Heslo azyl

Ázerbájdžán

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Ázerbájdžán". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Ázerbájdžán je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Ukrajinská ministryně: Válka Ruska proti Ukrajině je i ekologická katastrofa

Baku 20. listopadu (ČTK) - Válka Ruska proti Ukrajině je i ekologickou katastrofou, poukázala na klimatické konferenci OSN COP29 v Baku ukrajinská ministryně životního prostředí. Vyjednávači na konferenci se mezitím pracně pokoušejí dosáhnout dohody o zvýšení finančních příspěvků bohatých států chudým zemím, zatímco drahota v Baku podle tisku způsobuje, že nedostupnou se pro ty nejchudší stává i sama účast na konferenci. Kromě desítek tisíc mrtvých, zničených měst a vsí a milionů uprchlíků způsobilo 1000 dnů války Ruska proti Ukrajině také velké škody na přírodě a ovzduší, uvedla ukrajinská ministryně Svitlana Hrynčuková. Upozornila, že škody na životním prostředí způsobené vojenskými operacemi se odhadují na 71 miliard amerických dolarů (asi 1,7 bilionu Kč). Ostřelování a lesní požáry uvolnily do ovzduší dalších 180 milionů tun oxidu uhličitého, který jako skleníkový plyn poškozuje klima. Válka zničila kolem tří milionů hektarů lesa (asi 30.000 kilometrů čtverečních) a 139.000 kilometrů čtverečních je zamořeno minami a nevybuchlou municí. "Více než šest milionů Ukrajinců bylo nuceno hledat dočasné útočiště v různých evropských zemích, což vedlo k dalším 3,3 milionu tun emisí CO2," uvedla ministryně podle agentury DPA. Ta dodala, že údaje o emisích CO2 souhlasí s červnovou studií, podle které za prvních 24 měsíců války dosáhly 175 milionů tun. To převyšuje roční emise vysoce industrializované země, jako je například Nizozemsko. COP29 končí tento týden, a tak stoupá tlak, aby vyjednávači vyřešili hádanku dohody, která by přinesla více peněz nejzranitelnějším zemím na přizpůsobení se klimatickým změnám. Ukazuje se však, že jde o mnohem větší sumu, než jsou nejbohatší země ochotny platit, poznamenala agentura AP. Zatímco nejvíce zranitelné země žádají jeden bilion až 1,3 bilionu dolarů (asi 24 až 31 bilionů Kč) ročně na odstranění škod způsobených změnou klimatu a na přizpůsobení se, včetně vybudování vlastních systémů čisté energie, ukazuje se, že jejich požadavky jsou mnohem vyšší, než jim dosud nabízel vyspělý svět. Podle předsedy vyjednávací skupiny Like-Minded Group Diega Balanzy se v zákulisí hovoří o částce 200 miliard dolarů (asi 4,8 bilionů Kč). "To nestačí," řekl. Vyjednávání se "pohybuje v kruhu", usoudil analytik Alden Meyer. Bohaté země včetně Spojených států, Japonska nebo členských zemí Evropské unie se dříve zavázaly, že do roku 2020 zmobilizují 100 miliard dolarů ročně na podporu rozvojových států, podotkla německá stanice Deutsche Welle. Cíle bylo podle ní poprvé dosaženo v roce 2022. Dosud však značná část financování přicházela ve formě vysoce úročených půjček, což mělo za následek tvrdou kritiku, dodala stanice. EU a USA se mezitím snaží přimět Čínu a země Perského zálivu, aby se připojily k dárcům. Za větší přispění nejbohatších zemí - odhaduje se, že země skupiny G20 odpovídají za čtyři pětiny emisí skleníkových plynů zahřívajících planetu - dnes na konferenci demonstrovali klimatičtí aktivisté. "Klimatické summity se stávají příliš drahé pro ty, kterým mají pomoci," okomentoval polský list Gazeta Wyborcza vysoké ceny pronájmů pavilonů na konferenci v řádu desítek tisíc dolarů i celkovou drahotu na konferenci, kde ceny ve stáncích násobně překračují ceny v obchodech ve městě, podobně jako několikanásobně vzrostly ceny v místních hotelech. "Sledujeme cosi na způsob 'davosifikace'," řekl expert Andreas Sieber v narážce na ekonomická fóra ve švýcarském Davosu. V Baku je podle deníku na 1800 lobbistů z petrochemie, kteří si tyto výdaje mohou dovolit. msk nim

