věda

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "věda". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo věda je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Organizace usilující o svět bez jaderných zbraní převzala Nobelovu cenu za mír

Oslo/Stockholm 10. prosince (ČTK) - Nobelovou cenou za mír pro japonskou organizaci sdružující přeživší jaderných útoků na města Hirošima a Nagasaki dnes začalo slavnostní předávání letošních Nobelových cen. Tři spolupředsedové organizace Nihon Hidankjó převzali ocenění při oficiálním předání na radnici v norském Oslu. Norský Nobelův výbor, který ocenění uděluje, jméno letošních laureátů oznámil 11. října. Ceremoniál předání Nobelových cen se každoročně koná 10. prosince, v den výročí úmrtí zakladatele tohoto ocenění Alfreda Nobela. Dvaadevadesátiletý Terumi Tanaka při ceremoniálu přednesl jménem organizace Nihon Hidankjó tradiční řeč před zhruba tisícovkou hostů, mezi nimiž byl i norský královský pár a korunní princ s princeznou. Tradiční vítězova přednáška je dostupná na webových stránkách organizace. "Jaderné zbraně a lidstvo nemohou koexistovat," řekl dnes Tanaka na tiskové konferenci v norském hlavním městě. "Lidstvo by mohlo zaniknout ještě předtím, než se projeví ničivý účinek klimatické změny," dodal. "Důvodem, proč tuto cenu dostáváme právě teď, je situace ve světě," řekl při slavnostním převzetí ceny Tanaka. Organizace Nihon Hidankjó vychází ze svědectví lidí, kteří přežili bombardování Hirošimy a Nagasaki a neúnavně usiluje o to, aby se planeta zbavila těchto zbraní hromadného ničení. Tanakovi bylo 13 let, když atomová bomba svržená na Nagasaki, kde žil, zabila pět členů jeho rodiny. Dnes podle agentury AFP Tanaka vyjádřil znepokojení nad obnovením jaderné hrozby a vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby ji přestal rozdmýchávat v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. "Nemyslím si, že prezident Putin skutečně chápe, co jaderné zbraně pro člověka znamenají, jaký typ zbraně to je," řekl. "Myslím, že o tom ani nepřemýšlel," dodal. "Jaderné zbraně by již nikdy neměly být znovu použity," řekl k rozhodnutí ocenit snahu Nihon Hidankjó předseda Nobelova výboru Jörgen Watne Frydnes. Oceněná organizace k tomuto cíli podle něho přispívá zásadní měrou. Podle Frydnese má být cena poctou všem přeživším, kteří se "navzdory fyzickému utrpení a bolestným vzpomínkám rozhodli využít svou draze zaplacenou zkušenost k živení naděje a mírových snah". Japonský premiér Šigeru Išiba označil výběr laureáta za "extrémně významný". Udělení Nobelovy ceny za mír organizaci usilující o svět bez jaderných zbraní je symbol a reakce na aktuální dění ve světě, řekl dříve ČTK expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Cenu za mír na rozdíl od vědeckých cen nepředává Královská švédská akademie věd ve Stockholmu, nýbrž pětičlenný Nobelův výbor složený z norských politiků a dalších osobností. Svou volbu japonské organizace učinil v době, kdy války dál sužují obyvatele několika světadílů. Laureáta 105. ročníku ceny vybíral v tajném hlasování pětičlenný výbor složený z norských politiků a dalších osobností. Volil z 286 navržených kandidátů, mezi nimiž byly politické osobnosti jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, humanitární organizace nebo také úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) či Mezinárodní soudní dvůr. Loni ocenění dostala tehdy vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová za svůj boj za práva Íránek. V 16:00 SELČ na Nobelovu cenu za mír naváže v koncertní síni ve švédském Stockholmu slavnostní předávání dalších Nobelových cen, při němž všichni ostatní laureáti přeberou prestižní Nobelovy medaile z rukou švédského krále Carla XVI. Gustafa, informují agentury. Každý laureát obdrží kromě zlaté medaile a diplomu také finanční odměnu, jejíž výše se liší v závislosti na ročním výnosu Nobelova fondu. V roce 2024 je výše odměny přibližně 11 milionů švédských korun (cca 25 milionů českých korun). Pokud je cena udělena více lidem za jeden objev, o částku se musejí podělit. Můžou být ale maximálně tři. cht mka

