věda

Vědec: Češtinu asi nejvíce ovlivnilo, když se stala úředním jazykem

Češtinu asi nejvíce ovlivnil vznik samostatného československého státu, kdy se stala úředním jazykem. ČTK to řekl Martin Beneš z Ústavu pro jazyk český Akademie věd. V současné době podle něj lidé zažívají velkou změnu slovní zásoby, kterou ovlivňují technologie, internet i vznik nových pojmů. Podle Beneše se nedá říct, že se slovní zásoba mladých lidí zjednodušuje. Jazyk se spíše mění i tím, jak ho lidé používají a o čem komunikují. V úterý uplyne 100 let od vydání nařízení k jazykovému zákonu z 29. února 1920, kterým byl prohlášen jazyk československý za jazyk státní. Každý jazyk se podle Beneše vyvíjí ze dvou příčin, vnitřních a vnějších. Ve 20. století podle něj měly větší vliv vnější změny, zmínil například světové války či změny režimů. Nejrychleji jsou vnější změny vidět na slovní zásobě. "Vznik první republiky vedl k tomu, že se musela vymýšlet terminologie, třeba železniční, poštovní, která do té doby existovala jenom v němčině," řekl Beneš. Druhá světová válka podle něj vnesla do češtiny mnoho německých slov, období komunismu zase socialistické termíny. V současné době je podle Beneše v ovlivňování češtiny dominantní angličtina, nicméně například v gastronomii či módě je možné pozorovat i vliv italštiny nebo francouzštiny. V době, kdy uměly číst a psát jen elity v klášterech nebo na dvorech, byl rozvoj jazyka překotný, uvedl Beneš. "Čím víc se blížíme současnosti, tím se jazyk mění pomaleji, protože je sledován, komentován, vyučován. To ty změny brzdí,“ řekl. Mnoho lidí má například tendenci místo "bychom" říkat "bysme" nebo "by jsme". Ve společnosti ale existuje povědomí o tom, že se to říkat nemá, což změnu brzdí. Existují ale i změny, které se šíří a nikdo si jich nevšímá, uvedl Beneš. Zmínil například tendenci říkat "jezdit s autem" namísto "jezdit autem". Posláním Ústavu pro jazyk český podle Beneše není jazyk spravovat, regulovat či se ho pokoušet měnit. "Historická zkušenost je, že jazykové jednání milionů mluvčích je silnější, že se to dá těžko zregulovat," řekl Beneš. Moc nějaké autority změnit jazyk je podle něj limitovaná. "Existuje takový koncept, že dokud já něco říkám a vás nic z toho nezaráží, tak je všechno v pohodě. Problém je to zarážení,“ řekl Beneš. Pokud posluchače nějaké slovo zaráží, ulpívá podle Beneše jeho pozornost na daném slově a jeho použití a nevnímá pak obsah sdělení. Zároveň podle vědce mnoho lidí vidí kulturní kapitál v tom, co se naučili ve škole. "Kdybychom dali do příručky 'bysme', tak bude spousta nespokojenosti, 'křik' různých intelektuálů, že podléháme hlupákům a kodifikujeme chyby a tak podobně. Takže tohle jsme opatrní udělat, možná je na to brzo," řekl Beneš. Nejde podle něj o to, zda nějaké slovo je, či není v jazykové příručce, ale o to, aby se lidé při komunikaci nerušili a rozuměli si. V současné době podle Beneše lidé zažívají velkou změnu slovní zásoby, kterou ovlivňují technologie, internet a vznik nových pojmů. Nedá se podle něj říct, že by se jazyk mladých lidí zjednodušoval. Například používání emotikonů je podle něj jakýmsi kódem navíc. "Možná je to, že umíte udělat nějaký digitální obličejík, moderní naplnění potřeby komunikovat nějak i mimo slova,“ řekl. Připomněl, že v 19. století využívali lidé květomluvu. Čeština je podle Beneše v dobré kondici, nic ji neohrožuje. Nedomnívá se, že by v nejbližší době přestala být například jazykem administrativy, politického jednání či veřejné komunikace v Česku. Ustupovat by mohla podle něj ve vědecké komunikaci, kvůli potřebě sdělovat informace napříč jednotlivými jazyky. tej opm

Tyrannosaurus rex do své maximální velikosti dorostl až ve věku 40 let
Není pochyb o tom, že Tyrannosaurus rex byl obrovský. Tento obávaný dinosaurus mohl být dokonce největším suchozemským predátorem v dějinách Země. Otázkou však zůstávalo, jak rychle takzvaný T. rex dosáhl své maximální velikosti. Vědci nevylučují, že na obraze našli DNA Leonarda da Vinciho
Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí nákladných metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Není vyloučeno, že patří samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. Lidé na jihu Afriky používali už před 60.000 lety otrávené šípy
Lidé na jihu Afriky používali už před 60.000 lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis ScienceAdvances. Kosti nalezené v marocké jeskyni vedou k předchůdci Homo sapiens
Kosterní pozůstatky a zuby datované do doby před 773.000 lety, nalezené v jeskynní lokalitě Grotte a Hominidés v největším marockém městě Casablanca podle vědců patrně patřily blízkému předkovi druhu Homo sapiens (člověk rozumný), tedy člověka současného typu. RTR: Vědci v Itálii vyvíjejí zákusky z rostlinných buněk a z ovocných zbytků
