věda

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "věda". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo věda je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

AFP: Anendofázie aneb lidé, kteří postrádají v hlavě vnitřní hlas

Paříž 19. dubna (ČTK/AFP) - Můžeme myslet bez vnitřního hlasu v našich hlavách? Je obtížné si to představit, ale hrstka lidí ve společnosti tak opravdu žije. Tento fenomén zvaný anendofázie si získává stále častěji pozornost odborníků, jelikož může pomoci objasnit způsob, jakým lidé formulují své myšlenky, píše agentura AFP. "Nemám žádný hlas v hlavě," řekla třicetiletá Mel Mayová z New Yorku, která si uvědomila, že představuje výjimku, až poté, co si přečetla článek o vnitřním hlase, který k nám promlouvá v našich hlavách. "Cože? Jak to? Ostatní slyší ve svých hlavách nějaký hlas?" ptala se tato mladá žena, která se živí vytvářením nejrůznějších videí. Její nejbližší jí zpočátku nemohli uvěřit, že ona žádný nemá, dokud jí to několik psychologů nepotvrdilo. Na toto téma už bylo několik odborných knih napsáno, ale teprve minulý rok pro něj v časopise Psychological Science navrhli vědci jméno - anendofázie. Tento vzácný jev může překvapivě pomoci s širším výzkumem, jak vzniká lidská myšlenka. Zkoumat tuto otázku je zvláště náročné vzhledem k tomu, že jde jen stěží vysvětlit vnějšímu pozorovateli způsob, jakým přemýšlíme. "Lidé si neuvědomují specifika svých vnitřních myšlenkových pochodů," řekl AFP profesor psychologie na Nevadské univerzitě v Las Vegas Russell Hurlburt. On sám vedl několik výzkumů na toto téma a zajímá se také o případ Mel Mayové. V jednom z jeho výzkumů museli účastníci číst povídku Proměna od Franze Kafky. Organizátoři je však ve čtení nečekaně přerušili a oni museli popsat, co se v tu chvíli odehrávalo v jejich hlavách. Někteří nepoužívali slova, která byla v knize napsaná. Místo toho jim v hlavách běželo Hurlburtovými slovy "vlastní video", které jim příběh přehrávalo. Ačkoliv Mayová představuje se svou absolutní absencí vnitřního hlasu výjimku, akademici zdůrazňují, že monolog, který lidé sami se sebou vedou, je ve skutečnosti daleko méně častý, než si myslí. Lidská mysl podléhá vnitřnímu monologu jen asi ve 20 až 25 procentech celkového času, uvedl Hurlburt, i když připustil, že jsou potřeba další výzkumy, aby mohl tento údaj s jistotou potvrdit. U každého člověka se toto číslo navíc může lišit, u některých je vnitřní hlas velmi dominantní. Mezi dalšími procesy, ke kterým v mozku dochází, jsou vizuální zobrazení, intuice, tělesné prožitky nebo emoce. Zjištění o absenci vnitřního hlasu už zpochybnilo některé předchozí široce akceptované poznatky. "Ještě před nedávnem jsem si myslela, že vnitřní monolog je vlastní všem," přiznala například francouzská vědkyně Hélene Loevenbrucková. Její vlastní výzkum naznačoval, že vnitřní hlas je nezbytný pro převod myšlenek do slov. Jaký přesný důsledek má nepřítomnost vnitřního hlasu? Nebo jak ovlivňuje jedince další fenomén, kterému se rovněž věnuje Hurlburt, neschopnost produkovat vědomě obrazy v hlavě neboli afantázie? O tom lze zatím jenom spekulovat. Vnitřní monolog činí člověka "zranitelným vůči negativním myšlenkovým vzorcům a přemítání", řekl filozof specializující se na toto téma Daniel Gregory z Barcelonské univerzity. Zároveň ho však člověk může využít k sebemotivaci a povzbuzení sebe samého. Jedna věc je však jistá. "Nejsem uvnitř prázdná; přemýšlím a cítím věci kolem sebe," zdůraznila Mayová. "Poslouchám vás a automaticky odpovídám. Tak to funguje pro všechny, ne?" odpověděla na otázku, co se tedy děje v její hlavě, když chce vyjádřit své myšlenky. bat

