Irák

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Irák". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Irák je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Libanon se přes týden potýká s výpadkem energie, hlavní elektrárně došlo palivo

Bejrút 27. srpna (ČTK) - Libanon se už více než týden potýká s výpadky elektřiny poté, co největší funkční elektrárna v zemi oznámila, že jí došlo palivo. Výpadek postihl klíčovou infrastrukturu, včetně přístavů, letiště či zařízení na čištění odpadních vod a čerpacích stanic pitné vody, informoval deník The National. Podle něj se kritická situace nedotkla většiny domácností, protože těm státní energetická společnost EDL dodává už několik let elektřinu maximálně čtyři hodiny denně a lidé si proto už dávno pořídili vlastní generátory či solární panely. Pomoc poskytli Libanonu v těchto dnech Egypt či Alžírsko. V pondělí večer dorazila do Libanonu loď s 30.000 tunami paliva, stejné množství má dnes přivézt ropný tanker z Alžírska. Příští měsíc by měly být obnoveny dodávky z Iráku. Právě spor s Bagdádem kvůli nedostatečným platbám za palivo byl příčinou výpadku, Bejrút Iráku dluží za tři roky asi 1,6 miliardy dolarů (asi 37 miliard Kč). Minulý týden se libanonské vládě dočasně podařilo spor s Irákem urovnat. Bagdád Bejrútu nabídl slevu a část dodávek zaplatí libanonské státní instituce, které podle deníku The National od listopadu 2022 neplatí společnosti EDL faktury za elektřinu. EDL má také technické ztráty kvůli zastaralé a špatně udržované energetické infrastruktuře. Libanon se s výpadky energie potýká řadu let, domácnosti dostávají elektřinu jen několik hodin denně, a proto se spoléhají na vlastní generátory, jejichž používání ale podle studie bejrútské univerzity od roku 2017 zdvojnásobilo v metropoli úroveň karcinogenních látek v ovzduší. Libanonské ministerstvo energetiky přitom už v roce 2010 slibovalo, že zajistí pro domácnosti celodenní dodávky elektřiny do čtyř let. Zatím se tak nestalo. Většina projektů na výstavbu nových elektráren zkrachovala mimo jiné na nedostatečné transparentnosti výběrových řízení. "Politické hašteření ohledně financí zhatilo každý nový projekt," uvedl Marc Ajúb z Americké univerzity v Bejrútu. Energetický sektor v zemi je v krizi asi tři desetiletí kvůli nedostatečným investicím, ale také všudypřítomné korupci. "Existovalo několik plánů na přechod na zemní plyn, který je levnější, ale ztroskotaly na střetu zájmů a politické nevůli těch, kteří profitují z fosilních paliv," řekl Ajúb. Místo investování do vlastních nových elektráren vláda najala dvě plovoucí elektrárny zakotvené u pobřeží za víc než 1,5 miliardy dolarů. Kontrakt na toto původně jen dočasné řešení byl nakonec dvakrát prodloužen, což provázela rovněž podezření z korupce. Kvůli zhoršující se ekonomické krizi ale v roce 2021 vláda musela pronájem plovoucích elektráren zrušit, protože na něj už neměla peníze. Dočasná dohoda s Irákem podle Ajúba problém neřeší. "Ekonomika je paralyzovaná. Nutný je komplexní přístup, začít se musí reformou financí a transparentními kontrakty," uvedl Ajúb. V Libanonu se podle něj od konce 90. let nepostavila ani jedna elektrárna. "Počítal jsem to ze všech stran a vyšlo mi, že libanonská vláda za 30 let do energetického sektoru investovala jen pět miliard dolarů," odhadl Ajúb. Libanon, kde žije asi šest milionů lidí, včetně asi 800.000 syrských uprchlíků, zažívá od roku 2019 hlubokou ekonomickou a finanční krizi, označovanou za nejhorší od občanské války v letech 1975 až 1990. Podle mnohých za současnou situaci může špatné hospodaření politických elit a rozsáhlá korupce. Podezřelý ze zpronevěry milionů dolarů ze státní kasy je i bývalý guvernér centrální banky Rijád Salámí, který tuto instituci vedl do loňska třicet let. Nového šéfa centrální banky se dosud nepodařilo zvolit, stejně jako země kvůli politickým sporům nemá už skoro dva roky zvoleného prezidenta. Úřadující hlavou státu je od konce října 2022 premiér Nadžíb Mikátí. nob jd