Vědci v Itálii vyvíjejí zákusky z rostlinných buněk a z ovocných zbytků. Pomocí 3D tiskárny z nich vytvářejí výživově hodnotné pochutiny, píše agentura Reuters. Bohaté kulinářské tradice Itálie sice právě získaly status světového dědictví UNESCO, ale projekt Nutri3D italské veřejné výzkumné agentury ENEA ukazuje, že se vědci ve snaze o udržitelné výživné zákusky snaží posouvat hranice. AFP: Ledovce v Tádžikistánu odolávají tání, japonští vědci hledají důvody proč
Japonský glaciolog Jošinori Iizuka, oblečený do oranžové zimní bundy, vstupuje do chladicí komory Hokkaidské univerzity. V místnosti s teplotou okolo minus 50 stupňů Celsia odebírá vzorek ledovce z Tádžikistánu, který byl získán v rámci mezinárodního projektu zaměřeného na pochopení, proč tádžické ledovce odolávají rychlému tání pozorovanému jinde ve světě, napsala agentura AFP. V japonské Hirošimě po dekádách identifikovali oběť bomby díky testu DNA z vlasů
V japonské Hirošimě v sobotu díky testu DNA z vlasů identifikovali 13letou dívku, která zemřela při atomovém bombardování města na konci druhé světové války. Jedná se o první úspěšný případ identifikace oběti americké jaderné pumy pomocí DNA, napsaly weby agentury Kjódó a deníku The Asahi šimbun. Morovou epidemii ve 14. stol. možná způsobily změny klimatu vyvolané sopkou
Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, možná přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Vědec: Antarktida nyní přispívá k růstu mořské hladiny asi sedmi milimetry
Odtávání ledovců přispívá k navyšování mořské hladiny, Antarktida přispívá v současnosti asi sedmi milimetry. Na konferenci o českém příspěvku k výzkumu ledovců v Antarktidě v Senátu to dnes řekl Kamil Láska z Českého antarktického výzkumného programu (CARP). První polibky podle vědců padly před 20 miliony lety mezi ranými primáty
Odkud se vzala tak běžná a přitom bytostně lidská věc, jako je polibek? Pokud by si někdo myslel, že se o tento projev emocí zasloužili osudem stíhaní milenci, pak by se mýlil. První polibky si vyměnili raní primáti - předkové lidoopů - zhruba před 20 miliony lety. AFP: Malajsijští vědci zkoumají využití štěnic při vyšetřování zločinů
Malajsijští vědci našli velmi nepravděpodobné tvory, kteří by mohli policii pomáhat při vyšetřování závažných trestných činů: obyčejné štěnice. Tento hmyz by se tak mohl změnit z obávaného parazita na postrach zločinců, napsala agentura AFP. Studie: Fosilie chodidla z Etiopie přináší nové poznatky o současnících Lucy
Fosilie chodidla, kterou vědci objevili v Etiopii, přináší nové poznatky o málo známých předcích člověka a současnících druhu Australopithecus afarensis, jehož nejznámější zástupci jsou samice Lucy a dítě Selam. Vědci společně s hasiči vyvinuli index hasitelnosti, pomůže hasičům
Kvůli zvyšujícímu se riziku vzniku a šíření požárů ve volné přírodě vypracovali vědci takzvaný index hasitelnosti. Jde o nástroj, který pomůže hasičům při výjezdu k zásahu i při vyhodnocování rizik, řekla dnes při prezentaci v Domě přírody Moravského krasu ve Vavřinci na Blanensku Lucie Kudláčková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, který na výzkumu spolupracoval s hasiči a vědci z Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů. Chytré boty a rukavice vyvinuté na ZČU se mají objevit na trhu do tří let
Chytré boty a rukavice, jejichž tříletý vývoj ukončili výzkumníci z Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity (ZČU) počátkem letošního roku, by se měly objevit na trhu do dvou tří let. Obuv a rukavice, které snímají polohu hasičů, policistů a zdravotníků v reálném čase i bez signálu GPS, zajistí velitelům přehled o poloze týmů a jejich členům pomohou najít cestu v terénu. Studie: Poslech hudby usnadňuje průběh operace a urychluje zotavování
Poslech hudby usnadňuje průběh operace a urychluje následné zotavování, uvádí podle serveru BBC indická studie. Předběžné výsledky ukazují, že díky hudbě lze snížit dávku anestetik nutných k uspání pacienta a dalších léků na tlumení bolesti. Slovem roku je podle slovníku Cambridgeské univerzity "parasociální"
Slovem roku 2025 je podle redakce slovníku Cambridgeské univerzity "parasociální". Slovo, které se v posledních letech skloňovalo zejména v souvislosti s jednostrannými vztahy oddaných fanoušků s oblíbenými popovými hvězdami, podle vědců ještě více nabylo na relevanci po nástupu chatbotů s prvky umělé inteligence (AI). Historik: Pakt mezi Hitlerem a Stalinem byl cílem sovětské strategie
Pakt o neútočení mezi sovětským vůdcem Josifem Stalinem a jeho nacistickým protějškem Adolfem Hitlerem ze srpna 1939 nebyl nevyhnutelnou katastrofou, ale cílem sovětské předválečné politiky. Na konferenci s názvem Rok 1945 v globálním kontextu, kterou pořádal Ústav pro studium totalitních režimů, to dnes řekl historik Igor Lukeš. Invazivní ohniví mravenci se dostali poprvé do Evropy, vědci je našli na Sicílii
Smrtící mravenec ohnivý dorazil k evropským břehům, napsal dnes ve svém článku americký server CNN a doprovodil jej výmluvnou grafikou. Ohniví mravenci (Solenopsis invicta) jsou jedni z nejinvazivnějších druhů a kontrolovat jejich populaci je velmi nákladné.

