Bárta

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Bárta". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Bárta je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Egyptolog Bárta napsal knihu Tutanchamon ke 100. výročí nálezu faraonova hrobu

Praha 28. listopadu (ČTK) - Egyptolog a archeolog Miroslav Bárta napsal knihu Tutanchamon ke 100. výročí nálezu nepoškozené hrobky faraona v egyptském Údolí králů. Objev, který poodhalil roušku tajemství nad jednou z nejvyspělejších starověkých civilizací a podnítil zájem o historii Egypta, učinil 4. listopadu 1922 britský archeolog Howard Carter. Knihu z ediční řady Populárně naučná dnes v pražském Paláci knih Luxor pokřtila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. "Tutanchamona jsem dříve neměl moc rád, všichni kolem o něm mluvili, ale mně trvalo nějakých třicet let, než jsem v něm nalezl zalíbení. V knize se čtenáři mimo jiné dozví o jeho slavných rodičích, nebo proč hrobka stále skrývá řadu záhad," uvedl Bárta. Nález hrobky Tutanchamona považuje za "největší archeologický objev v dějinách planety". Bártova knih obsahuje vedle historie Tutanchamona a okolností nálezu hrobky také fotografie nebo chronologickou tabulku známějších panovníků starého Egypta. Publikace provází čtenáře osudovými milníky v životě krále, který byl v době své vlády ještě chlapec, jeho rodiny a slavných předků – dědečka Amenhotepa III., otce a legendárního náboženského reformátora Achnatona. "Hledání a zkoumání Tutanchamonovy hrobky je fascinujícím příběhem dvou mužů, které dělila více než tři tisíciletí: Tutanchamona a Howarda Cartera. Tato kniha je především jejich příběhem. Zlato či tisíce předmětů pocházejících z hrobky jsou sice významné, ale ve srovnání s příběhem těchto dvou mužů představují pouhé kulisy," napsal v úvodu knihy Bárta. Výjimečnost objevu hrobky Tutanchamona spočívala v tom, že vykradači hrobek ji nestihli v minulosti zcela vyloupit a do pohřební komory se sarkofágem Tutanchamona a dalších dvou místností dokonce vůbec nevstoupili. Poslední artefakty byly z hrobky vyvezeny po osmi letech, v listopadu 1930. Všechny objevené předměty zaplnily 12 výstavních hal v káhirském Egyptském muzeu. Tutanchamon se na trůn dostal asi v devíti letech a zemřel nejspíš v 18 či 19 letech. Samotný Carter jednou řekl, že jeho "jediným významným činem bylo to, že zemřel a byl pochován". Nález Tutanchamonovy hrobky byl také obestřen tzv. faraonovou kletbou. Při pracích na hrobce totiž zemřelo několik lidí, prvním z nich byl lord Carnarvon, který práce financoval - a zrodila se legenda o faraonově kletbě, jež zahubí každého, kdo do hrobky vstoupí. Miroslav Bárta, dlouholetý ředitel Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, vede české výzkumy v Egyptě a Súdánu. Těžiště jeho archeologické činnosti spočívá ve výzkumu lokality stavitelů pyramid v Abúsíru nedaleko Káhiry. Kromě egyptologie se zabývá multidisciplinárním studiem fenoménu kolapsů, vzestupy a pády komplexních civilizací. Je nositelem mnoha prestižních mezinárodních cen za svou činnost. V roce 2021 vydal knihu Sedm zákonů. Jak se civilizace rodí, rostou a upadají, která byla v anketě Lidových novin zařazena mezi nejlepší knihy roku. Společně s Petrem Horkým nedávno představili dokumentární film Civilizace – Dobrá zpráva o konci světa. jir ptd

