Finsko

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Finsko". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Finsko je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 100 záznamů.

Finsko a Litva se chystají vyrábět protipěchotní miny, píše Reuters

Finsko a Litva se chystají v příštím roce zahájit domácí výrobu protipěchotních min, aby zásobily sebe a případně i Ukrajinu kvůli tomu, co považují za vojenskou hrozbu z Ruska. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na představitele z obou zemí. Parlamenty obou států už dříve schválily odstoupení od takzvané Ottawské úmluvy, která protipěchotní miny zakazuje. Od úmluvy odstupují kvůli obavám z Moskvy také Lotyšsko, Estonsko a kroky k tomu podniká i Polsko. "Utratíme stovky milionů eur za protitankové miny, ale také za protipěchotní miny," řekl agentuře náměstek litevské ministryně obrany Karolis Aleksa s tím, že vláda objedná desítky tisíc nášlapných min, možná i více. "Náš národní průmysl bude jedním ze zdrojů," dodal. Šéf litevské asociace obranného průmyslu poznamenal, že po zahájení výroby bude Litva schopna zásobovat i další země, včetně Ukrajiny, která se brání ruské invazi. "Finsko musí mít kvůli zabezpečení dodávek vlastní výrobu," řekl Reuters předseda finského parlamentního obranného výboru Heikki Autto, který protipěchotní miny označil za "vysoce účinné a z hlediska nákladů efektivní zbraňové systémy". Také Finsko by podle něj mohlo Ukrajině miny jednou dodávat. "Podporovat Ukrajinu je nejen správné a naší povinností, ale je to důležité také pro bezpečnost samotného Finska," dodal Autto. Ministerstva obrany Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska v březnu doporučila odstoupení od Ottawské úmluvy a jako důvod uvedla, že v posledních letech výrazně vzrostlo riziko pro země, které sousedí s Ruskem a Běloruskem. Moskva rozpoutala válku proti sousední Ukrajině v únoru 2022, Minsk tehdy poskytl ruským jednotkám své území pro útok na sever Ukrajiny. Polsko i trojice pobaltských zemí od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zvýšily své výdaje na obranu a parlamenty Litvy, Lotyšska, Estonska a také Finska už letos schválily odstoupení od Ottawské úmluvy. Všech pět zemí, které jsou členy Severoatlantické aliance a Evropské unie, mají společné hranice buď s Ruskem, s Běloruskem nebo oběma státy. Pětice zemí podle Reuters nehodlá v době míru vytvářet minová pole, ale chce mít protipěchotní miny na skladě pro rychlé nasazení v případě svého ohrožení. Také Ukrajina podnikla první kroky k odstoupení od Ottawské úmluvy, když prezident Volodymyr Zelenskyj na konci června podepsal dekret o odstoupení Kyjeva od úmluvy. Aby rozhodnutí vstoupilo v platnost, musí ho ještě schválit parlament a země to musí formálně oznámit OSN. Rusko signatářem Ottawské úmluvy není. Obě válčící země se mezitím navzájem obvinily z používání protipěchotních min, upozornil Reuters. Ottawská úmluva zakazuje použití, skladování, výrobu a převod protipěchotních min. V platnost vstoupila v roce 1999 a ratifikovalo ji kolem 160 zemí včetně České republiky. Například Spojené státy, Rusko nebo Čína tak ovšem neučinily. Úmluva podle mezinárodní kampaně za zákaz nášlapných min (ICBL) pomohla zachránit nespočet životů. Protipěchotní miny byly zakázány, protože jsou ze své podstaty nehumánní a nerozlišují mezi bojovníky a civilisty, uvedla už dříve kampaň. Tyto zbraně přitom zůstávají smrtící celá desetiletí. Na konci února ICBL varovala, že úmluva čelí kvůli ruské vojenské agresi vůči Ukrajině bezprecedentním hrozbám. ipl zdp