Vědcům se v moři poprvé podařilo natočit největšího hlavonožce na světě

Londýn 17. dubna (ČTK) - Vědcům se podařilo poprvé nafilmovat v přirozeném mořském prostředí kalmara Hamiltonova - patrně největší druh hlavonožce na světě. Pořídit filmový záznam se podařilo sto let poté, co byl tento druh dorůstající podle odborníků až sedmi metrů délky a váhy 500 kilogramů objeven a pojmenován, napsal zpravodajský server BBC News. Kalmar, kterého vědci natočili v hloubce 600 metrů nedaleko Jižních Sandwichových ostrovů v jižní části Atlantiku, ale zatím ani zdaleka nedosahuje rekordní velikosti. Jedná se o 30 centimetrů dlouhé mládě a tým vědců pod vedením doktorky Michelle Taylorové z Essexské univerzity pořídil jeho nahrávku letos v březnu během 35denní výpravy pátrající po novém mořském životě. Taylorová novinářům řekla, že si její tým nejprve nebyl jistý, jaký druh kalmara, krakatice či olihně nafilmovali, ale natočili ho, protože byl "nezvyklý a krásný". Záznam poté prověřila doktorka Kat Bolstadová, která uvedla, že dosud se s tímto druhem kalmara vědci setkávali jen ve formě pozůstatků v žaludcích kytovců a mořských ptáků. "Je vzrušující vidět první reálný záznam mladého kalmara Hamiltonova v přirozeném prostředí," řekla Bolstadová. O životním cyklu kalmarů Hamiltonových (Mesonychoteuthis hamiltoni) toho zatím vědci vědí jen málo. Známo je ovšem to, že postupně ztrácejí průhlednost, kterou mají jejich těla v mládí. Jejich typickým znakem jsou háčky uprostřed osmi ramen. Podle britského Přírodovědného muzea je těžké odhadnout celosvětovou populaci kalmarů Hamiltonových. V roce 2022 instituce uvedla, že nedostatek pozorování znamená, že "i dnes se tito obrovští hlavonožci stále pohybují na hranici mezi legendou a skutečností", napsal server BBC News. dk nim

Maskot se spoustou očí, spousta robotů a suši, aneb v Ósace začíná Expo 2025
Ósaka (Japonsko) 12. dubna (ČTK) - Světová výstava Expo se koná každých pět let na různých místech světa. Letos tuto globální akci hostí japonská Ósaka, kde v neděli 13. dubna otevře své brány návštěvníkům, které bude vítat až do poloviny října. Na univerzitě v Liberci vyvinuli tričko, které umí probudit usínajícího řidiče
Liberec 11. dubna (ČTK) - Tričko, které umí probudit usínajícího řidiče, vyvinuli vědci na Technické univerzitě v Liberci. Senzory na tričku dokážou únavu odhalit dřív, než si ji sám řidič uvědomí, neomylně totiž změří zpomalující se dech. Společnost hlásí návrat vyhynulých pravlků obrovských, vědci to zpochybnili
New York 8. dubna (ČTK) - Americká společnost Colossal Biosciences dnes oznámila nový průlom ve své misi oživit vyhynulá zvířata. S pomocí genetické modifikace a DNA získané z prastarých fosilií se společnosti podařilo přivést na svět tři pravlky obrovské - druh, který zpopularizovala fantasy série Hra o trůny, ale na Zemi se nevyskytuje už více než 12.000 let. Výzkum digitálního dvojčete Titaniku přináší nové detaily posledních hodin lodi
