justice

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "justice". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo justice je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Sporná platová novela bude platit, Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto

Praha 4. března (ČTK) - Vrcholným politikům a dalším představitelům státu vzrostou letos platy skoro o sedm procent. Sněmovna dnes znovu schválila spornou platovou novelu, když přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Hlava státu vrátila předlohu poslancům zejména kvůli platům soudců, které mají letos meziročně v podstatě stagnovat. Opoziční zástupci varovali, že do předlohy stejně jako loni zasáhne Ústavní soud. Soudci již dřív ohlásili, že na něj hodlají v případě přijetí novely obrátit. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra dnes ČTK sdělil, že zákon bude minimálně ze strany jednotlivých soudců žalobou napaden. Představitelé ANO a SPD trvali ve sněmovní debatě na zmrazení platů vrcholných politiků. "Jak jsem opakovaně zdůraznil, tento zákon přijatý tímto způsobem bude minimálně soudci napaden žalobou, která před Ústavním soudem skončí," sdělil ČTK Vávra. Šéf Unie státních zástupců Tomáš Foldyna řekl, že čekal, že zákonodárci dají přednost "ústavnosti, právnímu názoru Ústavního soudu a principům právního státu" před krátkodobým řešením. "Co se týče dalších kroků státních zástupců, budeme o jejich konkrétní podobě ještě diskutovat jak v rámci Unie státních zástupců, tak v rámci Justičního grémia a budeme je koordinovat s postupem soudců," dodal Foldyna. Pro přehlasování prezidentova veta byly potřeba hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy nejméně 101. Pro novelu zvedlo ruku 102 ze 193 přítomných poslanců, proti jich bylo 91. Předlohu podpořili zákonodárci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 kromě Michaela Rataje (STAN), jenž nebyl přihlášený k hlasovacímu zařízení, a omluvených Stanislava Blahy (ODS) a Michaela Kohajdy (KDU-ČSL). Jeden hlas přidal vládnímu táboru nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Lidovec Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) si měl ve výsledcích uvedeno, že se hlasování zdržel, jak ale sdělil na plénu, hlasoval pro. Proti hlasovali poslanci opozičních ANO, SPD a Pirátů. Pavel se ve zdůvodnění veta neztotožnil s tím, jak se zákonodárci vypořádali s nálezem Ústavního soudu (ÚS), na který vládní novela reagovala, a to zejména v souvislosti se stanovením letošních soudcovských platů. Prezident kritizoval také zpětnou účinnost předlohy, když se podle ní mají počítat platy veřejných představitelů už od začátku letošního roku. Úpravu pro letošní rok pokládá ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) za kompromis. Od příštího roku se do zákona vrací už dříve dohodnutý automatický valorizační mechanismus, poznamenal před poslanci. Po hlasování na sociální síti X napsal, že rozhodnutí Sněmovny odblokovalo nynější situaci. "Místo záloh se budou vyplácet standardní platy ústavních činitelů," uvedl. "Dopředu víte, že to soudci znovu napadnou u Ústavního soudu," vzkázal vládnímu táboru Patrik Nacher (ANO). Podle jeho kolegyně z hnutí Heleny Válkové je předloha na 99,9 procenta protiústavní. "Opakovaně se nerespektují nálezy Ústavního soudu," řekla. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek kritizoval koalici za to, že nebrala v potaz připomínky soudců. Radovan Vích (SPD) podotkl, že platy politiků nemají razantně růst v době, kdy jiným obyvatelům setrvale klesá životní úroveň. Debaty o navyšování platů se vedly v obou parlamentních komorách. Opoziční hnutí ANO a SPD při původním sněmovním schvalování neprosadila zmrazení platů vrcholných politiků do konce roku 2029. Senát k předloze nepřijal žádné usnesení. Prezidenta k vetování novely vyzvala Soudcovská unie nebo Unie státních zástupců. Kritizovalo ji rovněž justiční grémium. Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok a zákonného koeficientu. Loni platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na předloňské úrovni. ÚS loni v květnu s platností od letoška zákonný koeficient zrušil kvůli snížení platů soudců. Spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu ze tří na 2,822. Novela vrací do zákona koeficient tři. Pro tento rok ale stanoví platové základny přímo, pro vrcholné politiky a další funkcionáře 101.364 korun a pro soudce 121.685 korun. Soudcům mají platy vzrůst o zhruba 0,6 procenta, když loni se po zásahu Ústavního soudu počítaly ze základny 120.951 korun. Předloha přímo určuje pro letošek i platovou základnu pro státní zástupce 109.516,5 Kč. Novela dále zavádí paušální náhradu pro manžela nebo partnera prezidenta republiky, kterou bere z paušální náhrady hlavy státu. Sněmovna do novely vložila při jejím původním schvalování omezení meziročního růstu platů vrcholných politiků a některých dalších představitelů na nejvýše pět procent. Na soudcovské platy se ohraničení vztahovat nebude. Poslancům a senátorům se navíc podle sněmovních úprav budou krátit platy o pětinu při zadlužení státu nad 50 procent hrubého domácího produktu. Poslanci v předloze také důsledněji omezili platy politiků při hromadění některých funkcí, a to i na krajské a obecní úrovni. mbc ana rot