Japonské letiště otevřelo obchod se suvenýry, kde obsluhuje kočičí robot

Japonské letiště Narita nedaleko Tokia otevřelo obchod se suvenýry, kde zákazníky obsluhuje kočce podobný robot. Cílem tohoto experimentu je zjistit, jestli by podobní roboti mohli být výhledově řešením nedostatku pracovních sil v rychle stárnoucí zemi, napsala japonská tisková agentura Kjódó. Experiment, který je prvním svého druhu v Japonsku, začal minulý měsíc a je společným projektem letiště a výzkumného ústavu Nomura. Pokračovat bude do 15. prosince v terminálu číslo tři pro vnitrostátní lety. V obchodě nazvaném Pickru si zákazník na dotykovém panelu vybere zboží a zaplatí ho. Robot poté vybere danou položku a svým ocasem, na němž má přísavku, ji přenese do prostoru, kde si ji zákazník může odebrat. Obchod prodává 12 druhů oblíbených jedlých suvenýrů včetně sladkých koláčků hijoko ve tvaru malých kuřátek. Podle ústavu Nomura služba eliminuje obavy z krádeží v obchodech, protože zákazníci nemají přímý přístup ke zboží. Navíc by počáteční investiční náklady na obchody s robotickou obsluhou byly nižší než u bezobslužného obchodu, protože by nebylo nutné instalovat bezpečnostní kamery. "Doufáme, že tento systém vyřeší problém nedostatku pracovních sil v souvislosti s poklesem počtu obyvatel v produktivním věku," řekl Keničiró Hiroto, který měl na starosti vývoj systému. dk jd

Kateřinská jeskyně vydala další tajemství, kamennou destičku s klínovým písmem
V Kateřinské jeskyni v Moravském krasu na Blanensku letos archeologové našli kamennou destičku s klínovým písmem a další předměty. Mezi dřívější nálezy patří například ulity plže zubovce dunajského opracované do ozdob. Ukrajinští vědci budou hrát zásadní roli v obnově země po válce, říká expert
Ukrajinští výzkumníci, kteří svou zemi znají a chtějí jí pomoci, budou hrát při její obnově po válce velmi důležitou roli. Cenné budou i zkušenosti a kontakty těch, kteří nyní působí v zahraničí. V rozhovoru s ČTK to řekl spoluzakladatel Ukrajinské vědecké diaspory a historik Igor Lyman, který v současnosti působí v Kyjevě. Napoleonovy vojáky při tažení do Ruska ničily kromě tyfu zřejmě i další bakterie
Vědci, kteří zkoumali ostatky vojáků Napoleonovy armády zemřelých během tažení do Ruska z roku 1812, zjistili, že je trápily a za jejich úmrtími zřejmě stály i choroby způsobené dvěma u nich doposud neobjevenými bakteriemi. Vědci digitalizují archiv prezidenta Masaryka, čeká je přes 500 metrů dokumentů
Odborníci z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR digitalizují archiv prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Celkem je potřeba převést do digitální podoby přes 500 metrů dokumentů, mezi kterými je mimo jiné korespondence Masaryka s významnými osobnostmi, zápisky, předměty, které patřily jeho rodině a nejbližším spolupracovníkům, a tisíce fotografií. Cenu pro zahraničního bohemistu se dnes převzal Japonec Keniči Abe
Cenu Premia Bohemica letos obdržel japonský překladatel a lingvista Keniči Abe. Cena se udílí zahraničnímu bohemistovi nebo překladateli, který se ve své zemi zasloužil ve výrazné míře o propagaci české literatury. Slovo roku německé mládeže je "Das crazy"
Vítězem tradiční ankety o slovo roku německé mládeže pořádané nakladatelstvím Langenscheidt byl dnes na frankfurtském knižním veletrhu vyhlášen výraz "Das crazy". V němčině se anglicismus používá pro nicneříkající odpověď, informovala agentura DPA. Politický psycholog: Rusové se od války na Ukrajině psychologicky distancují
Ruská veřejnost válku na Ukrajině většinou aktivně nepodporuje, spíše se psychologicky od konfliktu distancuje. ČTK to řekl v rozhovoru americký politický psycholog Eric Shiraev, který je původem z Ruska. Analytici: Nobelisté ukázali na význam inovací, ocenění má českou stopu
Laureáti letošní Nobelovy ceny za ekonomii Joel Mokyr, Philippe Aghion a Peter Howitt svým výzkumem ukázali, že inovace mají zásadní roli pro hospodářský růst. Zároveň jejich práce upozorňuje na to, že udržitelný hospodářský růst vyžaduje i to, aby některé firmy zanikaly. Nobelovu cenu za ekonomii získali tři vědci za výzkum vlivu inovací na ekonomiku
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Joel Mokyr, Philippe Aghion a Peter Howitt za výzkum vlivu inovací na hospodářský růst. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír. Reuters: Vědci zkoumají květinu, která by mohla pomoct zemědělství za sucha
Na nejsušší poušti světa Atacama v Chile vědci zkoumají malou odolnou rostlinu. Mohla by totiž ukrývat genetické informace, které by mohly pomoci zemědělským plodinám odolávat v sušších podmínkách způsobených globální změnou klimatu, píše agentura Reuters. K jízdě na elektrokoloběžkách má být nutný řidičský průkaz, žádají němečtí vědci
K jízdě na elektrokoloběžkách by mělo být nutné řidičské oprávnění, získat by ho mělo být možné až od 15 let. Dnes to navrhli němečtí vědci, kteří ve své studii zkoumali příčiny nehod s účastí těchto dopravních prostředků. Analýza keramiky odhalila podrobnosti o jídelníčku prvních Slovanů