Politico: Bělorusko, které je formálním spojencem Jerevanu, dodalo zbraně Baku

Jerevan/Minsk/Baku 14. června (ČTK) - Bělorusko dodalo pokročilé zbraně Ázerbájdžánu, který je nepřítelem Arménie. Země svedly v minulosti boje o Náhorní Karabach. Arménie je přitom členem stejného vojenského paktu jako Bělorusko a formálně jsou tedy obě postsovětské republiky spojenci. Napsal to server Politico, jenž se odkazuje na uniklé dokumenty, z nichž podle něj vyplývá, že Minsk aktivně pomáhal ázerbájdžánským ozbrojeným silám v letech 2018 až 2022. Zjištění serveru vrhá nové světlo na středeční oznámení arménského premiéra Nikoly Pašinjana o záměru opustit Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), kdy šéf vlády obvinil tento vojenský pakt vedený Moskvou z neplnění závazků a některé jeho členy z toho, že se postavili na stranu Ázerbájdžánu v konfliktu s Arménií. Následně Pašinjan uvedl, že on ani jiný arménský činitel nenavštíví Bělorusko, dokud bude u moci tamní vůdce Alexandr Lukašenko. Jerevan povolal z Běloruska svého velvyslance ke konzultacím a ke stejnému kroku přistoupil později podle agentury Armenpress Minsk v případě svého ambasadora. Arménie svedla v posledních třech dekádách s Ázerbájdžánem dvě války o Náhorní Karabach. Boje v 90. letech skončily vítězstvím Arménů, v roce 2020 ale Ázerbájdžán dobyl řadu území a válka skončila příměřím zprostředkovaným Ruskem. Po bleskové vojenské ofenzivě z loňského září pak Baku převzalo nad Karabachem plnou kontrolu a většina z asi 120.000 Arménů z regionu uprchla ve strachu z ázerbájdžánských represí. Arménie loni během ázerbájdžánské ofenzivy v Karabachu nezasáhla. Pašinjan v poslední době veřejně zpochybňuje tradiční spojenectví své země s Ruskem, dává najevo nespokojenost s ODKB, kterou na začátku května Jerevan odmítl financovat, a navazuje užší vztahy se Západem. ODKB je postsovětská vojenská aliance vedená Moskvou, jejímiž členy jsou kromě Ruska, Arménie a Běloruska také Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán. Teoreticky jsou členové povinni se v případě napadení navzájem bránit, podotklo Politico. Jerevan už v roce 2022 obvinil alianci, že nezasáhla poté, co se Arménie stala terčem útoku z Ázerbájdžánu a požádala ODKB o pomoc. Nyní Politico píše s odkazem na více než tucet dopisů, diplomatických nót nebo prodejních dokladů, že Bělorusko v letech 2018 až 2022 aktivně pomáhalo ázerbájdžánské armádě, kdy napětí mezi zeměmi na Kavkaze vrcholilo. Nabízené služby zahrnovaly modernizaci staršího dělostřeleckého vybavení a poskytnutí nového vybavení používaného pro systémy elektronického boje a dronů, píše server a poznamenává, že Minsk ani Baku nereagovaly na jeho žádost o komentář. Zpravodajský server dále píše, že přestože je Lukašenko na papíře spojencem Arménie, v minulosti popsal ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva jako 'našeho člověka' a označil za špatné, aby se ODKB stavěla proti Ázerbájdžánu. Alijev v roce 2022 řekl, že jeho země má v ODKB více 'přátel' než Arménie. Ruská státní agentura TASS tento týden připomněla, že Lukašenko v květnu navštívil Ázerbájdžán i Karabach a nabídl Baku pomoc při poválečné obnově sporného regionu. Podle některých odborníků oslovených Politicem by přitom Bělorusko, které je jedním z nejbližších spojenců Moskvy, pravděpodobně nejednalo bez tiché podpory Kremlu. 'Bylo by směšné si myslet, že k těmto přesunům by mohlo dojít bez vědomí Moskvy a že by je Rusko nemohlo zastavit, kdyby chtělo,' uvedla Ivana Stradnerová z washingtonského think-tanku Nadace pro obranu demokracií (FDD). 'Neexistuje nic jako loajalita, pokud jde o Moskvu - je to vše o zachování jejich vlastní bezpečnosti, i když je to na úkor spojenců,' dodala. ipl mka

