Lidé se skandinávskými předky žili v Británii dávno před příchodem vikingů

Londýn 2. ledna (ČTK) - a Anglosasů, píše deník The Guardian. Odkazuje na novou vědeckou studii, která zkoumala DNA starověkého Římana pohřbeného v Yorku na severu Anglie. Příchod Anglosasů přinesl skandinávský vliv do Británie v pátém století našeho letopočtu. První významný nájezd vikingů, který cílil na klášter na ostrově Lindisfarne u pobřeží severovýchodní Anglie, pak země zažila v roce 793, píše The Guardian. Genetická analýza ostatků pravděpodobně římského vojáka či gladiátora odhalila, že 25 procent jeho DNA pochází ze Skandinávie. Muž však žil už v období mezi druhým a čtvrtým stoletím našeho letopočtu, uvádí vědci v odborném časopise Nature. Objev je součástí rozsáhlé studie, která se zaměřila na nový přístup k analyzování starověké DNA a vrhá tak nové světlo na migraci v Evropě v prvním tisíciletí našeho letopočtu. Mimo jiné vědci přišli na to, že v tomto období se odehrály alespoň dvě vlny migrace z oblasti dnešního severního Německa či Skandinávie do západní, střední a východní Evropy. Překvapilo je však, že nalezli důkazy o pozdější migraci v opačném směru. "Už dříve si lidé všimli, že jsou relativně odlišní, ale bylo docela těžké zjistit proč. Hlavní vysvětlení bylo, že tito vikingové si možná z výpadů vozili domů zajatce," řekl Guardianu Leo Speidel, hlavní autor studie a vedoucí skupiny vědců v národním vědeckém výzkumném institutu Riken v Japonsku. Studie se zabývá také expanzí vikingů ze Skandinávie. Mezi nejdůležitější poznatky patří zjištění, že mnoho jedinců nalezených ve dvou hromadných hrobech z pozdní doby vikingské v Británii mělo genetickou výbavu typickou pro jižní Skandinávii té doby. To naznačuje, že se mohlo jednat o vikingy, které potkal nešťastný konec. kas nim - sdílejte článek