První Slované na českém území nejčastěji jedli proso a med a pili mléko. Jejich jídelníček je odlišoval od Germánů, kteří si potrpěli na vepřové maso. Analýzou molekul potravin zachovaných na střepech keramiky to odhalil mezinárodní výzkumný tým, který vedli vědci z Masarykovy univerzity v Brně. Laureát Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství o úspěchu zprvu nevěděl
Laureáta letošní Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství Freda Ramsdella se o jeho úspěchu podařilo Královské švédské akademii věd informovat až mnoho hodin poté, co zveřejnila jména nositelů. Ramsdell byl totiž na turistické výpravě v divočině, informoval britský deník The Guardian. Liberec testuje, jak ochladit město s pomocí substrátu z recyklovaného skla
Liberec začal testovat, jak by bylo možné ochladit město s pomocí substrátu z recyklovaného skla. Takzvaný demonstrátor je nyní poblíž radnice, na prostranství před obchodním centrem Plaza. ČTK o tom dnes informovala mluvčí radnice Jana Kodymová. Noc vědců v Kroměříži představí lidem bohatství rostlin i drahých kovů
Noc vědců v Kroměříži představí lidem v pátek 26. září bohatství rostlin i drahých kovů. Program pro všechny generace bude v Podzámecké zahradě, Arcibiskupském zámku a Muzeu Kroměřížska připraven od 16:00 do 21:00. Akademici před volbami varovali před populisty a falešnými mírotvůrci
Desítky vysokoškolských profesorů ve společném prohlášení vyzvaly, aby lidé v říjnových sněmovních volbách vybírali podle ověřených faktů, kvalitní žurnalistiky a historické zkušenosti. Česko je součástí západní Evropy, která stojí na svobodě, uvedli. Humoristickou Nobelovu cenu získali vědci, kteří natřeli krávy zebřími pruhy
Otázky, zda zebří pruhy na kravách chrání před ovády nebo jaký druh pizzy preferují různé druhy ještěrek, zodpověděli čerství nositelé humoristických Ig Nobelových cen (Ig Nobel Prize), píše CNN. Letošní ročník měl téma trávení a mezi hostujícími řečníky byla například doktorka Trisha Pasrichaová, která studovala souvislost mezi používáním chytrého telefonu na toaletě a vznikem hemoroidů. Noc vědců ve Zlíně nabídne experimenty, workshopy i přednášky
Ve Zlíně se v pátek 26. září uskuteční Noc vědců. Letošní 18. ročník nabídne desítky experimentů, workshopů, přednášek i kreativních prezentací, a to na šesti místech současně. ČTK to dnes sdělila mluvčí zlínské Univerzity Tomáše Bati (UTB) Petra Svěráková. S přibývajícím věkem má člověk méně oblíbených písní, ukázala studie
S přibývajícím věkem se hudební vkus individualizuje a zároveň má posluchač stále méně oblíbených písní. Ukázala to mezinárodní studie na základě sledování poslechových návyků více než 40.000 hudebních fanoušků po dobu 15 let.

Fáze měsíce nemají téměř žádný vliv na porody, tvrdí rakouští vědci

Na rozdíl od všeobecného přesvědčení prakticky nehraje roli, zda je při porodu novoluní, úplněk nebo půlměsíc. K takovému závěru dospěla studie vědců z Innsbrucku a Vídně, opírající se o data z celého Rakouska. Otiskl ji odborný časopis Birth a informoval o ní deník Der Standard. Experti vycházeli z předpokladu, že během úplňku se v noci v organismu vyskytují výrazně nižší koncentrace melatoninu - hormonu, který napomáhá spánku, než během jiných lunárních fází. Během porodu by za úplňku mohla být také vyšší kontraktilita dělohy, tedy její schopnost se stahovat. Alespoň hypoteticky by tedy mohly mít fáze měsíce vliv na hormony. Vědecká práce Karin Windspergerové z Lékařské univerzity ve Vídni a jejích spoluautorek se opírá o data z 462.947 porodů na všech 82 porodnických odděleních v Rakousku za osmi let. Během dne (od 06:00 do 21:00) proběhlo 242.518 těchto porodů a 220.429 dětí se narodilo mezi 21:00 a 6:00. Zahrnuti byli novorozenci, kteří přišli na svět po alespoň 23 týdnech těhotenství a kteří vážili více než 500 gramů. Lunární fáze v každém datu byly klasifikovány jako novoluní, úplněk a "ostatní". Vědci primárně zjišťovali, zda lunární fáze měly vliv na standardizovanou míru porodnosti. Sekundárně byla vyhodnocena délka porodu a stav novorozence. I když se předpokládá, že Měsíc může ovlivňovat procesy na Zemi, nehrál žádnou roli v parametrech uvažovaných ve vědecké studii. Příslušný podíl porodů se nelišil v závislosti na lunárních fázích. Například z nočních porodů se 7616 (3,5 procenta) událo během novoluní a 7560 (3,4 procenta) během úplňku. Zbývající porody (93,1 procenta) připadly na ostatní lunární fáze. Výkyvy se tedy podle autorů studie pohybovaly pouze v malém procentuálním rozmezí. Zjištěny nebyly ani žádné rozdíly ve stavu novorozeňat. Pouze maximální celková doba trvání porodních bolestí vykazovala tendenci ke statisticky významnému prodloužení v nocích mimo úplňky a novoluní. Průměrná délka porodních bolestí ale byla stejná při všech měsíčních fázích, šest hodin přes den a pět hodin v noci. zdp ank

V Kanadě letos opět extrémně hoří, shořela větší plocha, než je rozloha ČR
Kanada letos zažívá druhou nejhorší požární sezonu za poslední půlstoletí. Do konce srpna shořelo téměř 83.000 kilometrů čtverečních, tedy plocha větší než Česká republika. I když důvodů je více, podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe za tím jsou bezpochyby dlouhodobé vysoké teploty a sucho v posledních měsících, tedy vhodné podmínky pro vznik a následné šíření požárů, řekl v rozhovoru s ČTK. Hradecká univerzita má laboratoř, která pomáhá odhalit minulost lovců mamutů
