Bývalý zpravodajec Petržílek popřel vinu v kauze vynesení odposlechů BIS

Praha 23. srpna 2021 (ČTK) - Bývalý zpravodajec Bezpečnostní informační služby (BIS) Jan Petržílek dnes u soudu popřel vinu ohledně vynesení odposlechů lobbisty Romana Janouška a někdejšího pražského primátora Pavla Béma (ODS).Tvrzení, že nahrávky předal podnikateli a politikovi Vítu Bártovi, označil před novináři za absurdní. Jeho výslech se konal za zavřenými dveřmi, soud vyloučil z jednání veřejnost kvůli utajovaným skutečnostem. Případ se týká odposlechů, v nichž se Bém s Janouškem oslovují "Mazánku" a "Kolibříku" a které naznačují Janouškův vliv na kroky hlavního města pod Bémovým vedením. Státní zástupce Michal Muravský tvrdí, že o obstarání nahrávek požádal Petržílka v roce 2009 Bárta, který tehdy šéfoval bezpečnostní agentuře ABL. Petržílek Bártovi podle obžaloby následně předal 159 audiozáznamů, jež byly v režimu "důvěrné". "Vypovídal jsem, nemám důvod nevypovídat. Vinu jsem pochopitelně odmítl, nic takového se nestalo," řekl Petržílek zástupcům médií. "Nepřijde vám absurdní, abych předával něco na nějakém vánočním večírku před dalšími pěti lidmi, jak psali v médiích? Já jsem byl 17 let zpravodajský důstojník a takhle jsme určitě nepracovali," pokračoval muž, který po odchodu z BIS působil jako šéf analytického odboru protikorupční policie. Doplnil, že kvůli stíhání je osm let postavený mimo službu a pobírá 50 procent mzdy. V současné době pracuje u záchranné služby. "Pochopitelně mi to poměrně zásadně zasáhlo do života," uvedl k trestnímu řízení. Podrobněji se ke kauze nechce vyjadřovat až do vynesení rozsudku. K pražskému městskému soudu dnes dorazil i druhý obžalovaný, bývalý předseda Věcí veřejných a exministr dopravy Bárta. Podle státního zástupce ho hájí celkem čtyři advokáti. Někdejší politik na dotazy novinářů nereagoval. Jemu i Petržílkovi hrozí za zneužití pravomoci a ohrožení utajované informace dva až osm let vězení. Novináři si dnes nemohli vyslechnout ani úvod hlavního líčení včetně přednesu obžaloby. „Jednání je neveřejné z důvodu projednávání utajených skutečností,“ uvedl mluvčí soudu Adam Wenig. "Veřejný přednes obžaloby nebyl z toho důvodu, že před vedením utajovaného hlavního líčení je nutno prohledat jednací síň a zapečetit. Poté už tam nikdo neprověřený a nepoučený nesmí vstoupit," vysvětlil neobvyklou situaci. Soud novinářům obžalobu poskytl v písemné anonymizované podobě. I v úterý bude jednání neveřejné, v pátek se jej už bude možné zúčastnit. Státní zástupce Muravský vzhledem k množství svědků nepředpokládá, že by páteční jednání bylo poslední. K soudu dnes přišel jako předvolaný svědek novinář Jaroslav Kmenta, který přepisy uniklých odposlechů zveřejnil v březnu 2012 v Mladé frontě Dnes. Soudkyně Jarmila Pavlátová mu ale rovnou sdělila, že jeho výslech musí z časových důvodů přesunout na jindy. „Stoprocentně budeme chránit zdroj,“ odpověděl Kmenta na dotaz ČTK, zda soudu prozradí, jak se k odposlechům dostal. „Byl to vedlejší produkt investigativního pátrání kolem strany Věci veřejné, které trvalo zhruba rok a půl. Když pak musely Věci veřejné Víta Bárty odejít z vlády, zabýval jsem se dalšími atributy té kauzy a v jedné z větví jsem zjistil, že Věci veřejné disponovaly – respektive lidé okolo Bárty – nějakými odposlechy,“ popsal. „Myslím si, že tohle soudní líčení dokazuje, co jsme tvrdili od samého začátku: že to nebyly odposlechy, které by pořídila nějaká soukromá agentura, ale zřejmě opravdu BIS, a které se záhadným způsobem dostaly do bezpečnostní agentury ABL,“ dodal novinář. ABL se zabývala mimo jiné činností informačních a zpravodajských kanceláří a službami soukromých detektivů. Podle státního zástupce mohl Bárta informace získané z odposlechů využít v rámci svých podnikatelských aktivit a také pro činnost Věcí veřejných. Bárta s Petržílkem čelí stíhání od roku 2013. Soud v minulosti vrátil obžalobu k došetření, protože mu vadilo, že byla v utajeném režimu. Následně stíhání zastavil s tím, že obžaloba se opírá v podstatě výhradně o výpovědi anonymních svědků. Státní zástupce ale proti tomuto kroku úspěšně podal stížnost. "Vrchnímu soudu šlo o veřejné projednání věci. O zásadu bezprostřednosti, ústnosti a veřejnosti - tam, kde to jde. Soud by měl vycházet z důkazů, které sám provedl, ne jen ze spisu," řekl k tomu dnes Muravský. Bárta v současné době podniká v železniční dopravě. Ministrem dopravy i poslancem byl od roku 2010. Post ministra opustil v dubnu 2011 kvůli tvrzení, že poslancům své strany platil za loajalitu. Soudy jej nakonec v březnu 2013 pravomocně zprostily viny. Po státu se následně domáhal 20 milionů korun za zásah do osobního a politického života, neuspěl však kvůli promlčení nároku. tep rot - sdílejte článek