věda

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "věda". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo věda je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Vědci vyvinuli nový typ plastu, který se dokáže rozkládat v mořské vodě

Tokyo 22. listopadu (ČTK) - Mezinárodní tým vědců vyvinul nový typ umělé hmoty, která se dokáže rozkládat v mořské vodě. Objev může přispět ke snaze o snížení znečištění životního prostředí při hromadění plastů v oceánech. Výzkumníci to oznámili v dnešním vydání amerického vědeckého časopisu Science, o němž informovala agentura Kjódó. Materiál nazvaný "supramolekulární" plast má podobnou pevnost v tahu a lze jej i zpracovávat jako plasty na bázi ropy, uvedl tým vědců z národního vědeckého výzkumného ústavu Riken a Tokijské univerzity. Nový plast je vyroben z monomerů, které se používají v potravinářských přísadách, a z monomerů, které vznikají v organických materiálech. Smícháním ve vodě se tyto látky rozdělí na dvě různé vrstvy, z nichž jednu lze dehydratovat a získat tak látku šetrnou k životnímu prostředí, vysvětlil Takuzo Aida, ředitel Centra pro výzkum nových látek v ústavu Riken. Slaná voda způsobí, že se materiál rychle rozpadne na původní monomery, dále se pak postupně rozkládá vlivem bakterií v oceánu nebo v půdě mořského dna. Nový materiál, který je rovněž recyklovatelný a nehořlavý, by měl nalézt využití v součástkách pro precizní stroje či stavebních adhezivech. Možné bude i jeho další využití, bude-li vyroben jako vodovzdorný, uvedl výzkumný tým. Předpokládá se, že ve světových oceánech se hromadí velká část obalových a jiných plastů, které se ve volné přírodě po vyhození přirozeně nerozpadají. sch

Polští vědci vyvinuli chipsy z kaprů jako zdravější alternativu brambůrků

Varšava 17. listopadu (ČTK) - Jako zdravější alternativu bramborových chipsů vyvinuli vědci v Polsku lupínky z kaprů. Mají nižší obsah kalorií a tuků a jsou několikanásobně bohatší na bílkoviny a zdraví prospěšné omega-3 kyseliny, informovala na svých internetových stránkách Polská televize. Karpioky pocházející z laboratoří Západopomořanské technologické univerzity ve Štětíně mají velmi jednoduché složení. Obsahují kapří maso, vodu, tapiokový škrob a sůl. Název karpiok vznikl z polského karp (kapr) a tapiok. Kapří lupínky vědci vyvinuli díky penězům z evropských fondů. Cílem je zatraktivnit konzumaci kaprů po celý rok a ne jen o Vánocích, kdy tyto ryby tradičně patří na štědrovečerní tabuli nejen v Česku, ale i v Polsku. K výrobě chipsů se používá maso z páteře kapra, které na ní zůstane po filetování. Tým ze Západopomořanské univerzity shání partnera, který by měl zájem zahájit komerční výrobu karpioků. Mohly by se prodávat hotové nebo pro domácí přípravu. Nejlépe prý chutnají okořeněné citrónovým pepřem. Polsko, Česko nebo Maďarsko patří k největším producentům kaprům v EU. hab

