NM

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "NM". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo NM je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Národní muzeum od pátku nabídne výstavu českého a bavorského baroka

Praha 7. prosince (ČTK) - Návštěvníci Národního muzea v Praze mohou od pátku zhlédnout výstavu zaměřeno na baroko v Čechách a v Bavorsku v období zhruba mezi 20. léty 17. a 20. léty 18. století. Nabídne 218 exponátů ze sbírek muzea i zapůjčených od desítek institucí či soukromých vlastníků v Čechách i zahraničí. Výstavu připravilo Národní muzeum spolu s Domem bavorských dějin, v minulých měsících byla k vidění v německé Řezně. Novinářům ji dnes představili zástupci obou institucí. Výstava potrvá v historické budově muzea do 8. května příštího roku. Expozice je rozdělena do šesti částí, které přibližují barokní období jako společný kulturní prostor Čech a Bavorska, který se i přes politické a náboženské konflikty vzájemně ovlivňoval a inspiroval a přinesl rozvoj například v malířství, sochařství, architektuře, hudbě, divadle či vědě. "Z mého pohledu je to výstava o době temna i době světla," řekl ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Exponáty poskytlo 54 tuzemských a 33 zahraničních zapůjčitelů, 59 předmětů je ze sbírek Národního muzea. Oproti předchozí výstavě v Domu bavorských dějin v Řezně zahrnuje 49 nových exponátů. Expozice obsahuje také interaktivní a multimediální prvky. Ředitel Domu bavorských dějin Richard Loibl uvedl, že výstava v Řezně byla mimořádně úspěšná a navštívilo ji 50.000 lidí. "V době trvání výstavy se návštěvnost Řezna zpětinásobila," řekl. "Pokud je tato výstava v řadě středoevropských barokních výstav něčím unikátní, pak je to proto, že vůbec poprvé ukazuje dvě sousední země, Čechy a Bavorsko, jako společný prostor barokní kultury a ukazuje nejenom to, co bylo společné, ale i to, co nás spíše historicky a politicky než kulturně dělilo," řekl spoluautor výstavy Vít Vlnas. Dodal, že výstava neskrývá konfliktní momenty historie, ale akcentuje spíše to, co sousedící země spojovalo, což byla právě kulturní výměna. "Je to doba obnovy, nového vybudování a postavení se na nohy po době krizí a válek," doplnil další z autorů výstavy, Peter Wolf z Domu bavorských dějin. Mezi nejvýznamnější exponáty výstavy patří náhrobní deska v podobě kamenného kostlivce z roku 1624, portréty Fridricha Falckého a Alžběty Stuartovny nizozemského malíře Michiela van Mierevelta z roku 1625, model výzdoby původně románského kostela v Baumburgu z roku 1755 nebo kalvárie Matyáše Bernarda Brauna z roku 1730. Exponáty zahrnují kromě malířských či sochařských děl i užitné předměty, jako jsou poháry, hudební nástroje či zbraně. Výstavu doprovodí komentované prohlídky, procházky Prahou, přednášky a workshopy. psc snm

