Mosulské muzeum, v němž řádili členové IS, obnovuje svoji někdejší slávu
Mosul 29. prosince 2021 (ČTK) - Když se bojovníci Islámského státu (IS) v roce 2014 zmocnili iráckého Mosulu, roztloukli a rozmetali starodávné artefakty ve sbírkách tamního muzea na kousky. Kdysi proslulé muzeum, které přechovávalo i přes 2500 let staré poklady, nyní dostává druhou šanci díky iráckým a francouzským restaurátorům, napsala agentura AFP.
"Je to jako puzzle, pokoušíte se najít kousky, které vyprávějí stejný příběh. Pomaličku se vám pak podaří vytvořit celek," vysvětluje restaurátor Daniel Ibled, který byl do Iráku vyslán pařížským muzeem Louvre.
Cenné předměty z doby před příchodem islámu považovali členové IS za kacířské a jejich ničení hrdě ukázali světu na videu zveřejněném v únoru 2015. Islamisté se zaměřili zejména na největší předměty, jejichž zkáza na záběrech působila nejefektněji. Menší kousky byly prodány na černém trhu.
Ještě dnes jsou v budově muzea četné doklady tehdejšího řádění. Například v přízemí je skrz díru v dlažbě vidět část základů. V dalších místnostech jsou rozesety kameny a úlomky všech velikostí. V některých člověk rozpozná zvířecí tlapy nebo křídla, na jiných jsou vidět nápisy.
Podstavec kamenného trůnu s nápisy v klínovém písmu působí, že je téměř znovu sestaven. Některé kusy drží pomocí gumiček nebo malých kovových obručí.
"Podstavec trůnu byl roztříštěn na nejméně 850 kusů," vysvětluje jeden z pracovníků muzea. "Zatím jsme dali dohromady dvě třetiny," dodává pracovník, jehož znalost sumerštiny se ukázala při restaurování trůnu jako klíčová.
"Čteme nápisy a díky tomu můžeme dát kusy na správné místo," potvrzuje jeho kolega. Problematičtější je podle něj nalézt správné umístění vnitřních fragmentů, které nemají rovný povrch a jsou bez nápisů.
Rok poté, co nad Mosulem získaly v roce 2017 opětovnou kontrolu irácké síly, dostalo muzeum mimořádný grant, aby mohlo obnovit alespoň část své někdejší slávy. Ředitel muzea nyní doufá, že restaurátorské práce, jež se protáhly i kvůli pandemii nemoci covid-19, budou završeny do pěti let.
Ne všechny rány se však podaří zacelit. Dokladem toho jsou papíry ve formátu A4 s poznámkami o chybějících artefaktech, které visí na stěnách v některých místnostech. "Většina předmětů byla zničena nebo ukradena," říká ředitel.
Restaurátorské práce v mosulském muzeu financuje Mezinárodní aliance pro ochranu dědictví v oblastech konfliktu (ALIPH). Kromě 20 pracovníků muzea Louvre se na nich podílí také washingtonský Smithsonův institut, který školí pracovníky. Do obnovy budovy se zapojil Světový památkový fond se sídlem v New Yorku.
agl zdp - sdílejte článek
Následuje: Muzeum v Brně představuje historii hornické činnosti na Vysočině
Brno 29. prosince (ČTK) - Zlato, stříbro a později také třeba uran dobývali v minulosti havíři na Českomoravské vrchovině. Jednotlivá ložiska i hornickou činnost připomíná výstava Stříbrná a zlatá Vysočina, kterou připravilo Moravské zemské muzeum v Brně. Začala v prosinci v Dietrichsteinském paláci, potrvá do září příštího roku, informovala mluvčí muzea Barbora Onderková. Na Vysočině se v různých obdobích těžil stavební i ozdobný kámen, štěrk, písek, cihlářská hlína i krystalický vápenec k pálení vápna. Ve 13. století stoupl význam ložisek drahých kovů, především zlata a stříbra. V Jihlavě vznikl první "horní řád", jehož zásady se pak šířily do celé Evropy. Ložiska drahých kovů na Vysočině však nebyla velká ani obzvlášť bohatá na rudu. Havíři je prakticky vydobyli po několika desetiletích těžby. Lidé se k nim i poté vraceli, poslední pokusy o dolování stříbra a zlata se datují k počátku 20. (pokračování...)
Brno 29. prosince (ČTK) - Zlato, stříbro a později také třeba uran dobývali v minulosti havíři na Českomoravské vrchovině. Jednotlivá ložiska i hornickou činnost připomíná výstava Stříbrná a zlatá Vysočina, kterou připravilo Moravské zemské muzeum v Brně. Začala v prosinci v Dietrichsteinském paláci, potrvá do září příštího roku, informovala mluvčí muzea Barbora Onderková. Na Vysočině se v různých obdobích těžil stavební i ozdobný kámen, štěrk, písek, cihlářská hlína i krystalický vápenec k pálení vápna. Ve 13. století stoupl význam ložisek drahých kovů, především zlata a stříbra. V Jihlavě vznikl první "horní řád", jehož zásady se pak šířily do celé Evropy. Ložiska drahých kovů na Vysočině však nebyla velká ani obzvlášť bohatá na rudu. Havíři je prakticky vydobyli po několika desetiletích těžby. Lidé se k nim i poté vraceli, poslední pokusy o dolování stříbra a zlata se datují k počátku 20. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Mosulské muzeum, v němž řádili členové IS, obnovuje svoji někdejší slávu' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Politika (pol) - Náboženství (nab). ID zprávy: T2021122103865|501901. Vydána 29.12.2021 10:10:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Mosulské muzeum, v němž řádili členové IS, obnovuje svoji někdejší slávu' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Politika (pol) - Náboženství (nab). ID zprávy: T2021122103865|501901. Vydána 29.12.2021 10:10:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.