Tisíce českých básní lze číst a zkoumat on-line i s pomocí umělé inteligence
Praha 2. listopadu (ČTK) - Literární vědci, studenti středních a vysokých škol, pedagogové a další zájemci o českou poezii mohou on-line číst i zkoumat tisíce básní domácích autorů z 19. a začátku 20. Muslimové v Evropě zažívají znepokojivý nárůst rasismu, ukázal průzkum
Brusel 28. října (ČTK) - Téměř každý druhý člověk muslimského vyznání žijící v Evropské unii se v každodenním životě setkává s rasismem a diskriminací. Toto číslo se od roku 2016 prudce zvýšilo, uvedla Agentura EU pro základní práva (FRA). Němečtí vědci se súdánskými kolegy zkoumali fotografie Leni Riefenstahlové
Berlín 27. října (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Německá režisérka a fotografka Leni Riefenstahlová patří k nejznámějším přisluhovačům nacistického režimu Adolfa Hitlera. Natočila propagandistické snímky jako Vítězství víry či Triumf vůle. Nová podzemní laboratoř v Číně chce odhalit jedno z tajemství částicové fyziky
Kchaj-pching (Čína) 25. října (ČTK) - Čína postavila v jihovýchodní provincii Kuang-tung novou podzemní laboratoř. Nachází se v hloubce 700 metrů a má pomoci lépe poznat jednu z největších záhad částicové fyziky - vlastnosti extrémně malých částic, napsaly agentury Reuters a AFP. CNN: Lidé prožívají pálivost jídel podle svých očekávání, roli mohou mít i geny
Washington 21. října (ČTK/CNN) - Moje rodina mi ráda říká "baby spice". Ne, mé dospělé děti mě nesrovnávají s žádnou zpěvačkou ze skupiny Spice Girls, která v 90. letech uchvátila fanoušky. Tu přezdívku jsem si vysloužila proto, že jsem strašný zbabělec co se pálivého jídla týče, napsala Sandee LaMotteová v článku na webu televize CNN. Vědci našli v Kateřinské jeskyni ozdoby z ulity plže staré až 12.000 let
Blansko 16. října (ČTK) - Archeologové našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu tři ozdoby z ulity plže staré až 12.000 let. Zapadají podle nich do období pozdního paleolitu až středního neolitu. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš. Analytici: Nobelisté ukázali význam institucí pro prosperitu
Praha 14. října (ČTK) - Laureáti letošní Nobelovy ceny za ekonomii svým výzkumem ukázali, jaký význam mají kvalitní instituce pro dlouhodobou prosperitu společnosti. Závěry jejich práce by pak mohly být i vzorem pro zlepšení fungování České republiky, shodují se analytici, které ČTK oslovila. Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci za výzkum vlivu institucí na prosperitu
Stockholm/Praha 14. října (ČTK) - Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech, a to za výzkum vlivu společenských institucí na rozdíly v prosperitě mezi zeměmi. Na zahájení Dnů AI řešili odborníci propojení umělé inteligence s uměním
Praha 13. října (ČTK) - V souvislosti s rozvojem umělé inteligence bude nutné redefinovat autorská práva a pojetí autorství, uvedl na dnešním zahájení festivalu Dnů AI počítačový lingvista a robopsycholog Rudolf Rosa z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. WP: Barevné sny ovlivňuje věk a prostředí, ve kterém vyrůstáme, říkají studie
Washington 13. října (ČTK/The Washington Post) - Kdysi se věřilo, že většina lidí má převážně černobílé sny, a mělo se za to, že barevné snění souvisí s psychickými problémy. Věda však od té doby tyto mýty vyvrátila, napsal list The Washington Post. Kolumbus nebyl Ital ale žid ze západního Středomoří, tvrdí dokumentární film
Madrid 13. října (ČTK) - Známý mořeplavec Kryštof Kolumbus nepocházel z italského Janova. Tvrdí to dokumentární film odvysílaný v sobotu večer španělskou veřejnoprávní televizí TVE. Na základě rozborů DNA se badatelé domnívají, že Kolumbus byl židem, který se narodil v západním Středomoří, pravděpodobně na území dnešního Španělska. Testy DNA potvrdily, že ostatky v Seville patří Kryštofu Kolumbovi
Madrid 12. října (ČTK) - Ostatky Kryštofa Kolumba pohřbené v katedrále v jihošpanělské Seville patří skutečně tomuto slavnému mořeplavci, oznámil tento týden tým vědců z univerzity v Granadě. Dnes večer má španělská veřejnoprávní televize odvysílat dokument, v němž autoři slibují odhalit i Kolumbův původ. Independent: Do čtyř let by mohli znovu ožít mamuti, dodo či vakovlk
New York 7. října (ČTK/Independent) - Technologická společnost Colossal Biosciences, která sídlí v Dallasu v americkém státě Texas, věří, že už v roce 2028 by se mohli na Zemi vrátit tvorové vyhynulí v dávných - i ne tak dávných - dobách, jako například mamuti srstnatí, dronte mauricijský či vakovlk tasmánský. V pondělí začne předávání vědeckých Nobelových cen, APA má 22 favoritů
Stockholm 6. října (ČTK) - Mezi favority letošních Nobelových cen za fyziologii a lékařství, fyziku, chemii a ekonomii patří vědci, díky nimž lidstvo dosáhlo pokroku v oblastech čisté energie, kardiovaskulárních chorob, nanotechnologií, kvantových počítačů nebo při porozumění ekonomickým dopadům korupce, napsala agentura APA. The Times: Technologie pomáhá hledat houby, ale podle kritiků ničí houbaření
Paříž 6. října (ČTK) - Když Jordan Monnot dokončil studium inženýrství na prestižní pařížské vysoké škole, mohl se rozhodnout pro kariéru v oblasti obchodu, průmyslu nebo financí. Místo toho se vydal na houby, napsal zpravodajský server The Times. WSJ: Hon na údajné špiony zasévá strach mezi ruskými vědci
Moskva 5. října (ČTK/The Wall Street Journal) - Když budete uvažovat o nejnebezpečnějších zaměstnáních v Rusku, nejspíš vám na mysli nevytane vědec věnující se výzkumu. Možná horník. Nebo potápěč na ropných plošinách v Barentsově moři. Cenu nadace Vize 97 letos převezme teoretik výtvarného umění Miroslav Petříček
Praha 4. října (ČTK) - Letošní Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 převezme filozof a teoretik výtvarného umění Miroslav Petříček, který se specializuje na současnou francouzskou filozofii a vztahy mezi filozofií a uměním. Mendelův rukopis se může stát součástí registru Paměť světa UNESCO
Brno 3. října (ČTK) - Rukopis nazvaný Pokusy s rostlinnými hybridy, který sepsal Gregor Johann Mendel v roce 1865, by mohl být zapsaný do registru, který je součástí programu Paměť světa UNESCO. Dvanáctistránkový svazek, v němž zaznamenal výsledky svých pokusů s hrachem a stanovil zákony dědičnosti, nominuje příští rok na zařazení Národní komitét.

