Nobelova

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Nobelova". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Nobelova je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Organizace usilující o svět bez jaderných zbraní převzala Nobelovu cenu za mír

Oslo/Stockholm 10. prosince (ČTK) - Nobelovou cenou za mír pro japonskou organizaci sdružující přeživší jaderných útoků na města Hirošima a Nagasaki dnes začalo slavnostní předávání letošních Nobelových cen. Tři spolupředsedové organizace Nihon Hidankjó převzali ocenění při oficiálním předání na radnici v norském Oslu. Norský Nobelův výbor, který ocenění uděluje, jméno letošních laureátů oznámil 11. října. Ceremoniál předání Nobelových cen se každoročně koná 10. prosince, v den výročí úmrtí zakladatele tohoto ocenění Alfreda Nobela. Dvaadevadesátiletý Terumi Tanaka při ceremoniálu přednesl jménem organizace Nihon Hidankjó tradiční řeč před zhruba tisícovkou hostů, mezi nimiž byl i norský královský pár a korunní princ s princeznou. Tradiční vítězova přednáška je dostupná na webových stránkách organizace. "Jaderné zbraně a lidstvo nemohou koexistovat," řekl dnes Tanaka na tiskové konferenci v norském hlavním městě. "Lidstvo by mohlo zaniknout ještě předtím, než se projeví ničivý účinek klimatické změny," dodal. "Důvodem, proč tuto cenu dostáváme právě teď, je situace ve světě," řekl při slavnostním převzetí ceny Tanaka. Organizace Nihon Hidankjó vychází ze svědectví lidí, kteří přežili bombardování Hirošimy a Nagasaki a neúnavně usiluje o to, aby se planeta zbavila těchto zbraní hromadného ničení. Tanakovi bylo 13 let, když atomová bomba svržená na Nagasaki, kde žil, zabila pět členů jeho rodiny. Dnes podle agentury AFP Tanaka vyjádřil znepokojení nad obnovením jaderné hrozby a vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby ji přestal rozdmýchávat v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. "Nemyslím si, že prezident Putin skutečně chápe, co jaderné zbraně pro člověka znamenají, jaký typ zbraně to je," řekl. "Myslím, že o tom ani nepřemýšlel," dodal. "Jaderné zbraně by již nikdy neměly být znovu použity," řekl k rozhodnutí ocenit snahu Nihon Hidankjó předseda Nobelova výboru Jörgen Watne Frydnes. Oceněná organizace k tomuto cíli podle něho přispívá zásadní měrou. Podle Frydnese má být cena poctou všem přeživším, kteří se "navzdory fyzickému utrpení a bolestným vzpomínkám rozhodli využít svou draze zaplacenou zkušenost k živení naděje a mírových snah". Japonský premiér Šigeru Išiba označil výběr laureáta za "extrémně významný". Udělení Nobelovy ceny za mír organizaci usilující o svět bez jaderných zbraní je symbol a reakce na aktuální dění ve světě, řekl dříve ČTK expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Cenu za mír na rozdíl od vědeckých cen nepředává Královská švédská akademie věd ve Stockholmu, nýbrž pětičlenný Nobelův výbor složený z norských politiků a dalších osobností. Svou volbu japonské organizace učinil v době, kdy války dál sužují obyvatele několika světadílů. Laureáta 105. ročníku ceny vybíral v tajném hlasování pětičlenný výbor složený z norských politiků a dalších osobností. Volil z 286 navržených kandidátů, mezi nimiž byly politické osobnosti jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, humanitární organizace nebo také úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) či Mezinárodní soudní dvůr. Loni ocenění dostala tehdy vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová za svůj boj za práva Íránek. V 16:00 SELČ na Nobelovu cenu za mír naváže v koncertní síni ve švédském Stockholmu slavnostní předávání dalších Nobelových cen, při němž všichni ostatní laureáti přeberou prestižní Nobelovy medaile z rukou švédského krále Carla XVI. Gustafa, informují agentury. Každý laureát obdrží kromě zlaté medaile a diplomu také finanční odměnu, jejíž výše se liší v závislosti na ročním výnosu Nobelova fondu. V roce 2024 je výše odměny přibližně 11 milionů švédských korun (cca 25 milionů českých korun). Pokud je cena udělena více lidem za jeden objev, o částku se musejí podělit. Můžou být ale maximálně tři. cht mka

