Arménie se pro udržení nezávislosti musí vydat cestou míru, řekl Pašinjan

Jerevan/Moskva 21. září 2023 (ČTK) - Arménie se musí vydat cestou míru, aby si udržela nezávislost, řekl dnes v projevu k národu arménský premiér Nikol Pašinjan. Učinil tak den poté, co se etničtí Arméni v separatistickém regionu Náhorní Karabach vzdali Ázerbájdžánu. Ohledně situace v hornaté oblasti spolu dnes telefonicky hovořili ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Ten podle agentury TASS Baku vzkázal, že je důležité respektovat práva a zajistit bezpečnost obyvatel Náhorního Karabachu. Alijev se mu omluvil za smrt několika příslušníků ruské mírové mise, jejichž auto se podle ruských úřadů dostalo ve středu pod palbu. Mezi mrtvými Rusy je podle médií i zástupce šéfa ruského mírového kontingentu. "Žijeme v těžké době, plné nevýslovného fyzického a psychického utrpení," řekl v projevu Pašinjan, podle kterého Arménie těží z demokracie a síly právního státu, ke své existenci ale potřebuje také mír. "Mír je prostředek, který zajišťuje a garantuje bezpečnost, stejně jako nezávislost a svrchovanost," uvedl premiér, k jehož odstoupení v reakci na dění posledních dní vyzývá stále více hlasů. Pašinjan v roce 2020 stál v čele Arménie za šestitýdenní války, při které lépe vyzbrojené Baku získalo rozsáhlá území, která dříve ovládala Arménie nebo arménští separatisté, a položilo tak základy k převzetí celého regionu. Premiér už tehdy čelil silné kritice, o několik měsíců později přesto vyhrál další volby. "Arménie se musí vydat cestou (míru) v zájmu nezávislosti, státnosti, budoucnosti," řekl dnes Pašinjan. Ázerbájdžán v úterý zahájil v Náhorním Karabachu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu. Region následně souhlasil s tím, že uzavře příměří; klid zbraní měl začít ve středu od 13:00 místního času (11:00 SELČ). Svědci i karabašské úřady z regionální metropole Stěpanakertu dnes dopoledne hlásili střelbu. Pašinjan nicméně později podle TASS prohlásil, že klid zbraní se "obecně" dodržuje. "Byl incident na okraji Stěpanakertu," připustil ale arménský premiér. Ázerbájdžánský prezident Alijev ve středu prohlásil, že oceňuje, že se Arménie nepokusila do bleskové akce Baku zasáhnout. Agentura Reuters připomíná, že Jerevan měl v tomto směru jen velmi omezené možnosti. Jeden z Alijevových poradců dnes zároveň podle agentury RIA Novosti oznámil, že Ázerbájdžán Arménii zaslal návrh mírové dohody mezi Baku a Jerevanem a nyní čeká na odpověď. Obě země se už dlouhá léta snaží domluvit na trvalém a udržitelném míru. O situaci v regionu spolu dnes na žádost Baku hovořili Alijev s Putinem, uvedl v prohlášení Kreml. Ruský prezident, který od loňského února vede válku na Ukrajině, podle své kanceláře "zdůraznil význam zajištění práv a bezpečnosti arménského obyvatelstva Náhorního Karabachu". Spolu s Alijevem také diskutovali o dalším postupu, který by zajistil stabilizaci situace a pomohl s řešením humanitárních problémů v regionu. Tématem hovoru byla i nutnost dodržovat příměří, které navrhly ruské mírové síly, píše TASS. Agentura naopak neinformovala o Putinově reakci na Alijevovu omluvu ohledně smrti několika příslušníků ruské mírové mise v Náhorním Karabachu, poznamenal portál Meduza. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov k úmrtí Rusů sdělil, že Kreml o něm nemá podrobnosti a že jeho okolnosti se vyšetřují. Kolik Rusů zemřelo, není jasné. Podle stanice Rádio Svobodná Evropa je ale mezi oběťmi zástupce šéfa ruského mírového kontingentu kapitán Ivan Kovgan. Dvaapadesátiletý Kovgan zároveň podle médií zastával funkci zástupce velitele ponorkové divize Severní flotily. Do Náhorního Karabachu byl vyslán před dvěma měsíci. Další obětí středečního incidentu v Náhorním Karabachu je podle médií plukovník ruského Centrálního vojenského okruhu Tagir-Murod Karajev. Podle nejmenovaného zdroje, na nějž se odvolává agentura Interfax, byl velitel ázerbájdžánských jednotek, které zavinily smrt příslušníků ruské mírové mise, postaven mimo službu. agl nim mka - sdílejte článek