Nakladatelství Academia ocenilo knihu o textiliích z archeologického výzkumu

Praha 3. října (ČTK) - Knihou roku a vítězem 16. ročníku Cen Nakladatelství Academia je publikace Textilie z archeologických výzkumů na Pražském hradě od autorů Mileny Bravermanové, Heleny Březinové a Jany Bureš Víchové. Součástí byla také ocenění Studentské soutěže Nakladatelství Academia, kde porotci hodnotili magisterské práce. Slavnostní vyhlášení se dnes uskutečnilo v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě. Bravermanová popsala, že na Pražský hrad nastoupila před více než 30 lety jako kurátorka sbírek, mimo jiné i textilií. Setkala se tehdy s předměty, které byly tehdy neuspořádané, ve špatném stavu a badatelsky špatně zpracované. "Za tu dobu se podařilo vybudovat restaurátorské dílny. Avšak závěry z výzkumů byly publikovány pouze časopisecky a v češtině. Při diskuzi se svými kolegyněmi a i kolegy ze zahraničí jsme si řekly, že by bylo důležité výsledky a zpracování publikovat monograficky a také v anglické jazyce," řekla dnes při převzetí ceny. Do soutěže bylo přihlášených 43 knih vydaných v roce 2023 na pracovištích Akademie věd ČR. V kategorii Původní vědecká nebo populárně naučná práce zvítězila zmíněná kniha roku. Za překlad vědecké nebo populárně naučné práce ocenili Jana Kitzlera za Tertullianův spis O duši. V kategorii Slovník nebo encyklopedická publikace ocenila porota biografický slovník Dany Haškové a kol. Osobnosti emigrace z území Ruské říše v meziválečném Československu. Grafickou přípravu díla "… a viděl jsem nové nebe a novou zemi…" od Terezy Hejmové a Adély Svobodové ocenili porotci v kategorii Výtvarné zpracování. Cenu poroty získal Jan Makovský za publikaci Markýz de l´Hospital a Analýza nekonečně malých. Nejprodávanější knihou roku 2023 z Nakladatelství Academia byly Dějiny Lidí od Martina Rychlíka. Ve studentské soutěži vybírala porota také z 43 přihlášených magisterských prací. Tři vítězné budou do jednoho roku publikované pod Nakladatelstvím Academia. V kategorii Humanitní a společenské vědy vyhrála Denisa Michalinová s prací Světlo jako médium. Umělé světlo v českém výtvarném umění od 90. let po současnost. "Moje práce se věnuje světelným instalacím ve veřejném prostoru, kde jsem se zaměřovala na kritiku signál festivalu a také na umění v nějakém institucionálním prostředí," řekla Denisa Michalinová. Obhájila ji na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vítězem kategorie Vědy o živé přírodě a chemické vědy se stal Jan Faltejsek s prací Makrocykly a komplexace velkých iontů kovů obhájenou na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V kategorii Vědy o neživé přírodě zvítězil Patrik Müller s prací Doporučovací systém pro zobrazení aktuálních zpráv a článků obhájenou na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity. puz ptd