Londýn 8. dubna (ČTK) - Podrobná analýza digitálního skenu Titaniku ukazuje nový pohled na poslední hodiny zaoceánského plavidla, které od svého ztroskotání v roce 1912 leží na dně severního Atlantiku. Lišejníkům se daří i v podmínkách podobných těm na Marsu, zjistila studie
Varšava 5. dubna (ČTK) - Lišejníky jsou v přírodním světě skutečnými průkopníky. Usazují se v tak drsném prostředí, že je považováno za prakticky neúrodné. Za určitý čas mohou položit základy na plochách kamene, písku nebo dokonce střechách, které se promění v rozmanité ekosystémy. Čeští vědci odhalili migrační události nilského údolí staré 8000 let
Praha 2. dubna (ČTK) - Výrobní hospodářství a chovatelství přinesly do povodí středního Nilu populace, které oblast osídlily v šestém a pátém tisíciletí před naším letopočtem. Potvrzuje to nová mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští vědci. FT: Američtí akademici emigrují kvůli Trumpovu tlaku na univerzity
Washington 1. dubna (ČTK) - Američtí akademici čím dál více emigrují v reakci na kroky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, zejména kvůli jejímu tlaku na vysoké školství, píše list Financial Times (FT). Vědci zkoumali, jak se dostat do berlínských klubů; úspěch závisí na paradoxu
Berlín 25. března (zpravodaj ČTK) - Před vyhlášenými berlínskými kluby musí lidé čekat v dlouhých frontách často i několik hodin a nakonec je ochranka stejně dovnitř nepustí. Skupina vědců ze čtyř evropských vysokých škol včetně berlínské Svobodné univerzity se rozhodla zjistit, jak se do klubů, jako jsou Berghain, KitKat či Tresor, zaručeně dostat. AFP: Mravenci, lososi nebo bobři - zvířecí architekti utvářejí krajinu
Londýn/Praha 16. března (AFP/ČTK) - Někteří živočichové, jako jsou mravenci, bobři, lososi, krtci či hroši, budují nory a hráze nebo se prostě jen pohybují, čímž utvářejí krajinu a společně ji mění, ukázala studie londýnské univerzity. Jeden z nejstarších lidí světa měl geny omlazující buňky, zjistili vědci
Barcelona 15. března (ČTK) - V jednu dobu nejstarší žijící člověk na světě, Španělka Maria Branyasová, která zemřela loni v srpnu v 117 letech, disponovala podle výzkumu barcelonských vědců geny omlazující její buňky. Expertka:Medializace šikany může znovu traumatizovat oběti i inspirovat nápodobu
Praha 15. března (ČTK) - Medializace případů šikany s sebou nese riziko opětovného traumatizování obětí či napodobování. V rozhovoru, který Akademie věd ČR (AV ČR) poskytla ČTK, to řekla Lenka Kollerová z Psychologického ústavu AV ČR. Počet vynálezů přihlášených v Česku k patentovému úřadu loni mírně klesl na 461
Praha 14. března (ČTK) - Češi loni přihlásili Úřadu průmyslového vlastnictví ČR k patentové ochraně 461 vynálezů a nových technických řešení, což bylo o čtyři méně než o rok dříve. Udělených patentů meziročně ubylo o 75 na 379. AP: Vědci přišli na to, jak uvařit dokonalé vejce. Trvá to půl hodiny
New York 19. února (ČTK/AP) - Vědci tvrdí, že přišli na to, jak uvařit dokonalé vejce, píše agentura AP. Takové vajíčko má sametový žloutek v kombinaci s měkkým, pevným bílkem. Dosáhnout této rovnováhy může být ale výzvou, protože žloutek se vaří při nižší teplotě než bílek. Vědci se spojili s AI, aby rozluštili svitky zuhelnatělé po výbuchu Vesuvu