Bývalý šéf žalobců Zeman je opět státním zástupcem, jmenoval ho Blažek

Praha 18. února (ČTK) - Někdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se vrátil do soustavy státního zastupitelství. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ho dnes společně s dalšími kandidáty jmenoval státním zástupcem. Zeman bude působit na Nejvyšším státním zastupitelství (NSZ), odkud by měl k 1. březnu zamířit jako český zástupce do agentury Eurojust. Na dotaz ČTK to uvedli mluvčí ministerstva a NSZ. Dvaapadesátiletý Zeman byl šéfem žalobců do června roku 2021, později zcela opustil řady státních zástupců a pracoval v České národní bance, naposledy jako ředitel odboru interního auditu. Mimo jiné tam vyřizoval stížnosti a oznámení, která se týkala postupů a činnosti banky. V agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech už Zeman v minulosti působil, a to předtím, než se stal nejvyšším státním zástupcem. V únoru 2011 ho v Eurojustu vystřídal Lukáš Starý, kterému vypršel mandát koncem letošního ledna. Podle webu agentury nyní Starý zastává pozici asistenta českého zástupce, v agentuře také nadále působí státní zástupkyně Martina Hluštíková. Eurojust usnadňuje zemím EU spolupráci při postihování organizované přeshraniční trestné činnosti. Nejvyšší státní zastupitelství vyhlásilo výběrové řízení na nástupce Starého loni v listopadu. Přihlásili se čtyři uchazeči a výběrová komise po pohovorech doporučila ke jmenování Zemana, který souhlasil se svým dočasným přidělením k agentuře. O přidělení rozhoduje ministr na návrh nejvyššího státního zástupce. Státního zástupce jmenuje na návrh nejvyššího státního zástupce ministr spravedlnosti, a to na časově neomezenou dobu. Po svém jmenování skládá státní zástupce do rukou ministra spravedlnosti slib. Státním zástupcem může být jmenován jen státní občan České republiky, který je způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, ke dni jmenování dosáhl věku nejméně 25 let, vystudoval v ČR právo v magisterském programu, složil závěrečnou zkoušku a jeho morální vlastnosti dávají záruku toho, že bude funkci řádně zastávat. Státní zástupce se může vzdát funkce písemným oznámením ministrovi. tep mha