Studie: Geny Číňanů z oblasti Velké čínské nížiny se za 3000 let téměř nezměnily

Peking 10. prosince (ČTK) - Navzdory řadě povstání a konfliktů zůstává lidský genom Číňanů žijících v oblasti Velké čínské nížiny, která je označována za kolébku čínské civilizace, 3000 let neměnný. Uvedl to list South China Morning Post (SCMP) s odkazem na studii, kterou vedli vědci ze dvou čínských univerzit. Z výzkumu vyplývá, že ani kočovné kmeny, ani vnitřní migrace z jižní Číny nezanechaly na této populaci téměř žádný vliv. Velká čínská nížina se rozkládá na středním a dolním toku Žluté řeky a podle archeologických nálezů jde o jedno z prvních světových center neolitické revoluce, kdy lidé přešli od lovu zvířat a sběru plodin k zemědělství. V oblasti se také nacházela hlavní města 20 čínských dynastií. Přesto vědcům dlouho chyběl materiál, ze kterého by mohli lidský genom předků analyzovat. Nyní se jim ale podařilo získat kvalitní vzorky ze 30 jedinců z provincie Che-nan, která se nachází uprostřed Velké čínské nížiny, z období vlády Západní Čou (z let 1046 až 771 před naším letopočtem) až po období čchingské dynastie (v letech 1644 až 1911). Mohli je tak porovnat s genomem lidí, kteří žili v pozdní době kamenné, a dnešním obyvatelstvem. "V porovnání s dynamickými demografickými vývoji v Evropě se v oblasti kolem středního toku Žluté řeky projevuje vysoká míra genetické kontinuity bez větších populačních změn od pozdní doby kamenné," stojí ve studii. Jedině v období říše Tchang (v letech 618 až 907) objevili vědci stopy předků ze západní Eurasie. "Cizí obyvatelstvo se nakonec smísilo s místními lidmi, a proto nebylo možné, aby si uchovalo své geny po delší dobu," řekl Ke Ťien-siung, profesor historické geografie z Univerzity Fu-tan v Šanghaji. bat nim

Vědci upozorňují na dramatické změny v Antarktidě, tají i vrcholky ledovců
Praha 2. prosince (ČTK) - Čeští vědci upozorňují na dramatické změny v Antarktidě, tají i vrcholky ledovců, což se dříve nestávalo. Na vině jsou nečistoty, které přináší vítr z odledněných a vyschlých částí a které se na vrcholcích hromadí. Live Science: U mořských kosatek se zřejmě vracejí do módy lososí klobouky
Washington 1. prosince (ČTK/Live Science) - Kosatky v severozápadním Pacifiku začaly znovu nosit na hlavách mrtvé lososy jako klobouky. Vrací se tak bizarní "módní trend", který vědci naposledy zaznamenali před 37 lety, napsal server Live Science. Science Alert: Snaha vybít si vztek nefunguje, tvrdí nová studie
New York 23. listopadu (ČTK/Science Alert) - Ventilovat vztek se zdá být jako rozumný způsob, jak se ho zbavit. Podle obecně vžitého názoru nám vyjádření vzteku pomůže se ho zbavit, jako když vypustíme páru z tlakového hrnce. Vědci vyvinuli nový typ plastu, který se dokáže rozkládat v mořské vodě
Tokyo 22. listopadu (ČTK) - Mezinárodní tým vědců vyvinul nový typ umělé hmoty, která se dokáže rozkládat v mořské vodě. Objev může přispět ke snaze o snížení znečištění životního prostředí při hromadění plastů v oceánech. Polští vědci vyvinuli chipsy z kaprů jako zdravější alternativu brambůrků
Varšava 17. listopadu (ČTK) - Jako zdravější alternativu bramborových chipsů vyvinuli vědci v Polsku lupínky z kaprů. Mají nižší obsah kalorií a tuků a jsou několikanásobně bohatší na bílkoviny a zdraví prospěšné omega-3 kyseliny, informovala na svých internetových stránkách Polská televize. Tisíce českých básní lze číst a zkoumat on-line i s pomocí umělé inteligence
Praha 2. listopadu (ČTK) - Literární vědci, studenti středních a vysokých škol, pedagogové a další zájemci o českou poezii mohou on-line číst i zkoumat tisíce básní domácích autorů z 19. a začátku 20. Muslimové v Evropě zažívají znepokojivý nárůst rasismu, ukázal průzkum
Brusel 28. října (ČTK) - Téměř každý druhý člověk muslimského vyznání žijící v Evropské unii se v každodenním životě setkává s rasismem a diskriminací. Toto číslo se od roku 2016 prudce zvýšilo, uvedla Agentura EU pro základní práva (FRA). Němečtí vědci se súdánskými kolegy zkoumali fotografie Leni Riefenstahlové
