AfD

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "AfD". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo AfD je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Většina Němců podle průzkumu čeká, že AfD letos získá křeslo zemského premiéra

Berlín 2. ledna (zpravodaj ČTK) - Většina Němců očekává, že se pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) ujme vlády nejméně v jedné ze tří spolkových zemí, ve kterých se v letošním roce konají regionální volby. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu institutu YouGov pro agenturu DPA. Zemské volby se v září konají v Sasku, Durynsku a Braniborsku. Ve všech třech regionech je AfD podle sondáží nejsilnější politickou stranou. Na 53 procent Němců považuje za pravděpodobné, že AfD alespoň v jedné spolkové zemi získá absolutní většinu, která jí vynese premiérské křeslo. Ve východním Německu, které je baštou AfD, je o takovém vývoji přesvědčeno 58 procent obyvatel. Jako nepravděpodobný takový scénář vnímá 32 procent Němců. V Sasku, které sousedí s Českem a kde v koalici se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty vládne konzervativní premiér Michael Kretschmer z Křesťanskodemokratické unie (CDU), by podle aktuálního průzkumu agentury Civey a deníku Sächsische Zeitung získala AfD 37 procent hlasů. Druhá by skončila CDU s 33 procenty. Do zemského sněmu by se dostali ještě postkomunistická Levice s osmi procenty a Zelení se sedmi procenty, naopak sociální demokraté (SPD) se třemi procenty a liberálové s jedním procentem by v saském zákonodárném sboru nezasedli. AfD s 34 procenty vede průzkumy také v Durynsku, kde doposud vládne levicový premiér Bodo Ramelow společně s SPD a Zelenými. V Braniborsku, kde je u moci sociálnědemokratický premiér Dietmar Woidke v koalici s CDU a Zelenými, průzkumy rovněž ovládá AfD s 27 procenty. I přes očekávaná volební vítězství bude mít AfD problém najít koaličního partnera, protože ostatní strany s ní jako krajně pravicovou spolupracovat odmítají. To, zda se AfD skutečně dostane k moci, bude podle analytiků záviset na CDU. Ta doposud tvrdí, že je "protipožární zdí", která Německo před AfD chrání. Některé výroky konzervativních představitelů včetně šéfa CDU Friedricha Merze ale vyvolávají otázky, zda unie slib dodrží. Podle průzkumu YouGov 42 procent Němců nevěří tomu, že CDU závazku nespolupracovat s AfD na spolkové a zemské úrovni dostojí. Na 36 procent Němců je naopak přesvědčeno, že CDU koalici s AfD odmítne. Alternativa pro Německo dosáhla v loňském roce řady úspěchů na komunální úrovni. V létě získala prvního starostu na plný úvazek, a to v sasko-anhaltském městě Raguhn-Jessnitz, a v prosinci ve volbách v saské Pirně první křeslo primátora. AfD už dříve měla zvolené starosty v Braniborsku a Durynsku, žádný z nich ale nezastával tuto funkci na plný úvazek. V durynském okrese Sonneberg zase AfD ovládla úřad zemského rady, jak se post šéfa zemského okresu nazývá. AfD je na vrcholu popularity také na spolkové úrovni, kde je se zhruba 23 procenty druhá za konzervativní unií CDU/CSU, která má okolo 32 procent. AfD se netají mocenskými ambicemi a v roce 2025 chce pro spolkové volby jmenovat svého kandidáta na kancléře. O AfD se dlouhodobě zajímá Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), což je německá civilní kontrarozvědka, a také tajné služby spolkových zemí. Kontrarozvědka v oficiální statistice započítává členy strany jako přívržence krajní pravice. V hledáčku tajných služeb je i mládežnická organizace AfD Mladá alternativa (JA). Aleš Zápotocký mka