Londýn 5. února (ČTK) - Vědci doufají, že spojení umělé inteligence (AI) a lidských znalostí jim pomůže rozluštit starověké svitky, které zuhelnatěly po výbuchu sopky Vesuv u Neapole před 2000 lety. Píše o tom agentura AP. AFP: Nizozemský vědec využívá jedinečné e-kolo, aby zvýšil bezpečnost cyklistiky
Amsterodam 2. února (ČTK/AFP) - Nizozemský vysokoškolský vědec Holger Caesar vyráží do odpoledního provozu na kole, jakému se žádné jiné nevyrovná. Je vybavené ke sběru dat, o nichž Caesar věří, že by jednoho dne mohla zachraňovat životy, napsala agentura AFP. Cenu Václava Bendy obdrželi in memoriam Havel a Veber, celkem je laureátů 16
Praha 28. ledna (ČTK) - Cenu Václava Bendy za svobodu, demokracii a lidská práva dnes obdrželo 16 osobností, mezi nimi in memoriam bývalý prezident Václav Havel a historik Václav Veber. Ocenění, které uděluje Ústav stav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), dnes v Senátu převzali také například politik Petr Pithart či novinářka Eda Kriseová. Ostravská firma představí na Expo 2025 duby staré asi 6000 let z povodí Olše
Mošnov (Novojičínsko) 23. ledna (ČTK) - Společnost Subfossil Oak představí na světové výstavě Expo 2025 v japonské Ósace Les civilizací. Tvoří jej 133 kmenů subfosilních dubů starých okolo 6000 let. Dosud nezkamenělé dřevo pochází z naleziště v povodí řeky Olše. Vědci: U Vídně žily v době Avarů geneticky odlišné skupiny s jednou kulturou
Brno 16. ledna (ČTK) - Nedaleko dnešní Vídně žily v raném středověku dvě geneticky vzdálené skupiny, které však sdílely stejnou kulturu. Jedna skupina měla evropské předky, druhá východoasijské, zjistili vědci díky archeogenetické analýze více než 700 koster z avarských pohřebišť.

AP: Vědci v Antarktidě vyvrtali ledové jádro staré zřejmě 1,2 milionu let

Řím 10. ledna (ČTK) - Mezinárodní tým vědců vyvrtal v Antarktidě z hloubky téměř tří kilometrů jedno z nejstarších ledových jader, které podle nich vzniklo nejméně před 1,2 milionu let. Napsala to agentura AP, podle níž by analýza starodávného ledu měla ukázat, jak se vyvíjela zemská atmosféra a klima. Výzkumníci doufají, že jim poznatky poskytnou pohled na to, jak se měnily cykly doby ledové, a že zjištění pomohou pochopit, jak oxid uhličitý měnil klima. "Díky ledovému jádru pochopíme, co se změnilo pokud jde o skleníkové plyny, chemikálie a prach v atmosféře," vysvětlil Carlo Barbante, italský glaciolog a koordinátor projektu nazvaného Beyond EPICA a financovaného mimo jiné Evropskou unií. Tým 16 vědců a pomocného personálu pracoval na vrtání vždy v létě po dobu čtyř let při průměrných teplotách kolem minus 35 stupňů Celsia, napsala AP. Dosáhl přitom hloubky 2,8 kilometrů. Na začátku ledna vrtání poblíž výzkumné stanice Concordia dokončil. "Když jsme dosáhli skalního podloží, byl to pro nás velký okamžik," uvedl vědec Federico Scoto, podle něhož izotopová analýza určila stáří ledu na nejméně 1,2 milionu let. Tentýž výzkumný tým podle AP už dříve vyvrtal ledové jádro staré přibližně 800.000 let. Po analýze vzorků z předchozího projektu EPICA vědci usoudili, že koncentrace skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý nebo metan, ani v nejteplejších obdobích za posledních 800.000 let nikdy nepřekročily úrovně od začátku průmyslové revoluce. "Dnes vidíme úrovně oxidu uhličitého, které jsou o 50 procent vyšší než nejvyšší úrovně, jaké jsme měli za posledních 800.000 let," řekl Barbante. ipl jd