Dvořák: Českou iniciativu za záchranu Rádia Svobodná Evropa už podpořilo 12 zemí

Českou iniciativu za zachování činnosti Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) už podpořilo 12 zemí. Na síti X to dnes uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Nově se k iniciativě podle něj přidaly Finsko a Dánsko. Rádio mělo uzavřenou dohodu o financování se Spojenými státy americkými a americký Kongres už stanici přislíbil peníze na provoz do konce fiskálního roku. Agentura Spojených států pro globální média (USAGM) ale 15. března oznámila, že dohodu ruší, a odmítá uvolnit slíbené peníze. Dvořák po oznámení USA o zrušení financování RFE/RL oslovil s iniciativou na podporu stanice, která sídlí v Praze, další evropské ministry a mluvil o tom také na jednání rady EU pro obecné záležitosti. "Dále probíhá řada jednání na různých místech a úrovních. Vypadá to nadějně," uvedl. S prezidentem RFE/RL Stephenem Capusem se dnes v Bruselu setkali čeští europoslanci Danuše Nerudová a Jan Farský (STAN) z frakce Evropské lidové strany (EPP). "Jednali jsme o možnosti záchrany tohoto významného média, které v některých autoritářských a diktátorských státech představuje jediný svobodný zdroj informací," okomentovala schůzku Nerudová. "Až devět procent ruské populace, která odmítá lži Kremlu, poslouchá Svobodnou Evropu. Vzhledem k nynějším škrtům Trumpovy administrativy bude ale muset Svobodná Evropa začít propouštět. Její zahraniční reportéři v autoritářských zemích nebudou moci dále pracovat a mohou být lehkými oběťmi tamních režimů," dodala. Celou situaci nyní podle europoslankyně řeší i s Evropskou komisí. Zabývají se zejména tím, jak organizaci finančně pomoci, aby mohla pokračovat ve své důležité práci. "Evropský parlament bude příští týden hlasovat o rozpočtovém usnesení na rok 2026, v němž jasně vyjádří vůli, aby podpora tomuto médiu přicházela přímo z evropského rozpočtu. Teď je míč na straně komise a já doufám, že přijde s jasným plánem. Je to i náš národní zájem – vždyť Rádio Svobodná Evropa sídlí v Praze," doplnili Nerudová. Rádio kvůli ukončení financování zažalovalo USAGM. V pondělí se u amerického soudu ve federálním okrsku District of Columbia konalo slyšení ve věci žádosti RFE/RL o uvolnění 7,5 milionu dolarů (asi 173 milionů korun). Pro činnost stanice je v březnu vyčlenil americký Kongres, nicméně USAGM finance odmítala uvolnit. Krátce před začátkem jednání USAGM oznámila, že podnikne okamžité kroky k uvolnění dané částky, která odpovídá provozním nákladům rádia na dobu dvou týdnů. RFE/RL u soudu také žádá o uvolnění dalších asi 77 milionů dolarů, které Kongres vyčlenil pro činnost stanice do konce fiskálního roku. K ukončení činnosti RFE/RL a také rozhlasové stanice Hlas Ameriky vyzval miliardář a prezidentský poradce Elon Musk, hlavní postava snah prezidenta USA Donalda Trumpa o omezení státního aparátu a federálních výdajů. Podle listu Financial Times Musk označil RFE/RL za "radikálně levicové šílené lidi, kteří mluví sami pro sebe a zároveň vyhazují miliardu dolarů ročně z peněz amerických daňových poplatníků". Stanice Svobodná Evropa (Radio Free Europe) zahájila pravidelný provoz v roce 1951 a stanice Rádio Svoboda (Radio Liberty) funguje od roku 1953. Vznikly z podnětu USA za účasti exilových politiků a novinářů z Československa či Polska a zahajovaly vysílání z původního sídla v Mnichově v češtině. Postupně se pak přidávalo vysílání v dalších jazycích. Stanice si od svého vzniku kladou za cíl prosazování demokratických hodnot a lidských práv prostřednictvím informování v zemích, kde svobodná média nefungují, nebo jsou dokonce zakázána. Nyní RFE/RL uvádí, že je každý týden sleduje téměř 50 milionů lidí ve 23 zemích včetně Ruska, Ukrajiny, Íránu, Afghánistánu či Pákistánu. tes ver snm ipl

EU posílí ochranu podmořských kabelů, plánuje drony i rychlé opravy
Evropská komise navrhla nová opatření, jak zlepšit bezpečnost podmořských kabelů, které se v uplynulých měsících staly terčem mnoha incidentů. Informovala o tom dnes při návštěvě Helsinek místopředsedkyně Evropské komise (EK) Henna Virkkunenová. AP: Někteří obyvatelé rodiště Santy Clause ve Finsku volají po omezení turismu