Berlín 27. října (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Německá režisérka a fotografka Leni Riefenstahlová patří k nejznámějším přisluhovačům nacistického režimu Adolfa Hitlera. Natočila propagandistické snímky jako Vítězství víry či Triumf vůle. Nová podzemní laboratoř v Číně chce odhalit jedno z tajemství částicové fyziky
Kchaj-pching (Čína) 25. října (ČTK) - Čína postavila v jihovýchodní provincii Kuang-tung novou podzemní laboratoř. Nachází se v hloubce 700 metrů a má pomoci lépe poznat jednu z největších záhad částicové fyziky - vlastnosti extrémně malých částic, napsaly agentury Reuters a AFP. CNN: Lidé prožívají pálivost jídel podle svých očekávání, roli mohou mít i geny
Washington 21. října (ČTK/CNN) - Moje rodina mi ráda říká "baby spice". Ne, mé dospělé děti mě nesrovnávají s žádnou zpěvačkou ze skupiny Spice Girls, která v 90. letech uchvátila fanoušky. Tu přezdívku jsem si vysloužila proto, že jsem strašný zbabělec co se pálivého jídla týče, napsala Sandee LaMotteová v článku na webu televize CNN. Vědci našli v Kateřinské jeskyni ozdoby z ulity plže staré až 12.000 let
Blansko 16. října (ČTK) - Archeologové našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu tři ozdoby z ulity plže staré až 12.000 let. Zapadají podle nich do období pozdního paleolitu až středního neolitu. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš. Analytici: Nobelisté ukázali význam institucí pro prosperitu
Praha 14. října (ČTK) - Laureáti letošní Nobelovy ceny za ekonomii svým výzkumem ukázali, jaký význam mají kvalitní instituce pro dlouhodobou prosperitu společnosti. Závěry jejich práce by pak mohly být i vzorem pro zlepšení fungování České republiky, shodují se analytici, které ČTK oslovila. Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci za výzkum vlivu institucí na prosperitu
Stockholm/Praha 14. října (ČTK) - Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech, a to za výzkum vlivu společenských institucí na rozdíly v prosperitě mezi zeměmi. Na zahájení Dnů AI řešili odborníci propojení umělé inteligence s uměním
Praha 13. října (ČTK) - V souvislosti s rozvojem umělé inteligence bude nutné redefinovat autorská práva a pojetí autorství, uvedl na dnešním zahájení festivalu Dnů AI počítačový lingvista a robopsycholog Rudolf Rosa z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. WP: Barevné sny ovlivňuje věk a prostředí, ve kterém vyrůstáme, říkají studie
Washington 13. října (ČTK/The Washington Post) - Kdysi se věřilo, že většina lidí má převážně černobílé sny, a mělo se za to, že barevné snění souvisí s psychickými problémy. Věda však od té doby tyto mýty vyvrátila, napsal list The Washington Post. Kolumbus nebyl Ital ale žid ze západního Středomoří, tvrdí dokumentární film
Madrid 13. října (ČTK) - Známý mořeplavec Kryštof Kolumbus nepocházel z italského Janova. Tvrdí to dokumentární film odvysílaný v sobotu večer španělskou veřejnoprávní televizí TVE. Na základě rozborů DNA se badatelé domnívají, že Kolumbus byl židem, který se narodil v západním Středomoří, pravděpodobně na území dnešního Španělska. Testy DNA potvrdily, že ostatky v Seville patří Kryštofu Kolumbovi
Madrid 12. října (ČTK) - Ostatky Kryštofa Kolumba pohřbené v katedrále v jihošpanělské Seville patří skutečně tomuto slavnému mořeplavci, oznámil tento týden tým vědců z univerzity v Granadě. Dnes večer má španělská veřejnoprávní televize odvysílat dokument, v němž autoři slibují odhalit i Kolumbův původ. Independent: Do čtyř let by mohli znovu ožít mamuti, dodo či vakovlk
New York 7. října (ČTK/Independent) - Technologická společnost Colossal Biosciences, která sídlí v Dallasu v americkém státě Texas, věří, že už v roce 2028 by se mohli na Zemi vrátit tvorové vyhynulí v dávných - i ne tak dávných - dobách, jako například mamuti srstnatí, dronte mauricijský či vakovlk tasmánský.