Stříž podle Pekarové Adamové neměl NSZ nikdy řídit, ANO jeho konec nepřekvapil
Praha 7. ledna (ČTK) - Igor Stříž neměl kvůli své činnosti před rokem 1989 v čele Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) nikdy stanout, sdělila ČTK k dnes oznámené rezignaci nejvyššího státního zástupce předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Nejvyšší žalobce Stříž rezignoval, skončí k 31. březnu, Blažek navrhne nástupce
Brno/Praha 7. ledna (ČTK) - Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se vzdal funkce, skončí 31. března. V pondělí předal rezignaci ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS). Důvody rezignace označil za ryze osobní a rodinné. Pavel vetoval novelu, která by omezila přísedící v rozhodování soudů
Praha 2. září (ČTK) - Prezident Petr Pavel vetoval novelu zákona, podle které by soudy od ledna přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Informoval o tom dnes odbor komunikace prezidentské kanceláře. Stávka justičních pracovníků by byla vážným signálem vládě, uvedl Blažek
Praha 25. dubna (ČTK) - Stávka administrativních pracovníků v justici, kteří si stěžují na nízké platy, by byla vážným signálem vůči vládě. Na dotazy novinářů to dnes uvedl Pavel Blažek (ODS). Věří, že protesty se mu podaří odvrátit dalším jednáním s ministerstvem financí. Fico slovně zaútočil na dva soudce nejvyššího soudu, žádá jejich odchod
Bratislava 8. dubna (zpravodaj ČTK) - Slovenský premiér Robert Fico slovně zaútočil na dva trestní soudce nejvyššího soudu Juraje Klimenta a Petera Štifta v souvislosti s jejich rozhodováním v politicky citlivých kauzách. Deník N: Bývalý nejvyšší státní zástupce Zeman bude poradcem guvernéra ČNB
Praha 22. března (ČTK) - Bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který počátkem roku skončil i jako státní zástupce, začne od dubna pracovat v České národní bance (ČNB) jako poradce jejího guvernéra Aleše Michla pro oblast práva a kyberbezpečnosti. Čaputová podepsala změny v trestním právu, nechá je přezkoumat ústavním soudem
Bratislava 16. února (zpravodaj ČTK) - Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podepsala zákon o změnách v trestním právu, jehož předlohu podobně jako instituce Evropské unie v minulosti sama kritizovala. Soudy: Dohody o vině a trestu jsou četnější, zrychlují trestní řízení
Olomouc 9. února (ČTK) - Především u drogové, ale i majetkové trestné činnosti dostávají na stůl soudci v Olomouckém kraji návrhy dohod o vině a trestu. Loni se podle nich počet návrhů významně zvýšil a trend pokračuje i letos. Fico: Rušení elitní složky prokuratury nemá nic společného s evropským právem
Bratislava 14. prosince (zpravodaj ČTK) - Rušení Úřadu speciální prokuratury (ÚSP) na Slovensku nemá nic společného s evropským právem ani s právním státem, uvedl dnes v tiskovém prohlášení slovenský premiér Robert Fico. Umělá inteligence má uplatnění v evropské justici, třeba při anonymizaci
Brno 13. listopadu (ČTK) - Nástroje umělé inteligence (AI) postupně nacházejí širší uplatnění v soudním rozhodování i správě justice v evropských zemích. Někde používají softwarové nástroje s prvky AI například k anonymizaci rozsudků, tedy odstranění osobních údajů před zveřejněním. Soudce Fremr podle ÚSTR musel vědět, že kauzu Olšanské hřbitovy vyšetřovala StB
Praha 19. října (ČTK) - Soudce a někdejší kandidát na ústavního soudce Robert Fremr při rozhodování v takzvané kauze Olšanské hřbitovy v roce 1988 musel vědět, že případ vyšetřovala Státní bezpečnost (StB). Plzeňská soudkyně odmítla před odvolacím senátem vinu z podplácení
Praha 5. září (ČTK) - Plzeňská soudkyně Eva Sofia Vodičková dnes před odvolacím senátem odmítla, že se v době koronavirové pandemie dopustila podplácení kvůli získání potvrzení o prodělání covidu. Nepravomocný rozsudek ženě uložil peněžitý trest 200.000 korun. Fremr ústavním soudcem nebude, kvůli tlaku se dnes vzdal nominace
Praha 14. srpna (ČTK) - Místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr se ústavním soudcem nestane. Sám se rozhodl vzdát nominace kvůli mediálnímu tlaku, řekl dnes novinářům. Připustil, že nedokázal přesvědčivě eliminovat nedůvěru části veřejnosti ohledně jeho předlistopadového působení v justici, a uvedl, že nechce ohrozit důvěryhodnost Ústavního soudu. Ministr spravedlnosti řešil obměnu u olomouckých žalobců či platy u soudů
Praha 22. prosince (ČTK) - Advokát Pavel Blažek (ODS), který se na sklonku loňského roku vrátil do čela ministerstva spravedlnosti, se letos zabýval mimo jiné personální obměnou na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci či problematikou platů justičního personálu. Nejvyšší soud za více než 30 milionů korun opravil svou velkou jednací síň
Brno 13. října (ČTK) - Nejvyšší soud za více než 30 milionů korun opravil svou velkou jednací síň a nově ji pojmenoval po Františkovi Vážném, někdejším soudci. Dnešní slavnostní otevření zároveň zahájilo Kolokvium Sítě předsedů nejvyšších soudů Evropské unie, které potrvá do soboty. K vyšetřování zločinů na Ukrajině využije EU stávající soudy, uvedl Blažek
Praha 12. července (ČTK) - K vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině využije Evropská unie stávající soudy. Vytvořit speciální tribunál nepůjde bez souhlasu dalších velmocí. Po dnešním neformálním jednání ministrů spravedlnosti EU v Praze to uvedli eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders a český ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Ištvan: Odchod z postu šéfa VSZ Olomouc jsem zvažoval několik měsíců
Olomouc 29. března (ČTK) - Žádost o přeložení z funkce šéfa olomouckého vrchního státního zastupitelství (VSZ) na pozici státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) podal Ivo Ištvan sám. Zeman podepsal jmenovací dekrety 16 nových soudců
Praha 11. listopadu (ČTK) - Prezident Miloš Zeman dnes podepsal jmenovací dekrety 16 nových soudců. Na webu o tom informoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Na dotaz ČTK následně doplnil, že nejde o konečný počet nově jmenovaných soudců.

