AfD

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "AfD". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo AfD je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

AfD po sjezdu žádá zrušení eura, nahrazení EU či přísnější migrační politiku

Berlín 13. ledna (zpravodaj ČTK) - Zrušit euro, nahradit Evropskou unii novým svazkem států či výrazně zpřísnit migrační politiku - to požaduje Alternativa pro Německo (AfD) v programu, který schválila o víkendu na předvolebním sjezdu. Oproti původnímu návrhu se do programu dostal také výraz remigrace, který se používá v souvislosti s požadavkem na masové deportace lidí s přistěhovaleckým původem. Je v něm také zmínka o tom, že rodinu tvoří muž, žena a děti. Podle komentářů německých médií se AfD na víkendovém sjezdu opět radikalizovala. Předčasné parlamentní volby se v Německu uskuteční za šest týdnů, v neděli 23. února. AfD se po nich podle průzkumů stane druhou nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu. Dvoudenní předvolební sjezd v saském městě Riesa potvrdil, že kandidátkou AfD na kancléřku je spolupředsedkyně strany Alice Weidelová. Setkání doprovázely protesty tisíců odpůrců strany, která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Kvůli podezření z pravicově extremistických aktivit je také v hledáčku spolkové civilní kontrarozvědky. Ve třech spolkových zemích - Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku - ji místní tajné služby vedou jako prokazatelně krajně pravicovou. V dalších šesti zemích je z krajně pravicových aktivit podezřelá. Předvolební sjezd AfD se věnoval také programu. Šest stovek delegátů nakonec schválilo mimo jiné to, že strana bude usilovat o znovuzavedení branné povinnosti. Povinná vojna byla v Německu zrušena už v roce 2011. AfD by se také chtěla zbavit eura a nahradit Evropskou unii volnějším svazkem států. Přímá zmínka o tom, že by mělo Německo vystoupit z EU, tedy zmínka o takzvaném dexitu, v programu nakonec není. Je v něm ale výzva, aby Německo odstoupilo od pařížské klimatické dohody z roku 2015. Oproti původnímu plánu stranického vedení se do programu na základě pozměňovacího návrhu dostal kontroverzní výraz remigrace, který se užívá v krajně pravicových kruzích pro označení požadavku na masové deportace migrantů a lidí, kteří nejsou považováni za etnické Němce. Podle AfD jde o termín požadující "důsledné deportace lidí, kteří nemají právo k pobytu, návrat uprchlíků, třeba Syřanů, když odpadne důvod, proč uprchli, a také deportace pachatelů trestných činů". Obecně program AfD požaduje výrazné zpřísnění migrační politiky Německa. Uprchlíci by měli být podle představ AfD zadržováni na hranicích ve vazebních centrech a o jejich žádostech o azyl by se mělo rozhodovat v zahraničí. V programu se hovoří také o "rozsáhlé deportační ofenzivě". Sjezd také vtělil do programu definici rodiny, kterou tvoří podle AfD "otec, matka a děti". Původní návrh přitom počítal jen s formulací "Rodina je základní stavební kámen naší společnosti". Německá média v této souvislosti upozorňují na to, že například právě volební lídryně AfD Weidelová žije v registrovaném partnerství s ženou původem ze Srí Lanky a vychovává s ní ve Švýcarsku dvě děti. V případě potratů AfD nakonec nežádá zpřísnění současných zákonů. Během rozhovoru s lékařem, který je už nyní součástí procesu umělého přerušení těhotenství, by ale měla žena podle programu povinně vidět obrázek plodu na ultrazvuku. Debata se na sjezdu vedla také o válce na Ukrajině, kterou před téměř třemi lety napadlo Rusko. Návrh části delegátů, aby v programu byla zmíněna jasně kritika Ruska za napadení Ukrajiny, neprošel. Schválena byla naopak kritika současných protiruských sankcí EU. Vedení strany na sjezdu dosáhlo také úspěchu, když se mu podařilo zrušit dosavadní mládežnickou organizaci Mladá alternativa (JA), která fungovala značně nezávisle a vyvolávala četné kontroverze. Její nástupce bude výrazně závislejší na stranickém vedení. Podle v sobotu zveřejněného průzkumu veřejného mínění agentury INSA by mohla AfD v nadcházejících volbách získat 22 procent hlasů a stát se druhou nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu. Strana si tak v posledních dnech polepšila, v uplynulých týdnech se stabilně pohybovala kolem 19 procent. Volby by vyhrála s 30 procenty opoziční konzervativní unie CDU/CSU s 30 procenty. Její volební lídr Friedrich Merz o víkendu znovu vyloučil, že by CDU/CSU mohla po volbách s AfD spolupracovat. Jaromír Mrhal nim