Toyota dokončila první etapu výstavby svého města budoucnosti
Las Vegas (USA) 7. ledna (ČTK) - Japonská automobilka Toyota dokončila po třech letech první etapu výstavby svého města budoucnosti. Lidé v něm budou vyvíjet a testovat nové technologie. Do města s názvem Woven City (Tkané město) se v Japonsku postupně nastěhuje 2000 obyvatel, budou mezi nimi vědci, spolupracovníci Toyoty a důchodci. Zemřel historik František Šmahel, uznávaný znalec husitství a reformace
Praha 6. ledna (ČTK) - Ve věku 90 let v neděli zemřel přední český historik František Šmahel, odborník na dějiny pozdního středověku. ČTK to dnes sdělila Markéta Růžičková z Akademie věd ČR. Profesor Šmahel byl světově uznávaným znalcem lucemburské dynastie, husitství a reformace ve střední Evropě. Lidé se skandinávskými předky žili v Británii dávno před příchodem vikingů
Londýn 2. ledna (ČTK) - a Anglosasů, píše deník The Guardian. Odkazuje na novou vědeckou studii, která zkoumala DNA starověkého Římana pohřbeného v Yorku na severu Anglie. Příchod Anglosasů přinesl skandinávský vliv do Británie v pátém století našeho letopočtu. DPA: Koncept roztomilosti funguje na lidi v případě dětí, mláďat nebo robotů
Berlín 29. prosince (ČTK) - "To je tak roztomilé," rozplývají se často lidé při pohledu na stvoření s velkýma očima, vysokým čelem a malým nosíkem. Koncept roztomilosti platí nejen u dětí, ale i zvířecích mláďat. Klimatická změna má negativní vliv na šíření a rozsah požárů, zjistili vědci
Brno 26. prosince (ČTK) - Klimatická změna, která přináší oteplování planety a na většině míst větší sucho, hraje značnou negativní roli ve změnách výskytu a šíření požárů. Potvrdily to tři na sobě nezávislé vědecké studie, na něž upozornil Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe ve svém časopise. Organizace usilující o svět bez jaderných zbraní převzala Nobelovu cenu za mír
Oslo/Stockholm 10. prosince (ČTK) - Nobelovou cenou za mír pro japonskou organizaci sdružující přeživší jaderných útoků na města Hirošima a Nagasaki dnes začalo slavnostní předávání letošních Nobelových cen. Studie: Geny Číňanů z oblasti Velké čínské nížiny se za 3000 let téměř nezměnily
Peking 10. prosince (ČTK) - Navzdory řadě povstání a konfliktů zůstává lidský genom Číňanů žijících v oblasti Velké čínské nížiny, která je označována za kolébku čínské civilizace, 3000 let neměnný. Uvedl to list South China Morning Post (SCMP) s odkazem na studii, kterou vedli vědci ze dvou čínských univerzit. Vědci upozorňují na dramatické změny v Antarktidě, tají i vrcholky ledovců
Praha 2. prosince (ČTK) - Čeští vědci upozorňují na dramatické změny v Antarktidě, tají i vrcholky ledovců, což se dříve nestávalo. Na vině jsou nečistoty, které přináší vítr z odledněných a vyschlých částí a které se na vrcholcích hromadí. Live Science: U mořských kosatek se zřejmě vracejí do módy lososí klobouky
Washington 1. prosince (ČTK/Live Science) - Kosatky v severozápadním Pacifiku začaly znovu nosit na hlavách mrtvé lososy jako klobouky. Vrací se tak bizarní "módní trend", který vědci naposledy zaznamenali před 37 lety, napsal server Live Science. Science Alert: Snaha vybít si vztek nefunguje, tvrdí nová studie