NKÚ prověří peníze na odškodňování z rozpočtu ministerstva spravedlnosti

Praha 18. září (ČTK) - Nejvyšší kontrolní úřad prověří peníze, které vyplácí ministerstvo spravedlnosti za škodu způsobenou v soudních řízeních, neoprávněným trestním stíháním nebo nesprávným úředním postupem. Kontrola začne v listopadu, skončit má v červenci příštího roku a do letošního kontrolního plánu ji na konci srpna nově zařadilo širší vedení úřadu. V letech 2016 až 2020 vyplatil stát na odškodném v průměru 210 milionů korun ročně. Celkem šlo za uvedené roky o více než jednu miliardu korun. ČTK to sdělila mluvčí úřadu Jana Gabrielová. Prezident NKÚ Miloslav Kala řekl ČTK, že jeho úřad vývoj vypláceného odškodnění sleduje dlouhodobě a čísla meziročně narůstají. "Takže se chceme podívat na příčiny a rádi bychom v rámci této kontrolní akce přispěli k tomu, aby se této oblasti věnovala větší pozornost," řekl. Podotkl však, že ministerstvo spravedlnosti, kam kontroloři zamíří, je až na konci procesu, kdy pouze vyplácí nároky. Stát za zákonem stanovených podmínek odpovídá za škodu způsobenou rozhodnutím v soudních řízeních nebo nesprávným úředním postupem. Podle zákona o soudech a soudcích musí ministerstvo spravedlnosti také sledovat a hodnotit postup vrchních, krajských a okresních soudů v řízení a sledovat jejich rozhodování především z hlediska zbytečných průtahů. Ministerstvo také vystupuje jménem ČR, pokud jde o odškodňování a posouzení nároků na náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci. "Výkonnost a rychlost rozhodování české justice je dlouhodobým a vážným tématem. Počet žádostí o odškodnění se stále zvyšuje, stát kvůli tomu také platí pokuty uložené Evropským soudem pro lidská práva za délku soudních řízení," uvedla mluvčí NKÚ Gabrielová. Například anarchista Martin Ignačák získal od ministerstva spravedlnosti 910.000 korun. Předtím čelil obžalobě za to, že připravoval teroristický útok na vlak. Stíhání trvalo bez jednoho měsíce tři roky, z toho 518 dní strávil mladík ve vazbě. Po státu se za to domáhal celkem 4,2 milionu korun. Podnikateli Jiřímu Neužilovi musel podle pražského městského soudu nahradit stát zhruba 8,5 milionu korun v souvislosti s trestním stíháním v kauze pronájmu odpočívadel od Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Jednu z nejvyšších částek, 5,95 milionu korun, získal od státu kurdský lékař a podnikatel Yekta Uzunoglu, který v polovině 90. let strávil dva a půl roku ve vazbě kvůli obviněním z údajných podvodů, přípravy vraždy a mučení. Trestně stíhán byl téměř 13 let, soudy jej ale nakonec zprostily všech obvinění. V roce 2017 Městský soud v Praze pravomocně rozhodl, že stát musí mužům dříve označovaným jako Zádamského gang doplatit dohromady více než osm milionů korun a úroky z prodlení za nezákonnou vazbu a stíhání. V únoru 2013 rozhodl soud, že ministerstvo spravedlnosti má vyplatit Janu Šafránkovi z Hlinska 4,88 milionu korun za to, že byl odsouzen za znásilnění dívky, které nespáchal. Nynější eurokomisařce Věře Jourové v roce 2014 přiznal soud 2,7 milionu korun jako náhradu nemajetkové újmy. Na podzim roku 2006, kdy byla náměstkyní ministra pro místní rozvoj, strávila měsíc ve vyšetřovací vazbě kvůli kauze Budišov. Podezření z korupce se ale neprokázalo a stíhání Jourové v roce 2008 skončilo konstatováním, že skutek se nestal. Nejvyšší kontrolní úřad se penězi na odškodňování naposledy věnoval v roce 2011. Prověřil kontrolní vzorek 128 žádostí o celkovém objemu téměř 58 milionů korun. Úřad tehdy zjistil, že ministerstvo chybovalo při posuzování žádostí a dodržování lhůt. "Kontrola poukázala i na neoprávněné náhrady škod před vznikem závazků nebo nedostatečné vymáhání regresních úhrad. Důvodem těchto nedostatků bylo mimo jiné i to, že problematiku odškodňování nemělo ministerstvo spravedlnosti upraveno vnitřními předpisy a jeho vnitřní kontrolní systém nefungoval tak, jak měl," uvedla mluvčí NKÚ. nlm rot

Stříž chce vědět, do kdy veřejný žalobce rozhodne o kauze Čapí hnízdo
Praha 14. července (ČTK) - Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se hodlá zajímat o časový průběh rozhodování státního zástupce o kauze Čapí hnízdo, v níž policie stíhá premiéra Andreje Babiše (ANO). Řekl to dnes v České televizi (ČT).

SLOVNÍK NAJÍT