Při útoku na základnu v Iráku utrpělo zranění několik Američanů, uvedl Pentagon

Washington 6. srpna (ČTK) - Několik Američanů zřejmě utrpělo zranění při pondělním útoku na vojenskou základnu v Iráku, kde působí vojáci Spojených států a jiné zahraniční síly. Uvedla to agentura DPA s odvoláním na mluvčího amerického ministerstva obrany. Bílý dům sdělil, že prezident Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová byli o útoku informováni a jednali o tom, jak budou USA reagovat. Útok se odehrál v době vzrůstajícího napětí na Blízkém východě a poté, co Izrael minulý týden zabil v Bejrútu vysoce postaveného činitele libanonského hnutí Hizballáh a v Teheránu byl zabit, zřejmě také Izraelem, politický šéf teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja. Nejmenovaní američtí činitelé, na které odkazovaly agentury Reuters a AP, dříve uvedli, že útok provedený pravděpodobně dvěma raketami cílil na leteckou základnu Ajn al-Asad v západním Iráku, kde působí američtí vojáci a jiné zahraniční síly. "Podle prvotních informací bylo zraněno několik amerických vojáků," citovala DPA mluvčího Pentagonu. "Personál základny v současné době provádí odhad škod," dodal mluvčí s tím, že další informace americké ministerstvo obrany poskytne co nejdříve. Prezident Biden a viceprezidentka Harrisová byli podle Bílého domu o útoku na základnu Ajn al-Asad informováni a jednali o krocích k posílení ochrany amerických vojáků jakož i o americké odpovědi na tento útok. Podle prohlášení Pentagonu o útoku v noci na dnešek jednali také americký ministr obrany Lloyd Austin se svým izraelským protějškem Joavem Galantem. Shodli se, že jde o "nebezpečnou eskalaci", uvedl Reuters. Ajn al-Asad a další podobné základny v Iráku či v sousední Sýrii čelí častým raketovým či dronovým útokům od 7. října, kdy vpád Hamásu na jih Izraele vyvolal izraelskou odvetu v podobě vojenského tažení v Pásmu Gazy. Minulý týden USA v Iráku provedly úder na osoby, které podle amerických představitelů připravovaly vypuštění bezpilotních letounů a představovaly hrozbu pro americké a koaliční síly. abl