Maďarsko kupuje podíl v nalezišti plynu v Ázerbájdžánu, uvedl Szijjártó
Baku 5. června (ČTK) - Maďarsko a Ázerbájdžán podepsaly dohodu, podle které Budapešť koupí podíl v jednom z největších nalezišť zemního plynu na světě. Oznámil to dnes v Baku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury MTI. Pašinjan: Pokud Jerevan nepřistoupí na kompromis s Baku, mohla by začít válka
Jerevan 19. března (ČTK) - Pokud Arménie nepřistoupí na kompromis s Ázerbájdžánem ohledně navrácení některých vesnic, které Jerevan kontroluje od 90. let minulého století, mohla by vypuknout válka. Podle agentur Reuters a TASS to prohlásil arménský premiér Nikol Pašinjan při setkání s obyvateli příhraničních obcí v regionu Tavuš, který se nachází na severovýchodě země u hranic s Ázerbájdžánem. Francie oznámila dodávku systémů protivzdušné obrany Arménii
Paříž 23. října (ČTK) - Francie pomůže Arménii zdokonalit protivzdušnou obranu prodejem tří radarů a dohodou o budoucích dodávkách protiletadlových kompletů Mistral. Podle agentury Reuters to dnes uvedl francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu po jednání se svým arménským protějškem Surenem Papikjanem. RFE/RL: V Arménii v obavách z invaze přibývá zájemců o vojenský výcvik
Jerevan 21. října (ČTK) - Organizace VOMA, která v arménské metropoli Jerevanu cvičí civilisty v boji a dovednostech přežití, přitahuje v poslední době mnohem více nových členů. A také nepřátelské reakce Ázerbájdžánu. Putin přijel do Kyrgyzstánu, na první známou zahraniční cestu od zatykače ICC
Biškek 12. října (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do Kyrgyzstánu, kde se setkal se svým tamním protějškem Sadyrem Žaparovem a v pátek by se měl zúčastnit summitu Společenství nezávislých států (SNS). Politico: EU, Rusko a USA tajně jednaly před ázerbájdžánským útokem na Karabach
Washington/Brusel 4. října (ČTK) - Představitelé Spojených států, Evropské unie a Ruska se v září sešli v Turecku na neveřejných mimořádných jednáních, jejichž cílem bylo vyřešit patovou situaci ohledně Náhorního Karabachu. Exodus z Náhorního Karabachu se rovná válečnému zločinu, míní někteří experti
Jerevan/Baku 30. září (ČTK) - Poté, co Ázerbájdžán minulý týden po bleskové vojenské ofenzivě ovládl Náhorní Karabach, prchají z oblasti desetitisíce etnických Arménů. Bez ohledu na nedostatek nezávislých zpráv o dění na izolovaném území odpovídá tento exodus podle několika mezinárodních odborníků právní definici válečného zločinu deportace nebo násilného přesunu, či dokonce splňuje podmínky zločinu proti lidskosti, napsala agentura Reuters. Karabašská republika přestane existovat; více než polovina obyvatel uprchla
Jerevan/Baku 28. září (ČTK) - Mezinárodně neuznaná karabašská republika přestane do 1. ledna 2024 existovat. Její prezident Samvel Šahramanian podepsal dekret o zrušení všech státních institucí do tohoto data. Arménie se pro udržení nezávislosti musí vydat cestou míru, řekl Pašinjan