V pondělí začne předávání vědeckých Nobelových cen, APA má 22 favoritů

Stockholm 6. října (ČTK) - Mezi favority letošních Nobelových cen za fyziologii a lékařství, fyziku, chemii a ekonomii patří vědci, díky nimž lidstvo dosáhlo pokroku v oblastech čisté energie, kardiovaskulárních chorob, nanotechnologií, kvantových počítačů nebo při porozumění ekonomickým dopadům korupce, napsala agentura APA. Vychází z odhadu datově analytické firmy Clarivate, jejíž výčet favoritů čítá 22 vědců, z nichž 11 pracuje ve Spojených státech. Žádný Čech mezi nimi není. Ocenění ve vědeckých kategoriích se ve Stockholmu začnou předávat v pondělí. Firma možné budoucí nositele prestižního ocenění hledá mezi vědci, jejichž práce patří v daném oboru k nejcitovanějším. Využívá při tom citační databázi Web of Science, která od roku 1970 zaznamenala kolem 61 milionů vědeckých článků. Jen zhruba 9700 z nich, tedy asi 0,015 procenta, další vědci citovali více než 2000krát. Právě mezi takovýmito odborníky, kterých si váží jejich kolegové, Clarivate vytipovává možné příští nositele Nobelových cen za fyziologii a lékařství, fyziku, chemii a ekonomii. Ze 450 vědců, které takto od roku 2002 vybrala, si jich dosud 75 skutečně jedno z ocenění dotovaných letos 11 miliony švédských korun (24,5 milionu Kč) odneslo. Mezi aktuální favority společnost řadí 19 mužů a tři ženy, z nichž 11 působí v USA, šest v Británii, dva ve Švýcarsku a po jednom v Německu, Izraeli a Japonsku. Všichni jsou autory zásadních výzkumných prací, které "bývají mimořádně často citovány a mají široký společenský dopad". Dobré šance na Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, kterými série vyhlašování v pondělí začne, má podle ní sedm vědců, mezi nimiž jsou Jonathan Cohen a Helen Hobbsová za výzkum genetiky metabolismu lipidů, který umožnil vznik nových léků na léčbu kardiovaskulárních chorob, či Ann Graybielová, Okihide Hikosaka a Wolfram Schultz za fyziologické studie bazálních ganglií, které jsou klíčové pro motorickou kontrolu a chování, včetně učení. Třetí tým tvoří dvojice Davor Solter a Azim Surani za objev genomického imprintingu, který zlepšil chápání epigenetiky a vývoje savců. Další na řadě bude v úterý Nobelova cena za fyziku, na níž mohou mít šanci Rafi Bistricer, Pablo Jarillo-Herrero a Allan MacDonald za průkopnické teoretické a experimentální příspěvky k fyzice grafenových vrstev; David Deutsch a Peter Shor za revoluční příspěvky ke kvantovým algoritmům a počítačům a v neposlední řadě Christoph Gerber za vynález a použití mikroskopie atomárních sil, což je technologie, která umožňuje zkoumat povrch materiálů v nanoměřítku. Ve středu se bude předávat cena za přínos v oblasti chemie, ve které se podle APA k favoritům řadí David Baker, John Jumper a Demis Hassabis za přínos k předpovídání a navrhování trojrozměrných struktur a funkcí proteinů; Kazunari Domen za základní výzkum fotokatalyzátorů pro štěpení vody a konstrukci solárních systémů pro výrobu vodíku; a Roberto Car a Michele Parrinello za metodu pro přesný výpočet molekulární dynamiky, která představuje revoluci v tomto odvětví chemie. Nobelova cena za ekonomii bude znát svého držitele jako poslední, a sice v pondělí 14. října. Podle společnosti Clarivate jsou tři favorité na ocenění v této oblasti: Janet Currieová za průkopnické ekonomické analýzy vývoje dětí; Partha Dasgupta za integraci přírody a přírodních zdrojů do lidské ekonomiky a konečně Paolo Mauro za empirické studie o vlivu korupce na investice a hospodářský růst. mtw mka