Většina Němců podle průzkumu čeká, že AfD letos získá křeslo zemského premiéra

Berlín 2. ledna (zpravodaj ČTK) - Většina Němců očekává, že se pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) ujme vlády nejméně v jedné ze tří spolkových zemí, ve kterých se v letošním roce konají regionální volby. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu institutu YouGov pro agenturu DPA. Zemské volby se v září konají v Sasku, Durynsku a Braniborsku. Ve všech třech regionech je AfD podle sondáží nejsilnější politickou stranou. Na 53 procent Němců považuje za pravděpodobné, že AfD alespoň v jedné spolkové zemi získá absolutní většinu, která jí vynese premiérské křeslo. Ve východním Německu, které je baštou AfD, je o takovém vývoji přesvědčeno 58 procent obyvatel. Jako nepravděpodobný takový scénář vnímá 32 procent Němců. V Sasku, které sousedí s Českem a kde v koalici se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty vládne konzervativní premiér Michael Kretschmer z Křesťanskodemokratické unie (CDU), by podle aktuálního průzkumu agentury Civey a deníku Sächsische Zeitung získala AfD 37 procent hlasů. Druhá by skončila CDU s 33 procenty. Do zemského sněmu by se dostali ještě postkomunistická Levice s osmi procenty a Zelení se sedmi procenty, naopak sociální demokraté (SPD) se třemi procenty a liberálové s jedním procentem by v saském zákonodárném sboru nezasedli. AfD s 34 procenty vede průzkumy také v Durynsku, kde doposud vládne levicový premiér Bodo Ramelow společně s SPD a Zelenými. V Braniborsku, kde je u moci sociálnědemokratický premiér Dietmar Woidke v koalici s CDU a Zelenými, průzkumy rovněž ovládá AfD s 27 procenty. I přes očekávaná volební vítězství bude mít AfD problém najít koaličního partnera, protože ostatní strany s ní jako krajně pravicovou spolupracovat odmítají. To, zda se AfD skutečně dostane k moci, bude podle analytiků záviset na CDU. Ta doposud tvrdí, že je "protipožární zdí", která Německo před AfD chrání. Některé výroky konzervativních představitelů včetně šéfa CDU Friedricha Merze ale vyvolávají otázky, zda unie slib dodrží. Podle průzkumu YouGov 42 procent Němců nevěří tomu, že CDU závazku nespolupracovat s AfD na spolkové a zemské úrovni dostojí. Na 36 procent Němců je naopak přesvědčeno, že CDU koalici s AfD odmítne. Alternativa pro Německo dosáhla v loňském roce řady úspěchů na komunální úrovni. V létě získala prvního starostu na plný úvazek, a to v sasko-anhaltském městě Raguhn-Jessnitz, a v prosinci ve volbách v saské Pirně první křeslo primátora. AfD už dříve měla zvolené starosty v Braniborsku a Durynsku, žádný z nich ale nezastával tuto funkci na plný úvazek. V durynském okrese Sonneberg zase AfD ovládla úřad zemského rady, jak se post šéfa zemského okresu nazývá. AfD je na vrcholu popularity také na spolkové úrovni, kde je se zhruba 23 procenty druhá za konzervativní unií CDU/CSU, která má okolo 32 procent. AfD se netají mocenskými ambicemi a v roce 2025 chce pro spolkové volby jmenovat svého kandidáta na kancléře. O AfD se dlouhodobě zajímá Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), což je německá civilní kontrarozvědka, a také tajné služby spolkových zemí. Kontrarozvědka v oficiální statistice započítává členy strany jako přívržence krajní pravice. V hledáčku tajných služeb je i mládežnická organizace AfD Mladá alternativa (JA). Aleš Zápotocký mka

Tisíce lidí protestovaly proti sjezdu AfD, do EP ji povedou Krah s Bystroněm
Magdeburk (Německo) 29. července (ČTK) - Tisíce lidí dnes v Magdeburku demonstrovaly proti sjezdu protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD). Strana v hlavním městě východoněmecké spolkové země Sasko-Anhaltsko vybrala lídry své kandidátky pro volby do Evropského parlamentu (EP) plánované na příští rok. Šéf německé opozice: Po zvládnutí uprchlické krize obliba strany AfD klesne
Berlín 12. července (zpravodaj ČTK) - Politická strana Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za populistickou až krajně pravicovou, je na vrcholu popularity, v průzkumech je druhá za opoziční konzervativní Křesťanskodemokratickou unií (CDU). Poslanec Alternativy pro Německo si přeje dramatickou energetickou krizi
Berlín 7. září (zpravodaj ČTK) - Dopady plynové krize by v Německu měly být co největší, jinak se nic nezmění. To je přání poslance za Alternativu pro Německo (AfD) Haralda Weyela, který to v úterý na okraj stranické debaty řekl v důvěrném rozhovoru se dvěma spolustraníky.

SLOVNÍK NAJÍT