stalinem a jeho nacistickým protějškem Adolfem Hitlerem ze srpna 1939 nebyl nevyhnutelnou katastrofou, ale cílem sovětské předválečné politiky. Na konferenci s názvem Rok 1945 v globálním kontextu, kterou pořádal Ústav pro studium totalitních režimů, to dnes řekl historik Igor Lukeš. Invazivní ohniví mravenci se dostali poprvé do Evropy, vědci je našli na Sicílii

Invazivní ohniví mravenci se dostali poprvé do Evropy, vědci je našli na Sicílii

Smrtící mravenec ohnivý dorazil k evropským břehům, napsal dnes ve svém článku americký server CNN a doprovodil jej výmluvnou grafikou. Ohniví mravenci (Solenopsis invicta) jsou jedni z nejinvazivnějších druhů a kontrolovat jejich populaci je velmi nákladné. Japonské letiště otevřelo obchod se suvenýry, kde obsluhuje kočičí robot

Japonské letiště otevřelo obchod se suvenýry, kde obsluhuje kočičí robot

Japonské letiště Narita nedaleko Tokia otevřelo obchod se suvenýry, kde zákazníky obsluhuje kočce podobný robot. Cílem tohoto experimentu je zjistit, jestli by podobní roboti mohli být výhledově řešením nedostatku pracovních sil v rychle stárnoucí zemi, napsala japonská tisková agentura Kjódó. Kateřinská jeskyně vydala další tajemství, kamennou destičku s klínovým písmem

Kateřinská jeskyně vydala další tajemství, kamennou destičku s klínovým písmem

V Kateřinské jeskyni v Moravském krasu na Blanensku letos archeologové našli kamennou destičku s klínovým písmem a další předměty. Mezi dřívější nálezy patří například ulity plže zubovce dunajského opracované do ozdob. Ukrajinští vědci budou hrát zásadní roli v obnově země po válce, říká expert
Ukrajinští výzkumníci, kteří svou zemi znají a chtějí jí pomoci, budou hrát při její obnově po válce velmi důležitou roli. Cenné budou i zkušenosti a kontakty těch, kteří nyní působí v zahraničí. V rozhovoru s ČTK to řekl spoluzakladatel Ukrajinské vědecké diaspory a historik Igor Lyman, který v současnosti působí v Kyjevě. Napoleonovy vojáky při tažení do Ruska ničily kromě tyfu zřejmě i další bakterie
Vědci, kteří zkoumali ostatky vojáků Napoleonovy armády zemřelých během tažení do Ruska z roku 1812, zjistili, že je trápily a za jejich úmrtími zřejmě stály i choroby způsobené dvěma u nich doposud neobjevenými bakteriemi. Vědci digitalizují archiv prezidenta Masaryka, čeká je přes 500 metrů dokumentů
Odborníci z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR digitalizují archiv prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Celkem je potřeba převést do digitální podoby přes 500 metrů dokumentů, mezi kterými je mimo jiné korespondence Masaryka s významnými osobnostmi, zápisky, předměty, které patřily jeho rodině a nejbližším spolupracovníkům, a tisíce fotografií. Cenu pro zahraničního bohemistu se dnes převzal Japonec Keniči Abe

Cenu pro zahraničního bohemistu se dnes převzal Japonec Keniči Abe

Cenu Premia Bohemica letos obdržel japonský překladatel a lingvista Keniči Abe. Cena se udílí zahraničnímu bohemistovi nebo překladateli, který se ve své zemi zasloužil ve výrazné míře o propagaci české literatury. Slovo roku německé mládeže je "Das crazy"
Vítězem tradiční ankety o slovo roku německé mládeže pořádané nakladatelstvím Langenscheidt byl dnes na frankfurtském knižním veletrhu vyhlášen výraz "Das crazy". V němčině se anglicismus používá pro nicneříkající odpověď, informovala agentura DPA. Politický psycholog: Rusové se od války na Ukrajině psychologicky distancují
Ruská veřejnost válku na Ukrajině většinou aktivně nepodporuje, spíše se psychologicky od konfliktu distancuje. ČTK to řekl v rozhovoru americký politický psycholog Eric Shiraev, který je původem z Ruska. Analytici: Nobelisté ukázali na význam inovací, ocenění má českou stopu