The Times: Technologie pomáhá hledat houby, ale podle kritiků ničí houbaření
Paříž 6. října (ČTK) - Když Jordan Monnot dokončil studium inženýrství na prestižní pařížské vysoké škole, mohl se rozhodnout pro kariéru v oblasti obchodu, průmyslu nebo financí. Místo toho se vydal na houby, napsal zpravodajský server The Times. WSJ: Hon na údajné špiony zasévá strach mezi ruskými vědci
Moskva 5. října (ČTK/The Wall Street Journal) - Když budete uvažovat o nejnebezpečnějších zaměstnáních v Rusku, nejspíš vám na mysli nevytane vědec věnující se výzkumu. Možná horník. Nebo potápěč na ropných plošinách v Barentsově moři. Cenu nadace Vize 97 letos převezme teoretik výtvarného umění Miroslav Petříček
Praha 4. října (ČTK) - Letošní Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 převezme filozof a teoretik výtvarného umění Miroslav Petříček, který se specializuje na současnou francouzskou filozofii a vztahy mezi filozofií a uměním. Mendelův rukopis se může stát součástí registru Paměť světa UNESCO
Brno 3. října (ČTK) - Rukopis nazvaný Pokusy s rostlinnými hybridy, který sepsal Gregor Johann Mendel v roce 1865, by mohl být zapsaný do registru, který je součástí programu Paměť světa UNESCO. Dvanáctistránkový svazek, v němž zaznamenal výsledky svých pokusů s hrachem a stanovil zákony dědičnosti, nominuje příští rok na zařazení Národní komitét. Nakladatelství Academia ocenilo knihu o textiliích z archeologického výzkumu
Praha 3. října (ČTK) - Knihou roku a vítězem 16. ročníku Cen Nakladatelství Academia je publikace Textilie z archeologických výzkumů na Pražském hradě od autorů Mileny Bravermanové, Heleny Březinové a Jany Bureš Víchové. Tým čínských vědců vyvíjí robotickou kůži inspirovanou ptakopyskem
Peking 2. října (ČTK) - Čínští vědci se zabývají robotickou umělou kůží, stejně jedinečnou jako tvor, jímž se nechali inspirovat - malý australský savec ptakopysk podivný. Duální senzorický systém, který vědci vytvořili, dokáže zaznamenat a rozpoznat informace nejen z přímého fyzického doteku, ale také s pomocí zachycení elektrostatických změn v okolním vzduchu. Mamuti srstnatí možná vyhynuli kvůli alergii na pyl, tvrdí nová studie
Tel Aviv/Řím 28. září (ČTK) - Oblaka pylu, která se vznášela nad stepmi na konci poslední doby ledové, mohla přispět k vyhynutí mamutů srstnatých. Tvrdí to alespoň autoři nové studie, podle nichž se v důsledku globálního oteplování mohlo uvolnit tolik pylu, že to u zvířat vyvolalo alergické reakce, napsal server Live Science. Dílo matematika a kněze Bernarda Bolzana zpřístupní digitální archiv
Praha 22. září (ČTK) - Dílo a život matematika, logika, kněze a estetika Bernarda Bolzana zpřístupní zájemcům digitální archiv, který buduje výzkumná skupina PragMatika z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Nejen psi - britští vědci zjistili, že rády aportují také kočky
Londýn 20. září (ČTK) - O psech je známo, že s oblibou aportují, už méně se ale ví, že to rády dělají i kočky. Aportování totiž u obou šelem spojuje prvky predátorského a společenského chování, a to i přes jejich velmi odlišný styl lovu a hry, zjistili vědci z univerzity v britském Lincolnu. AFP: Neandertálci se nekřížili, a to je možná zabilo