Tým čínských vědců vyvíjí robotickou kůži inspirovanou ptakopyskem
Peking 2. října (ČTK) - Čínští vědci se zabývají robotickou umělou kůží, stejně jedinečnou jako tvor, jímž se nechali inspirovat - malý australský savec ptakopysk podivný. Duální senzorický systém, který vědci vytvořili, dokáže zaznamenat a rozpoznat informace nejen z přímého fyzického doteku, ale také s pomocí zachycení elektrostatických změn v okolním vzduchu. Mamuti srstnatí možná vyhynuli kvůli alergii na pyl, tvrdí nová studie
Tel Aviv/Řím 28. září (ČTK) - Oblaka pylu, která se vznášela nad stepmi na konci poslední doby ledové, mohla přispět k vyhynutí mamutů srstnatých. Tvrdí to alespoň autoři nové studie, podle nichž se v důsledku globálního oteplování mohlo uvolnit tolik pylu, že to u zvířat vyvolalo alergické reakce, napsal server Live Science. Dílo matematika a kněze Bernarda Bolzana zpřístupní digitální archiv
Praha 22. září (ČTK) - Dílo a život matematika, logika, kněze a estetika Bernarda Bolzana zpřístupní zájemcům digitální archiv, který buduje výzkumná skupina PragMatika z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Nejen psi - britští vědci zjistili, že rády aportují také kočky
Londýn 20. září (ČTK) - O psech je známo, že s oblibou aportují, už méně se ale ví, že to rády dělají i kočky. Aportování totiž u obou šelem spojuje prvky predátorského a společenského chování, a to i přes jejich velmi odlišný styl lovu a hry, zjistili vědci z univerzity v britském Lincolnu. AFP: Neandertálci se nekřížili, a to je možná zabilo
Paříž 16. září (ČTK/AFP) - Změna klimatu, epidemie? Příčiny vymírání neandertálců zůstávají stále záhadou. Studie jedné této pravěké formy člověka z údolí Rhony, jehož rod tam žil na 50.000 let bez křížení s jinými skupinami, otevírá novou cestu, cestu genetické izolace. Ig Nobelovu cenu získal tým, který zjistil, že savci mohou dýchat konečníkem
Boston (USA) 13. září (ČTK) - Prokázaná schopnost savců dýchat konečníkem, rakety naváděné s pomocí poštovních holubů či plavecké schopnosti mrtvých pstruhů. To jsou některé z nejnovějších přínosů na poli nevážné vědy, které si ve čtvrtek večer v americkém Bostonu vysloužily humornou "antinobelovku" známou jako Ig Nobelova cena. Švédský úřad pro jadernou bezpečnost vyzval ke spolupráci houbaře
Stockholm 7. září (ČTK) - Švédský úřad pro jadernou bezpečnost vyzval houbaře ke spolupráci při měření radioaktivity ze spadu po havárii jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu před 38 lety. Sběrači hub mají úřadu zaslat k testování vzorky letošních hub, informovala agentura AP. U Aljašky v roce 2022 zmizely miliardy krabů, podle vědců za to může oteplování
Washington 21. srpna (ČTK) - Rybáři a vědci byli znepokojeni, když v roce 2022 zmizely z Beringova moře poblíž Aljašky miliardy krabů. Vědci nyní vysvětlili, že to nebylo nadměrným rybolovem. Pravděpodobnou příčinou podle nich byla nezvykle teplá voda, která způsobila, že se metabolismus krabů zrychlil a kvůli nedostatku potravy vyhladověli. BBC: Proč divoká zvířata útočí na člověka?
Washington 21. srpna (ČTK/BBC) - Keri Bergereová se spolu se svými přítelkyněmi jedno sobotní odpoledne projížděla na kole po stezce vedoucí hustým lesem nedaleko Fall City ve státě Washington, když jim cestu zkřížily dvě pumy. The Guardian: Vědci dali kamery na ohrožené lachtany, aby zmapovali dno