New York 23. listopadu (ČTK/Science Alert) - Ventilovat vztek se zdá být jako rozumný způsob, jak se ho zbavit. Podle obecně vžitého názoru nám vyjádření vzteku pomůže se ho zbavit, jako když vypustíme páru z tlakového hrnce. Vědci vyvinuli nový typ plastu, který se dokáže rozkládat v mořské vodě
Tokyo 22. listopadu (ČTK) - Mezinárodní tým vědců vyvinul nový typ umělé hmoty, která se dokáže rozkládat v mořské vodě. Objev může přispět ke snaze o snížení znečištění životního prostředí při hromadění plastů v oceánech. Polští vědci vyvinuli chipsy z kaprů jako zdravější alternativu brambůrků
Varšava 17. listopadu (ČTK) - Jako zdravější alternativu bramborových chipsů vyvinuli vědci v Polsku lupínky z kaprů. Mají nižší obsah kalorií a tuků a jsou několikanásobně bohatší na bílkoviny a zdraví prospěšné omega-3 kyseliny, informovala na svých internetových stránkách Polská televize. Tisíce českých básní lze číst a zkoumat on-line i s pomocí umělé inteligence
Praha 2. listopadu (ČTK) - Literární vědci, studenti středních a vysokých škol, pedagogové a další zájemci o českou poezii mohou on-line číst i zkoumat tisíce básní domácích autorů z 19. a začátku 20. Muslimové v Evropě zažívají znepokojivý nárůst rasismu, ukázal průzkum
Brusel 28. října (ČTK) - Téměř každý druhý člověk muslimského vyznání žijící v Evropské unii se v každodenním životě setkává s rasismem a diskriminací. Toto číslo se od roku 2016 prudce zvýšilo, uvedla Agentura EU pro základní práva (FRA). Němečtí vědci se súdánskými kolegy zkoumali fotografie Leni Riefenstahlové
Berlín 27. října (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Německá režisérka a fotografka Leni Riefenstahlová patří k nejznámějším přisluhovačům nacistického režimu Adolfa Hitlera. Natočila propagandistické snímky jako Vítězství víry či Triumf vůle. Nová podzemní laboratoř v Číně chce odhalit jedno z tajemství částicové fyziky
Kchaj-pching (Čína) 25. října (ČTK) - Čína postavila v jihovýchodní provincii Kuang-tung novou podzemní laboratoř. Nachází se v hloubce 700 metrů a má pomoci lépe poznat jednu z největších záhad částicové fyziky - vlastnosti extrémně malých částic, napsaly agentury Reuters a AFP. CNN: Lidé prožívají pálivost jídel podle svých očekávání, roli mohou mít i geny
Washington 21. října (ČTK/CNN) - Moje rodina mi ráda říká "baby spice". Ne, mé dospělé děti mě nesrovnávají s žádnou zpěvačkou ze skupiny Spice Girls, která v 90. letech uchvátila fanoušky. Tu přezdívku jsem si vysloužila proto, že jsem strašný zbabělec co se pálivého jídla týče, napsala Sandee LaMotteová v článku na webu televize CNN. Vědci našli v Kateřinské jeskyni ozdoby z ulity plže staré až 12.000 let
Blansko 16. října (ČTK) - Archeologové našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu tři ozdoby z ulity plže staré až 12.000 let. Zapadají podle nich do období pozdního paleolitu až středního neolitu. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš. Analytici: Nobelisté ukázali význam institucí pro prosperitu
Praha 14. října (ČTK) - Laureáti letošní Nobelovy ceny za ekonomii svým výzkumem ukázali, jaký význam mají kvalitní instituce pro dlouhodobou prosperitu společnosti. Závěry jejich práce by pak mohly být i vzorem pro zlepšení fungování České republiky, shodují se analytici, které ČTK oslovila.

Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci za výzkum vlivu institucí na prosperitu

Stockholm/Praha 14. října (ČTK) - Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech, a to za výzkum vlivu společenských institucí na rozdíly v prosperitě mezi zeměmi. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír. Ocenění vědci podle akademie přispěli k pochopení rozdílů v prosperitě mezi národy. "Ukázali důležitost společenských institucí pro prosperitu země. Společnosti se špatným právním systémem a institucemi, které vykořisťují populaci, nevytvářejí růst ani změnu k lepšímu. Výzkum laureátů nám pomáhá pochopit, proč tomu tak je," uvedla akademie. Acemoglu a Johnson pracují v Massachusettském technologickém institutu (MIT), zatímco Robinson působí na Chicagské univerzitě. "Snižování obrovských rozdílů v příjmech mezi zeměmi je jedním z největších úkolů naší doby. Laureáti ukázali význam společenských institucí pro dosažení tohoto cíle," řekl předseda výboru pro udílení cen Jakob Svensson. "Identifikovali historické kořeny slabého institucionálního prostředí, kterým se dnes vyznačuje řada zemí s nízkými příjmy," dodal. Acemoglu a Robinson jsou autory bestselleru Proč státy selhávají (Why Nations Fail), který vyšel v roce 2012 a který se zabývá příčinami nerovností mezi zeměmi. Jedním z přínosů knihy je rozdělení politických a ekonomických institucí na extraktivní a inkluzivní. "Pro extraktivní instituce je charakteristická koncentrace moci v rukou úzké elity. Tyto instituce umožňují jedné skupině lidí přerozdělovat bohatství od ostatních ve svůj prospěch," napsal na síti X ekonom Marek Hudík z Centra pro teoretická studia UK/AV ČR. "Inkluzivní instituce naopak umožňují širokou účast společnosti na tvorbě a využívání bohatství a politických procesech. Pro tyto instituce je charakteristický určitý stupeň centralizace spojený s možností širokých vrstev podílet se na politickém a ekonomickém rozhodování. Acemoglu a Robinson argumentují, že to byly právě inkluzivní instituce, které v průběhu posledních dvou století přispěly k ekonomickému růstu," dodal Hudík. Acemoglu, který se narodil v Turecku, dnes řekl, že ho zisk Nobelovy ceny za ekonomii překvapil a šokoval. "Něco takového nikdy nečekáte," prohlásil. "Je to velké překvapení a pocta," dodal. Acemoglu poznamenal, že oceněný výzkum podtrhuje význam demokratických institucí. "Demokracie ale není všelékem," uvedl ekonom. "Zavádění demokracie je velmi těžké. Když zavedete volby, vytvoří to někdy konflikt," upozornil. Vyjádřil také obavy, že demokratické instituce ve Spojených státech ztrácejí podporu obyvatel, píše agentura AP. "(Laureáti) prosluli zkoumáním na první pohled triviální otázky – proč jsou některé země bohaté a jiné zůstávají chudé a proč tento rozdíl mezi nimi navíc přetrvává," uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Bádání oceněných často spočívá v tom, že se obracejí do historie, kde hledají odpovědi na otázky, které se vztahují k současnosti, dodal. V roce 2019 Acemoglu a Robinson vydali pokračování předchozího bestselleru pod názvem Úzký koridor (The Narrow Corridor), kde se více zabývají otázkou, jak některé země dosáhly svobody a jiné nikoliv. Dospěli k závěru, že svoboda představuje velmi "úzký koridor", ve kterém se podařilo vyvážit vliv státu a společnosti. Přílišný vliv jednoho i druhého podle autorů vede k útlaku. Příklady společenských institucí, které v důsledku slabého státu vedou k nesvobodě, jsou podle nich mimo jiné kastovní systém v Indii nebo klanový systém spojený s krevními mstami v Albánii. Ten přetrvával ještě do začátku 20. století. Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané. Loni získala Nobelovu cenu za ekonomii Američanka Claudia Goldinová za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce. Stala se teprve třetí ženou, která toto ocenění obdržela. Na vyznamenané čeká kromě medaile, diplomu a finanční odměny i tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční u příležitosti výročí úmrtí Alfreda Nobela, což je 10. prosince. boz pmh spr