Paříž 16. září (ČTK/AFP) - Změna klimatu, epidemie? Příčiny vymírání neandertálců zůstávají stále záhadou. Studie jedné této pravěké formy člověka z údolí Rhony, jehož rod tam žil na 50.000 let bez křížení s jinými skupinami, otevírá novou cestu, cestu genetické izolace. Ig Nobelovu cenu získal tým, který zjistil, že savci mohou dýchat konečníkem
Boston (USA) 13. září (ČTK) - Prokázaná schopnost savců dýchat konečníkem, rakety naváděné s pomocí poštovních holubů či plavecké schopnosti mrtvých pstruhů. To jsou některé z nejnovějších přínosů na poli nevážné vědy, které si ve čtvrtek večer v americkém Bostonu vysloužily humornou "antinobelovku" známou jako Ig Nobelova cena. Švédský úřad pro jadernou bezpečnost vyzval ke spolupráci houbaře
Stockholm 7. září (ČTK) - Švédský úřad pro jadernou bezpečnost vyzval houbaře ke spolupráci při měření radioaktivity ze spadu po havárii jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu před 38 lety. Sběrači hub mají úřadu zaslat k testování vzorky letošních hub, informovala agentura AP. U Aljašky v roce 2022 zmizely miliardy krabů, podle vědců za to může oteplování
Washington 21. srpna (ČTK) - Rybáři a vědci byli znepokojeni, když v roce 2022 zmizely z Beringova moře poblíž Aljašky miliardy krabů. Vědci nyní vysvětlili, že to nebylo nadměrným rybolovem. Pravděpodobnou příčinou podle nich byla nezvykle teplá voda, která způsobila, že se metabolismus krabů zrychlil a kvůli nedostatku potravy vyhladověli. BBC: Proč divoká zvířata útočí na člověka?
Washington 21. srpna (ČTK/BBC) - Keri Bergereová se spolu se svými přítelkyněmi jedno sobotní odpoledne projížděla na kole po stezce vedoucí hustým lesem nedaleko Fall City ve státě Washington, když jim cestu zkřížily dvě pumy. The Guardian: Vědci dali kamery na ohrožené lachtany, aby zmapovali dno
Sydney 18. srpna (ČTK/The Guardian) - Australští lachtani šedí kloužou a jako šipka prolétají podvodními tunely, skrz porosty mořské trávy a skalnaté útesy. Hledají potravu a tančí s delfíny kolem obřího hejna drobných rybek - a to vše zachycuje kamera připevněná na jejich zádech. AFP: Asteroid, který vyhubil dinosaury, se zformoval za Jupiterem
Washington 17. srpna (ČTK/AFP) - Debata o povaze vesmírného tělesa, které způsobilo vyhynutí dinosaurů na Zemi, zajímá vědce již desítky let. Nová studie přidala další kamínek do mozaiky: práce zveřejněná ve čtvrtek 15. Archeologové našli v 63 hrobkách řadu artefaktů z poslední egyptské dynastie
Káhira 13. srpna (ČTK) - Celou řadu artefaktů z poslední egyptské dynastie Ptolemaiovců objevili archeologové v 63 hrobkách v oblasti delty Nilu a odborníci nyní pracují na jejich restaurování a klasifikaci. Kočky zřejmě truchlí, když uhyne jiný mazlíček v domácnosti
Washington 12. srpna (ČTK) - Kočky zřejmě do určité míry truchlí, když v domácnosti uhyne jiný mazlíček. A týká se to i psů, uvádí britský server The Guardian s odvoláním na studii vědců z americké Oaklandské univerzity zveřejněnou v časopisu Applied Animal Behaviour Science. Na indonéském ostrově Flores se našla kost jen zhruba metr vysokého hominida
Jakarta 8. srpna (ČTK) - Před 20 lety vědci na indonéském ostrově Flores objevili fosilie hominida, který dosahoval výšky pouze 107 centimetrů, takže dostal přezdívku hobit. Nově prozkoumané nálezy ukazují, že někteří zástupci druhu Homo floresiensis žijící na ostrově byli ještě zhruba o šest centimetrů menší, píše agentura AP.

