Bruntálsko

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Bruntálsko". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Bruntálsko je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

V bývalé kosárně v Karlovicích na Bruntálsku vzniká nová expozice kovárny

Karlovice (Bruntálsko) 12. března (ČTK) - Muzeum v Bruntále připravuje v bývalé kosárně v Karlovicích novou expozici kovárny. Přiblíží historii stavby, ve které se kdysi vyráběly kosy a drobné kovové nástroje. Součástí expozice bude interaktivní model hamru, který tam v minulosti byl a sloužil k výrobě a opracovávání železa. ČTK to dnes sdělila mluvčí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová. Expozice se otevře 23. března. Její vytvoření stálo 200.000 korun, od kraje získalo bruntálské muzeum 150.000 korun. Kosárna je součástí Technotrasy, která v kraji propojuje technické památky a zajímavosti. 'Jednotlivé zastávky na Technotrase výletníkům nabízí řadu zážitků. Právě v kosárně se konají workshopy pletení košíků, nová expozice toto místo skvěle obohatí,' uvedl moravskoslezský hejtman Jan Krkoška (ANO). Karlovická kosárna pochází ze 17. století a je národní kulturní památkou. 'Pro budoucí generace chceme zachovávat nejen samotné památky, ale také tradice, které jsou s nimi spjaté. Nová expozice představuje železářskou historii obce a kovářské řemeslo, v kovárně se vyráběly právě kosy a jiné drobné, převážně zemědělské nástroje. Před kosárnou návštěvníkům poprvé ukážeme i interaktivní model hamru. Těchto zařízení na zpracování železa se v obci v minulosti nacházelo více,' uvedl hejtmanův náměstek pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo (KDU-ČSL). Jak hamr fungoval, si lidé budou moci i vyzkoušet. 'Návštěvníci uvidí nejen kovářskou výheň, ale třeba i kovářský měch, který společně s dalším vybavením kovárny prošel rukama našich konzervátorek, které jednotlivé sbírkové předměty připravovaly,' uvedla ředitelka Muzea v Bruntále Ema Havelková. Součástí slavnostního odhalení nové expozice kovářství v kosárně Karlovice bude 23. března od 15:00 vernisáž uměleckých odlitků vyrobených studenty uměleckého slévárenství z Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava a velkoformátových fotografií. Do konce května pak bude kosárna otevřena od středy do neděle od 09:30 do 17:30. Od června až do konce prázdnin bude přístupná denně. Podrobnější informace najdou zájemci na internetových stránkách Muzea v Bruntále. vpl gcm

Hřbitov zaniklé osady Pelhřimovy na Bruntálsku doplnila díla vytvořená studenty

Slezské Rudoltice (Bruntálsko) 1. července (ČTK) - Hřbitov u gotického kostela svatého Jiří, jenž je jediným pozůstatkem zaniklé osady Pelhřimovy na Bruntálsku, od tohoto týdne doplňuje 13 objektů, které tam na prázdninové letní škole architektury vytvořili studenti Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně (VUT). Jde například o symbolickou bránu, dotváření hřbitovní zdi nebo prvky zdůrazňující pietní charakter místa. Studenti u kostela pobývali a pracovali pět dní. Jeden z lektorů, kteří prázdninovou školu vedli, architekt Jan Mléčka dnes řekl ČTK, že studenti nejprve zarostlý hřbitov vyčistili od náletové zeleně a spousty kopřiv. "Byli jsme sami překvapeni, jak rozsáhlé jsou pozůstatky jak původních hrobů, tak i poměrně unikátní hřbitovní zdi, která celý hřbitov obepínala. V následujících dnech studenti do tohoto prostoru navrhovali svoje objekty, které v posledních dvou dnech i postavili," řekl Mléčka. Na netradiční letní školu pořádanou ústavem Prostorové tvorby VUT přijeli studenti do Pelhřimov už popáté. V předchozích letech například obnovou staré úvozové cesty vytvořili pomyslnou krajinnou křížovou cestu. Letošní akce měla název Dílna 2023: Mezisvěty a jejím tématem byla hranice mezi světem živých a mrtvých, tedy současností a minulostí. Úkolem studentů bylo zdůraznit a upozornit na minulost místa, kde kostel se hřbitovem zůstal poslední hmatatelnou připomínkou. Prostorové objekty vytvářeli z pěti metrů krychlových dřevěných prken. "My studentům poskytujeme poměrnou volnost v tom, jakým způsobem k zadání přistupují, a je zajímavé, jak jednotlivá jejich svědectví o vyrovnání se s vlastní smrtelností, s případným nějakým životem po životě nebo i s nevírou v posmrtný život dokázali přetavit do vlastních autorských objektů, které ve výsledku spolu velice dobře korespondují a na hřbitov přináší jakousi soudobou vrstvu, svědectví o tom, jak vlastně rozměr danosti života vnímá současná nejmladší generace," řekl Mléčka. Díla některých studentů jsou v těsném kontaktu s kostelem. "Někteří se vyrovnávali s hrobovými místy, zdůrazňovali třeba i pietu původních hrobových míst. Řada z nich už má povalené náhrobky nebo je to už jenom půdorys v zemi. Další nějakým způsobem doplňovali hřbitovní zeď," řekl lektor. Poslední skupina studentů se věnovala místům za původní hřbitovní zdí v odkazech na to, že ne všichni obyvatelé skončili v posvěcené půdě, ale třeba sebevrazi právě za zdí. Při pobytu a tvoření na letní škole se studenti museli obejít nejen bez signálu na mobilních telefonech. Na místě není elektřina ani zdroj pitné vody. "Zájem studentů o letní školu navzdory drsným podmínkám stále roste. Možná je to právě syrovost a opravdovost jedinečného místa zaniklých Pelhřimov, které je pro nejmladší architektonickou generaci v ploché vizuální kultuře silným, autentickým zážitkem. Nezřídka na celý život," uvedl Mléčka. Kostel se hřbitovem stojí jen pár metrů od říčky Hrozové, jíž prochází státní hranice s Polskem. Obec Moravské Pelhřimovy byla zrušena začátkem 50. let, když se představitelé státu po komunistickém převratu v roce 1948 rozhodli nejbližší okolí státní hranice vylidnit. V Pelhřimovech srovnali se zemí 66 domů, zůstal jen chátrající kostel. Památku má od roku 2005 ve své správě Hnutí Duha, které se snaží o její záchranu a postupně ji opravuje. Kostel už má novou střechu i stropy, během oprav v něm restaurátoři odkryli a zrestaurovali i část vzácných fresek z roku 1420. Hnutí už tam uspořádalo řadu kulturních i vzdělávacích akcí, po více než sedmdesáti letech se tam konala i mše. vpl dr

SLOVNÍK NAJÍT