BBC News: Jak jsme našli nejhledanějšího pašeráka lidí v Evropě
Sulajmáníja/Londýn 10. května (ČTK/BBC News) - Sedím v iráckém nákupním středisku tváří v tvář jednomu z nejnechvalněji proslulých pašeráků lidí v Evropě. Jmenuje se Barzán Madžíd a pátrají po něm policejní síly v několika zemích včetně Británie, píše Sue Mitchellová na serveru BBC News. Islámský stát je v Iráku stále hrozbou, uvedla americká velvyslankyně v Bagdádu
Bagdád 24. března (ČTK) - Teroristická organizace Islámský stát (IS) v Iráku stále představuje hrozbu. Agentuře Reuters to dnes v rozhovoru řekla velvyslankyně Spojených států v Bagdádu Alina Romanowská, podle které práce vojenské koalice vedené Spojenými státy s Irákem na úplné porážce této skupiny není u konce. Íránský ministr obrany: Jsme raketová velmoc, národní zájmy budeme tvrdě bránit
Teherán 17. ledna (ČTK) - Írán se při ochraně svých národních zájmů nebude nijak omezovat a proti nepřátelům použije své raketové kapacity, kdykoli to bude nutné. Podle íránských médií to dnes prohlásil íránský ministr obrany Mohammad Rezá Aštíaní. Americká základna na severu Iráku se stala terčem dalšího dronového útoku
Bagdád 31. prosince (ČTK) - Americká základna u severoiráckého Irbílu se dnes stala terčem dalšího dronového útoku. Bezpilotní letoun byl sestřelen, aniž by způsobil škody, uvedly podle agentury Reuters bezpečnostní složky v iráckém Kurdistánu. Na Blízkém východě protestovaly desetitisíce lidí na podporu Palestinců
Bagdád/Teherán 13. října (ČTK) - V několika zemích na Blízkém východě i mimo něj se dnes konaly protesty na podporu Palestinců, kterých se zúčastnily desítky tisíc lidí. Informovala o tom agentura Reuters. Irácký nejvyšší soud rozhodl, že nemůže rozpustit parlament
Bagdád 7. září (ČTK) - Irácký nejvyšší soud dnes oznámil, že nemůže rozpustit parlament, což je požadavek vlivného šíitského duchovního Muktady Sadra a milionů jeho stoupenců. Patová politická situace tak v zemi po krvavých střetech z minulého měsíce pokračuje, píše agentura Reuters. Irácká herečka zažaluje týdeník The Economist kvůli fotce k článku o tloušťce
Bagdád 11. srpna (ČTK) - Irácká herečka Inás Tálibová žaluje časopis The Economist za to, že použil její fotografii ke článku o tom, že arabské ženy jsou tlustší než muži. Podle herečky týdeník použil snímek bez jejího svolení, vytrhl ho z kontextu, upravil ve photoshopu a porušil její svobodu i soukromí, napsal zpravodajský server BBC News. Irácký šíitský duchovní Muktada Sadr vyzval k rozpuštění parlamentu
Bagdád 10. srpna (ČTK) - Irácký šíitský duchovní Muktada Sadr dnes vyzval soudní orgány, aby do konce příštího týdne rozpustily parlament. Pohrozil, že pokud jeho výzvu nesplní, bude to mít následky, ale neupřesnil jaké. Sadrovi příznivci pronikli do iráckého parlamentu, aby zabránili vzniku vlády
Bagdád 30. července (ČTK) - Tisíce příznivců šíitského duchovního Muktady Sadra dnes pronikly do iráckého parlamentu. Tento týden se tak stalo už podruhé. Demonstranti, které se snažila zastavit policie, agentuře AP řekli, že protest uspořádali, aby zabránili zasedání parlamentu. Studie: Čína loni v projektu nové Hedvábné stezky nejvíce investovala v Iráku