Centrum terénní archeologie (CETA) Univerzity Hradec Králové (UHK) zprovoznilo laboratoř, která jako první v ČR využívá metodu opticky stimulované luminiscence (OSL). Technologie umožňuje datovat dobu, kdy byl materiál naposledy vystaven slunečnímu záření, a tím významně přispívá k přesnějšímu poznání archeologických nalezišť. Vědci objevili v ČR geneticky unikátní užovku, nález přirovnávají k živé fosilii
Na skalnaté stráni nad řekou Ohře v severních Čechách objevili vědci geneticky unikátní populaci užovky stromové. Kriticky ohrožený had, jeden z největších hadů v Evropě, zmizel z většiny střední Evropy před několika tisíci lety. BBC News: Vědci potvrdili, že žirafy nejsou jeden druh, ale čtyři
Žirafy patří mezi nejvýraznější a nejoblíbenější tvory na světě. Povětšinou ale byly pokládány za jeden druh, byť odborníci v posledních letech naznačovali, že po planetě majestátně kráčejí hned čtyři druhy těchto dlouhokrkých obrů. Strojní fakulta ZČU vyrábí repliky archeologických nálezů, lze si na ně sáhnout
Na Fakultě strojní Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) vyrábějí repliky archeologických nálezů. Středověké poháry a zbraně skenují do počítače a pak je tisknou, repliky jsou k nerozeznání od originálu, řekla dnes ČTK mluvčí univerzity Andrea Čandová. NKÚ: Navzdory mnohamiliardové podpoře český výzkum zaostává za Evropou
Česká republika si ve své inovační strategii do roku 2030 stanovila, že se chce stát inovačním lídrem, ale tento cíl se jí ve srovnání se zeměmi EU nedaří plnit. Stát v letech 2021 až 2023 podpořil výzkum, vývoj a inovace prostřednictvím Grantové agentury (GA ČR) a Technologické agentury (TA ČR) téměř 30 miliardami korun. Studie: Zahrádkáři konzumují ovoce a zeleninu častěji než zbytek populace
Zahrádkaření má částečný vliv na vztah ke zdravému stravování. Lidé, kteří zahrádkaří, konzumují čerstvé ovoce a zeleninu častěji než zbytek populace. Vyplývá to ze studie vědců z Národního institutu SYRI, na které spolupracovali odborníci ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR a z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Studie: Klimatické výkyvy a vztahy s Římem ovlivnily vývoj germánských kmenů
Klimatické podmínky a také vztahy s Římskou říší formovaly v prvních čtyřech stoletích našeho letopočtu vývoj germánských kmenů ve střední Evropě, vyplývá z nové studie. Výrazné ochlazení a epizody sucha na konci třetího století našeho letopočtu vedly k zániku mnoha germánských sídlišť ve střední Evropě a postupnému vylidnění oblastí středního Podunají. Památku vědce Kříženeckého uctil nový pomník v zahradě brněnského opatství
Památku vědce Jaroslava Kříženeckého uctil nový pomník v zahradě opatství na Starém Brně. V klášteře kdysi žil a pracoval zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel, na kterého Kříženecký navazoval a jehož odkaz hájil. Vědci: Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před Velkou Moravou
Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím. Počátky sídelní aktivity spadají do přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy. Čína uspořádala fotbalový zápas humanoidních robotů řízených AI
Čínský mužský fotbalový tým v posledních letech nevzbuzuje přílišné nadšení. O víkendu však v zemi vyvolalo zájem utkání čtyř fotbalových týmů složených z humanoidních robotů, i když spíše díky použité technologii umělé inteligence (AI) než svými sportovními výkony, uvedla agentura AP. Íránská raketa v neděli zasáhla izraelský vědecký institut, zničila roky práce
Íránská raketa v neděli zasáhla korunní klenot izraelské vědy, napsala dnes s odkazem na izraelské vědce agentura AP. Útok na Weizmannův institut věd v izraelském Rechovotu nikoho nezabil, avšak zničil několik laboratoří a roky vědecké práce. Archeologové na Mušově od pátku vystaví římskou náramkovou peněženku
Fragment bronzové římské náramkové peněženky, nalezený v místech někdejší římské pevnosti, od pátku vystaví Archeologický ústav Akademie věd ČR Brno v Návštěvnickém centru Mušov v Pasohlávkách na Brněnsku. Hvězdárna a planetárium České Budějovice loni měly rekordní návštěvnost
Hvězdárna a planetárium České Budějovice loni zaznamenaly rekordní návštěvnost téměř 48.000 lidí. Zvýšený zájem přinesla audiovizuální projekce k albu skupiny Pink Floyd. V jiných letech hvězdárnu a planetárium, které jsou u soutoku řek Malše a Vltava, navštívilo vždy kolem 30.000 lidí. Planetáriem v libereckém science centru iQLandia projde ročně kolem 30.000 lidí
Rodiny s dětmi a školní skupiny nejen z Česka, ale i sousedního Polska a Německa, jsou nejčastějšími návštěvníky planetária, které už 11 let funguje ve střešní kopuli zábavního vědeckého centra iQLandia. Vědci ukázali, jak pravděpodobně vypadala tvář svatého Václava
Mezinárodní vědecký tým vytvořil podle lebky připisované svatému Václavovi pravděpodobnou podobu tváře tohoto českého knížete a světce. Odborníci k tomu použili forenzní vědecké metody a počítačový program, které využívají lékaři při operacích. Studie japonských vědců zjistila, jak si kočka pamatuje své páníčky