Analytici: Nobelisté ukázali na význam inovací, ocenění má českou stopu

Laureáti letošní Nobelovy ceny za ekonomii Joel Mokyr, Philippe Aghion a Peter Howitt svým výzkumem ukázali, že inovace mají zásadní roli pro hospodářský růst. Zároveň jejich práce upozorňuje na to, že udržitelný hospodářský růst vyžaduje i to, aby některé firmy zanikaly. Nobelovu cenu za ekonomii získali tři vědci za výzkum vlivu inovací na ekonomiku
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Joel Mokyr, Philippe Aghion a Peter Howitt za výzkum vlivu inovací na hospodářský růst. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír. Reuters: Vědci zkoumají květinu, která by mohla pomoct zemědělství za sucha

Reuters: Vědci zkoumají květinu, která by mohla pomoct zemědělství za sucha

Na nejsušší poušti světa Atacama v Chile vědci zkoumají malou odolnou rostlinu. Mohla by totiž ukrývat genetické informace, které by mohly pomoci zemědělským plodinám odolávat v sušších podmínkách způsobených globální změnou klimatu, píše agentura Reuters. K jízdě na elektrokoloběžkách má být nutný řidičský průkaz, žádají němečtí vědci

K jízdě na elektrokoloběžkách má být nutný řidičský průkaz, žádají němečtí vědci

K jízdě na elektrokoloběžkách by mělo být nutné řidičské oprávnění, získat by ho mělo být možné až od 15 let. Dnes to navrhli němečtí vědci, kteří ve své studii zkoumali příčiny nehod s účastí těchto dopravních prostředků.

Věda: Analýza keramiky odhalila podrobnosti o jídelníčku prvních Slovanů

První Slované na českém území nejčastěji jedli proso a med a pili mléko. Jejich jídelníček je odlišoval od Germánů, kteří si potrpěli na vepřové maso. Analýzou molekul potravin zachovaných na střepech keramiky to odhalil mezinárodní výzkumný tým, který vedli vědci z Masarykovy univerzity v Brně. Vysoká škola o tom informovala v tiskové zprávě. "Jídlo a kulinářské praktiky jsou považovány za jeden z významných kulturních znaků, kterými se od sebe odlišují různé sociální, náboženské či etnické skupiny," uvedl vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Jiří Macháček. Výsledky analýz podle něj ukazují, že na počátku raného středověku se v souvislosti s migrací a populační změnou radikálně proměnil způsob života obyvatel střední Evropy, včetně jejich stravy. "Obliba prosa a kaše, která se z něj vařila, trvala u Slovanů dlouhou dobu. I v době Velké Moravy, tedy prvního protostátního útvaru západních Slovanů z devátého století, celá populace včetně velkomoravské elity konzumovala proso ve velkém množství," uvedl Macháček. Právě tím se nově příchozí ze severovýchodu Evropy lišili od dříve usazených germánských kmenů, které dávaly přednost vepřovému masu. Složení stravy zkoumali vědci na základě analýzy organických zbytků, zejména tuků, jejichž molekuly se po staletí zachovaly na stěnách keramických nádob používaných k vaření. "Z několika molekul potravin zachovaných ve střepech z hrnců a z kostí zkonzumovaných zvířat jsme schopni pomocí radiokarbonové metody zjistit, že ke změně způsobu života, který s sebou přinesli migranti z východu, u nás došlo někde mezi roky 560 a 600 našeho letopočtu. Tehdy k nám přišli lidé, jejichž potomci doložitelně mluvili slovanským jazykem a kteří si po mnoho generací pochutnávali na jáhlové kaši s medem," konstatoval Macháček. Aktuální závěry navazují na nedávno publikované studie v časopisech Nature a Genome Biology. Ty na základě genetiky spojily staré Slovany s migrační vlnou, která zásadním způsobem změnila Evropu. ska dto

Laureát Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství o úspěchu zprvu nevěděl