Bém vzkázal soudu, že odposlechy s Mazánkem a Kolibříkem jsou zfalšované

Praha 27. srpna (ČTK) - Někdejší pražský primátor Pavel Bém (ODS) vzkázal soudu, že v médiích zveřejněné odposlechy s Mazánkem a Kolibříkem jsou falzifikát a vznikly s cílem ho poškodit. Bém měl dnes svědčit v kauze vynesení těchto odposlechů z Bezpečnostní informační služby (BIS), omluvil se ale kvůli zahraničnímu pracovnímu jednání. Obžalobě čelí bývalý zpravodajec Jan Petržílek a někdejší vrcholný politik Vít Bárta (Věci veřejné). Odposlechy Béma s lobbistou Romanem Janouškem, které naznačují Janouškův vliv na kroky hlavního města za Bémova vedení, zveřejnila v březnu 2012 Mladá fronta Dnes. Muži se v nich vzájemně oslovují "Mazánku" či "Kolibříku". Státní zástupce Michal Muravský tvrdí, že o obstarání nahrávek požádal Petržílka v roce 2009 Bárta, který tehdy šéfoval bezpečnostní agentuře ABL. Petržílek Bártovi podle obžaloby následně předal 159 audiozáznamů, jež byly v režimu "důvěrné". "Odposlechy jsou smyšlenou, uměle vykonstruovanou realitou s jediným cílem mě osobně poškodit, což se také stalo," uvedl Bém v prohlášení zaslaném pražskému městskému soudu. Podle něj mají základ ve skutečných odposleších BIS, které "někdo dovedně zpracoval na novou realitu" a které někdo musel vynést či zcizit a poskytnout Bártovi. Bém také připomněl, že odposlechy Mazánka s Kolibříkem se v médiích objevily krátce před vyhlášením rozsudku, který Bártu nepravomocně uznal vinným z podplácení poslanců jeho strany. Podle exprimátora toto načasování rozhodně nebylo náhodné. "Odposlechy dramaticky ovlivnily můj život, ale je to realita, která je pro mě historií. Za tyto změny jsem v konečném důsledku vděčný a rád," uzavřel. Soud následně přečetl výpověď, kterou dříve poskytl policii Janoušek. Ten vyšetřovatelům hned v úvodu sdělil, že po operaci hlavy může být jeho schopnost vybavit si určité skutečnosti omezená. Dále uvedl, že zveřejnění odposlechů změnilo jeho profesní i soukromý život a že zájem médií o jeho osobu, který od té doby trvá, je mu nepříjemný. Do zveřejnění odposlechů podle svých slov nevěděl, že je předmětem zájmu BIS. Janoušek je v současné době ve vězení, kde si odpyká trest 4,5 roku za dopravní nehodu pod vlivem alkoholu. Havaroval několik dní po zveřejnění odposlechů. Petržílek i Bárta vinu popírají. Za zneužití pravomoci a ohrožení utajované informace jim hrozí dva až osm let vězení. Zatímco Petržílek se k věci v pondělní neveřejné části jednání obsáhle vyjadřoval několik hodin, Bárta podle informací ČTK přednesl jen stručné prohlášení a odmítl odpovídat na dotazy soudu či státního zástupce. I dnes za něj hovořil pouze jeden z jeho čtyř advokátů, Bárta v jednací síni nepromluvil. Druhý obžalovaný naopak využil možnosti okomentovat jednotlivé výpovědí svědků. "Žádný puč ani pád vlády jsem nepřipravoval ani neplánoval, ani jsem se na tom nepodílel," zdůraznil Petržílek poté, co soudkyně přečetla protokol z policejního výslechu Béma. Doplnil, že Bártu viděl před procesem dvakrát v životě. "Nebyl jsem ani zaměstnancem, ani spolupracovníkem ABL," dodal muž, který je osm let postavený mimo policejní službu a živí se jako řidič sanitního vozu. U soudu dnes zazněly také čtené výpovědi bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho či někdejšího šéfa protikorupční policie Tomáše Martince. Ten Petržílka chválil za jeho vedení analytického odboru tohoto útvaru, kam zpravodajec přešel z BIS. Osobně pak přišel svědčit bezpečnostní expert Michal Moroz, který působil jako náměstek ministra vnitra Radka Johna (Věci veřejné). Na dotaz popřel, že by věděl, jak se nahrávky odposlechů dostaly do rukou novináře Jaroslava Kmenty, který je zveřejnil. Kmentu soud vyslechne příště, novinář však předem avizoval, že bude nadále chránit svůj zdroj. Hlavní líčení bude pokračovat od 29. listopadu. Soudkyně předeslala, že nejméně jedna jeho část včetně následných závěrečných řečí bude opět neveřejná kvůli utajovaným skutečnostem. Bárta v současné době podniká v železniční dopravě. Od roku 2010 byl ministrem dopravy i poslancem. Post ministra opustil v dubnu 2011 kvůli tvrzení, že poslancům Věcí veřejných platil za loajalitu. Soudy jej nakonec v březnu 2013 pravomocně zprostily viny. tep rot

Bývalý zpravodajec Petržílek popřel vinu v kauze vynesení odposlechů BIS
Praha 23. srpna (ČTK) - Bývalý zpravodajec Bezpečnostní informační služby (BIS) Jan Petržílek dnes u soudu popřel vinu ohledně vynesení odposlechů lobbisty Romana Janouška a někdejšího pražského primátora Pavla Béma (ODS).Tvrzení, že nahrávky předal podnikateli a politikovi Vítu Bártovi, označil před novináři za absurdní.

SLOVNÍK NAJÍT