Napadlo vás někdy, jestli by vás vaše kočka poznala v řadě dalších lidí? Nový výzkum japonských vědců naznačuje, že by mohla - ale nejspíš ne tím způsobem, jak byste čekali, napsal zpravodajský server The Conversation. Vláda schválila misi českého astronauta, náklady dvě mld. Kč rozloží do tří let
Vláda schválila misi českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), náklady dvě miliardy korun rozloží do tří let. V tiskové zprávě to dnes sdělilo ministerstvo dopravy. Podle úřadu se investice několikanásobně vrátí, protože mise povede k posílení české ekonomiky, vědy a vzdělávání. Odborníci prozkoumali stav nástěnných maleb ze 14. století v Emauzích
Čeští a němečtí odborníci prozkoumali stav velmi cenných maleb ze 14. století v Křížové chodbě ambitu pražského kláštera Na Slovanech, známým pod názvem Emauzy. Malby se zachovaly i přes zasažení sousedního kostela svaté Panny Marie, svatého Jeronýma a slovanských patronů americkými bombami v únoru 1945. Každodenní dávka úžasu odbourává depresi i stres, zjistili vědci
Každodenní dávka úžasu zmírňuje příznaky deprese, snižuje stres a zlepšuje duševní zdraví, zjistili vědci v nové studii. A není třeba podnikat túry na vrcholky hor nebo sledovat zatmění Slunce. Pomůže třeba pozorování hvězdnaté oblohy, geometrie dokonalé sněhové vločky či žilek v listu spadlého ze stromu, napsal server britského deníku The Times. Filozofická fakulta v Brně výjimečně ukázala lidem depozitář se statisíci knih
Přibližně 600.000 knih, od starých tisků po nové zahraniční publikace, uchovává Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Své podzemní depozitáře výjimečně otevřela malým skupinám návštěvníků u příležitosti festivalu libre:, který začal dnes a pokračuje v sobotu. Vědci vyzývají vládu k ukončení zbrojení, podle nich je lepší cestou diplomacie
Tři desítky českých vědců a akademiků vyzvaly ve svém prohlášení vládu, aby upustila od navyšování výdajů na obranu a místo toho dala přednost diplomatickým řešením mezinárodních konfliktů. Někteří vědci, které oslovila ČTK, ale s názorem nesouhlasí, podobné kroky podle nich pěstují nebezpečný populismus. Otisky v pískovci z Austrálie odhalily nejstaršího známého plaza blanatých
Sedmnáct otisků, které se zachovaly na kusu pískovce nalezeného v jihovýchodní Austrálii, odhalily existenci nejstaršího známého zástupce plazů ze skupiny blanatých, píše vědecký časopis Nature. Tyto fosílie jsou staré asi 355 milionů let a znamenají převratný objev, protože dokazují, že blanatí se vyvinuli dříve, než se původně myslelo. Chybovost makroekonomických předpovědí je největší v době krizí, zjistili vědci
Spolehlivost ekonomických předpovědí negativně ovlivňují zdrojová makroekonomická data a chybovost je nejčastější v době krizí, když jsou prognózy pro tvorbu hospodářské politiky nejdůležitější. Při zpětné revizi dat se často ukazuje, jak byla zdrojová data nepřesná, mnohdy velmi výrazně. Čeští vědci vynalezli novou látku, která zlepšuje životnost a výkon baterií
Čeští vědci vynalezli novou látku, která díky svým vlastnostem zlepšuje životnost a výkon baterií. Nová polopevná látka je takzvaný suspenzní elektrolyt s částečkami soli. O objevu napsal odborný časopis Journal of Materials Chemistry a informoval o ní Fyzikální ústav Akademie věd ČR na svém webu. Evropská komise uvede nový balíček ve výši 500 milionů eur na rozvoj vědy
Evropská komise uvede nový balíček ve výši 500 milionů eur (12,4 miliard Kč) na rozvoj evropské vědy, oznámila dnes na síti X její šéfka Ursula von der Leyenová. Evropská unie tak podle agentury Reuters doufá, že přiláká zahraniční vědce, zejména ty ze Spojených států poté, co americký prezident Donald Trump oznámil rozsáhlé vládní škrty, které zasáhly i vědu. AFP: Němečtí a dánští vědci přišli na způsob, jak díky enzymům vyrobit foie gras
Foie gras bez násilného vykrmování? Podle týmu německých a dánských vědců by to úpravou bílkovin bylo možné. Výsledky publikované v časopise Physics of Fluids ukazují, že chuť a strukturu tohoto pokrmu, který se v současnosti získává násilným krmením hus a kachen, lze po jejich porážce napodobit díky enzymům. AFP: Anendofázie aneb lidé, kteří postrádají v hlavě vnitřní hlas
Můžeme myslet bez vnitřního hlasu v našich hlavách? Je obtížné si to představit, ale hrstka lidí ve společnosti tak opravdu žije. Tento fenomén zvaný anendofázie si získává stále častěji pozornost odborníků, jelikož může pomoci objasnit způsob, jakým lidé formulují své myšlenky, píše agentura AFP. Vědcům se v moři poprvé podařilo natočit největšího hlavonožce na světě
Vědcům se podařilo poprvé nafilmovat v přirozeném mořském prostředí kalmara Hamiltonova - patrně největší druh hlavonožce na světě. Pořídit filmový záznam se podařilo sto let poté, co byl tento druh dorůstající podle odborníků až sedmi metrů délky a váhy 500 kilogramů objeven a pojmenován, napsal zpravodajský server BBC News. Maskot se spoustou očí, spousta robotů a suši, aneb v Ósace začíná Expo 2025