Vědci: Zdánlivý výkřik u staroegyptské mumie ženy může značit smrt v agonii

Káhira 2. srpna (ČTK) - Vědci mají nové vysvětlení pro staroegyptskou mumii ženy, která má ve zdánlivě útrpném výkřiku ústa dokořán a která byla v roce 1935 nalezena v rámci archeologické expedice v Dár al-Bahrí u Luxoru. Když badatelé provedli pomocí výpočetní tomografie virtuální pitvu, zjistili, že tato žena mohla zemřít v agonii a že prodělala vzácnou formu křečovitého ztuhnutí svalů, které nastává v okamžiku smrti. Informovala o tom agentura Reuters. Výzkum ukázal, že bylo ženě v době smrti asi 48 let, měla mírnou artritidu páteře a přišla o několik zubů, uvedla profesorka radiologie na Káhirské univerzitě Sahar Salímová. Ta vedla studii zveřejněnou v odborném časopise Frontiers in Medicine. Tělo nalezené ženy bylo dobře zachovalé, jelikož bylo mumifikováno přibližně před 3500 lety v období prosperující staroegyptské Nové říše za použití drahých dovezených ingrediencí, jako byl jalovcový olej nebo kadidlová pryskyřice, řekla Salímová. Staří Egypťané považovali zachování těla po smrti za klíčové pro zajištění důstojné existence v posmrtném životě. Při mumifikaci bylo zvykem vyjmout vnitřní orgány kromě srdce, ale u této ženy se tak nestalo. "Ve starověkém Egyptě balzamovači pečovali o mrtvé tělo tak, aby vypadalo krásně v posmrtném životě. Proto zavírali ústa mrtvého přivázáním čelisti k hlavě, aby zabránili běžnému posmrtnému poklesu čelisti," řekla Salímová. Kvalita ingrediencí použitých k balzamování ale podle Salímové vylučuje, že byl proces mumifikace nedbalý a že balzamovači jednoduše zapomněli ženě zavřít ústa. Naopak byla mumifikovaná dobře a byla oblečená do drahého pohřebního oděvu. Měla na sobě dva drahé zlaté prsteny a dlouhou paruku vyrobenou z datlové palmy. To dalo podnět k jiným vysvětlením široce otevřených úst. Například že žena zemřela při výkřiku v agonii a že se svaly obličeje stáhly a zachovaly tento výraz v důsledku mrtvolné křeče. Skutečná historie a okolnosti smrti této ženy nejsou známy, a proto nelze s jistotou určit příčinu výrazu jejího obličeje, řekla Salímová. Mrtvolná křeč se objevuje po těžkém fyzickém nebo emocionálním utrpení, kdy stažené svaly ztuhnou bezprostředně po smrti, uvedla Salímová. "Na rozdíl od posmrtné ztuhlosti postihuje mrtvolná křeč pouze jednu skupinu svalů, nikoli celé tělo," vysvětlila. Na otázku, zda mohla být žena balzamována zaživa, Salímová odpověděla, že nevěří, že je to možné. Salímová nedokázala určit, jak žena zemřela. "Často nejsme u mumie schopni zjistit příčinu smrti, pokud výpočetní tomografie neukáže důkaz smrtelného traumatu," řekla. Salímová zmínila důkazy o smrtelném poranění hlavy, podříznutém krku a srdečním onemocnění u tří královských mumií. Zkoumaná "křičící žena" byla nalezena na území starověkého města Théby při vykopávkách hrobky vysoce postaveného úředníka a architekta Senmuta, jenž dohlížel na královské práce a byl údajně milencem královny Hatšepsut, která vládla v letech 1479-1458 před naším letopočtem. Mumie ženy byla uložena v dřevěné rakvi v pohřební komoře pod Senmutovou rodinnou hrobkou. Její totožnost nebyla odhalena, ale její zlaté a stříbrné prsteny s vyobrazením brouka vrubouna posvátného symbolizujícího vzkříšení poukazují na její socioekonomické postavení. Podle Salímové šlo zřejmě o členku Senmutovy rodiny. Studie ukázala podrobnosti o ženině paruce. Její copánky byly ošetřeny křemenem, magnetitem a albitem, které je zpevnily a zbarvily dočerna na znamení mládí. Její přírodní vlasy byly obarveny hennou a jalovcovým olejem. V Egyptě a v Americe byla nalezena řada starověkých mumií s výrazem tváře připomínajícím výkřik, který se podobá obrazu Výkřik norského malíře Edvarda Muncha. "Tento obraz ukazuji na svých veřejných přednáškách o křičících mumiích," Salímová řekla. ham spr

