Šéf německé opozice: Po zvládnutí uprchlické krize obliba strany AfD klesne
Berlín 12. července (zpravodaj ČTK) - Politická strana Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za populistickou až krajně pravicovou, je na vrcholu popularity, v průzkumech je druhá za opoziční konzervativní Křesťanskodemokratickou unií (CDU). Šéf CDU Friedrich Merz však nepochybuje o tom, že preference AfD opět klesnou, jakmile se podaří zvládnout migrační krizi. V rozhovoru se zahraničními korespondenty v Berlíně také prohlásil, že růst obliby AfD není překvapivý vzhledem ke složité politické situaci, kterou Německo a Evropa nyní procházejí.
"Válka na Ukrajině trvá, mezinárodní diskuse pokračují. Všichni jsme tak trochu podcenili dimenzi změn, které prožíváme. Za deset let, až se ohlédneme zpět, budeme zřejmě tuto dobu, tedy roky 2022 a 2023, hodnotit zcela jinak. Jsme svědky tektonických změn politických a ekonomických mocenských center světa," řekl Merz. Problémem je podle něj i pokračující migrační krize, kdy je Německo stále cílem migrantů ze zemí Blízkého východu a z Afriky. Poznamenal, že je zcela normální, že Německo postupně hledá možné cesty, jak situaci vyřešit. Stejně tak překvapivé nejsou ani obavy veřejnosti.
"V Německu jsme už před pěti lety viděli podobný demoskopický vývoj, jako zažíváme dnes. Ne tak dramatický jako nyní, ale trend byl podobný. Byl to vrchol uprchlické krize v letech 2017 a 2018, kdy AfD dosahovala v průzkumech také 18 procent," řekl.
Alternativa pro Německo v posledních celostátních průzkumech přesáhla hranici dvaceti procent. Agentura YouGov straně v aktuální sondáži připsala 21 procent, čímž náskok konzervativní unie CDU/CSU stáhla na šest procentních bodů. Dvacet procent by AfD nyní získala podle institutů INSA, Infratest dimap, Kantar a GMS. Unie CDU/CSU, která je nejsilnější opoziční silou v německém parlamentu, v průzkumech vede s 26 až 28 procenty. Sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze je na třetím místě za AfD se 17 až 19 procenty.
K růstu popularity AfD, která je nejsilnější především na východě Německa, přispívá podle Merze nejen uprchlická krize, ale také ruská útočná válka proti Ukrajině. "Na východě Německa máme u mnoha lidí zcela jiné zkušenosti v přístupu k Rusku. My na západě Německa jsme silně západoevropští a západně socializovaní. Vyrostli jsme s pocitem, že Američané jsou naším pevným partnerem. Tento pocit za uplynulých 30 let nehrál na východě Německa žádnou roli, právě naopak. To je také jeden z faktorů, které musíme zohlednit," řekl.
Za rozhodující pro oblibu AfD ale Merz považuje dosud nezvládnutou migrační krizi, která vyčerpává německé regiony. "Jakmile bude uprchlický problém vyřešen, čísla pro AfD zase klesnou," má jasno Merz.
Alternativě podle Merze nahrává také to, že je protestní stranou, takže ji voliči využívají k vyjádření nesouhlasu. "Podle průzkumů si dvě třetiny voličů vybrali AfD z protestu, ne z přesvědčení, což je dobrá zpráva," řekl. Hlavním důvodem takového výběru je podle něj nelegální migrace.
AfD, kterou Merz označil jako pravicově nacionalistickou, neskrývá své mocenské ambice. V roce 2025 chce pro spolkové volby jmenovat svého kandidáta na kancléře. Už příští rok se budou konat zemské volby v Sasku a v Durynsku, které jsou vnímány jako bašty AfD. Podle průzkumů by v obou těchto východoněmeckých zemích Alternativa pro Německo vyhrála, v Durynsku podle Infratest dimap dokonce drtivě s 34 procenty hlasů a s náskokem 13 procentních bodů před CDU, respektive 14 procentních bodů před nyní vládní postkomunistickou Levicí premiéra Boda Ramelowa.
Případné volební vítězství pro AfD neznamená, že strana bude schopna vládnout. Ostatní parlamentní strany totiž s AfD odmítají spolupracovat, což zdůvodňují jejími krajně pravicovými postoji. Možnou koalici rezolutně odmítá i Merz. "Pro mou stranu jsou hranice jasné. To, že s touto stranou nebudeme spolupracovat, je jasná pozice, o které se nediskutuje," řekl.