Peking 2. února (ČTK) - Čína loni v rámci svého infrastrukturního plánu nové Hedvábné stezky nejvíce investovala v Iráku. Tato blízkovýchodní země získala 10,5 miliardy dolarů (asi 225 miliard Kč) na projekty, které zahrnují i ropnou elektrárnu. Mosulské muzeum, v němž řádili členové IS, obnovuje svoji někdejší slávu
Mosul 29. prosince (ČTK) - Když se bojovníci Islámského státu (IS) v roce 2014 zmocnili iráckého Mosulu, roztloukli a rozmetali starodávné artefakty ve sbírkách tamního muzea na kousky. Kdysi proslulé muzeum, které přechovávalo i přes 2500 let staré poklady, nyní dostává druhou šanci díky iráckým a francouzským restaurátorům, napsala agentura AFP. V Iráku vystavili vzácnou tabulku s Eposem o Gilgamešovi, kterou vrátily USA
Bagdád 8. prosince (ČTK) - V Iráku v úterý po třech desetiletích vystavili na 3500 let starou tabulku s částí eposu o Gilgamešovi, informovala stanice BBC. Artefakt ze země zmizel na začátku 90. let minulého století a později se objevil ve Spojených státech. Příznivci proíránských milicí v Bagdádu protestovali proti výsledkům voleb
Bagdád 19. října (ČTK) - V centru Bagdádu dnes demonstrovalo proti výsledkům nedávných parlamentních voleb několik stovek příznivců šíitských milicí Hašd Šaabí. Hlasování, v němž zaznamenaly porážku na Írán napojené strany, podle nich provázely podvody. Spojené státy vrátily Iráku vzácnou tabulku s Eposem o Gilgamešovi
Washington 24. září (ČTK) - Spojené státy vrátily ve čtvrtek odpoledne místního času Iráku vzácnou tabulku s úryvky Eposu o Gilgamešovi. Odhaduje se, že artefakt je starý zhruba 3500 let. Z Iráku zmizel na začátku 90. V Norsku zabavili množství archeologických nálezů, které pohřešují irácké úřady
Oslo 3. září (ČTK) - Norská policie dnes oznámila, že zabavila velké množství archeologických nálezů, které pohřešují irácké úřady. Podle Norska jsou mezi zabavenými předměty i tabulky s klínovým písmem ze starověké Mezopotámie. Irák získal zpět z USA a jiných zemí více než 17.000 ukradených artefaktů
Bagdád 3. srpna (ČTK) - Více než 17.000 starodávných uměleckých děl ukradených v Iráku a vrácených ze Spojených států a dalších zemí dnes převzalo irácké ministerstvo kultury. Irácká vláda uvádí, že jde o největší objem vrácených památek v historii země, napsala agentura AP. V Iráku se otevře kostel pro tamní křesťany, na který přispěli čeští katolíci
Praha 30. července (ČTK) - Nový kostel, na který přispěla česká katolická církev, budou mít od soboty 31. července křesťané z iráckého města Karakoš. Nový kostel bude zasvěcený Panně Marii, Matce naděje, jako výraz poděkování, že se mohli po válce s Islámským státem v roce 2018 vrátit do svých domovů. Papež navštívil irácký Kurdistán a povzbudil tamní křesťany
Mosul/Irbíl (Irák) 7. března (ČTK) - Papež František dnes navštívil Mosul, kde na náměstí zahájil třetí den své historické návštěvy Iráku modlitbou za oběti války. Město v letech 2014 až 2017 okupovala teroristická organizace Islámský stát (IS).