Na zahájení Dnů AI řešili odborníci propojení umělé inteligence s uměním
Praha 13. října (ČTK) - V souvislosti s rozvojem umělé inteligence bude nutné redefinovat autorská práva a pojetí autorství, uvedl na dnešním zahájení festivalu Dnů AI počítačový lingvista a robopsycholog Rudolf Rosa z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. WP: Barevné sny ovlivňuje věk a prostředí, ve kterém vyrůstáme, říkají studie
Washington 13. října (ČTK/The Washington Post) - Kdysi se věřilo, že většina lidí má převážně černobílé sny, a mělo se za to, že barevné snění souvisí s psychickými problémy. Věda však od té doby tyto mýty vyvrátila, napsal list The Washington Post. Kolumbus nebyl Ital ale žid ze západního Středomoří, tvrdí dokumentární film
Madrid 13. října (ČTK) - Známý mořeplavec Kryštof Kolumbus nepocházel z italského Janova. Tvrdí to dokumentární film odvysílaný v sobotu večer španělskou veřejnoprávní televizí TVE. Na základě rozborů DNA se badatelé domnívají, že Kolumbus byl židem, který se narodil v západním Středomoří, pravděpodobně na území dnešního Španělska. Testy DNA potvrdily, že ostatky v Seville patří Kryštofu Kolumbovi
Madrid 12. října (ČTK) - Ostatky Kryštofa Kolumba pohřbené v katedrále v jihošpanělské Seville patří skutečně tomuto slavnému mořeplavci, oznámil tento týden tým vědců z univerzity v Granadě. Dnes večer má španělská veřejnoprávní televize odvysílat dokument, v němž autoři slibují odhalit i Kolumbův původ. Independent: Do čtyř let by mohli znovu ožít mamuti, dodo či vakovlk
New York 7. října (ČTK/Independent) - Technologická společnost Colossal Biosciences, která sídlí v Dallasu v americkém státě Texas, věří, že už v roce 2028 by se mohli na Zemi vrátit tvorové vyhynulí v dávných - i ne tak dávných - dobách, jako například mamuti srstnatí, dronte mauricijský či vakovlk tasmánský. V pondělí začne předávání vědeckých Nobelových cen, APA má 22 favoritů
Stockholm 6. října (ČTK) - Mezi favority letošních Nobelových cen za fyziologii a lékařství, fyziku, chemii a ekonomii patří vědci, díky nimž lidstvo dosáhlo pokroku v oblastech čisté energie, kardiovaskulárních chorob, nanotechnologií, kvantových počítačů nebo při porozumění ekonomickým dopadům korupce, napsala agentura APA. The Times: Technologie pomáhá hledat houby, ale podle kritiků ničí houbaření
Paříž 6. října (ČTK) - Když Jordan Monnot dokončil studium inženýrství na prestižní pařížské vysoké škole, mohl se rozhodnout pro kariéru v oblasti obchodu, průmyslu nebo financí. Místo toho se vydal na houby, napsal zpravodajský server The Times. WSJ: Hon na údajné špiony zasévá strach mezi ruskými vědci
Moskva 5. října (ČTK/The Wall Street Journal) - Když budete uvažovat o nejnebezpečnějších zaměstnáních v Rusku, nejspíš vám na mysli nevytane vědec věnující se výzkumu. Možná horník. Nebo potápěč na ropných plošinách v Barentsově moři. Cenu nadace Vize 97 letos převezme teoretik výtvarného umění Miroslav Petříček
Praha 4. října (ČTK) - Letošní Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 převezme filozof a teoretik výtvarného umění Miroslav Petříček, který se specializuje na současnou francouzskou filozofii a vztahy mezi filozofií a uměním.

SLOVNÍK NAJÍT