Světová výstava Expo se koná každých pět let na různých místech světa. Letos tuto globální akci hostí japonská Ósaka, kde v neděli 13. dubna otevře své brány návštěvníkům, které bude vítat až do poloviny října. Na univerzitě v Liberci vyvinuli tričko, které umí probudit usínajícího řidiče
Tričko, které umí probudit usínajícího řidiče, vyvinuli vědci na Technické univerzitě v Liberci. Senzory na tričku dokážou únavu odhalit dřív, než si ji sám řidič uvědomí, neomylně totiž změří zpomalující se dech. Společnost hlásí návrat vyhynulých pravlků obrovských, vědci to zpochybnili
Americká společnost Colossal Biosciences dnes oznámila nový průlom ve své misi oživit vyhynulá zvířata. S pomocí genetické modifikace a DNA získané z prastarých fosilií se společnosti podařilo přivést na svět tři pravlky obrovské - druh, který zpopularizovala fantasy série Hra o trůny, ale na Zemi se nevyskytuje už více než 12.000 let. Výzkum digitálního dvojčete Titaniku přináší nové detaily posledních hodin lodi
Podrobná analýza digitálního skenu Titaniku ukazuje nový pohled na poslední hodiny zaoceánského plavidla, které od svého ztroskotání v roce 1912 leží na dně severního Atlantiku. Poskytuje například nový pohled na kotelnu a potvrzuje výpovědi svědků, že strojníci pracovali až do konce, aby udrželi na palubě elektřinu a světlo, napsala dnes stanice BBC, která se odvolává nový dokument společností National Geographic a Atlantic Productions. Lišejníkům se daří i v podmínkách podobných těm na Marsu, zjistila studie
Lišejníky jsou v přírodním světě skutečnými průkopníky. Usazují se v tak drsném prostředí, že je považováno za prakticky neúrodné. Za určitý čas mohou položit základy na plochách kamene, písku nebo dokonce střechách, které se promění v rozmanité ekosystémy. Čeští vědci odhalili migrační události nilského údolí staré 8000 let
Výrobní hospodářství a chovatelství přinesly do povodí středního Nilu populace, které oblast osídlily v šestém a pátém tisíciletí před naším letopočtem. Potvrzuje to nová mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští vědci. FT: Američtí akademici emigrují kvůli Trumpovu tlaku na univerzity
Američtí akademici čím dál více emigrují v reakci na kroky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, zejména kvůli jejímu tlaku na vysoké školství, píše list Financial Times (FT). Řadu z nich znepokojuje snížení financování, omezování akademických svobod nebo kroky vlády zaměřené proti vědě. Vědci zkoumali, jak se dostat do berlínských klubů; úspěch závisí na paradoxu
Před vyhlášenými berlínskými kluby musí lidé čekat v dlouhých frontách často i několik hodin a nakonec je ochranka stejně dovnitř nepustí. Skupina vědců ze čtyř evropských vysokých škol včetně berlínské Svobodné univerzity se rozhodla zjistit, jak se do klubů, jako jsou Berghain, KitKat či Tresor, zaručeně dostat. AFP: Mravenci, lososi nebo bobři - zvířecí architekti utvářejí krajinu
Někteří živočichové, jako jsou mravenci, bobři, lososi, krtci či hroši, budují nory a hráze nebo se prostě jen pohybují, čímž utvářejí krajinu a společně ji mění, ukázala studie londýnské univerzity. "Vždy jsme se zajímali o jednotlivé živočichy. Jeden z nejstarších lidí světa měl geny omlazující buňky, zjistili vědci
V jednu dobu nejstarší žijící člověk na světě, Španělka Maria Branyasová, která zemřela loni v srpnu v 117 letech, disponovala podle výzkumu barcelonských vědců geny omlazující její buňky. Její mikrobiom byl dokonce podobný tomu nemluvněte, uvedla studie, o níž informoval deník The Guardian. Expertka:Medializace šikany může znovu traumatizovat oběti i inspirovat nápodobu
Medializace případů šikany s sebou nese riziko opětovného traumatizování obětí či napodobování. V rozhovoru, který Akademie věd ČR (AV ČR) poskytla ČTK, to řekla Lenka Kollerová z Psychologického ústavu AV ČR. Počet vynálezů přihlášených v Česku k patentovému úřadu loni mírně klesl na 461
Češi loni přihlásili Úřadu průmyslového vlastnictví ČR k patentové ochraně 461 vynálezů a nových technických řešení, což bylo o čtyři méně než o rok dříve. Udělených patentů meziročně ubylo o 75 na 379. AP: Vědci přišli na to, jak uvařit dokonalé vejce. Trvá to půl hodiny
Vědci tvrdí, že přišli na to, jak uvařit dokonalé vejce, píše agentura AP. Takové vajíčko má sametový žloutek v kombinaci s měkkým, pevným bílkem. Dosáhnout této rovnováhy může být ale výzvou, protože žloutek se vaří při nižší teplotě než bílek. Vědci se spojili s AI, aby rozluštili svitky zuhelnatělé po výbuchu Vesuvu
Vědci doufají, že spojení umělé inteligence (AI) a lidských znalostí jim pomůže rozluštit starověké svitky, které zuhelnatěly po výbuchu sopky Vesuv u Neapole před 2000 lety. Píše o tom agentura AP. Stovky svitků z papyru byly nalezeny kolem roku 1750 v rozvalinách přepychové vily v římském městě Herkulaneum, které společně se sousedními Pompejemi zničila erupce Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. AFP: Nizozemský vědec využívá jedinečné e-kolo, aby zvýšil bezpečnost cyklistiky
Nizozemský vysokoškolský vědec Holger Caesar vyráží do odpoledního provozu na kole, jakému se žádné jiné nevyrovná. Je vybavené ke sběru dat, o nichž Caesar věří, že by jednoho dne mohla zachraňovat životy, napsala agentura AFP. Cenu Václava Bendy obdrželi in memoriam Havel a Veber, celkem je laureátů 16