Papež František zahájil svou první návštěvu Iráku

Bagdád 5. března (ČTK) - Papež František dnes v poledne přiletěl do Bagdádu. Cílem jeho první návštěvy Iráku je přimět místní křesťany, kterých v zemi ubývá, aby vlast neopouštěli a podíleli se na obnově státu po mnohaletých bojích a diskriminaci, píše agentura AP. Cesta se koná navzdory trvající pandemii covidu-19 a bezpečnostním rizikům. Letadlo s papežem přistálo na bagdádském letišti krátce před 14:00 místního času (12:00 SEČ). Podle agentury Reuters kromě ochranky doprovází Františka také zhruba 75 novinářů. Při setkání s prezidentem Barmahem Sálihem papež prohlásil, že "řinčení zbraní musí skončit stejně jako násilí a extremismus". Vyzval také prezidenta a další přítomné politiky shromážděné v prezidentském paláci, aby si Irák cenil náboženských menšin a považoval je za "vzácný zdroj", který je třeba chránit, ne za překážku, již je třeba odstranit. Dodal také, že nikdo by neměl být považován za občana druhého řádu. "Smysluplnou obnovu a lepší budoucnost příštím generacím zajistíme jenom tehdy, když se se povzneseme nad rozdíly mezi námi a budeme se považovat za členy téhož lidského společenství," zdůraznil papež. Po tomto setkání s politiky zamířil do bagdádské katedrály Matky ustavičné pomoci, která byla v říjnu 2010 dějištěm krveprolití. Při útoku islámských radikálů tam přišlo o život téměř 60 lidí. "Děkuji vám, bratři biskupové a kněží, že zůstáváte poblíž svých věřících a podporujete je," řekl shromážděným, jejichž počet byl kvůli koronaviru omezen. Irák v očekávání hlavy katolické církve zavedl mimořádná bezpečnostní opatření a na zastávky na papežově trase vyslal tisíce příslušníků speciálních jednotek. Po Iráku bude papež podle Reuters cestovat letadlem, vrtulníkem a zřejmě i opancéřovaným vozem. K větším bezpečnostním obavám přispěly nedávné raketové útoky na americké cíle v Iráku i lednový útok sebevražedného atentátníka v Bagdádu, při němž přišlo o život 32 lidí a k němuž se přihlásila sunnitská militantní skupina. V centrální části metropole lidé vyvěsili plakáty a transparenty vítající hlavu katolické církve. Objevily se také billboardy, na kterých je vedle papežovy fotografie slogan "Všichni jsme bratři". Ulice zdobí irácké a vatikánské vlajky a na centrálním náměstí Tahrír byl umístěn umělý strom s vatikánským státním znakem. "Jsem velmi rád, že mohu opět cestovat," řekl papež novinářům v letadle. Jeho návštěva Iráku je první cestou mimo Itálii od listopadu 2019. Cestu označil za povinnost k zemi, které byla mnoho let mučena. Irácký ministr zahraničí Fuád Husajn uvedl, že Iráčané jsou připraveni přijmout papežovo poselství míru a tolerance. Návštěvu označil za historické setkání "minaretů a zvonů". Čtyřiaosmdesátiletý František během čtyřdenní návštěvy zavítá do Mosulu, kde byla v minulosti větší komunita křesťanů, ale jehož kostely zničili bojovníci teroristické organizace Islámský stát (IS). Navštíví rovněž severoirácký Karakúš, v němž působí Charita ČR a pomáhá tam uprchlíkům vracejícím se do svých domovů. Další zastávkou bude historický Ur, odkud podle bible pocházel prorok Abraham uctívaný židy, křesťany i muslimy. V Nadžafu se má papež setkat s hlavou šíitské komunity, velkým ajatolláhem Alím Sistáním, a očekáván je také v iráckém Kurdistánu, který se ujal křesťanů prchajících z jiných částí Iráku. Desítky mužů, žen a dětí se před dnešním Františkovým příletem shromáždily před jedním z bagdádských kostelů. Mnozí neměli roušky a nedodržovali rozestupy. Následně podle AP autobusem zamířili na letiště, aby tam papeže přivítali. Bagdád i Vatikán odmítly přílišné obavy z toho, že návštěva přispěje k dalšímu šíření koronaviru. Trvají na tom, že budou dodržovány rozestupy a budou vymáhána veškerá preventivní opatření. "Přicházím k vám jako poutník míru, abych zopakoval, že jste všichni bratři," řekl papež ve videovzkazu Iráčanům vpředvečer příletu. "Přicházím jako poutník mírů hledající bratrství a hnán touhou společně se modlit a kráčet také s bratry a sestrami z jiných náboženství," doplnil. Křesťanská menšina v Iráku bývala mnohem početnější. Začala se ale zmenšovat po americké invazi v roce 2003. Počty vyznavačů křesťanské víry ještě více klesly v roce 2014, když se IS prohnal křesťany obývanými městy v provincii Ninive. Islámský extremismus mnohé přiměl uprchnout do sousedního kurdského regionu nebo ještě dál. Domů se jich vrátilo jen málo. Ty, kteří se k tomu rozhodli, čekaly zničené domy a kostely. V roce 2003 byl počet křesťanů v Iráku odhadován na 1,4 milionu, nyní se hovoří o 250.000. sva ngl jd

AFP: Stále víc iráckých křesťanů sleduje chaos v Iráku z exilu
Bagdád 2. března (ČTK/AFP) - Komunita iráckých křesťanů se scvrkává jako šagrénová kůže. Mnozí její příslušníci sledují dění ve své bývalé vlasti z emigrace a o návratu ani neuvažují. Zpravodajové agentury AFP se setkali s některými z těchto exulantů, rozuteklých do Jordánska, Austrálie nebo Švédska. Papež odveze do Iráku vzácný rukopis, který unikl teroristům z IS
Vatikán 10. února (ČTK) - Papež František při své březnové cestě do Iráku odveze nazpět vzácný rukopis z 14. či 15. století, který unikl okupaci teroristické organizace Islámský stát (IS). Knihu se podařilo s pomocí církevních kruhů poslat do Itálie, kde byla zrestaurovaná, uvedla dnes agentura AFP.

SLOVNÍK NAJÍT