Tisíce lidí protestovaly proti sjezdu AfD, do EP ji povedou Krah s Bystroněm

Magdeburk (Německo) 29. července (ČTK) - Tisíce lidí dnes v Magdeburku demonstrovaly proti sjezdu protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD). Strana v hlavním městě východoněmecké spolkové země Sasko-Anhaltsko vybrala lídry své kandidátky pro volby do Evropského parlamentu (EP) plánované na příští rok. V čele kandidátky bude kontroverzní europoslanec Maximilian Krah, dvojkou kandidátky pak dosavadní poslanec Spolkového sněmu Petr Bystroň, který je českého původu. Informovala o tom agentura DPA. Protestující před dějištěm sjezdu mávali transparenty se vzkazy jako "Postavme se společně proti krajně pravicové nenávisti" nebo "Pryč s nácky", uvedla agentura AP. Strana, které průzkumy přisuzují až 22procentní podporu, taková označení odmítá. Analytici však tvrdí, že AfD zneužívá obav voličů z recese, migrace a takzvané zelené transformace. V červnu pro sebe strana poprvé získala post šéfa jednoho ze zemských okresů a podle průzkumů má šanci zvítězit v trojích nadcházejících zemských volbách na východě Německa. Uskupení Solidární Magdeburk dnes uspořádalo protestní průvod směrem k veletržnímu areálu, kde se sjezd konal. Podle policie se sešlo asi 2000 demonstrantů. "Všechno zůstalo v klidu," konstatoval podle agentury DPA mluvčí policie. "Německo pochopilo, že pravice je budoucnost," řekla víkendovému vydání italského deníku La Repubblica spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová. AfD podporuje vizi Evropy jako "suverénních národních států místo jednoho superstátu EU". Podle DPA dnes ale strana obsadila první tři místa své kandidátní listiny pro volby do EP výhradně politiky, kteří chtějí Evropu proměnit v pevnost proti migrantům. Za jedničku kandidátky zvolili delegáti většinou 65,7 procenta europoslance Maximiliana Kraha, který je kontroverzní osobností i uvnitř AfD a ve frakci Identita a demokracie (ID) v Evropském parlamentu. Z ní byl na začátku roku na tři měsíce suspendován kvůli manipulaci zakázky frakce týkající se styku s veřejností. Už v roce 2022 mu bylo členství pozastaveno kvůli tomu, že ve francouzských prezidentských volbách podpořil nikoli Marine Le Penovou, jejíž hnutí Národní sdružení (RN) je součástí ID, nýbrž pravicového extremistu Érica Zemmoura. Dvojkou kandidátky byl potvrzen Petr Bystroň, který neměl protikandidáta. Ve své uchazečské řeči podle DPA kritizoval globalisty a varoval před údajně hrozícím zrušením peněz v hotovosti. "To nejhorší, migrační kvóty, nucené přidělování migrantů, to je útok na všechno, co je nám drahé, na naši kulturu, naše náboženství a dokonce na naši vlast," prohlásil olomoucký rodák, který je od roku 2017 poslancem Spolkového sněmu. Trojkou kandidátky byl zvolen René Aust, nyní poslanec v durynském zemském sněmu. Ten dnes řekl, že evropskou civilizaci ohrožuje masové přistěhovalectví. zdp spr

Šéf německé opozice: Po zvládnutí uprchlické krize obliba strany AfD klesne
Berlín 12. července (zpravodaj ČTK) - Politická strana Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za populistickou až krajně pravicovou, je na vrcholu popularity, v průzkumech je druhá za opoziční konzervativní Křesťanskodemokratickou unií (CDU). Poslanec Alternativy pro Německo si přeje dramatickou energetickou krizi
Berlín 7. září (zpravodaj ČTK) - Dopady plynové krize by v Německu měly být co největší, jinak se nic nezmění. To je přání poslance za Alternativu pro Německo (AfD) Haralda Weyela, který to v úterý na okraj stranické debaty řekl v důvěrném rozhovoru se dvěma spolustraníky.

SLOVNÍK NAJÍT