Cenu Václava Bendy za svobodu, demokracii a lidská práva dnes obdrželo 16 osobností, mezi nimi in memoriam bývalý prezident Václav Havel a historik Václav Veber. Ocenění, které uděluje Ústav stav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), dnes v Senátu převzali také například politik Petr Pithart či novinářka Eda Kriseová. Ostravská firma představí na Expo 2025 duby staré asi 6000 let z povodí Olše
Společnost Subfossil Oak představí na světové výstavě Expo 2025 v japonské Ósace Les civilizací. Tvoří jej 133 kmenů subfosilních dubů starých okolo 6000 let. Dosud nezkamenělé dřevo pochází z naleziště v povodí řeky Olše. Vědci: U Vídně žily v době Avarů geneticky odlišné skupiny s jednou kulturou
Nedaleko dnešní Vídně žily v raném středověku dvě geneticky vzdálené skupiny, které však sdílely stejnou kulturu. Jedna skupina měla evropské předky, druhá východoasijské, zjistili vědci díky archeogenetické analýze více než 700 koster z avarských pohřebišť. AP: Vědci v Antarktidě vyvrtali ledové jádro staré zřejmě 1,2 milionu let
Mezinárodní tým vědců vyvrtal v Antarktidě z hloubky téměř tří kilometrů jedno z nejstarších ledových jader, které podle nich vzniklo nejméně před 1,2 milionu let. Napsala to agentura AP, podle níž by analýza starodávného ledu měla ukázat, jak se vyvíjela zemská atmosféra a klima. Toyota dokončila první etapu výstavby svého města budoucnosti
Japonská automobilka Toyota dokončila po třech letech první etapu výstavby svého města budoucnosti. Lidé v něm budou vyvíjet a testovat nové technologie. Do města s názvem Woven City (Tkané město) se v Japonsku postupně nastěhuje 2000 obyvatel, budou mezi nimi vědci, spolupracovníci Toyoty a důchodci. Zemřel historik František Šmahel, uznávaný znalec husitství a reformace
Ve věku 90 let v neděli zemřel přední český historik František Šmahel, odborník na dějiny pozdního středověku. ČTK to dnes sdělila Markéta Růžičková z Akademie věd ČR. Profesor Šmahel byl světově uznávaným znalcem lucemburské dynastie, husitství a reformace ve střední Evropě. Lidé se skandinávskými předky žili v Británii dávno před příchodem vikingů
a Anglosasů, píše deník The Guardian. Odkazuje na novou vědeckou studii, která zkoumala DNA starověkého Římana pohřbeného v Yorku na severu Anglie. Příchod Anglosasů přinesl skandinávský vliv do Británie v pátém století našeho letopočtu. DPA: Koncept roztomilosti funguje na lidi v případě dětí, mláďat nebo robotů
"To je tak roztomilé," rozplývají se často lidé při pohledu na stvoření s velkýma očima, vysokým čelem a malým nosíkem. Koncept roztomilosti platí nejen u dětí, ale i zvířecích mláďat. Agentura DPA zjišťovala, proč tomu tak je. Klimatická změna má negativní vliv na šíření a rozsah požárů, zjistili vědci
Klimatická změna, která přináší oteplování planety a na většině míst větší sucho, hraje značnou negativní roli ve změnách výskytu a šíření požárů. Potvrdily to tři na sobě nezávislé vědecké studie, na něž upozornil Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe ve svém časopise. Organizace usilující o svět bez jaderných zbraní převzala Nobelovu cenu za mír
Nobelovou cenou za mír pro japonskou organizaci sdružující přeživší jaderných útoků na města Hirošima a Nagasaki dnes začalo slavnostní předávání letošních Nobelových cen. Tři spolupředsedové organizace Nihon Hidankjó převzali ocenění při oficiálním předání na radnici v norském Oslu. Studie: Geny Číňanů z oblasti Velké čínské nížiny se za 3000 let téměř nezměnily
Navzdory řadě povstání a konfliktů zůstává lidský genom Číňanů žijících v oblasti Velké čínské nížiny, která je označována za kolébku čínské civilizace, 3000 let neměnný. Uvedl to list South China Morning Post (SCMP) s odkazem na studii, kterou vedli vědci ze dvou čínských univerzit. Vědci upozorňují na dramatické změny v Antarktidě, tají i vrcholky ledovců
Čeští vědci upozorňují na dramatické změny v Antarktidě, tají i vrcholky ledovců, což se dříve nestávalo. Na vině jsou nečistoty, které přináší vítr z odledněných a vyschlých částí a které se na vrcholcích hromadí. Live Science: U mořských kosatek se zřejmě vracejí do módy lososí klobouky
Kosatky v severozápadním Pacifiku začaly znovu nosit na hlavách mrtvé lososy jako klobouky. Vrací se tak bizarní "módní trend", který vědci naposledy zaznamenali před 37 lety, napsal server Live Science. Science Alert: Snaha vybít si vztek nefunguje, tvrdí nová studie
Ventilovat vztek se zdá být jako rozumný způsob, jak se ho zbavit. Podle obecně vžitého názoru nám vyjádření vzteku pomůže se ho zbavit, jako když vypustíme páru z tlakového hrnce. Ale tato běžná metafora je zavádějící, tvrdí nová analýza vědců Státní univerzity v Ohiu. Vědci vyvinuli nový typ plastu, který se dokáže rozkládat v mořské vodě
Mezinárodní tým vědců vyvinul nový typ umělé hmoty, která se dokáže rozkládat v mořské vodě. Objev může přispět ke snaze o snížení znečištění životního prostředí při hromadění plastů v oceánech. Výzkumníci to oznámili v dnešním vydání amerického vědeckého časopisu Science, o němž informovala agentura Kjódó.