To, že unie CDU/CSU a další strany otevřeně říkají, že s AfD spolupráce nepřipadá v úvahu, sama Alternativa pro Německo podle Merze využívá v kampani. "Samozřejmě je to pro AfD dobrá argumentace proti takzvaným zavedeným politickým stranám, kdy může říkat, že všichni jsou proti nim a že jen oni jsou jediní, kdo říkají pravdu," řekl. Tou nejlepší odpovědí je podle Merze spolupráce ostatních stran.
Odpovědnost za růst popularity AfD připsal Merz také způsobu vlády současné koalice, kterou pod vedením SPD tvoří liberální svobodní demokraté (FDP) a Zelení. A právě vůči Zeleným šéf CDU nešetří kritikou, tuto ekologickou stranu dokonce označil za hlavního politického protivníka. V rozhovoru se zahraničními korespondenty nicméně zdůraznil, že jeho kritika se týká výhradně spolkové politiky, které dominují energetika a ochrana klimatu. Na zemské úrovni, kde často Zelení vládnou společně s CDU, je podle něj situace zcela jiná.
Merz také prohlásil, že soupeření konzervativců se Zelenými je nesrovnatelné s postojem CDU k AfD, protože Alternativa pro Německo je podle něj hrozbou pro německou demokracii. Poznamenal, že AfD je kvůli podezření z pravicového extremismu v hledáčku německé kontrarozvědky.
Aleš Zápotocký spr - sdílejte článek
Následuje: Analýza: V Evropě klesají investice do umělé inteligence, v USA výrazně rostou
Berlín 12. července (ČTK) - V Evropě klesají investice do podniků s umělou inteligencí (AI), ve Spojených státech naopak výrazně rostou. Uvádí to analýza společnosti PitchBook pro německý deník Handelsblatt. Evropa v investicích do AI nadále zaostává navzdory slibným start-upům jako StabilityAI z Londýna nebo DeepL z Kolína nad Rýnem. V USA se v první polovině tohoto roku uzavřelo 1129 obchodů s rizikovým kapitálem v oblasti AI a strojového učení. Odpovídající start-upy získaly 30,8 miliardy dolarů (666 miliard Kč). To je zhruba dvojnásobek proti druhému pololetí loni, kdy to při 1249 transakcích bylo 15,6 miliardy USD. V Evropě je situace jiná. V první polovině letošního roku se tam uzavřelo 646 transakcí za 3,7 miliardy dolarů. Nejenže do AI proudilo výrazně méně peněz než v USA, ale tempo investic v Evropě se letos dokonce zpomalilo - ve druhé polovině loňského roku se ještě uzavřelo 761 transakcí za 4,6 miliardy dolarů. (pokračování...)
Berlín 12. července (ČTK) - V Evropě klesají investice do podniků s umělou inteligencí (AI), ve Spojených státech naopak výrazně rostou. Uvádí to analýza společnosti PitchBook pro německý deník Handelsblatt. Evropa v investicích do AI nadále zaostává navzdory slibným start-upům jako StabilityAI z Londýna nebo DeepL z Kolína nad Rýnem. V USA se v první polovině tohoto roku uzavřelo 1129 obchodů s rizikovým kapitálem v oblasti AI a strojového učení. Odpovídající start-upy získaly 30,8 miliardy dolarů (666 miliard Kč). To je zhruba dvojnásobek proti druhému pololetí loni, kdy to při 1249 transakcích bylo 15,6 miliardy USD. V Evropě je situace jiná. V první polovině letošního roku se tam uzavřelo 646 transakcí za 3,7 miliardy dolarů. Nejenže do AI proudilo výrazně méně peněz než v USA, ale tempo investic v Evropě se letos dokonce zpomalilo - ve druhé polovině loňského roku se ještě uzavřelo 761 transakcí za 4,6 miliardy dolarů. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Šéf německé opozice: Po zvládnutí uprchlické krize obliba strany AfD klesne' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2023071105039|506336. Vydána 12.07.2023 9:12:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Šéf německé opozice: Po zvládnutí uprchlické krize obliba strany AfD klesne' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2023071105039|506336. Vydána 12.07.2023 9:12:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.