Sydney 18. srpna (ČTK/The Guardian) - Australští lachtani šedí kloužou a jako šipka prolétají podvodními tunely, skrz porosty mořské trávy a skalnaté útesy. Hledají potravu a tančí s delfíny kolem obřího hejna drobných rybek - a to vše zachycuje kamera připevněná na jejich zádech. AFP: Asteroid, který vyhubil dinosaury, se zformoval za Jupiterem
Washington 17. srpna (ČTK/AFP) - Debata o povaze vesmírného tělesa, které způsobilo vyhynutí dinosaurů na Zemi, zajímá vědce již desítky let. Nová studie přidala další kamínek do mozaiky: práce zveřejněná ve čtvrtek 15. Archeologové našli v 63 hrobkách řadu artefaktů z poslední egyptské dynastie
Káhira 13. srpna (ČTK) - Celou řadu artefaktů z poslední egyptské dynastie Ptolemaiovců objevili archeologové v 63 hrobkách v oblasti delty Nilu a odborníci nyní pracují na jejich restaurování a klasifikaci. Kočky zřejmě truchlí, když uhyne jiný mazlíček v domácnosti
Washington 12. srpna (ČTK) - Kočky zřejmě do určité míry truchlí, když v domácnosti uhyne jiný mazlíček. A týká se to i psů, uvádí britský server The Guardian s odvoláním na studii vědců z americké Oaklandské univerzity zveřejněnou v časopisu Applied Animal Behaviour Science. Na indonéském ostrově Flores se našla kost jen zhruba metr vysokého hominida
Jakarta 8. srpna (ČTK) - Před 20 lety vědci na indonéském ostrově Flores objevili fosilie hominida, který dosahoval výšky pouze 107 centimetrů, takže dostal přezdívku hobit. Nově prozkoumané nálezy ukazují, že někteří zástupci druhu Homo floresiensis žijící na ostrově byli ještě zhruba o šest centimetrů menší, píše agentura AP. Vědci: Zdánlivý výkřik u staroegyptské mumie ženy může značit smrt v agonii
Káhira 2. srpna (ČTK) - Vědci mají nové vysvětlení pro staroegyptskou mumii ženy, která má ve zdánlivě útrpném výkřiku ústa dokořán a která byla v roce 1935 nalezena v rámci archeologické expedice v Dár al-Bahrí u Luxoru. CNN: Slepice se červenají, když jsou vzrušené nebo vyděšené, zjistila studie
Paříž 28. července (ČTK/CNN) - Slavný vědec Charles Darwin kdysi označil červenání se za 'nejzvláštnější a nejlidštější ze všech projevů'. Schopnost zčervenání, zrůžovění či ruměnce na tvářích ve chvílích vzrušení, nadšení nebo studu byla připisována jen lidem. Vědci odhalili odpověď na otázky, proč kočky škrábou nábytek a jak tomu zabránit
Ankara 7. července (ČTK) - Kočičí škrábance na křeslech a skříních nebo rozdrásané koberce; ostré drápy těchto domácích mazlíčků mohou popudit nejednoho majitele. Ve studii prezentované v časopise Frontiers in Veterinary Science nyní vědci z mezinárodního týmu dospěli k závěru, že na škrábání kočičích mazlíčků má vliv jejich osobnost, herní chování, noční aktivita, nedostatek rutiny a v neposlední řadě také přítomnost dětí v domácnosti. Der Spiegel: Co má společného Einsteinův mozek a Napoleonův penis?
Berlín 7. července (Der Spiegel/ČTK) - Patolog, který ukradl Einsteinův mozek, kněz, co si nechal Galileův prst, nebo Che Guevarovy ruce, které procestovaly svět; části těl slavných osobností fascinují sběratele od nepaměti. The New York Times: Proč někteří lidé přitahují komáry víc než jiní?
New York 5. července (ČTK/The New York Times) - Máte pocit, že jste doslova magnet na komáry? Přitahujete je víc než vaši přátelé a příbuzní? A ptáte se, čím to je, a jak byste tomu mohli zabránit? Na tyto otázky se pokusil najít odpovědi zpravodajský server The New York Times.

