Jurečka

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Jurečka". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Jurečka je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Jurečka: ČR letos zřejmě splní tzv. maastrichtská kritéria pro zavedení eura

Praha 7. ledna (ČTK) - Česká republika letos pravděpodobně po dlouhé době splní první tři tzv. maastrichtská kritéria pro zavedení eura, řekl v dnešním debatním pořadu České televize Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj rozhodnutí o případném přijetí evropské měny musí předcházet dlouhá odborná diskuse, přičemž v současnosti není na vstup do eurozóny ve vládní koalici shoda. Připustil ale, že by koalice letos mohla jednat o ustavení vládního koordinátora pro přijetí eura. Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři tzv. maastrichtská kritéria. Míra inflace nesmí překročit o víc než 1,5procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen, úroková míra pak nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Další kritérium stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Poslední vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II. Podle Jurečky Česko první tři základní kritéria letos nejspíš splní a následně by mohlo vstoupit do mechanismu ERM II. Ministr přiznal, že čtyři strany vládní koalice prosazují vstup do eurozóny, jediná ODS zatím ne. Jurečka zdůraznil, že rozhodnutí o zavedení evropské měny musí předcházet racionální a věcná diskuse. V současnosti ale tyto debaty podle něj brzdí vysoká nedůvěra veřejnosti v euro. Ministr si ovšem myslí, že tuzemská ekonomika k euru postupně směřuje. Upozornil, že zhruba 60 procent úvěrů český firem už je vedeno v eurech a české podniky stále častěji obchodují v evropské měně, a to i mezi sebou. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy a člena představenstva Škoda Auto Martina Jahna Česko mohlo vstoupit do eurozóny už dříve, a stát by proto měl zahájit kroky pro zavedení eura co nejrychleji. Podle Jahna by to mělo být pro tuzemskou ekonomiku, která je velmi provázaná s ostatními unijními zeměmi. výhodné. Zároveň zpochybnil vliv České národní banky na vývoj tuzemské ekonomiky. Proti přijetí eura je naopak předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle něj jde v současné době o zbytečné diskuse. "Euro je poslední věc, co bychom teď měli řešit," řekl. Přijetí evropské měny by podle něj znamenalo pro Česko náklady v hodnotě stovek miliard korun. Debata o zavedení eura zesílila po novoročním projevu prezidenta Petra Pavla, podle kterého je společná evropská měna logickou budoucností. Vyzval k tomu, aby Česko začalo dělat konkrétní kroky k zavedení eura. Česko se k přijetí společné měny zavázalo ve smlouvě o vstupu do EU v roce 2004. Z deseti států, které tehdy do EU vstoupily, euro dosud nepřijaly pouze Česko, Polsko a Maďarsko. sip dr

MPSV: Většina firem hodnotí svou situaci jako dobrou, propouštět chce 11 pct

Praha 19. ledna (ČTK) - Zhruba čtyři pětiny firem s více než desítkou zaměstnanců v Česku hodnotí svou situaci i přes nynější krizi jako dobrou. Zhoršení hospodářského výsledku očekávají tři z deseti podniků. Případné propouštění plánuje 11 procent zaměstnavatelů. Nejvíc ohroženi jsou lidé s nízkou kvalifikací. Naopak 79 procent firem se chystá nabírat. Stále jim chybějí kvalifikovaní specialisté. Ukázal to rozsáhlý průzkum o situaci na trhu práce, do kterého se loni v listopadu a prosinci zapojilo téměř 40.200 zaměstnavatelů. Výsledky dnes na tiskové konferenci představili ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a analytik společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský. "Zásadní krize, která by znamenala extrémní nárůst nezaměstnanosti a v které by firmy propouštěly a dělaly masivní úspory na lidských zdrojích, nehrozí," řekl ministr práce. Zjištění označil v nynější ekonomické situaci za "poměrně pozitivní". Věří tomu, že firmy dokážou krize využít k rozvoji a vyjdou z ní nakonec posílené. Podle ministra se zaměstnavatelé sice snaží šetřit, ale ne na lidech. Úspory hledají spíš při využívání prostor, ve vozovém parku, na marketingu či díky digitalizaci. Stále jim chybějí kvalifikovaní specialisté. Dál nové pracovníky nabírají, ale opatrně a na nezbytné pozice. Propouštění hrozí hlavně lidem s nízkou kvalifikací. Dvě třetiny firem plánují navyšovat výdělky, a to nejčastěji plošně o šest až deset procent. Tempo přidávání zrychluje, shrnul poznatky z průzkumu Jurečka. Podle něj zaměstnavatelé uvítali strop na ceny energií, snížení spotřební daně u pohonných hmot, odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje či zajištění dodávek plynu, stojí ale i o další podporu. Bezmála dvě pětiny firem s více než deseti zaměstnanci hodnotily svou situaci před koncem loňského roku jako velmi dobrou. Stejný podíl ji považoval za dobrou, ale s výhradami. Celkem 12 procent firem uvedlo, že mají špatnou ekonomickou situaci. Desetina pak zmínila, že už teď má potíže závazky splácet. Pro letošek tři z deseti dotázaných zaměstnavatelů očekávají zlepšení hospodářského výsledku. Zhruba stejný podíl naopak předpokládá zhoršení. Zaměstnavatelé sdělili, že je nejvíc ohrožují ceny energií, zdražování surovin a služeb, nedostatek kvalifikovaných sil či nižší poptávka. Část zmiňovala i nejistotu a platební neschopnost odběratelů. Někteří si stěžovali také na přibývání administrativy. Pro další období firmy plánují nejčastěji digitalizaci, lepší hospodaření se zásobami či posílení komunikace ve firmě. Snížení počtu zaměstnanců chystá 11 procent dotázaných. Osm procent chce posílit práci na dálku. Sedm procent zvažuje snížení rozsahu úvazků. Podle Dombrovského se firmy poučily za covidové krize, proto se zaměstnanců nezbavují. "Je to covidová lekce. Ty firmy, které rychle šetřily, měly pak problém lidi nabrat," podotkl analytik. V prosinci 79 procent zaměstnavatelů uvedlo, že chce nabírat nové pracovníky. Je to méně než loni v dubnu, ale víc než za covidu. ktk snm

SLOVNÍK NAJÍT