Jerevan/Moskva 21. září (ČTK) - Arménie se musí vydat cestou míru, aby si udržela nezávislost, řekl dnes v projevu k národu arménský premiér Nikol Pašinjan. Učinil tak den poté, co se etničtí Arméni v separatistickém regionu Náhorní Karabach vzdali Ázerbájdžánu. V Jerevanu se sešly tisíce demonstrantů, chtějí podporu Náhorního Karabachu
Jerevan 20. září (ČTK) - V centru arménské metropole Jerevan se dnes večer sešly tisíce protestujících, kteří po místní vládě žádali, aby více podpořila etnické arménské obyvatelstvo Náhorního Karabachu. Papež vyzval k míru v Karabachu, kritizoval ekonomický kolonialismus v Africe
Vatikán 20. září (ČTK) - Papež František vyzval k ukončení ozbrojeného konfliktu v Náhorním Karabachu, apeloval přitom na všechny zúčastněné strany i na mezinárodní společenství, aby přispěly k mírovému řešení. Ázerbájdžánská vojska prolomila karabašskou obranu, tvrdí podle Reuters činitel
Baku 19. září (ČTK) - Ázerbájdžánská vojska prolomila obrannou linii arménských sil v Náhorním Karabachu na několika místech a jsou odhodlána splnit svůj strategický cíl: zajistit úplnou svrchovanost Ázerbdžánu nad svým územím, řekl poradce ázerbájdžánského prezidenta pro zahraniční politiku Hikmet Hadžijev agentuře Reuters. Intenzita palby se snížila, uvedli arménští separatisté v Karabachu
Baku/Stěpanakert 19. září (ČTK) - Intenzita palby na frontě s ázerbájdžánskými silami se výrazně snížila, uvedli arménští separatisté ovládající Náhorní Karabach podle agentury Reuters. Karabach podle agentury Interfax navrhl Baku okamžitý klid zbraní a zahájit jednání. Arménie uzná Karabach za součást Ázerbájdžánu za podmínky bezpečí pro Armény
Jerevan 22. května (ČTK) - Arménie je ochotna uznat Náhorní Karabach za součást Ázerbájdžánu pod podmínkou, že bude zajištěna bezpečnosti tamního arménského obyvatelstva, prohlásil dnes arménský premiér Nikol Pašinjan podle ruské státní agentury TASS. V Náhorním Karabachu kvůli blokádě zejí obchody s potravinami prázdnotou
Jerevan 6. ledna (ČTK) - Kvůli blokádě přístupových cest se v Náhorním Karabachu prohloubil nedostatek potravin a léků, upozornil dnes ruskojazyčný server BBC. Problém s dodávkami do regionu trvá už několik týdnů od doby, kdy stovky Ázerbájdžánců, kteří se označují za ekologické aktivisty, začaly v polovině prosince blokovat Lačinský koridor. Jerevan obviňuje Baku ze zablokování jediné cesty do Náhorního Karabachu
Jerevan 15. prosince (ČTK) - Arménský premiér Nikol Pašinjan obvinil Ázerbájdžán z vyvolávání humanitární krize v Náhorním Karabachu, ovládaném od rozpadu Sovětského svazu arménskými separatisty. Pašinjan na dnešním zasedání vlády tvrdil, že Baku zablokovalo jedinou pozemní cestu mezi Arménií a horskou enklávou a také plynovod zásobující Karabach zemním plynem.

SLOVNÍK NAJÍT