Vědci v JAR objevili termitiště, která jsou aktivní 34.000 let

Kapské Město 5. července (ČTK) - Vědci v Jihoafrické republice byli ohromení, když zjistili, že stále obydlená termitiště v aridní oblasti země jsou stará více než 30.000 let. To znamená, že jde o nejstarší známá aktivní termitiště, informovala agentura AP. Vědci z univerzity v jihoafrickém městě Stellenbosch použili metodu radiouhlíkového datování a zjistili, že některá termitiště v blízkosti řeky Buffels v oblasti Namaqualand jsou odhadem stará 34.000 let. 'Věděli, jsme že jsou stará, ale ne až tak stará,' řekla Michele Francisová, odbornice na půdní vědy z univerzity Stellenbosch, která studii vedla. Toto zjištění podle ní znamená, že tato termitiště existovala už v době, kdy se v jiných částech Země proháněli šavlozubí tygři a mamuti, a velké části Evropy a Asie byly pokryté ledem. Vědci už objevili zkamenělá termitiště, jejichž stáří se odhaduje na miliony let. Nejstarší obydlená termitiště před touto studií byla známá z Brazílie - jejich stáří je podle vědců asi 4000 let. Tyto termití stavby jsou viditelné i z vesmíru. Podle Francisové jsou termitiště v Namaqualandu termití verzí bytového komplexu a důkazy ukazují, že byla trvale obydlená termitími koloniemi. Termitiště jsou známým a proslulým rysem krajiny Namaqualandu, ale nikdo netušil, jak jsou stará, dokud nebyly vzorky z nich odvezeny do Maďarska na datování radiouhlíkovou metodou. 'Lidé netuší, že se tu zachovala výjimečná, pradávná krajina,' řekla Francisová. Některá z největších termitišť, která jsou místně známá jako “heuweltjies”, což v afrikánštině znamená 'malé kopce', měří napříč kolem 30 metrů a mohou sahat až do hloubky tří metrů pod zem. dk zdp

V Indonésii se našla nejstarší jeskynní malba na světě
Jakarta/Sydney 4. července (ČTK) - Australští a indonéští vědci objevili na indonéském ostrově Sulawesi nejstarší příklad figurálního jeskynního umění na světě. Malba divokého prasete a tří postav podobných lidem je stará nejméně 51.200 let, což je o přinejmenším 5000 let více než předchozí známé nejstarší jeskynní umění, napsal zpravodajský server BBC News. Expert: Moderní pohanství je nejrychleji rostoucí náboženství v USA a Evropě
Praha 25. června (ČTK) - Moderní pohanství je nerychleji rostoucí náboženství současnosti. V Česku nové náboženství, které rekonstruuje předkřesťanské tradice, praktikuje víc než 3000 lidí, například v Polsku je jich 10.000. NYT: Milují lidé své domácí mazlíčky až příliš?
Washington 25. června (ČTK/NYT) - Majitelé domácích mazlíčků se ke svým svěřencům chovají stále více jako k lidem. To však podle mnohých odborníků není dobré ani pro zvířata, ani pro lidi, napsal list The New York Times (NYT). AP: Vědci pěstují mořské plody a řasy pod větrnými turbínami na moři
Kodaň 22. června (ČTK) - V malém člunu, který se pohupuje na vlnách mezi vysokými větrnými turbínami na moři, sahají výzkumníci do chladné vody Baltského moře a odstraňují dlouhé šňůry natažené mezi stožáry, na nichž rostou mušle a mořské řasy. Objev mikroplastů v penisech vyvolal otázky ohledně erektilní dysfunkce
Londýn 20. června (ČTK) - Vědci poprvé objevili mikroplasty v penisech, což vyvolává otázky ohledně jejich možné role v erektilní dysfunkci. Odborníci také nedávno odhalili tyto drobné plastové částice ve varlatech a spermatu. Výzkumu čipů se má od podzimu věnovat česko-tchajwanské centrum v Brně
Praha 18. června (ČTK) - Výzkumu a vývoji pokročilých čipů se bude věnovat druhé česko-tchajwanské univerzitní centrum, které bude na podzim slavnostně otevřeno v Brně. Novinářům to dnes řekla náměstkyně ministra pro vědu Jana Havlíková. Elektrická stimulace mozku může zmírnit pocit zlomeného srdce, zjistila studie
Londýn 18. června (ČTK) - Rozchod může být náročný a emocionální bolest, která z něj plyne, může být tak silná, že má svůj vlastní klinický název - syndrom milostného traumatu, v angličtině známý pod zkratkou LTS. Sloni se navzájem oslovují konkrétními jmény, zjistili vědci
Paříž 11. června (ČTK) - Sloni se navzájem 'oslovují' individuálními jmény. Vyplývá to ze studie založené na pozorování dvou sloních stád ve volné přírodě v Keni. Studii zveřejnil ve svém nejnovějším vydání vědecký časopis Nature. Moderní koně podle vědců pocházejí z linie, která se objevila před 4200 lety
Washington 8. června (ČTK) - Není pochyb o tom, že koně změnili lidské dějiny. A vědci mají nyní jasnější představu o tom, kdy lidé začali přetvářet koně, napsala agentura AP. Podle výzkumu, který tento týden zveřejnil časopis Nature, se zhruba před 4200 lety jedna konkrétní linie koní rychle stala dominantní v celé Eurasii, což naznačuje, že právě tehdy začali lidé šířit domestikované koně po světě.

SLOVNÍK NAJÍT