Analytici: Nobelisté ukázali význam institucí pro prosperitu

Praha 14. října (ČTK) - Laureáti letošní Nobelovy ceny za ekonomii svým výzkumem ukázali, jaký význam mají kvalitní instituce pro dlouhodobou prosperitu společnosti. Závěry jejich práce by pak mohly být i vzorem pro zlepšení fungování České republiky, shodují se analytici, které ČTK oslovila. Upozorňují také na to, že ocenění Darona Acemoglua, Simona Johnsona a Jamese Robinsona se už očekávalo řadu let. Ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek uvedl, že letošní Nobelova cena za ekonomii v sobě podobně jako ta loňská spojuje ekonomické poznatky se společenskovědními a historickými. Letošní laureáti se ale od předchozích liší tím, že je jejich výzkum přístupný laické veřejnosti. "Kniha Proč státy selhávají je celosvětový bestseller. Autoři v ní nastiňují základní problém: Proč je na tom město Nogales v Mexiku o tolik hůře než město Nogales v Arizoně, ačkoliv jsou hned vedle sebe a bydlí v nich kulturně stejné obyvatelstvo a dělí je pouze americko-mexická hranice. Odpovídají, že v USA jsou kvalitnější instituce - například stabilní demokratická vláda, rychlé a předvídatelné vymáhání smluv, trestání zločinců a podobně," řekl. Podle Marka Hudíka z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické letošní nobelisté ukazují, jak rozdílný přístup institucí mění vývoj společností. "Klíčové je jejich rozlišení mezi extraktivními a inkluzivními institucemi. Pro extraktivní instituce je charakteristická koncentrace moci v rukou úzké elity. Tyto instituce umožňují jedné skupině lidí přerozdělovat bohatství od ostatních ve svůj prospěch. Inkluzivní instituce naopak umožňují širokou účast společnosti na tvorbě a využívání bohatství a politických procesech. Pro tyto instituce je charakteristický určitý stupeň centralizace spojený s možností širokých vrstev podílet se na politickém a ekonomickém rozhodování," uvedl. Analytik Natlandu Petr Bartoň upozornil na to, že extraktivní instituce, jak je definují letošní nobelisté, dokážou krátkodobě mobilizovat růst, ale v dlouhodobém horizontu mají horší výsledky. "Klasický příklad mezi inkluzivními a extraktivními institucemi za jinak stejných počátečních podmínek bývají uváděny také Severní a Jižní Korea, Spolková republika Německo a Německá demokratická republika," řekl. "V české realitě tomu nejvíce odpovídá debata, jak nastartovat český hospodářský růst. NERV navrhuje cestu na reformu institucí na vyšší inkluzivnost, které zajistí dlouhodobou prosperitu. Politici se mezitím hádají o to, jak krátkodobě nastartovat růst do voleb, ale většinu jejich návrhů, tedy utratit na něco peníze, by Acemoglu označil za extraktivní," doplnil Bartoň. Analytik XTB Jiří Tyleček vidí možný přínos výzkumu nobelistů pro Česko. "Česká republika jako vyspělá ekonomika čelí výzvám, které mohou ovlivnit její budoucí prosperitu, například v otázkách kvality vládních institucí, korupce, efektivity státní správy nebo distribuce bohatství. Posílení nezávislosti soudnictví, transparentnosti vládních rozhodnutí nebo omezení vlivu oligarchů na politiku by mohlo přispět k dalšímu růstu a sociální stabilitě. Důležitá je i podpora investic do vzdělávání a technologií, protože kvalitní instituce jdou ruku v ruce s rozvojem lidského kapitálu," uvedl. "Myslím, že závěry letošní Nobelovy ceny by měly být citovány u pultíku Poslanecké sněmovny i Senátu. ČR potřebuje silné, efektivní, moderní a hlavně akceschopné instituce. Tam jednoduché zadání, dobře placení zaměstnanci a nový, jednoduchý IT. Instituce by se měly zbavit zbytečných úkolů a pašalíků," řekl analytik Capitalinked Radim Dohnal. str snm

Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci za výzkum vlivu institucí na prosperitu
Stockholm/Praha 14. října (ČTK) - Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech, a to za výzkum vlivu společenských institucí na rozdíly v prosperitě mezi zeměmi. V pondělí začne předávání vědeckých Nobelových cen, APA má 22 favoritů
Stockholm 6. října (ČTK) - Mezi favority letošních Nobelových cen za fyziologii a lékařství, fyziku, chemii a ekonomii patří vědci, díky nimž lidstvo dosáhlo pokroku v oblastech čisté energie, kardiovaskulárních chorob, nanotechnologií, kvantových počítačů nebo při porozumění ekonomickým dopadům korupce, napsala agentura APA. Nobelovu cenu za mír má íránská bojovnice za práva žen Narges Mohammadíová
Oslo 6. října (ČTK) - Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor. Šanci na Nobelovu cenu mají aktivistky z Íránu či bojovníci za lepší klima
Oslo/Praha 1. října (ČTK) – Bojovníci za lidská práva z Íránu, Afghánistánu nebo Číny, organizace usilující o lepší ochranu klimatu či aktivisté zastávající se původních obyvatel by podle expertů mohli v letošním roce získat Nobelovu cenu za mír. V Oslu a ve Stockholmu byly předány letošní Nobelovy ceny
Oslo /Stockholm 10. prosince (ČTK) - V Oslu dnes převzali Nobelovu cenu za mír zástupci letošních laureátů - ruské lidskoprávní organizace Memorial, ukrajinského Centra pro občanské svobody a vězněného běloruského disidenta Alese Bjaljackého. Laureáti Nobelovy ceny ukázali na křehkost bank a potřebu regulace
Praha 10. října (ČTK) - Výzkum ekonomů, kteří dnes byli oceněni Nobelovou cenou, ukázal na význam bank v ekonomice, na jejich křehkost a na potřebu regulace, která banky nutí k větší opatrnosti. Jejich práce se pak projevila v praxi za finanční krize před 15 lety, kdy jeden z nynějších nobelistů Ben Bernanke jako šéf americké centrální banky usiloval o záchranu velkých finančních ústavů za každou cenu. Nobelovu cenu za ekonomii mají tři Američané za výzkum bank a finančních krizí
Stockholm 10. října (ČTK) - Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za výzkum bank a finančních krizí, který měl praktický význam při regulaci finančních trhů a řešení finančních krizí. Nobelovu cenu za mír mají bojovníci za lidská práva z Běloruska, Ruska, Ukrajiny
Oslo 7. října (ČTK) - Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor. Novinář Muratov vydražil Nobelovu medaili za rekordních 103,5 milionu dolarů
New York 21. června (ČTK) - Ruský novinář a laureát Nobelovy ceny míru Dmitrij Muratov vydražil medaili spojenou s oceněním za rekordní sumu. V dnešní aukci v New Yorku za ni získal 103,5 milionu dolarů (přes 2,4 miliardy Kč), uvedla agentura Reuters. Ruský novinář vydraží svoji Nobelovu cenu a výtěžek věnuje ukrajinským běžencům
Moskva 22. března (ČTK) - Šéfredaktor ruského opozičního listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov se chystá vydražit svoji medaili Nobelovy ceny za mír, kterou získal v loňském roce, a výtěžek věnovat ukrajinským uprchlíkům. Novináři Dmitrij Muratov a Maria Ressaová převzali Nobelovu cenu za mír
Oslo 10. prosince (ČTK) - Novináři Dmitrij Muratov z Ruska a Maria Ressaová z Filipín dnes v norské metropoli Oslu převzali Nobelovu cenu za mír, kterou získali za boj za svobodu slova. Norský Nobelův výbor předal na slavnostním obřadu medaili s portrétem Alfreda Nobela a diplom také Davidovi Beasleymu, šéfovi Světového potravinového programu (WFP), který Nobelovu cenu za mír dostal loni. Začalo komorní udílení Nobelových cen, v Londýně ji převzal literát Gurnah
Londýn 6. prosince (ČTK) - Letošní tanzanský laureát Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah si dnes převzal své ocenění na komorním ceremoniálu v Londýně. Medaili a certifikát o udělení ceny autorovi žijícímu v Británii předala švédská velvyslankyně v Londýně Mikaela Kumlinová Granitová. Nobelovu cenu za literaturu získal tanzanský spisovatel Abdulrazak Gurnah
Stockholm 7. října (ČTK) - Nobelovu cenu za literaturu letos získal anglicky píšící tanzanský spisovatel Abdulrazak Gurnah. Ve Stockholmu to dnes oznámila Švédská akademie. Autor, který se narodil v roce 1948 a trvale žije v Británii, na sebe upoutal pozornost například románem Paradise (Ráj). Nobelovu cenu za ekonomii mají David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens
Stockholm 11. října (ČTK) - Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci působící ve Spojených státech David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens. Američan kanadského původu Card byl oceněn za svůj empirický přínos ekonomii práce, která se snaží pochopit vztah mezi prací a mzdou.

SLOVNÍK NAJÍT