Výstavy prehistorických artefaktů doplní v Národním muzeu Věstonická venuše

Praha 21. září (ČTK) - Do Národního muzea (NM) se po devíti letech vrací nejstarší keramická soška na světě, Věstonická venuše. Návštěvníci si ji budou moci prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla, která v Historické budově NM začne v pátek a potrvá do konce února příštího roku. Představí archeologické nálezy šperků a nejrůznějších artefaktů z moravských paleolitických lokalit. Dnes výstavu, jejíž pojistná hodnota je 100 milionů korun, pořadatelé představili novinářům. Výstava nabídne až 30.000 let staré artefakty pocházející především z Dolních Věstonic, Pavlova, Předmostí a jeskyně Pekárny, jako jsou náhrdelníky, čelenky, náramky či prsteny z typických dobových materiálů včetně mamutoviny, kostí, zubů, kamene, jantaru nebo lastur. Šperky či dekorace oděvů plnily ve starší době kamenné nejen zdobnou funkci, ale byly také předmětem směny, fungovaly jako milodar, oběť či léčivý prostředek. Mohly prezentovat příslušnost k určitému etniku či společenské postavení majitele. Věstonickou venuši nalezl v roce 1925 tým archeologa Karla Absolona ve zbytcích pravěkého ohniště na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi s kamennými nástroji a zvířecími kostmi. Soška velká 11,5 centimetru veliká je dokladem počátků keramiky. Vystavuje se pouze ojediněle, dlouhodobě je uložena v trezoru Moravského zemského muzea. To ji plánuje po současné pražské výstavě ukázat veřejnosti v roce 2025 u příležitosti 100. výročí jejího objevu. Dnešní její cestu do Prahy tradičně provázela zvýšená bezpečnostní opatření a ozbrojený policejní doprovod. "Těší mne, že se po letech vrací do Národního muzea artefakt nevyčíslitelné historické i finanční hodnoty, jakým je Věstonická venuše. Návštěvníci budou mít možnost vidět její originál. O Věstonické venuši a dalších nálezech z doby paleolitu se učíme už ve škole, ne každý měl ale možnost vidět tyto artefakty na vlastní oči," řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Unikum sošky spočívá v použitém materiálu - až její objev vyvrátil dosavadní domněnku, že keramika nebyla v paleolitu ještě známa. Přestože v českých sbírkách je více sošek označovaných jako venuše a několik drobnějších jich ukazuje i aktuální výstava v Národním muzeu, ta Věstonická je symbolem pravěkého umění a dokladem toho, jak tehdejší lidé dokázali zobrazovat lidské, většinou ženské tělo. Součástí výstavy je také rekonstrukce paleolitického hrobu z Dolních Věstonic či originál sošky či loutky z hrobu muže, jemuž archeologové říkají Brněnský šaman. Jde o zrekonstruovanou plastiku muže, ze které byly zachovány hlava, tělo a levá paže. Je to doposud jediná plastika muže nalezená v lidském hrobu. Unikátní také je, že je složená z jednotlivých částí, které mohly být k sobě i volně připevněné a fungovat spolu podobně jako u loutky. Také nálezy z hrobu Brněnského šamana mají podle odborníků stáří přibližně 25.000 let před naším letopočtem. hrm ptd

Dnes začíná výstava v Národním muzeu v Praze, vystaví předměty ze Sýrie
Praha 14. dubna (ČTK) - V pražském Národním muzeu (NM) dnes začíná výstava s názvem Obnovená tvář, vystaví 20 zrestaurovaných, převážně kovových, artefaktů ze Sýrie. Pokračuje tak pomoc při záchraně kulturního dědictví v Sýrii, ke které se muzeum připojilo před pěti lety. Archeologickou výstavu Sluneční králové vidělo téměř 120.000 lidí
Praha 30. září (ČTK) - Výstava Sluneční králové, která v Národním muzeu (NM) ukazovala archeologické nálezy z Egypta, přilákala téměř 120.000 návštěvníků. ČTK to dnes sdělila Kristýna Kvapilová z Národního muzea. V Drážďanech vystaví československé mince včetně zápůjčky z Národního muzea
Praha 7. srpna (ČTK) - Platidla a medaile z doby Československa vystaví od 14. srpna Mincovní kabinet Státních uměleckých sbírek Drážďany (SKD). Na výstavu s názvem Raženo v srdci Evropy. Peníze a medailérské umění v Česko/Slovensku zapůjčilo předměty ze svých sbírek i české Národní muzeum, v Německu budou vystaveny poprvé. Národní muzeum otevřelo expozici novodobých českých dějin
Praha 22. července (ČTK) - Expozici českých dějin 20. století otevřelo Národní muzeum ve své nové budově, která byla mimo jiné sídlem Federálního shromáždění socialistického Československa. Prezentace se připravovala přes osm let a podle jejích autorů je nejrozsáhlejší expozicí moderních dějin, jaká kdy v Česku vznikla.

SLOVNÍK NAJÍT