CNN: Slepice se červenají, když jsou vzrušené nebo vyděšené, zjistila studie
Paříž 28. července (ČTK/CNN) - Slavný vědec Charles Darwin kdysi označil červenání se za 'nejzvláštnější a nejlidštější ze všech projevů'. Schopnost zčervenání, zrůžovění či ruměnce na tvářích ve chvílích vzrušení, nadšení nebo studu byla připisována jen lidem. Vědci odhalili odpověď na otázky, proč kočky škrábou nábytek a jak tomu zabránit
Ankara 7. července (ČTK) - Kočičí škrábance na křeslech a skříních nebo rozdrásané koberce; ostré drápy těchto domácích mazlíčků mohou popudit nejednoho majitele. Ve studii prezentované v časopise Frontiers in Veterinary Science nyní vědci z mezinárodního týmu dospěli k závěru, že na škrábání kočičích mazlíčků má vliv jejich osobnost, herní chování, noční aktivita, nedostatek rutiny a v neposlední řadě také přítomnost dětí v domácnosti. Der Spiegel: Co má společného Einsteinův mozek a Napoleonův penis?
Berlín 7. července (Der Spiegel/ČTK) - Patolog, který ukradl Einsteinův mozek, kněz, co si nechal Galileův prst, nebo Che Guevarovy ruce, které procestovaly svět; části těl slavných osobností fascinují sběratele od nepaměti. The New York Times: Proč někteří lidé přitahují komáry víc než jiní?
New York 5. července (ČTK/The New York Times) - Máte pocit, že jste doslova magnet na komáry? Přitahujete je víc než vaši přátelé a příbuzní? A ptáte se, čím to je, a jak byste tomu mohli zabránit? Na tyto otázky se pokusil najít odpovědi zpravodajský server The New York Times. Vědci v JAR objevili termitiště, která jsou aktivní 34.000 let
Kapské Město 5. července (ČTK) - Vědci v Jihoafrické republice byli ohromení, když zjistili, že stále obydlená termitiště v aridní oblasti země jsou stará více než 30.000 let. To znamená, že jde o nejstarší známá aktivní termitiště, informovala agentura AP. V Indonésii se našla nejstarší jeskynní malba na světě
Jakarta/Sydney 4. července (ČTK) - Australští a indonéští vědci objevili na indonéském ostrově Sulawesi nejstarší příklad figurálního jeskynního umění na světě. Malba divokého prasete a tří postav podobných lidem je stará nejméně 51.200 let, což je o přinejmenším 5000 let více než předchozí známé nejstarší jeskynní umění, napsal zpravodajský server BBC News. Expert: Moderní pohanství je nejrychleji rostoucí náboženství v USA a Evropě
Praha 25. června (ČTK) - Moderní pohanství je nerychleji rostoucí náboženství současnosti. V Česku nové náboženství, které rekonstruuje předkřesťanské tradice, praktikuje víc než 3000 lidí, například v Polsku je jich 10.000. NYT: Milují lidé své domácí mazlíčky až příliš?
Washington 25. června (ČTK/NYT) - Majitelé domácích mazlíčků se ke svým svěřencům chovají stále více jako k lidem. To však podle mnohých odborníků není dobré ani pro zvířata, ani pro lidi, napsal list The New York Times (NYT). AP: Vědci pěstují mořské plody a řasy pod větrnými turbínami na moři
Kodaň 22. června (ČTK) - V malém člunu, který se pohupuje na vlnách mezi vysokými větrnými turbínami na moři, sahají výzkumníci do chladné vody Baltského moře a odstraňují dlouhé šňůry natažené mezi stožáry, na nichž rostou mušle a mořské řasy.

SLOVNÍK NAJÍT